Get Adobe Flash player

Ústí nad Labem

 Gotický děkanský kostel v centru Ústí nad Labem
Gotický děkanský kostel v centru Ústí nad Labem. Vpravo nahoře logo DP města Ústí nad Labem a znak města Ústí nad Labem.
Foto Lukáš Vrobel, 3. dubna 2005
Ústí nad Labem je statutárním městem a krajským městem Ústeckého kraje. Leží v severních Čechách při ústí Bíliny do Labe. Královské město bylo založeno roku 1249, předtím zde byl knížecí dvorec a celnice. Za husitských válek bylo město vypáleno, ale velmi rychle obnoveno. Pak provádělo aktivní českou politiku a vzhledem k účasti na stavovském povstání v letech 1618 - 1620 mu byly zkonfiskovány statky. V roce 1631 ovšem opět lehlo popelem, tentokráte zásluhou Sasů. Výhodná poloha na Labi a hnědouhelná ložiska západně od města byly příčinou rozsáhlé industrializace v 19. století, která umožnila další rozvoj Ústí. Tomu napomohlo i přivedení železnice - pražsko-drážďanská dráha sem dorazila v roce 1851.
Hnědé uhlí už se dnes přímo v Ústí nad Labem netěží, ale chemický průmysl, který díky jeho těžbě vznikl, funguje dál. Kromě něj je ve městě zastoupen průmysl potravinářský, strojírenský, textilní, energetický a elektrotechnický.
V minulosti působila rozsáhlá průmyslová výroba katastrofální znečištění ovzduší a Ústí bylo nejvíce znečištěným městem v Československu. Dnes už je situace s čistotou ovzduší výrazně lepší.
Stísněné historické centrum bylo poškozeno bombardováním na konci 2. světové války. Bombardování poškodilo také gotický děkanský kostel, jehož věž se odchýlila od své osy o 1,86 metru a je tak nejšikmější věží v ČR. Další významnou historickou památkou v Ústí nad Labem je zřícenina hradu Střekov ve stejnojmenné čtvrti, rozložené na druhé straně Labe než centrum města. Dominantou města je vyhlídková restaurace Větruše postavená v letech 1896 - 1897, nedostatečnou údržbou v období po 2. světové válce a následnou privatizací zcela zdevastovaná a po nákladné rekonstrukci znovuotevřená v roce 2005.
V současné době žije v Ústí nad Labem zhruba 94 000 obyvatel, v minulosti ale počet obyvatel přesahoval 100 000, takže se Ústí dalo považovat za velkoměsto.
Provoz městské hromadné dopravy v Ústí nad Labem zajišťuje Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s. Informace o městské dopravě a snímky z provozu naleznete na samostatných stránkách v nabídce vlevo. Na této úvodní stránce jsou umístěny informace společné pro celý provoz MHD a informace o regionální a dálkové dopravě.

