af

Afghánistán

Trolejbusy v Kábulu

Hlavní město Afghánistánu Kábul mělo v roce 1976 pouhých 337.715 obyvatel. Město leží v hornaté oblasti na řece Kábul. První trolejbusovou trať v úseku Kino Pamir - Silo vystavěla Elektrizace železnic Praha spolu s vozovnou v letech 1976 - 1979 a první linka s 25 modrobílými trolejbusy vyjela v únoru 1979. V druhé etapě si už museli domorodci vystačit sami, a tak postavili novou trať, resp. prodloužení v úseku Silo Hotel - Spinzar, a nakonec ve třetí etapě taktéž Afghánci postavili úsek Kino Pamir - Textil Fabrik. Při stavbě tratí se stavitelé museli vypořádat s mnoha nezvyklými problémy. Například v Kábulu je strašné množství spodních vod, jejichž hladina není vůbec hluboko. Když kopali díry pro sloupy, museli je ještě speciálně armovat ocelovými pruty. Vozovna byla vyasfaltovaná, ale pod ní byl systém drenáží, které to obrovské množství vody odváděly do povrchové kanalizace (v Kábulu totiž nejsou stoky zakryté a vlastně u cest nahrazují škarpy).
Linkové vedení v Kábulu. Stav k roku 1979.
Linkové vedení Kábulu. Stav k roku 1979.
 
Do Kábulu bylo dodáno 86 trolejbusů 9TrH23, z nichž v březnu 1988 bylo v provozu již jen 80 vozidel. Ve špičkách bývalo tehdy vypravováno na všechny tři linky 55 až 60 trolejbusů. Podle očitých svědků bylo v roce 1988 trolejové vedení v dost špatném stavu, a přes některá křížení jezdily trolejbusy takovým způsobem, že zpomalily, na trolejbus naskočily malé děti, které za malý bakšiš obratně stáhly sběrače, vůz setrvačností přejel křižovatku a za ní děti opět obratně sběrače nasadily a vůz tak dále mohl pokračovat v jízdě.
Linkové vedení.
Linkové vedení.
 
Na jedné trase dlouhé cca 12,5 km byly záměrně zavedeny tři linky s nuceným přestupem, při kterém bylo nutno opět zaplatit jízdné. Důvodem takovéto organizace provozu byly vysoké sazby velkoodběratelům elektrického proudu. Kábulské trolejbusy tehdy byly nejlevnějším dopravním prostředkem. Z tohoto důvodu byly neustále přeplněny, a tak těsně za trolejbusem jel vždy ještě autobus nějaké soukromé společnosti, který cestující nenacpavší se do tykadláku rád svezl, ovšem za pětkrát vyšší cenu. Trolejbusové linky nebyly rozlišeny číselně, ale jen směrovými tabulkami.
Pohled na rozestavěnou vozovnu v roce 1977.
Pohled na rozestavěnou vozovnu.
Foto Jan Zrzavý (1977)
Kábulané okukují nově dodaný trolejbus 9Tr při zkušebním provozu v roce 1977.
Kábulané okukují nově dodaný trolejbus 9Tr při zkušebním provozu.
Foto Jan Zrzavý (1977)
Trolejbusy.
Trolejbusy.
Foto Jan Zrzavý (1977)
Kábulský trolejbus 9Tr spolu se dvěmi místními vozidly 9. 2. 1979.
Kábulský trolejbus 9Tr spolu se dvěmi místními vozidly.
Foto Jan Zrzavý (9. 2. 1979)
Kábulský trolejbusový provoz.
Kábulský trolejbusový provoz.
Foto Jan Zrzavý (1979)
Trolejbusový terminál Hotel Pamir.
Trolejbusový terminál Hotel Pamir.
Foto Jan Zrzavý (1979)
Český ředitel trolejbusu (dnes ředitel firmy Elektroline s.r.o.)Ing. Jan Zrzavý zahajuje trolejbusový provoz v Kábulu v únoru 1979.
Český "ředitel" trolejbusu (dnes ředitel firmy Elektroline s.r.o.) Ing. Jan Zrzavý zahajuje trolejbusový provoz v Kábulu v únoru 1979.
Foto Jan Zrzavý (9. 2. 1979)
Zvláštností trolejbusového provozu byla jízda přes městské tržiště. Zde byla trolej vedena přímo nad hlavami prodávajících a kupujících, avšak trolejbus jel po okraji trhu. Sběrače zde prodělávaly denní těžké zkoušky. Afghánská strana po poradě s českými odborníky usoudila, že bude lepší, když vedení nad tržištěm demontuje a posune nad vozovku. Zda-li k tomu došlo však už není známo.
Kábulská ulice s tržištěm v roce 1983.
Kábulská ulice s tržištěm.
Foto Jan Zrzavý (1983)
Za války s Rusy v některých vozech explodovaly bomby, ale i kdyby provoz nebyl postižen válkou, tak by ho tamní „odborníci“ stejně nebyli schopni udržet, neboť přechod z velbloudů na trolejbusy je přeci jen moc rychlý. Kábul je bohužel jedním z příkladů, kdy se kdysi velcí stavitelé trolejbusů po změně politického systému stávají jejich neúprosnými likvidátory. Obrázky trolejbusů po pouhých 8 až 9 letech provozu velmi názorně vypovídají o tamní situaci.
Vozovna v roce 1988.
Vozovna.
Foto Jan Zrzavý (1988)
Vozovna v roce 1988.
Vozovna.
Foto Jan Zrzavý (1988)
Vozovna v roce 1988.
Vozovna.
Foto Jan Zrzavý (1988)
“Trolejbusové děti“ překládají sběrače v roce 1988. Všimněte si úpravy zadního čela trolejbusů.
"Trolejbusové děti" překládají sběrače. Všimněte si úpravy zadního čela trolejbusů.
Foto Jan Zrzavý (1988)
“Špičkové“ trolejové vedení v roce 1988.
"Špičkové" trolejové vedení.
Foto Jan Zrzavý (1988)
Kábul v roce 1988.
Kábul.
Foto Jan Zrzavý (1988)
Ještě poklidná léta kábulská (začátek 80. let).
Ještě poklidná léta kábulská.
Foto Jan Zrzavý (začátek 80. let)
Na zastávce trolejbusu v 80. letech.
Na zastávce trolejbusu.
Foto Jan Zrzavý (80. léta)
Smutný konec trolejbusů v Kábulu.
Smutný konec trolejbusů v Kábulu.
Foto Jan Zrzavý
Vzhledem k tragické vnitropolitické situaci Afghánistánu, který je bohužel neustále zmítán v různých válečných konfliktech je velice obtížné získávat informace. Dle posledních zpráv zde již trolejbusy nejezdí, a provoz byl údajně ukončen v roce 1992, kdy bylo bombardováno Horní a Staré město Kábulu, a fronta několikrát přešla přes Horní město. Ještě dnes je však možné na několika místech spatřit typické české ocelové trolejové stožáry, včetně nosných lan s izolátory s kousky trolejí. Samotného trolejového vedení již však není. Podle zpráv z Kábulu však z něj byly vyráběny náboje do zbraní...
Kábulská ulice v roce 1995 ještě se zbytky trolejového vedení.
Kábulská ulice ještě se zbytky trolejového vedení.
Foto Jan Zrzavý (1995)
Afghánská tragedie...
Afghánská tragedie...
Foto Jan Zrzavý
Koncem roku 2002 proběhly odborným tiskem informace, že je připravováno obnovení provozu, vlastně nová výstavba trolejbusového provozu v Kábulu, protože trolejbusy zde byly velmi oblíbeným dopravním prostředkem. Uvidíme, necháme se překvapit, jak vše nakonec dopadne. Od roku 2002 zatím v Afghánistánu válka není ..

Škoda Ostrov jedná o dodávce trolejbusů do Afghánistánu

Skutečností ovšem zůstává článek, který byl zveřejněn 2.10.2003 v Mladé Frontě Dnes.
Mladá Fronta Dnes, 2. 10. 2003

Ostrov Škoda Ostrov usiluje o dodávku desítek trolejbusů do Afghánistánu. "Tamní vláda totiž počítá s obnovou trolejbusové dopravy v Kábulu a Škoda již má v zemi dobré jméno," řekl jednatel firmy Elektroline Jan Zrzavý, jehož podnik se má na obnově podílet. Zakázku na obnovu trolejbusové dopravy v dvoumilionovém Kábulu zprostředkovala afghánská firma FACT. Financovat ji má afghánská vláda z peněz na obnovu infrastruktury. Kábulský dopravní podnik počítá s tím, že dopravu postupně obnoví na úroveň roku 1993, kdy zanikla. Následně plánuje její rozšíření. "Škoda by měla do Afghánistánu dodat kompletní trolejbusy ze závodu v Ostrově, který vyrábí především typy určené pro východní trhy," řekl mluvčí mateřské Škody Holding Karel Samec.

Ostrovská firma se nyní uchází také o zakázku na vývoz 30 trolejbusů do litevského Kaunasu za 250 milionů korun. Nedávno vyhrála soutěž na dodávku trolejbusů do Bratislavy.
To samo o sobě ještě nic neznamená, v novinách se toho napíše..... Co však už do tisku neproniklo, to je zpráva o polooficiální návštěvě afgánského ministra dopravy v DP Pardubice v pátek 3. října. Cílem bylo seznámit se s městem, v němž zajišťují dopravu trolejbusy, a především poznat vozy 14 Tr, s nimiž se předběžně počítá pro provoz v Kábulu.
Jenže kdo je vyrobí? Škoda Ostrov k 30.6.2004 neočekávaně ukončila výrobu a tím i trolejbusy 14Tr nemá kdo vyrobit, krom toho ještě v červnu 2004 nebylo jasné finanční krytí zakázky. Tedy stále mnoho otazníků a žádná odpověď. Třeba v době, až budete tento článek číst, budou nějaké nové skutečnosti známy...

Odhalená záhada

V televizi NOVA byla v pořadu Na vlastní oči dne 25.9.2001 odvysílána reportáž z Kábulu. Na jednom záběru bylo vozidlo. Údajně trolejbus. Problém je ovšem v tom, že údajný trolejbus nebyl na záběrech televizní kamery z ulic Kábulu, ale pouze na fotkách, o nichž člověk vystupující v reportáži tvrdil, že jsou z Kábulu, protože tam byl.
A nyní začalo pátrání a dohadování. Co je to za trolejbus? A naskytly se otázky:
a) trolejbus v Kábulu skutečně jezdil a sovětští vojáci měli štěstí, že si ho při vystupování z tanku vyfotili.
b) uvedena fotka pochází úplně odjinud a bývalý voják si už nepamatuje, kde všude bránil socialismus, takže to může být klidně třeba ZIU z Lublinu.
c) reportáž je podvod a ten člověk je jenom nastrčený herec, který vytvořil zajímavou reportáž se sovětským válečným veteránem.
d) je záhadná fotka vůbec fotkou trolejbusu
Fotka televize s pořadu Na vlastní oči s údajnými kábulskými fotkami.
Fotka televize s pořadu Na vlastní oči s údajnými kábulskými fotkami.
 
Reportáž v televizi probíhala tak, že reportér stál s údajným veteránem afghánské války, který ukazuje fotky. Takže jednak nelze vůbec zaručit, že ty obrázky jsou z jednoho místa, za druhé jsou většinou nic neříkající - asi jako foto s trolejbusem - kus ulice bez jakéhokoli identifikačního znaku...
A nejlepší nakonec. Díky spolupráci mnoha návštěvníků těchto stránek z celého světa se nám takřka jednoznačně podařilo určit, co za vozidlo se nachází na fotografii. Tak tedy nejedná se o trolejbus ale autobus, pravděpodobně ruské výroby. Vozidlo je totožné s vozidlem zachyceném na fotografii s vozíčkářem. S největší pravděpodobnosti se dokonce jedná i o shodné místo pořízení fotografie. Fotografie "z televize" však pravděpodobně nebyla pořízena ve stejném časovém období jako fotografie barevná, neboť na vozidle jsou patrné stopy opotřebení. Dle všeho již chybí okna. A poslední odpověď pro zvídavé, proč nemohl být na fotce trolejbus. Do Kábulu prokazatelně nikdy nebyly dodány jiné trolejbusy než 9 Tr a skutečné pořízení v Kábulu ukazují právě dvě fotografie, které byly pořízeny patrně na stejném místě avšak také patrně v jiné době. Ovšem pokud vše náhodou nebylo jinak a fotky Kábulu se programově nepořizovaly někde jinde. Nic není nemožné. Pak už si je možno položit jedinou otázku, a to, že se opravdu může jednat o trolejbus úplně někde jinde. Jenže zvětšením fotek není ani na jediné patrné jakékoli zařízení dělající z autobusu trolejbus (sběrače, stahováky, a pod.). To by muselo být odretušováno. Ale proč, to se přeci jen provádí jen na pohledech a fotografiích z Mariánských Lázní. V Kábulu by bylo naopak dobré lidem ukázat, že země je ještě v normálu a trolejbusy jezdí ....

!-- -->

Afghanistan

Trolleybuses in Kabul

Kabul, the capital city of Afghanistan had 337.715 inhabitants in 1976. The city itself is situated in mountain and hilly terrain near the Kabul river. The first trolleybus route from Cinema Pamir to Silo and the depot was built by Elektrizace železnic Praha (Electrification of Railways, Prague) in 1976 - 1979 and first 25 blue and white trolleybuses started their service in February 1979. Afghans themselves have built two extensions of existing route, first from Silo to Hotel Spinzar, and another that has connected Cinema Pamir to a distant Textil Fabrik (textil factory).
Kábul 1979.
Kabul 1979.
There were 86 trolleybuses 9TrH23 (products of Škoda Ostrov) delivered to Kabul, only 80 of them were in service in1988. Three trolleybus routes were serviced by 55 to 60 vehicles during peak hours. Eyewitnesses inform of very bad shape of overhead in 1988, trolleybuses had to cross some junctions with help of children who jumped on trolleybus, pulled down the "sticks", vehicle passed critical point without the power, children gave trolleys back and jumped off.
Schema.
Schema.
One track long 12,5 km was intentionally divided into three routes with transfer points but no transfer-tickets, so if you wanted to go all the way, you had to pay a new fare.The reason for such organization was high price of electric current for big consumers. In spite of this, trolleybuses still were the cheapest transport mean in Kabul that time. That is why they were always overcrowded and followed by a bus of a private company which took remaining passengers, but for five times higher price. Trolleybus routes were not signed by numbers, but were distinguished just by destination tables.
View at depot under construction.
View at depot under construction.
Photographed by Jan Zrzavý (1977)
People of Kabul are watching Škoda 9Tr trolleybus during testing fares.
People of Kabul are watching Škoda 9Tr trolleybus during testing fares.
Photographed by Jan Zrzavý (1977)
Trolleybuses of Kabul.
Trolleybuses of Kabul.
Photographed by Jan Zrzavý (1977)
Trolleybus in colours of Kabul with two local vehicles.
Trolleybus in colours of Kabul with two local vehicles.
Photographed by Jan Zrzavý (9. 2. 1979)
Kabul trolleybuses in 1979.
Kabul trolleybuses.
Photographed by Jan Zrzavý (1979)
Trolleybus transferring point Kino Pamir.
Trolleybus transferring point Kino Pamir.
Photographed by Jan Zrzavý (1979)
Czech  “manager of trolleybuses“Jan Zrzavý starts the trolleybus service in the city of Kabul.
Czech "manager of trolleybuses" Jan Zrzavý starts the trolleybus service in the city of Kabul.
Photographed by Jan Zrzavý (9. 2. 1979)
One of curiosities of trolleybus routes in Kabul was driving trolleybus through the Market Square. Overhead wiring was led right above merchants and customers, but trolleybus itself was running outside the Market.Trolleys and overhead really suffered from these conditions.. Kabul transport company decided after advice of Czechoslovak experts to move the overhead closer to the trolleybus lane. We don´t know whether this was done or not.
Market Square of Kabul in 1983.
Market Square of Kabul.
Photographed by Jan Zrzavý (1983)
The war with USSR came and some trolleybuses were destroyed by bombs placed inside but even if there had been no war, trolleybuses in Kabul would have been sentenced to death, because there was no professional background and no effort to repair overhead and vehicles. Both above mentioned extensions of track was done without any prescription, any drawings, any project. Jan Zrzavy said that it had been really amazing that trolleybuses were able to run on this overhead. He also proposed the construction of the first overhead maintenance vehicles for Kabul.
View at depot 1988.
View at depot.
Photographed by Jan Zrzavý (1988)
View at depot.
View at depot.
Photographed by Jan Zrzavý (1988)
View at depot.
View at depot.
Photographed by Jan Zrzavý (1988)
The switch is replaced by “trolleybus children“ 1988.
The switch is replaced by "trolleybus children".
Photographed by Jan Zrzavý (1988)
Reparation of a trolley switch and detail on overhead wiring.
Reparation of a trolley switch and detail on overhead wiring.
Photographed by Jan Zrzavý (1988)
Kabul.
Kabul.
Photographed by Jan Zrzavý (1988)
Peaceful years of Kabul - the 80´s.
Peaceful years of Kabul.
Photographed by Jan Zrzavý (the 80´s)
Trolleybus stop in 80´s.
Trolleybus stop.
Photographed by Jan Zrzavý (the 80´s)
Sad finnish of trolleybus service in Kabul (near depot).
Sad finnish of trolleybus service in Kabul (near depot).
Photographed by Jan Zrzavý
Due to confusing political situation of Afghanistan it has been difficult to get any bits of information. According to the last news, trolleybuses have not been in service since 1992, when Old and Upper Town of Kabul were heavily bombed and front line came across the Upper Town several times. Even today we can see typical Czech steel trolley columns including steel ropes with pieces of isolators and copper wires. The copper overhead was found more useful for the purposes of war than for public transportation.
Street of Kabul with columns and other remains of overhead in 1995.
Street of Kabul with columns and other remains of overhead.
Photographed by Jan Zrzavý (1995)
Tragedy of Afghanistan...
Tragedy of Afghanistan...
Photographed by Jan Zrzavý

Vyhledávání