Tyto stránky provozuje občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu a jsou věnovány našemu kamarádovi Jiřímu Hertlovi (1960 - 2002), spoluzakladateli sdružení i jeho internetových stránek.

 

Severojižní průtah versus Západní okruh - Porovnání

Otazníky kolem srovnávací studie

V roce 2004 byla firmami SUDOP a DHV zpracovávána studie, která měla určit nejvhodnější pořadí výstavby nových komunikací na území města Plzně. Společnosti pro veřejnou dopravu se dostala do ruky až v lednu 2005. Zjistili jsme překvapivé nedostatky ve studii. Teprve později jsme zjistili, že problematické bylo nejen zpracování, ale už samotné zadání studie. Zadání studie se účastnili zástupci města, kraje i státu. Lobisté podporující průtah se však zasadili o takové nastavení parametrů, které nahrávalo vítězství scénáře, který doporučí přednostní vybudování Severojižního průtahu. Ovšem i z hlediska zpracování řada faktů ve studii bila do očí. Více se dočtete u obrázků a v článcích níže.
Úsekové rychlosti ve studii
Kartogram úsekových rychlostí na komunikacích v Plzni (kliknutím zvětšíte celou západní oblast Plzně). Úsekové rychlosti jsou vstupním parametrem modelu, který spočítá, kolik aut dá přednost průtahu a kolik okruhu. A zde byl kámen úrazu - na Západním okruhu, který je veden jako mimoúrovňová silnice mimo zástavbu, bylo počítáno s průměrnou rychlostí vozidel pouze 70 km/h. Na druhou stranu, na komunikacích v trase průtahu se uvažovalo s průměrnou rychlostí 60 km/h nebo 65 km/h i v husté zástavbě, v místech, kde jsou školy, zdravotnická zařízení a zastávky veřejné dopravy a kde je samozřejmě rychlost omezena na 50 km/h. Při takovém zadání parametrů je jasné, že model vyjde tak, jak si průtahoví lobisté přejí.
Zdroj Studie Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Plzně (leden 2005)
Dopis SPVD (1. 2. 2005)
Dopis, v němž shrnujeme nejzásadnější prohřešky studie.
Dopis SPVD (1. 2. 2005)
Výsledky studie
Výsledné hodnocení studie mluvilo jasně: přednost by měl dostat Severojižní průtah. I největší zastánce průtahu překvapilo, že průtah (scénář 2, resp. 4) vyhrál nad okruhem (scénář 3) i v otázce hygienických vlivů na obyvatelstvo (632 vážených bodů pro scénář 4, 237 bodů pro scénář 3). Vysvětlení je prosté - studie započítávala vliv emisí a hluku na všech ostatních komunikacích s vyjímkou samotného průtahu! Chcete aby vám něco vyšlo? Chcete, abyste se vešli do limitů? Recept podle městských úředníků, politiků a projektantů je jednoduchý: nezapočítávejte škodlivé vlivy vámi navrhované stavby! Jak elegantní, viďte?!
Zdroj Studie Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Plzně (leden 2005)
MF Dnes, 23. 2. 2005
Jaroslav Nedvěd


Zastánci průtahu Plzní první bitvu prohráli

Na zarputilý odpor včera v Plzni narazili autoři studie, která doporučuje vybudovat přes město přednostně silniční průtah podél Klatovské třídy a nikoliv západní okruh.

Zástupci firem SUDOP a DHV závěry studie předložili zastupitelům městské části Plzeň-střed. Ti ale roky prosazují vybudování západního okruhu. Autoři studie nepochodili. Politici naopak po seznámení se studií odhlasovali, že si nepřejí plánovanou magistrálu přes město. Proti průtahu se včera kromě zastupitelů ostře postavili rovněž představitelé několika občanských sdružení.

Západní okruh, který by spojil severní a jižní předměstí Plzně podél Křimic a Radčic prosazuje také vedení Plzeňského kraje. Průtah naopak chtějí urychleně budovat někteří představitelé magistrátu včetně primátora Miroslava Kalouse.

Jak včera autoři studie zdůvodňovali, že má v Plzni dostat před okruhem přednost stavba magistrály přes město?

"Průtah bude mít největší vliv na zklidnění městských tříd. Z toho lze usuzovat, že vliv na životní prostředí bude nejpříznivější," argumentoval Jiří Kašpar z firmy DHV. Kašpar připustil, že stavba průtahu může narazit na odpor lidí a může být proto problém ji prosadit. "Nevyhne se důkladnému posouzení vlivů na životní prostředí. To, že prochází centrální částí města, je jeho slabou stránkou," uvedl Jiří Kašpar.

Starostka Jaroslava Maříková se okamžitě opřela do jednoho z nejproblematičtějších závěrů studie. "Jestliže postavím silnici centrem města, tak není možné, aby měla na životní prostředí menší vliv, než když dopravu vyženu na okruh," prohlásila Jaroslava Maříková.

"Pokud se bude dělat okruh, nedojde k výraznému snížení dopravní zátěže na Klatovské třídě. V žádném případě pak nebude možné Klatovskou zklidňovat," oponoval Luděk Sosna z firmy SUDOP.

"Úplně jste opomenuli bourání domů v Kalikově nebo Korandově ulici," zlobil se zastupitel Jiří Kuthan.

"Západní okruh už má kladný posudek vlivů na životní prostředí," upozorňoval zastupitel Jiří Trhlík.

"Pánové mluví jako kniha, ale neslyšel jsem dosud nic o tom, jak městu prospěje, když se ten bordel z Klatovské přenese jen o čtyři sta metrů dál," ozval se zastupitel Jaroslav Krupička.

Luděk Sosna dál studii hájil. "Přenesení zátěže do nového koridoru umožní její snížení v tahu mezi severním a jižním předměstím. Odvede to auta z obchodní třídy, která bude moci znovu sloužit původní funkci," uvedl Luděk Sosna.

Vystoupení autorů studie tvrdě zkritizoval Jiří Kohout ze Společnosti pro veřejnou dopravu. "Mám pocit, že žiju v jiném městě, než o kterém pánové mluví. Průtah má vést centrem a přitom chránit centrum před dopravou. Do hodnocení hygienických vlivů nejsou zahrnuty oblasti, kterých se průtah bezprostředně dotkne. Studie se nedrží reálných faktů," sdělil Kohout.

Spoluautor studie Luděk Sosna po kritice upozornil, že dokument o ničem nerozhoduje. "To, co jsme udělali, není návod, který se nesmí porušit. Bude záležet na Státním fondu dopravní infrastruktury, jak rozhodne," konstatoval Luděk Sosna.

Bývalý krajský radní pro dopravu Pavel Stelzer přišel s překvapivým tvrzením, že stát už v rozpočtu na letošní rok má vyčleněny miliony korun na přípravu západního okruhu. "Jestliže se okruh připravovat nebude, hrozí, že nebudou peníze na nic," řekl Pavel Stelzer.

Proti průtahu vystoupili rovněž zástupci občanských sdružení. "Podporujeme vedení městského obvodu, které prosazuje okruh. Odmítáme průtah, který přivede do centra další auta. Nedopusťte bourání domů," prohlásila Jana Průchová ze sdružení Bezovka.

"To prohlášení byste měli dát zastupitelům města, kteří budou o problému rozhodovat," doporučila starostka Maříková.
Plzeňský deník (25. 2. 2005)
Plzeňský deník (26. 2. 2005)
Plzeňský deník (26. 2. 2005)
Plzeňský deník (26. 2. 2005)
MF Dnes (26. 2. 2005)
MF Dnes (26. 2. 2005)
MF Dnes, 28. 2. 2005
Jakub Chvojka, architekt krajinář, skupina Zapálení 02




Temná špinavá okna a zaprášené fasády smutných domů bez života. Domy v pražské Legerově ulici dnes nevyužívají ani firmy jako kanceláře. Smutný kus jinak nádherné Prahy. Dnes se o magistrále pod muzeem, postavené na konci 70. let, mluví otevřeně jako o chybě. V Plzni se i po 30 letech o takovéto "severojižní magistrále" uvažuje a v těchto dnech rozhoduje.

Rozhoduje se o tom, zda tzv. severojižní průtah přes centrum města nebo západní okruh po jeho obvodu bude komunikací 1. třídy s označením I/27, která dnes vede po Klatovské. Rozhoduje se o tom, která stavba bude postavena za státní peníze, potažmo která bude postavena první.

Oproti trase Plzní přinese okruh méně zásahů

Žijeme v době, kdy mají v republice i desetitisícová města takový projekt připraven a hledají pouze peníze na jeho realizaci. Výhody okruhu jsou všeobecně známé. Minimální nebo žádné zásahy do již existující struktury města; možnost rychlého přesunu "za městem", kdy delší vzdálenost urazíte rychleji a plynuleji; možnost vyloučení dopravy z centra, která do něj nesměřuje.

Město Plzeň má projekt okruhu také, přesto prosazuje severojižní průtah v podobě komunikace 1. třídy. Co by touto stavbou Plzeň získala?

Dopravní zátěž z Klatovské by byla převedena o čtyři městské bloky dál od historického jádra. Zásadním argumentem je odborná dopravní analýza jednotlivých scénářů vývoje dopravy v Plzni do budoucna ("Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území Plzně", SUDOP Praha 2004), která doporučila prioritní realizaci severojižního průtahu. Studie však obsahuje množství závažných nedostatků a hrubých zjednodušení, které už objednavateli dokumentace (ŘSD) přednesla Společnost pro veřejnou dopravu.

Ve studii např. nejsou zmiňovány demolice obytných domů od Kalikovského mlýna po Borskou ulici a s tím související problematika rozsáhlého výkupu nemovitostí a zajištění náhradního bydlení. Je také zamlčena devastace Lochotínského parku, kontakt s architektonicky cennou zástavbou (Lékařská fakulta, secesní domy Hálkova ul.). Není uvedeno, že západní okruh má na rozdíl od průtahu kladné posouzení EIA, tedy důležité analýzy posuzující vliv stavby na životní prostředí.

Doprava je jen část života města

Rozhoduje se však především o životě ve městě a doprava je jeho pouhá součást. Vizuální prožitek městské krajiny, který je pro lidi ve městě každodenní nutností, není a nikdy nebude tvořen pouze dopravou. Význam a velkorysost rozhodnutí mezi okruhem a průtahem je možné srovnat se zakládáním plzeňských předměstí. Buď dojde ke zničení a umrtvení města v trase průtahu a přilehlého okolí nebo je tu možnost vytvořit zajímavé podmínky pro vznik nové městské čtvrti jménem Škodovy závody. Příklady konverze industriálních areálů na město s obchody, kancelářemi nebo byty, už dnes existují i v České republice (Vaňkovka v Brně, Babylon v Liberci, bývalý pivovar v Litomyšli). Trasa severojižního průtahu dále vede přes nivu řeky Mže a přes Lochotínský park. Niva představuje pro město přírodní potažmo kulturní hodnotu, která není ničím nahraditelná. Zelený klín z volné krajiny až k někdejším městským hradbám je v rámci českých měst svým rozsahem unikátní. Jedná se o nedotknutelné území, jež hájí i úřady a územní plán města Plzně, bohužel s výjimkou průtahu. Nejde o jednotlivé zástupce fauny a flóry, jedná se o zachování celého území v jeho celistvosti.

Plzni hrozí, že ztratí kouzlo, jež jí jinde mohou závidět

Vzpomínám si na slova okouzleného Davida Vávry, který Zapáleným líčil svůj cyklistický příjezd do Plzně směrem od Radčic a byl fascinován tím, že téměř z louky vstoupil na plzeňské náměstí. Něco tak krásného se vám v jiném stopadesátitisícovém městě nestane. Česká republika je členem Evropské unie, která dnes jednoznačně podporuje okruhy kolem měst. Položme si společně otázku. Z jakých důvodů hrozí Plzni průtah?

MF Dnes (13. 5. 2005)
MF Dnes (13. 5. 2005)

Aktualizace studie přináší jiné výsledky, než studie původní

Tak dlouho jsme upozorňovali na zásadní nedostatky studie, až se nám podařilo docílit aktualizace studie - přesněji řečeno opravy nejvýznamnějších chyb a nepřesností. Zdaleka nebyly zahrnuty všechny naše připomínky, byla jich zahrnuta sotva polovina, přesto přepracovaná studie přinesla rozdílné výsledky. Ukázalo se, že přednostní realizace Západního okruhu by nebyla pro dopravu ve městě o nic horší než rychle zbudovaný průtah.
Aktualizace studie
Titulní strana aktualizované studie
Zdroj Aktualizace studie Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Plzně (květen 2005)
Vysledky aktualizace
Výsledková tabulka aktualizované studie: Čtyři srovnávané scénáře výstavby silnic najednou vycházejí velmi srovnatelné, v rozmezí 2216 - 2328 vážených bodů (tedy odchylka 5%). Varianta s přednostní realizací Západního okruhu sice prohrála, ale především díky tomu, že pracovatelé a zadavatelé studie odmítli zpětně zasahovat do zadání studie, které nebylo dle názoru SPVD korektní.
Zdroj Aktualizace studie Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Plzně (květen 2005)
Dále jsme požadovali, aby byly posouzeny dva možné scénáře - že se z obou sporných komunikací podaří dokončit pouze průtah (scénář 5), nebo jen Západní okruh (scénář 6). I zde studie ukázala, že Západní okruh bude mít zklidňující efekt na silnice srovnatelný s průtahem. Zcela přesvědčivě vyhrál Západní okruh v posuzování vlivu emisí a hluku na obyvatele Plzně.
Srovnání nových scénářů 5 a 6
Opět se ukázalo, že prioritní výstavba Západního okruhu je plnohodnotnou alternativou k Severojižnímu průtahu. Obě varianty dělí jen tříprocentní bodový rozdíl. Mýtus o nenahraditelnosti průtahu byl vyvrácen.
Zdroj Aktualizace studie Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Plzně (květen 2005)
Srovnání nových scénářů 5 a 6
Cenové srovnání nových scénářů 5 a 6. Zajímavé jsou zejména sumy peněz, které by musely natéci do betonu a asfaltu v centru města při výstavbě Severojižního průtahu ve scénáři 5.
(Pro srovnání: zatímco nová tramvaj na Borská pole by stála 350 miliónů a převezla by denně 20 tisíc cestujících, podobně dlouhý úsek průtahu Přemyslova - Borská by stál sedminásobek: 2500 miliónů korun, jezdilo by po něm 38 tisíc aut.)
Zdroj Aktualizace studie Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Plzně (květen 2005)