Silniční doprava

Autobusové nádraží v Ústí nad Labem
Autobusové nádraží v Ústí nad Labem s vozy SOR a Karosa Dopravního podniku Ústeckého kraje.
Foto Lukáš Vrobel, 2. dubna 2005
V blízkosti Ústí nad Labem prochází dálnice D8, která po svém dokončení, které je předpokládáno v roce 2009, povede v trase Zdiby (napojení na R8 do Prahy) - Nová Ves - Roudnice nad Labem - Doksany - Lovosice - Trmice - Petrovice (státní hranice, napojení na dálnici A17 do Drážďan). Na dokončení čeká 16 km dlouhý úsek Lovosice - Řehlovice.
Dalšími významnými pozemními komunikacemi jsou silnice 1. třídy I/30 Lovosice - Ústí nad Labem - Chlumec a I/62 Ústí nad Labem - Děčín - Hřensko (st. hranice). Důležité jsou také vzdálenější silnice I/13 Karlovy Vary - Chomutov - Most - Teplice - Děčín - Liberec (obchází město severozápadně, napojení I/30 v Chlumci) a rychlostní R63 Řehlovice (napojení na D8) - Bystřany (u Teplic).
V minulosti zajišťoval naprostou většinu regionální a dálkové autobusové dopravy v Ústí nad Labem a okolí Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s. a jeho předchůdci. Ústecký dopravní závod ČSAD označený číslem 401 byl v minulosti součástí krajského národního (od roku 1988 státního) podniku ČSAD Ústí nad Labem, který působil na celém území tehdejšího Severočeského kraje. V roce 1991 byl podnik rozdělen a jednou z následnických organizací se stala akciová společnost ČSAD Ústí nad Labem, o rok později po oddělení nákladní dopravy přejmenovaná na ČSAD BUS Ústí nad Labem. Tento dopravce se v listopadu 2004 opět rozdělil. Došlo ke vzniku nových tří akciových společností - provozovny na území Ústeckého kraje jsou součástí Dopravního podniku Ústeckého kraje a.s., provozovny v Libereckém kraji spadají pod ČSAD Česká Lípa a.s. a správu autobusových nádraží zajišťuje BUS.COM a.s. Vybrané dálkové linky DP Ústeckého kraje byly od května 2006 postupně převedeny pod dceřinnou společnost DP INTERCITY s.r.o. Vzhledem k pražskému sídlu nových dopravců byly po reorganizaci všechny autobusy vybaveny pražskými registračními značkami.
Z Německa zakoupené ojeté autobusy Mercedes-Benz O 405 dopravce ZDAR
Z Německa zakoupené ojeté autobusy Mercedes-Benz O 405 dopravce ZDAR zleva 2J7 2036 a 2J7 1753 na autobusovém nádraží v Ústí nad Labem.
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007
Nové pojmenování největšího autobusového dopravce v Ústeckém kraji v listopadu 2004 vzbudilo nevoli představitelů Ústeckého kraje, protože zřizovatelem firmy není Ústecký kraj a podle jejího názvu by se to mohlo zdát. Katastrofální dopad na dopravce však měly až spory o výši dotací mezi Ústeckým krajem a Dopravním podnikem Ústeckého kraje v roce 2006, které vedly k tomu, že od 9. září 2006 Dopravní podnik provoz výrazně omezil. Velká část linek má pouze jeden nebo několik spojů, které jedou jediný den nebo několik dní v roce, aby na tyto linky zůstala v platnosti licence. Ve výběrovém řízení byli vybráni pro zajišťování základní dopravní obslužnosti noví provozovatelé, z nichž největším se stal ZDAR, a.s., firma původem ze Žďáru nad Sázavou, kde se stala následníkem dopravního závodu ČSAD. V květnu 2007 došlo k další změně a provoz dopravce ZDAR převzala teplická firma Severočeská dopravní a.s. dříve zajišťující pouze provoz dálkové linky Teplice - Praha.
Dalšími z nových dopravců jsou např. ČSAD Semily, a.s. a Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, a.s.
Za pozornost stojí, že na území města Ústí nad Labem jsou vedeny také autobusové linky číslo 123, 137 a 138 MHD Teplice provozované Dopravním podnikem Teplice, s.r.o. Po náhradě provozu regionálních linek Dopravního podniku Ústeckého kraje proběhlé v období od listopadu 2006 do ledna 2007 totiž obsluhuje teplická městská hromadná doprava i široké okolí města a kromě MHD Ústí nad Labem zasahuje i do provozu MHD Krupka. O zavedení integrovaného dopravního systému mezi těmito třemi městskými provozy nebo i s regionálními linkami dalších dopravců však zřejmě nemají představitelé kraje zájem.
Noví autobusoví dopravci začali zajišťovat provoz převážně ojetými autobusy včetně vozů nakoupených z Německa. Bohužel snaha DP Ústeckého kraje o nasazování ekologicky šetrných plynových autobusů byla nástupem nových dopravců zmařena.

Železniční doprava

Hlavní nádraží v Ústí nad Labem s elektrickou jednotkou s čelním vozem 460 001-1
Hlavní nádraží v Ústí nad Labem s elektrickou jednotkou s čelním vozem 460 001-1.
Foto Lukáš Vrobel, 2. července 2005
Ústí nad Labem je významnou železniční křižovatkou. Prochází tudy dvoukolejná elektrifikovaná trať číslo 090 Kralupy nad Vltavou (napojení na 091 do Prahy) - Roudnice nad Labem - Ústí nad Labem - Děčín, která je součástí dvou tranzitních železničních koridorů, a to prvního (Berlín - Ústí nad Labem - Praha - Pardubice - Brno - Břeclav - Vídeň) a čtvrtého (Berlín - Ústí nad Labem - Praha - České Budějovice - Linec), je dvoukolejná a elektrifikovaná a jsou po ní vedeny vlaky kategorie osobní až EuroCity / EuroNight. Dalšími železničními tratěmi jsou čísla 130 Chomutov - Most - Bílina - Duchcov - Teplice - Ústí nad Labem, 072 Lysá nad Labem - Všetaty - Mělník - Litoměřice - Ústí nad Labem západ a 073 Ústí nad Labem-Střekov - Děčín východ - Děčín hl. n. Po všech tratích vyjma 073 jezdí i rychlíky. Na území města Ústí nad Labem leží železniční stanice Ústí n. L. hlavní nádraží, Ústí n. L. západ, Ústí n. L. Střekov a Ústí n. L. sever. Kromě posledně zmíněné v nich zastavují všechny projíždějící vlaky. Přímé vlaky z Chebu přes Ústí nad Labem do Prahy zajíždějí na hlavní nádraží, kde je na jejich trase nutná úvrať. V blízkosti města ještě v obvodu MHD leží ještě několik dalších stanic a zastávek.
Železniční doprava má dominantní postavení ve spojení s Prahou. Jízdní doba je sice v této relaci oproti autobusu o něco delší, vlaky však jezdí většinou až do centra města (na Masarykovo nebo hlavní nádraží), zatímco autobusy končí převážně na Nádraží Holešovice. Cesta vlakem je díky rekonstruované trati dosti pohodlná, kromě toho kapacita vlaků je oproti autobusům podstatně vyšší.

Tarif MHD

Jízdenky MHD z let 2003 a 2005
Jízdenky MHD z let 2003 a 2005 - zleva zlevněná na 20 minut za 5,- Kč, plnocenná na 20 minut za 10,- Kč, celodenní za 55,- Kč z automatu a rub jízdenky.
Sbírka Lukáš Vrobel
Tarif městské hromadné dopravy v Ústí nad Labem je přestupní a časový. Nástup do dopravních prostředků a výstup z nich je povolen ve všech časových obdobích všemi dveřmi. Jednotlivé jízdenky se prodávají od 1. února 2007 v kategoriích s časovou platností 30 minut (plnocenná 14,- Kč, v prodeji též u řidiče s přirážkou 3,- Kč, zlevněná 7,- Kč), 60 minut (18,- / 9,- Kč) a 24 hodin (60,- / 30,- Kč). Nárok na zlevněné jízdné mají děti od 6 do 15 let věku, jedna osoba přepravující dítě do 3 let věku a osoby pobírající starobní a plný invalidní důchod (s dokladem DP nebo jiného dopravce). Přepravné za větší zavazadlo a psa mimo schránu činí 9,- Kč za jednu jízdu.
Nepřenosné časové jízdenky existují v kategoriích občanská, občanská zlevněná, studentská (15 - 26 let) a dětská (6 - 15 let). Jejich časová platnost může činit 7, 15, 30, 90, 180 nebo 365 dní (v posledních dvou variantách jen u jízdenky občanské). 30denní občanská jízdenka stojí 380,- Kč, 90denní 980,- Kč a 365denní 3440,- Kč. Držitelé jízdenek s 30denním a delším obdobím platnosti mají nárok na bezplatnou přepravu jednoho spoluzavazadla nebo jednoho psa. Přenosné časové jízdenky jsou k dostání jako 30denní (650,- Kč) a 90denní (1620,- Kč).
Bezplatně se přepravují např. děti do 6 let věku, osoby nad 70 let věku, držitelé průkazu ZTP a držitelé průkazu ZTP/P včetně psa a průvodce.

Zastávky a jízdní řády

Označníky zastávek Západní nádraží a Hraničář
Označníky zastávek Západní nádraží a Hraničář (s přidaným terčem Dopravního podniku Ústeckého kraje).
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007
Zastávky MHD jsou osazeny několika typy označníků městského provedení, jejichž společným znakem je červený nátěr konstrukce a hranatý terč s vyobrazením zastavujících dopravních prostředků (většinou se jedná o trolejbus Škoda 14Tr a autobus Karosa-Renault CityBus, někdy jsou ale neurčitého typu). Název zastávky a čísla zastavujících linek jsou uvedeny buď přímo v tomto terči nebo pod ním. Jízdní řády jsou umístěny buď na plechové tabuli či ve skříni, která je součástí označníku, případně na stěně čekárny. Obvykle jsou kryty plastovou deskou. Některé označníky jsou za tmy osvětleny.
Označníky zastávek V Zahrádkách a Masarykova nemocnice
Označníky zastávek V Zahrádkách a Masarykova nemocnice.
Foto Lukáš Vrobel, 2. dubna 2005
Označníky zastávek Všebořice
Vlevo nástupní zastávka Všebořice s označníkem na čekárně, vpravo výstupní zastávka Všebořice s označníkem na sloupu trakčního vedení.
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007
Jízdní řády jsou městského provedení a barevně vytištěné. Časy odjezdů spojů jsou uvedeny v tabulkách zvlášť pro pracovní dny, pro sobotu a pro neděli a svátky. Nechybí jízdní doba a označení zastávek s přestupem na vlak nebo s automaty na výdej jízdenek, za některými časy odjezdů jsou uvedeny i cíle navazujících spojů. Provoz všech spojů vybraných autobusových linek je zajištěn nízkopodlažními vozidly, což je v poznámce v jízdním řádu uvedeno. Pokud však nízkopodlažní vozy obsluhují pouze vybrané spoje linky, nejsou tyto v jízdním řádu vyznačeny.
Zastávkové čekárny jsou různých typů, a jak tomu ve velkých městech bývá, většinou poznamenané činností vandalů.
Čekárna v nástupní zastávce Žežická
Čekárna v nástupní zastávce Žežická.
Foto Lukáš Vrobel, 3. dubna 2005
Někteří cestující upozorňují na nedostatečný zastávkový mobiliář dosti nevybíravým způsobem
Někteří cestující upozorňují na nedostatečný zastávkový mobiliář dosti nevybíravým způsobem. (Zastávka Severní Terasa.)
Foto Lukáš Vrobel, 22. ledna 2007
Jízdní řády trolejbusových linek 57 a 62
Jízdní řády trolejbusových linek 57 a 62. Jízdní řády autobusových linek vypadají shodně.
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader