Get Adobe Flash player

 

Historie trolejbusů v Teplicích

Trolejbus Škoda 9Tr u Hotelu de Saxe na Masarykově třídě v druhé polovině 60. let minulého století.
Trolejbus Škoda 9Tr u Hotelu de Saxe na Masarykově třídě v druhé polovině 60. let minulého století.
Pohlednice, sbírka Jan Setvák
Ačkoli trolejbusy zahájily v Teplicích provoz až v roce 1952, první plány na jejich zavedení jsou o několik let starší. Uvažovalo se o nich už za 2. světové války, kdy měly nahradit autobusovou dopravu, jejíž provozování bylo z hlediska dostupnosti pohonných hmot a zajištění provozuschopnosti vozového parku problematické. První dochovaný projekt na zavedení tohoto druhu dopravy ale máme až z roku 1948. Tehdy se počítalo s výstavbou dvou linek: A v trase od řetenického nádraží přes Rooseveltovo a Zámecké náměstí, náměstí Svobody, Benešovo náměstí, Laubeho náměstí, Nové lázně a Trnovany do Sobědruh. Druhá linka označená písmenem B začínala na Benešově náměstí a odtud vedla přes Lesní bránu do Pozorky. Projekt nakonec nebyl realizován.
Trolejbus Škoda 7Tr mířící do Řetenic poblíž dnešní zastávky Zámecká zahrada. Píše se druhá polovina 60. let minulého století.
Trolejbus Škoda 7Tr mířící do Řetenic poblíž dnešní zastávky Zámecká zahrada. Píše se druhá polovina 60. let minulého století.
Pohlednice, sbírka Jan Setvák
Další plán je z roku 1950. Počítal se zachováním tramvajové dopravy na trase z Řetenic přes centrum Teplic do Dubí a podle toho byly také navrhovány trolejbusové tratě. Počítalo se jednak se zavedením trolejbusu do Pozorky a Sobědruh (vedení těchto tratí bylo velmi podobné tomu, které bylo navrženo v předcházejícím projektu z roku 1948) a dále s výstavbou dvou městských okruhů: Hlavní nádraží - Benešovo náměstí - Šanov - Jankovcova ulice - Hlavní nádraží a Benešovo náměstí - Školní ulice - Bílinská ulice - Valy - Laubeho náměstí - Benešovo náměstí. U Červeného kostela v Trnovanech se napojovala manipulační trať do vozovny, která byla a je v ulici Emílie Dvořákové poblíž přejezdu železniční tratě Ústí nad Labem - Chomutov.
Trolejbus 7Tr v Šanově
Trolejbus 7Tr v Šanově.
Repro z knihy "100 let MHD v Teplicích"
Výše uvedený projekt se nakonec stal předlohou pro výstavbu trolejbusové sítě. Začalo se se stavbou prvního okruhu, ale došlo k několika odchylkám: na křižovatce Jankovcova / Wolkerova trať odbočila do Wolkerovy ulice - zde byla nakonec napojena i trať do vozovny. Zároveň byla provedena napojení uvažovaných úseků do Pozorky a druhého městského okruhu. V předstihu vznikla i smyčka na Benešově náměstí, která se ovšem trochu nečekaně dočkala využití o něco dříve, ale o tom se ještě zmíníme.
Dne 1. 5. 1952 byl zahájen provoz nového dopravního prostředku. Na okružní lince č. 11 z Hlavního nádraží přes Šanov na Hlavní nádraží byly nasazeny 3 trolejbusy - dva jezdily v intervalu 9 minut z Hlavního nádraží přes Benešovo náměstí a Šanov, třetí vůz jezdil v opačném směru a udržoval zde interval dvojnásobný - 18 minut. Manipulační trať do vozovny ale byla dokončena až v roce 1953 a tak byly trolejbusy při manipulačních jízdách z a do vozovny přetahovány traktorem. Po dokončení manipulační tratě se výpomoc traktoru omezila na překonání železničního přejezdu.
Patrně v roce 1954 byla dokončena část druhého trolejbusového okruhu - trať vedla z Benešova náměstí ke koupališti. Nikdy na ní nebyli přepravováni cestující. Pravděpodobně již v následujícím roce došlo k jejímu zrušení. Jedním z problémů byl údajně i nevyhovující stav komunikací.
Praxe ale ukázala, že vize souběžného provozu tramvají, trolejbusů a autobusů v oblasti Teplic je nereálná. Trolejbusový okruh totiž nebyl náležitě využíván a proto byla linka 11 nejprve zjednosměrněna a nakonec přetrasována - jezdila z Benešova náměstí (kde se využití dočkala v předstihu vybudovaná smyčka, která měla původně sloužit lince do Pozorky) do Šanova.
Trolejbus 9Tr na křižovatce ulic Leninova a Vrchlického v roce 1980
Trolejbus 9Tr na křižovatce ulic Leninova a Vrchlického.
Sbírka Damir Holas (foto z roku 1980)
V roce 1955 byla zpracována studie, která měla určit směr dalšího rozvoje teplické městské dopravy. Vzhledem k diskutabilním zkušenostem z předchozího souběžného provozu tramvají a trolejbusů bylo rozhodnuto o postupné likvidaci tramvajové dopravy a její náhradě trolejbusy - ty tak měly jezdit jednak z Řetenic přes Benešovo náměstí do Dubí, dále na Třešňovku (sem měla být prodloužena trať na koupaliště, která byla ale nakonec zrušena), přes Pozorku do Bystřice či do Bystřan, k Angru a do Proboštova. Záměry této studie se začaly postupně přesouvat přímo do terénu, ovšem v podstatně skromnějším rozsahu.
Trolejbus 14Tr na lince 9 odbavuje cestující na zastávce Hlavní nádraží.
Trolejbus 14Tr na lince 9 odbavuje cestující na zastávce Hlavní nádraží.
Foto Damir Holas (17. 8. 2006)
Logicky jako první byla zahájena stavba páteřní tratě z Rooseveltova náměstí v Řetenicích k Městským sálům, kde se přestupovalo na tramvaj do Dubí. První cestující se zde svezli 1.3.1956. Od tohoto dne bylo linkové vedení následující: č.2: Rooseveltovo náměstí - Benešovo náměstí - Městské sály, č.3: Rooseveltovo náměstí - Hlavní nádraží - Městské sály a č. 4 (ex č. 11): Benešovo náměstí - Šanov. Ve špičce vyjíždělo do ulic celkem 8 trolejbusů.
Trolejbus 14Tr evid.č. 141 na zasněžené Nové Vsi.
Trolejbus 14Tr evid.č. 141 na zasněžené Nové Vsi.
Foto Petr Šašek
Dalšího prodloužení se trolejbusy dočkaly již 18.11.1957, kdy se začalo jezdit z Rooseveltova náměstí k Újezdečku (zpočátku se uváděl název Řetenice, SHR, dnes se konečná jmenuje Řetenice, Tolstého). Zajímavé je, že od řetenického nádraží na smyčku Újezdeček (která byla tam, co je ta dnešní, ale v jiné poloze) se jezdilo jen jednostopě. Provoz zde zahájila linka č. 3 od Městských sálů.
Trolejbus 14TrM opouští zastávku Hotel de Saxe.
Trolejbus 14TrM opouští zastávku Hotel de Saxe.
Foto Damir Holas (17. 8. 2006)
Rozsah trolejbusových tratí se změnil i v centrální oblasti města. V roce 1959 se začalo jezdit na trati v ulici 28. října, která spojuje Benešovo náměstí a Hlavní nádraží. To způsobilo likvidaci tratí v ulicích Na hrázi a Revoluční. Od roku 1957 také skončilo linkové využití smyčky Benešovo náměstí, která byla odpojena od sítě. Snesena byla až v roce 1973. V roce 1961 došlo ke změně při jízdách z a do vozovny - do původně tramvajového podjezdu pod železniční tratí byla postavena vozovka a tak ho začaly používat trolejbusy, které už nemusely být přetahovány přes přejezd. Rovněž byla zkušebně ověřena možnost provozování souprav trolejbusů a vlečných vozů, ale výsledek zkoušky byl negativní.
Trolejbus 14TrM odbočuje ve směru od nádraží do Masarykovy ulice, aby dále pokračoval do Trnovan a na konečnou Anger.
Trolejbus 14TrM odbočuje ve směru od nádraží do Masarykovy ulice, aby dále pokračoval do Trnovan a na konečnou Anger.
Foto Damir Holas (17. 8. 2006)
Významnějším přírůstkem teplické trolejbusové dopravy se stala meziměstská trať do Novosedlic zprovozněná v roce 1962. Začínala u vozovny v ulici Emílie Dvořákové a vedla k novosedlickému kostelu, kde byla ukončena smyčkou. Trochu nelogicky byl ale při výstavbě tratě odpojen vjezd do vozovny, takže při výjezdech a zátazích bylo třeba překládat sběrače. Do Novosedlic se však dnes bohužel již nesvezeme. Různé potíže totiž přispěly k zastavení provozu od 1. ledna 1996. Osiřelé vedení potom na svém místě viselo až do roku 1998, kdy bylo sneseno. Problémů, které vedly k zastavení provozu, bylo patrně více - jednak byl problematický samotný fakt, že trať je meziměstská, takže bylo těžké sehnat na její provoz peníze a v devadesátých letech byla trať navíc ve špatném technickém stavu. Také se uvádí, že okolní obce stále zvyšovaly své nároky na dopravu, takže rostl objem autobusových spojů, které projížděly Novosedlicemi a "kradly" trolejbusům cestující. Dnes po trati (kromě fotografií) zůstalo jen několik sloupů trolejového vedení.
Bývalá trolejbusová smyčka Novosedlice
Bývalá trolejbusová smyčka Novosedlice.
Foto Damir Holas (5. 3. 2004)
V roce 1963 byla z důvodu výstavby dalších budov sklárny v Řetenicích přeložena trolejbusová trať na Újezdeček - nově vedla po Tolstého ulici, již v celé délce dvoustopě. Nebyla to ale poslední změna v této oblasti - hned v roce 1964 trolejbusy opustily ulici Stará Duchcovská a Rooseveltovo náměstí a nově začaly jezdit upravenou Duchcovskou ulicí. Zároveň byla postavena krátká trať na smyčku Řetenice (dnes Řetenice, V břízkách). V roce 1967 se trolejbusy dočkaly další nové tratě - ta vedla od Červeného kostela Masarykovou a Modlanskou ulicí na konečnou Trnovany, ČSAD.
Vůz Škoda 24Tr s designem Citelis je prvním typem nízkopodlažního trolejbusu nasazovaný do pravidelného provozu na teplických trolejbusových linkách. Na snímku je jeden ze zástupců tohoto typu zachycen v hlavním uzlu teplické MHD - Benešově náměstí.
Vůz Škoda 24Tr s designem Citelis je prvním typem nízkopodlažního trolejbusu nasazovaný do pravidelného provozu na teplických trolejbusových linkách. Na snímku je jeden ze zástupců tohoto typu zachycen v hlavním uzlu teplické MHD - Benešově náměstí.
Foto Damir Holas (17. 8. 2006)
To už ale přišlo období stagnace a odklonu od elektrické městské dopravy. Zatímco trolejbusové provozy v Praze, Děčíně a Českých Budějovicích krizi neustály, v Teplicích se trolejbusy udržely, i když jejich rozvoj byl v podstatě nulový. V roce 1970 se uvažovalo se stavbou tratě z Šanova I na Panorámu (dnes se název uvádí krátce - Panorama). Důvodem byla výstavba sídliště Šanov II. Projekt sídliště se ale změnil a plánované trolejbusové lince najednou překážely panelové domy. Tyto problémy (a možná i všeobecný odklon od elektrické trakce) záměr zhatily.
Interiér vozu 24Tr je v porovnání s vozy 14Tr a 14Trm (naštěstí) nesrovnatelně modernější...
Interiér vozu 24Tr je v porovnání s vozy 14Tr a 14Trm (naštěstí) nesrovnatelně modernější...
Foto Damir Holas (17. 8. 2006)
Rozsah trolejbusové sítě se po dlouhé době změnil až roku 1978, ale bohužel došlo k její redukci - kvůli demolici staré zástavby v Trnovanech se přestalo jezdit od Červeného kostela k místnímu ČSAD.
Nová naděje na zvýšení podílu trolejbusové dopravy v městské dopravě svitla počátkem 80. let, ale plány na expanzi trolejbusů byly bohužel inspirovány megalomanským plánem na otevření velkého uhelného dolu mezi Teplicemi a Krušnými horami. Ten měl znamenat zkázu pro řadu území severně od města (včetně části Teplic). Obyvatelé, kteří by takto přišli o domovy, měli být přestěhováni do nových sídlišť Nová Ves a Prosetice - ta měla celkově pojmout skoro 30 000 lidí. Nové "paneláky" měly vyrůst i v Trnovanech v místě staré zástavby určené k demolici a u sídliště Šanov II. Rovněž se plánovala výstavba nové vozovny v lokalitě mezi Řetenicemi a Hudcovem, kde měly být soustředěny i jiné průmyslové podniky. Pozitivní na tomto plánu bylo snad jen to, že základem městské dopravy této oblasti měly být trolejbusy. Naštěstí ale z jeho realizace sešlo a teplická aglomerace tak nedošla smutného osudu starobylého města Mostu, které bylo kvůli uhlí zbouráno. I tak se ale trolejbusová doprava ve městě začala opět rozvíjet.
Trolejbus 14Tr u divadla
Trolejbus 14Tr u divadla.
Foto Damir Holas (5. 3. 2004)
První vlaštovkou byla krátká trať Městské sály - Zemská (4.6.1984). V roce 1987 byla v podstatě obnovena zrušená trať do Trnovan, protože se začalo jezdit od Červeného kostela Masarykovou a Modlanskou ulicí na novou konečnou Somet. Ve stejném roce se začalo jezdit přes trnovanské sídliště k Angru. Oblast Městských sálů se dočkala změn v roce 1988 - vzhledem k pokračujícím demolicím starých Trnovan byla částečně upravena trať Červený kostel - Městské sály. U Městských sálů byla zrušena smyčka.
>Trolejbusová měnírna u zastávky Pražská.
Trolejbusová měnírna u zastávky Pražská.
Foto Damir Holas (17. 8. 2006)
V poslední červencový den "revolučního" roku 1989 se trolejbusů dočkalo i sídliště v Proseticích. Nová trať navazuje na Pražské na trať do Šanova I. Ve stejném roce byla konečně na síť opět napojena trolejbusová vozovna, takže se stalo minulostí překládání sběračů při výjezdech a zátazích. Skončila ale i jedna kratochvíle místních řidičů, kterou popisuje kniha "Půlstoletí teplických trolejbusů": Skončila tak éra, kdy bylo vrcholem řidičského mistrovství při zátahu z Novosedlic stažení sběračů na kraji Novosedlic a sjetí z kopce, odbočení do vozovny a dojetí až na prohlídkovou montážní jámu v trolejbusové hale".
Ve stejném roce vznikl i další projekt trolejbusové tratě na Panorámu (dnes Panoramu) - trať měla u Nových lázní odbočovat z tratě do Šanova I a dále vést ulicí Pod Doubravkou. Takováto trať by ale neumožnila zrušit paralelní autobusové spojení po Jankovcově ulici, takže z její realizace sešlo.
Autobus TAMBUS na trolejbusové lince 9
Autobus TAMBUS na trolejbusové lince 9.
Foto Damir Holas (5. 3. 2004)
Místo toho byla postavena nová trať od Sometu Trnovanskou ulicí na novou smyčku Sochorova (dnes Šanov II). Nová trať ale byla napojena zajímavým způsobem. Aby trolejbusy jedoucí z města na nevynechávaly zastávku Somet, byla nová trať napojena jen ze směru od Sometu. Trolejbusy musí tedy nejprve zajet na smyčku Somet a pak teprve je možné jet dál.
Trolejbus 14Tr v centru Teplic
Trolejbus 14Tr v centru Teplic.
Foto Damir Holas (5. 3. 2004)
Rostoucí rozsah trolejbusové dopravy byl důvodem, proč se v roce 1991 začalo jezdit na trati od Hlavního nádraží Jateční ulicí k nemocnici. Tato trať totiž vede souběžně s páteřním úsekem do Řetenic a částečně ho nahrazuje. V případě výpadku na této trati je tedy možné odklonit trolejbusy po Jateční - i to byl patrně jeden z hlavních důvodů vzniku této trati.
Neutěšený stav trolejového vedení byl důvodem pro zastavení provozu na trati do Šanova I od 16. 8. 1993. Trolejbusy končily na nově postavené smyčce Pražská. Výluka trvala do 16. 2. 1994. Rekonstrukce této tratě byla provedena v rámci naplňování cílů dokumentu "Rozšíření trolejbusové dopravy v Teplicích", v jehož rámci se měly trolejbusy rozjet např. na Panoramu či Novou Ves.
V létě 1994 vznikla spojovací trať mezi ulicemi Alejní a Na hrázi. Mnohem významnější byl ale úsek z Lounské ulice přes Třešňovku na Novou Ves. Ten je zajímavý tím, že úrovňově kříží neelektrifikovanou železniční trať do Lovosic. Na nové trati jsou celkem tři smyčky: Třešňovka (která je ale využívána jen jako průjezdná), Bílá Cesta (manipulační, není připojena na trať) a koncová smyčka Nová Ves. Ta je zajímavá tím, že je pravostranná, takže trolejbus, který z ní vyjíždí, překříží stopu vedoucí od města. Sem se trolejbusy poprvé podívaly na Nový rok 1996.
Vůz 14Tr na Nové Vsi.
Vůz 14Tr na Nové Vsi.
Foto Damir Holas (5. 3. 2004)
V témže roce byla přeložena trať poblíž zastávky Okresní policie (dnes Trnovany, Policie ČR). Vzhledem k otevření silničního městského obchvatu bylo nově provedeno napojení Masarykovy ulice na tento obchvat a původní úsek této ulice zaslepen. Tomu se přizpůsobilo i vedení trolejbusové tratě. Na přeložce se začalo jezdit v první zářijový den roku 1996.
Historický označník v Řetenicích (dnes Řetenice, V Břízkách).
Historický označník v Řetenicích (dnes Řetenice, V Břízkách).
Foto Damir Holas (5. 3. 2004)
Nadále se ale pracovalo na rozšíření trolejbusové dopravy v oblasti Šanova II a tak mohl být od 1. ledna 1997 zahájen provoz na nové trati Sochorova - Panoráma (dnes Šanov II - Panorama). Na stávající síť se napojuje u smyčky Sochorova (Šanov II), pokračuje ulicí A. Sochora a pak ulicí Šrámkovou. Zatím posledním rozšířením teplické sítě se stalo propojení této tratě s tratí v Masarykově ulici, které vede Jankovcovou ulicí. Tato trať se těsně přimyká ke smyčce Šanov I (dnes Šanov I, lázně), ale vzhledem k uzávěře lázeňské oblasti s ní není spojena. Došlo tady k poněkud bizardní situaci, kdy se stopa šanovské smyčky skoro dotýká tratě na Panoramu, ale aby se sem člověk dostal s trolejbusem, musí jet přes centrum a kolem Císařských lázní. Pěšky je to přitom pár kroků... I do nedávné minulosti patří různé nerealizované projekty - např. na výstavbu jednostopé tratě ulicemi Bohosudovskou a Kozinovou kolem trnovanského Kauflandu, která by se nejprve odpojila od tratě k Angru a pak by se k ní zase přimkla.
V r. 1993 se uvažovala trať ze Zemské na Maršovskou, zde je jedna z ulic, kudy by vedla. Za snímkem je křižovatka s tratí k Angru.
V r. 1993 se uvažovala trať ze Zemské na Maršovskou, zde je jedna z ulic, kudy by vedla. Za snímkem je křižovatka s tratí k Angru.
Foto Damir Holas (30. 4. 2005)
Ještě se podíváme na vývoj vozového parku. Pro zahájení provozu byly dodány vozy Škoda 7Tr, kterých dorazilo celkem 13. V provozu se udržely do roku 1974. V letech 1957 a 1959 dorazilo 11 trolejbusů 8Tr, poslední dojezdily roku 1980. Legendárních "devítek" (dodávány v letech 1962 - 1981) se pod teplickými dráty vystřídalo 41 a poslední z nich opustily pravidelný provoz v roce 1993. Raritní byl vůz evid.č. 109/II provozovaný v letech 1963 - 1976, který byl ve dvoudvéřovém provedení. Takovéto vozy se ale vyskytovaly i v jiných našich provozech (např. Brno). Rokem 1982 se vlastně začala psát teplická trolejbusová současnost - dorazily první tři vozy 14Tr. Poslední klasické "čtrnáctky" byly dodány v roce 1993. Pro zvládnutí přepravních nároků na nejzatíženějších linkách bylo v roce 1990 dodáno 10 kloubových vozů 15Tr, které v roce 1994 doplnil jedenáctý vůz, který původně jezdil v Českých Budějovicích pod číslem 12. Ten měl namontovány akumulátory pro možnost jízdy mimo trolejové vedení. Vůz byl ale z jižních Čech vrácen výrobci, který akumulátory demontoval a pak se vůz dostal do Teplic. Jednou z odlišností je např. to, že nemá řadu zadních sedadel. V letech 1995 - 1996 bylo zařazeno 11 vozů 14TrM, což byla nadlouho poslední obnova vozového parku. Další nové trolejbusy totiž dorazily až v dubnu 2006, jednalo se o vozy 24Tr - první nízkopodlažní vozy v Teplicích. Prvním dnem provozu (byť jednoho z nich) se stala sobota 13. května, druhý vůz se "do služby" zapojil o pár dní později. Nákup těchto vozidel nadále pokračuje a v roce 2008 dokonce přibyly i první dva "kloubáky" typu 25Tr. Současný vozový park je tak tvořen vozy 14Tr, 14TrM, 15Tr, 24Tr a 25Tr. Jako historický slouží vůz 9TrHT28 evid.č. 105. Zajímavostí z počátečního období provozu je to, že sem byly zapůjčeny trolejbusy z jiných měst: přibližně v letech 1956 - 1957 zde jezdily děčínské vozy Vetra (a později i 7Tr) a zhruba ve stejné době i některý z kloubových trolejbusů, které jezdily na Mostecku.
Historický vůz 9Tr v Trnovanech.
Historický vůz 9Tr v Trnovanech.
Foto Damir Holas (5. 3. 2004)
Vůz 14Tr u Císařských lázní.
Vůz 14Tr u Císařských lázní.
Foto Damir Holas (5. 3. 2004)
Existují i záměry na rozšíření sítě (např. spojka mezi tratěmi na Zemskou a k Angru, trať do Sobědruh a k Olympii a mnohé další...). Rovněž by bylo vhodné propojit šanovskou smyčku s tratí po Jankovcově ulici nebo postavit propojení v relaci Šanov I - Prosetice (dosud se ze Šanova dá jet pouze do centra). Z pohledu autora je ale jejich realizace nepříliš reálná, daleko větším problémem je stáří vozového parku. Nulová aktivita v oblasti výstavby nových tratí ale neznamená, že by se síť vůbec neměnila. V průběhu roku 2008 byl vystavěn kruhový objezd na křižovatce Modlanská x Masarykova x Přítkovská, neboli v místě, kde se trať od Trnovan dělí k Angru a Sometu. Tato akce si vyžádala i výluku trolejbusové dopravy v tomto místě, odklony linek a zavedení náhradní autobusové dopravy.
Trolejbus evid.č. 134 na zvláštní lince 56 do Prosetic u budovy Císařských lázní.
Trolejbus evid.č. 134 na zvláštní lince 56 do Prosetic u budovy Císařských lázní.
Foto Petr Šašek (červenec 1996)
Literatura:
  • 100 let MHD v Teplicích
  • Půlstoletí teplických trolejbusů
  • 40 let trolejbusů v Teplicích

Kalendář akcí

loader