Get Adobe Flash player

mirosovka

Regionální železnice Rokycany - Nezvěstice z pohledu Koncepce dopravy Plzeňského kraje

Regionální železnice Rokycany - Mirošov - Nezvěstice, neboli pro místní pouze Mirošovka, je jedna z mnoha českých lokálek, nad kterými dnes visí hrozba zaostávání v přirozeném rozvoji a omezování osobní dopravy. Mirošovka je také jedna z našich nejstarších a zároveň nejperspektivnějších lokálek. Přesto nad ní návrh Koncepce dopravy Plzeňského kraje, předložený k připomínkování veřejnosti na jaře 2006, vynesl nevyvážený soud. Studie sice navrhla Optimalizaci traťového úseku Rokycany - Mirošov město v dlouhodobém horizontu (2020 - 2030), ovšem bez podrobnější analýzy doporučila k rychlé likvidaci úsek Mirošov město - Nezvěstice.

Společnost pro veřejnou dopravu navrhovanou Koncepci připomínkovala. Podrobnější pohled na problematiku této regionální trati přináší tato internetová stránka. Autor stránky si je vědom, že závěry zde uvedené jsou subjektivním pohledem, ovšem zevrubnějším než mohou mít pražské dopravní ateliéry, které návrh Koncepce zpracovaly. Stránka by měla především podnítit diskuzi před uvažovaným radikálním a zřejmě nevratným rozhodnutím o likvidaci tratě.
 Současnost osobní dopravy na Miroovce - motorový vůz řady 810 ve stoupání do vrcholové stanice Příkosice.
Současnost osobní dopravy na Mirošovce - motorový vůz řady 810 ve stoupání do vrcholové stanice Příkosice.
Foto M. Klas, 9. dubna 2007

SPVD doporučila zpracovatelům Koncepce následující:

  • zařadit Koncepcí navrhovanou optimalizaci trati Rokycany - Mirošov město do střednědobých záměrů kraje
  • do plánované optimalizace trati zařadit traťový úsek Mirošov město - Příkosice.
  • odložit případné zastavení osobního železničního provozu v úseku Příkosice (Mirošov) - Nezvěstice do doby po dokončení optimalizace úseku Rokycany - Příkosice a po zavedení odpovídajícího systému železničních a autobusových linek v regionu v rámci budoucí krajské IDS (včetně tarifní integrace); vlastní zastavení provozu v úseku Příkosice (Mirošov) - Nezvěstice případně provést až po podrobném vyhodnocení fungování IDS;
  • ve střednědobém a dlouhodobém záměru preferovat vedení přímých vlaků v linii Nezvěstice - Mirošov - Rokycany - Plzeň (příp. dále na Pňovany a Bezdružice)
  • prověřit po stránce využitelnosti výstavbu zastávek Dobřív a Lopata - chaty
  • do územních plánů zanést spojku u Nezvěstic, umožňující perspektivně vedení přímých vlaků do Plzně

Pro zlepšení dopravy na trati doporučujeme

  • optimalizovat jízdní řády vlaků a provázanost s přípoji
  • zebezpečit velké množství železničních přejezdů a zrušit pomalé jízdy
  • modernizovat v nejkratším možném termínu vozový park na trati tak, aby byl konkurenceschopný vůči klimatizovaným regionálním autobusům
  • zavést automatizovaný odbavovací systém pro cestující
  • zavést na vybraných spojích vozy na přepravu jízdních kol
  • v letní sezóně zavádět výletní (parní) vlaky Plzeň - Nezvěstice - Lopata - Mirošov
 Manipulační vlak se svitky plechů ve stanici Mirošov.
Manipulační vlak se svitky plechů do skladu firmy Rosso Mirošov.
Foto M. Klas, 20. května 2006

Přiblížení regionální trati Rokycany - Mirošov - Nezvěstice

Regionální trať Rokycany - Mirošov - Nezvěstice je vedena v jízdním řádu Českých drah jako trať číslo 175. Je spojkou dvou hlavních tratí Praha - Plzeň a České Budějovice - Plzeň. Trať je dlouhá 27 km, nejvyšší stoupání je 24 promile a nejvyšší stanicí jsou Příkosice (520 m.n.m.).
V pracovní dny bylo v grafikonu 2005/2006 nabízeno v úseku Rokycany - Mirošov celkem 13 párů vlaků (z nichž 4 pokračovaly do Příkosic) a v úseku Mirošov - Nezvěstice 9 párů vlaků.
V grafikonu 2007/2008 mezi Rokycany a Mirošovem opět jezdí 13 párů vlaků, čtyři z nich jsou navíc prodlouženy do Příkosic a jeden až do Lipnice. Úsek Mirošov - Nezvěstice projíždí 9 párů vlaků. I přes poměrně hustý jízdní řád, nejsou například přestupní vazby mezi lokálkou a vlaky na pražské trati ideální. Například v pracovní dny dojedou lidé z Mirošovska do Plzně v 5:00, 5:42 a pak až 7:16, 7:34, 8:42. To znamená, že lidé kteří pracují např. od stále častější "sedmé" hodiny mají smůlu.

Úsek Rokycany - Mirošov (8 km)

V úseku z Rokycan do Mirošova je velmi silná osobní i nákladní doprava. Nákladní vlaky jsou zde vedeny i o víkendech. Výhodou tohoto úseku je, že vede středem souvisle zastavěného údolí, kde jsou zastávky poměrně vhodně rozloženy. V blízkosti je také většina velkých průmyslových podniků. Závadou tohoto traťového úseku jsou nezabezpečené a nepřehledné přejezdy v obcích a relativně nízká cestovní rychlost.
V navrhované Koncepci dopravy v Plzeňském kraji je doporučena Optimalizace trati Rokycany - Mirošov město včetně zvýšení traťové rychlosti na 65 - 80 km/h. Předpokládá se zde provoz motorových jednotek v 30 minutovém taktu. Tato opatření však navrhovaná koncepce dopravy odkládá až na horizont let 2020 - 2030.

Náš názor:

S navrhovanou Optimalizací trati Rokycany - Mirošov město souhlasíme a považujeme ji za velmi důležitou s ohledem na příznivý rozvoj příměstské železniční dopravy na Rokycansku a Plzeňsku. Nemůžeme však rozhodně souhlasit s jejím navrhovaným zařazením mezi dlouhodobé záměry (2020-2030) Koncepce dopravy v Plzeňském kraji. Ve vlastním dokumentu se praví, že je nutné rozvíjet všechny druhy dopravy rovnoměrně, proto nelze s optimalizací tak významné regionální trati otálet desítky let. V krátkodobých a střednědobých záměrech rozvoje silniční sítě Plzeňského kraje je doporučena k realizaci nová kapacitní silnice Rokycany - Hrádek - Mirošov (stávající komunikace se silnou nákladní dopravou prochází převážně obytnou zástavbou). Považujeme výstavbu této komunikace za důležitou, ale nelze akceptovat výsledný stav, kdy vedle zcela nové silnie bude živořit zanedbaná železniční trať. Takový stav zcela odporuje zásadám vyváženého rozvoje individuální automobilové dopravy a veřejné železniční dopravy.
Nově vybudovaný most přes Úslavu ve Štahlavicích z roku 2003 stál značné finanční prostředky.
Nově vybudovaný most přes Úslavu ve Štahlavicích z roku 2003 stál značné finanční prostředky.
Foto M. Klas, 21. dubna 2007

Úsek Mirošov - Nezvěstice (19 km)

Původní návrh Koncepce dopravy v Plzeňském kraji bez podrobnějšího zdůvodnění doporučoval v krátkodobém horizontu zrušení úseku trati Mirošov město - Nezvěstice a jeho nahrazení cyklostezkou. Železniční osobní doprava měla být převedena na autobusovou, ovšem bez jasné specifikace a důrazu na komfort a frekvenci takové dopravy. Po nesouhlasných stanoviscích obcí, občanských sdružení (včetně SPVD) a veřejnosti nebude nakonec návrh o likvidaci tohoto úseku součástí projednávané Koncepce.Přesto nelze příslovečně usnout na vavřínech, je nutné dále služby regionální trati zlepšovat, aby byla plně konkurenceschopným dopravním prostředkem.
Vrchol Třemšína  s dřevěnou trigonometrickou věží - jeden z možných cílů turistického ruchu.
Druhý úsek regionální trati z Mirošova do Nezvěstic vede členitým podhůřím Brd. Směrové a sklonové poměry jsou zde nepříznivé, osídlení poměrně řídké. Obyvatelstvo je převážně zaměstnáno v zemědělství a lesnictví, značná část dojíždí do zaměstnání v Plzni, Rokycanech, Hrádku a Blovic. Kvalitnější zdravotnická zařízení jsou pro obyvatele v Rokycanech, Plzni a případně v Blovicích. Ve stejných městech se také nacházejí střední školy a úřady. Turistický ruch a vybavenost je nedostatečná, ale vzhledem k pěkné krajině má velký potenciál. Atraktivní lokalitou pro rekreaci je již dnes lesní komplex v okolí Kornatického potoka (zámek Kozel, zřícenina hradu Lopata, koupaliště u krásného Kornatického rybníka, přírodní rezervace s naučnou stezkou atd.). Opomíjené je nedaleké hluboké polesí Brd s legendárním vrcholem Třemšína 827 m.n.m., kde na objevení čeká úžasný cyklistický ráj.

 

Silniční síť je převážně tvořena komunikacemi, které nejsou v dobrém stavu. Autobusové spojení je v regionu nedostatečné. Jediná zajímavější frekvence linek se nachází na silnici č. 19 z Příbrami přes Spálené Poříčí a Nezvěstice do Plzně, která je však od sídel na regionální trati poměrně vzdálená. Frekvence v osobní dopravě na regionální trati je kolísavá, ale nezanedbatelná. Obyvatelé obcí Příkosice, Štítov, Mešno, Kakejcov, Lipnice, Šťáhlavice a Kornatice cestují vlaky do zaměstnání, do škol v Blovicích, Rokycanech a Plzni. Významnou frekvencí v letním období jsou turisté mířící do lesního komplexu Kornatického rybníka a chataři. Většinu frekvence dnes zvládá v úseku Příkosice - Nezvěstice samostatný motorový vůz řady 810, do Příkosic však od Rokycan jezdí v pracovní dny vlaky zesílené. Pravidelná nákladní doprava je momentálně v úseku zastavena, dříve se jezdilo do skladu stavebnin v Lipnici.

Náš názor:

V Koncepci navržené zrušení železniční trati Mirošov město - Nezvěstice v krátkodobém výhledu bylo v rozporu s doporučením vlastní Koncepce, aby ekonomicky slabé oblasti Plzeňského kraje byly podpořeny kvalitním dopravním napojením. Případné zavedení náhradní autobusové dopravy je obtížně realizovatelné, například v úseku Příkosice - Mešno vede ve směru železniční trati jen úzká komunikace. Autobusová doprava by se v zimním období potýkala s problémy - ledovka a sníh. A to vše na silnicích III. třídy, které nepatří pro sypače a pluhy mezi priority.
Zrušení trati Nezvěstice - Rokycany by rozhodně nepodpořilo rozvoj cestovního ruchu. Podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit a obytné zástavby by se v regionu ztížily. Již dnes v Kornaticích probíhá výstavba velké obytné čtvrti v blízkosti železniční trati. Předpoklady pro zvyšování frekvence tu tedy jsou.
Spojovací trať by nešlo využít jako odklonovou při výlukách v železničním uzlu Plzeň. Jako negativum je nutné vzít i znehodnocenou investici v podobě nového mostu dráhy přes Úslavu z roku 2003.
Záměr zrušit železniční trať je možné prověřit až po provedení navržené optimalizace trati Rokycany - Mirošov (Příkosice), zavedení kvalitativně odpovídajícího systému autobusových linek v rámci rozšíření IDS do regionu a zvýšení frekvence osobních vlaků na půlhodinový takt na trati Plzeň - Blovice (Nepomuk). Teprve pak budou vhodně nastaveny podmínky, aby mohlo být provedeno seriózní posouzení přínosu a negativních důsledků zrušení trati! Navrhovaná výstavba cyklostezky na tělese dráhy je značně nákladná. Pro představu, uvádějí se částky od 3 do 6 miliónů Kč na kilometr.
Plzeňský deník, 19. 5. 2006
Květa Matějovcová


Místo vlakem pojedou babičky na kole

Kraj uvažuje o zrušení části železniční trati na Rokycansku. Místní lidé by tím však byli odříznuti od světa, děti by dokonce nemohly jezdit do školy.

Příkosice/Kornatice - Pořádné pozdvižení provází uvažované zrušení úseku železniční trati Mirošov - Nezvěstice, které navrhuje Koncepce dopravy Plzeňského kraje. Místo něj má vzniknout cyklostezka. "To už se můj malý brácha do školy ani nedostane. Co mám proti tomu dělat?" ptá se student rokycanské střední odborné školy Lukáš Krátký ze Štítova. Lokálkou denně dojíždí z Příkosic do Rokycan a nápad, který vznikl u stolů převážně pražských ateliérů, podle něj zasáhne osmdesát procent lidí v okolí lokálky.

Autoři dokumentu nicméně navrhují nahradit vlaky, které jsou pro řadu zdejších obyvatel jediným dopravním spojením, autobusovou dopravou. Například v úseku Mešno - Příkosice ale projede sotva osobní automobil. Bez upozornění Miroslava Klase ze Společnosti pro veřejnou dopravu by návrh v dokumentu patrně prošel bez povšimnutí. Domnívám" se, že zrušení by mělo pro vaši obec negativní následky v podobě ztráty přímého spojení s průmyslovou zónou Mirošov - Hrádek - Rokycany," píše Klas ve zprávě starostovi Příkosic Janu Krhounovi.

V Kornaticích je kvůli návrhu pozdvižení. "Na lokálce jsme závislí, do obce jezdí jeden autobusový spoj denně. Lokálku využívají školáci k dopravě do Plzně. Změna na autobusovou dopravu navíc vůbec nepočítá s Lipnicí," upozorňuje starosta Jindřich Šustr. Lokálka mirošovka je jediným spojem na Plzeň také pro obyvatele vsí mimo trasu. "Studenti chodí do Příkosic na vlak. Naše děti by nemohly studovat," děsí se starosta Štítova Václav Hudec.

Krajský radní Jaroš slíbil, že obce upozorní. "Materiál je k diskusi. Po jednání s iniciativou Konzultační dopravní společnosti přichází v úvahu doprava v trianglu Rokycany - Mirošov - Nezvěstice - Plzeň - Rokycany," uvedl. Podle koncepce hrozí zrušení osobní dopravy také na trati Nepomuk - Blatná.
 Motorový vůz M 131.1386 na nejvyšším místě Mirošovky ve stanici Příkosice během Hamernického dne.
Motorový vůz M 131.1386 na nejvyšším místě "Mirošovky" ve stanici Příkosice během Hamernického dne.
Foto M. Klas, 20. května 2006

Studie zlepšení dopravní infrastruktury
na regionálních tratích v Plz. kraji

V roce 2008 byla odbornou firmou na základě zadání Plzeňského kraje zpracována Územně technická studie zlepšení infrastruktury na regionálních železničních tratích v Plzeňské aglomeraci v návaznosti na předpokládané změny v jízdních ddobách, vyvolaných výstavbou III. tranzitního koridoru. Studie byla financována z rozpočtu Plzeňského kraje a Státního fondu dopravní infrastruktury.
Jednou tratí která byla řešena je Rokycany – Nezvěstice. Studie nadále s tratí pro dopravní obsluhu území počítá, pro potřebné zefektivnění a zrychlení provozu navrhuje rekonstrukci zastaralého traťového svršku v úseku Mirošov – Nezvěstice, úpravy oblouků, odstranění problematických železničním přejezdů u Mešna a Šťáhlavic krátkými přeložkami. Výrazné zkrácení jízdní doby přinese také přestavba směrově velmi problematického úseku mezi mostem přes Úslavu a Nezvěsticemi. Úpravy trati přinesou výrazné zkrácení jízdní doby pro cestující a také umožní efektivněji nasazovat bez zbytečných prostojů nákladná železniční vozidla. Lze jen doufat, že naše společnost bude mít také dostatek vůle investice do železniční infrastruktury realizovat. Studii včetně mapových podkladů a předpokládaných jízdních dob si můžete prohlédnout na stránkách Krajského úřadu - viz Odkazy v zápatí stránky.

Stručná historie Mirošovky

Na Mirošovsku byly činěny pokusy těžit černé uhlí již v polovině 19. století, ovšem až podnikatel F. Jahn dokázal v roce 1854 těžbu rozvinout. Brzy bylo nutno řešit problém jak efektivně dopravit uhlí údolím Klabavky k Rokycanům, kudy od roku 1862 procházela Česká západní dráha. Nová trať do Mirošova určená pouze pro nákladní dopravu byla otevřena v roce 1869, kdy se v uhelném revíru se těžilo na 5 miliónů vídeňských centů uhlí a pracovalo zde 1 600 havířů. O dovoz mirošovského uhlí měla zájem i nově otevřená Dráha císaře Františka Josefa z Českých Budějovic přes Plzeň na Cheb. Dostala proto povolení zahájit přípravné práce pro spojovou trať ze Šťáhlav do Mirošova, ale ke stavbě dráhy prozatím nedošlo. Do Mirošova však přišla další uhelná dráha od Strašic a Zbiroha, kterou nechal vybudovat velkopodnikatel doktor Strousberg. Ten měl v záměru u zbirožských ložisek rudy vybudovat rozsáhlý hutní komplex, ale záměr se pro velkou nákladnost a nekvalitní rudu nepodařilo realizovat. Strousberg zkrachoval, téměř dokončená trať se patrně ani pravidelných vlaků nedočkala, ale její těleso lze dodnes vysledovat v terénu.
Parní vlak při zavedený při příležitosti 125. výročí otevření trati stoupá do vrcholové stanice Příkosice.
Parní vlak při zavedený při příležitosti 125. výročí otevření trati stoupá do vrcholové stanice Příkosice.
Foto M. Klas, 2. srpna 2008
V roce 1880 se z mirošovské pánve odváželo na 50 vagónů s uhlím denně. O rok později došlo konečně ke stavbě nové trati Nezvěstice - Mirošov, opět určené jen pro nákladní dopravu. Veřejná osobní doprava na celé trati z Nezvěstic do Rokycan byla povolena až v roce 1889. Těkou ránou nákladní dopravě na trati bylo uzavření mirošovských dolů v roce 1904. Většina vleček k jednotlivým důlním provozům byla zrušena. Nová vlečka doplněná lesní železnicí naopak vznikla v roce 1920 pod zříceninou hradu Lopata, pro odvoz kalamitního dřeva. Nakládka dřeva převládá v té době na celé trati. Ve třicátých letech došlo k modernizaci a zrychlení osobní dopravy zavedením motorových vozů. Za II. světové války postihla brdské polesí větrná kalamita, pro jejíž odstranění byla vybudována síť lesní železnice, která na pilu v Mirošově u stanice velké dráhy svážela klády.
Po druhé světové válce přicházejí na trať legendární motorové vozy M 131.1, ovšem část osobních vlaků je nadále vedena v parní trakci. U Hrádku vzniká rozsáhlý komplex nových hutí a válcoven, rozvoj průmyslu pokračuje v celém údolí Klabavy podél železniční trati. Díky tomu je zejména v úseku Rokycany - Mirošov silná osobní doprava; pro vedení těžkých nákladních vlaků na vlečkách je na trať dokonce přidělena velká parní lokomotiva řady 534. Parní lokomotivy řady 433 byly na lokálce nahrazeny motorovými lokotraktory T 435 (720) v roce 1973. Až do roku 1981 se ovšem občas v Mirošově objevily i velké parní lokomotivy řady 556 a motorové T 669.1 (771). Tři staré rokycanské turnusové vozy M 131.1 nahradily nové vozy řady 810 v roce 1981. Po roce 1990 došlo k silnému poklesu nákladní a osobní dopravy. Nákladní doprava byla omezena pouze na úsek Rokycany - Mirošov. Hlavním zákazníkem zůstávají železárny v Hrádku a mirošovská firma Rosso Steel obchodující se svitky plechů. Významná zůstává i nakládka dřeva v Mirošově.
Ve stádiu projektu zůstalo bohužel několik pozoruhodných železničních tratí, které měly spojení Mirošovska a Brd se světem doplnit. Mezi ně patří například trat Mirošov - Strašice - Zbiroh - Skryje - Rakovník s částečným využitím zkrachovalé Strousbergovi uhelné dráhy. Velký význam pro turistický ruch by měla "Transbrdská lokálka" Nezvěstice - Spálené Poříčí - Nové Mitrovice - Chynín - rozvodí pod Třemšínem (707 m.n.m.) - Věšín - Rožmitál pod Třemšínem. Tento zajímavý projekt dráhy vedoucí přímo pod legendární Třemšín čelil tuhému odporu ze strany koncesionářů místních drah v okolí Blatné a nakonec i přes poválečné snahy nebyl realizován.

Reportáž z jízd výletních vlaků na Mirošovce během Hamernického dne

Jedna z mála akcí podporující turistický ruchu na Mirošovce a ve zdejším regionu, je spjata s unikátním vodním hamrem v Dobřívě (nedaleko Mirošova). Středověký hamr se zachoval v téměř původním stavu včetně vodních kol, pecí a dalšího vybavení. Vlastní Dobřív je vesnickou památkovou rezervací, kde je k vidění mnoho roubených domů. Tradicí v polovině května je pořádání tzv. Hamernického dne, kdy spuštěná vodní kola uvedou do pohybu jinak statické exponáty a prostranství před hamrem se zaplní stánkaři, folklórními soubory a šermíři. Oblíbeným dopravním prostředkem na Hamernický den je historický motorový vůz M 131.1386 rokycanského spolku Lokálka Group. Z nádraží Mirošov pak návštěvníky dopravuje přímo na místo historický autobus RTO. Oba dopravní prostředky si nemohli na nezájem cestujících stěžovat ani, 20. května 2006, jak o tom svědčí následující fotografie v galerii.
Zájem o cestu historickým motorovým vozem z Rokycan byl značný. Mezi nádražím Mirošov a Dobříví pendloval historický autobus RTO. Setkání generací v Příkosicích.

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader