Get Adobe Flash player

Tachov

    Gotický kostel v centru Tachova.
Tachov, dnes okresní město v Plzeňském kraji ležící v podhůří Českého lesa na řece Mži, patří k nejstarším sídelním celkům západních Čech. Středověkému městu předcházelo významné slovanské hradisko, které leželo na důležité tzv. Norimberské stezce, spojující Čechy s obchodními centry Bavorska. První zmínky o Tachově pochází ze začátku 12. století, koncem 13. století je již královským městem obehnaným hradbami, které se v nezanedbatelné délce dochovaly dodnes. Velmi známou je též bitva u Tachova z dob husitských válek, kdy v letech 1421 - 1431 se město stalo několikrát bitevním polem. Pak následovala různá léta vzestupů a pádů města, dokonce zde najdeme i velmi známá jména z naší historie, jako například rod Windischgrätzů, kdy dosáhlo město jednoho z největších vrcholů.
Tachov také velmi těžce zasáhl osud spojený s druhou světovou válkou. Bombardování, při němž byla zničena značná část města a zejména jeho kvalitní zástavba, a v neposlední řadě výměna obyvatelstva. Ta veškerá pohnutá historie se velmi výrazně zapsala do tváře i současného města a jeho obyvatel. Dnešní Tachov má přibližně 13 000 obyvatel. Funguje zde průmysl chemický (výroba plastických hmot), strojírenský, dřevozpracující, kožedělný a potravinářský. Město má zachováno historické centrum s několika zajímavými památkami (renesanční zámek s pozdějšími úpravami, gotický kostel, části opevnění s věžemi ze 14. století), mnohem rozsáhlejší je však okolní novější zástavba, často sídlištního charakteru. Tachov je vskutku městem mnoha tváří. Na jednu stranu velmi překrásným, na stranu druhou ošklivým. Také je městem velice vyspělým a pokrokovým, ovšem někdy zase jak v minulém století. Tachov je městem, které se člověk musí naučit mít rád. Pokud se mu to podaří, tak si jej zamiluje na celý život.

Silniční doprava

Autobusové nádraží v Tachově
Tachovské autobusové nádraží v odpolední špičce.
Foto M. Klas, 19. listopadu 2008
Tachov leží stranou hlavních silničních i železničních tahů. Silnice procházející městem jsou nejvýše 2. třídy, a to číslo II/198 Bochov - Toužim - Teplá - Planá - Tachov - Přimda - Železná a II/199 Branka - Halže - Tachov - Nová Hospoda - Holostřevy. Téměř monopolním provozovatelem regionální a dálkové autobusové dopravy v Tachově a okolí je dopravce ČSAD autobusy Plzeň a.s. Jedinou výjimku tvoří víkendová linka Praha - Tachov dopravce Probo Trans Beroun, spol. s r.o. Navzdory blízkosti Karlovarského kraje a provozovny v Mariánských Lázních město neobsluhuje dopravce Autobusy Karlovy Vary, a.s.

Železniční doprava

ŽST Tachov
Motorový vůz řady 810 na osobním vlaku do Plané u Mariánských Lázní v ŽST Tachov.
Foto Lukáš Vrobel, 21. srpna 2006
Tachovem prochází železniční trať číslo 184 Planá u Mariánských Lázní - Tachov - Bor - Poběžovice - Domažlice. Tato trať je jednokolejná a neelektrifikovaná a jsou po ní vedeny pouze osobní (zastávkové) vlaky, obsluhované motorovými vozy řady 810. Stanice Tachov je úvraťová, tzn. při cestě z Plané do Domažlic nebo opačně se do ní musí zajíždět a poté z ní vyjíždět na druhou trať stejným směrem. Kromě železniční stanice Tachov, která leží nedaleko centra města poblíž autobusového nádraží, mají pro obsluhu města význam ještě zastávky Tachov zastávka, Malý Rapotín a Tachov - Bíletín.
Tachov zastávka
Železniční zastávka Tachov zastávka.
Foto Lukáš Vrobel, 21. srpna 2006

Tachovské tramvaje

Navzdory velké vzdálenosti od všech významných dopravních tepen se v Tachově díky poměrně houževnatému obyvatelstvu slibně rozvíjel průmysl, a když v roce 1895 město spojila se světem železnice, bylo o budoucnost města vystaráno. V Tachově však nebyl jen průmysl a s tím spojené bydlení dočasné, tedy obytné domy, a věčné, tedy hřbitov. Díky známému rodu Windischgrätzů zde postupem času poměrně daleko od tehdy výstavného města vznikaly různé výletní aktivity. Na západ od města, v místě zvaném Heiligen (Světce, dnes lidově zvaném Svatá), byla postavena vedle již téměř zříceného zámku obrovská jízdárna, která nejen tehdy, ale i dnes, je po vídeňské druhou největší jízdárnou na evropském kontinentě. Naopak na druhé straně města, po nalezení pramene minerální vody zde začaly vznikat lázně. To všechno vedlo místní k úvahám, že by se zde vyplatilo zavést tramvajovou dopravu. Ačkoli tehdy Tachov nepatřil mezi zrovna nejchudší města, neměl také mnoho peněz nazbyt, takže Tachovští váhali. Až zhruba kolem roku 1910 se rozhoupali, zadali zpracování projektu, avšak práce se vlekly. Přesto byl projekt po průtazích dokončen v podobě dvou jednokolejných tratí o rozchodu 1000 mm, křížících se dle tehdejšího zvyku na náměstí. Poté si radní ještě přáli krátkou odbočku k nádraží, a když jim bylo vyhověno, chystali se zažádati o vydání koncese na provozování elektrické malodráhy s příležitostnou nákladní dopravou. Avšak tuto žádost se chystali podat právě v době, když v Praze Josef Švejk vyřkl onu legendární větu: „Tak nám zabili Ferdinanda, paní Müllerová". Z toho plyne, jak všichni známe z dějin, že od té doby měli Tachovští jiné starosti, než zrovna stavbu tramvaje, a tak tato jistě zajímavá kapitola z historie zdejší městské dopravy upadla v zapomnění, a smělé plány na další tramvajový provoz v Čechách dodnes užírá plíseň spolu s hlodavci na jedné půdě v bavorském městečku Weiden.
Mohlo by se říci, že to je definitivní tečka za legendou o tachovské tramvaji. Ovšem není tomu tak. Jak ubíhala léta, přišel i rok 1989 a s ním i radostné budování kapitalistické společnosti. Hned v roce 1990 si již značně zchátralé jízdárny ve Světcích všimla jistá kanadská firma, a rychlostí blesku zatelefonoval zástupce této firmy na tachovskou radnici, ať si koupí fax a že jim pošle obrázek po telefonu. Jakmile byl fax zakoupen, vzápětí došla nabídka z Kanady na opravu obří jízdárny, výstavbu hotelových komplexů, zábavního parku, a také na výstavbu „retro" tramvajové linky spojující centrum města s areálem snů. Uvažovalo se o tom, že by zde jezdily repliky historických vozů. Jednání s kanadskou firmou probíhalo asi rok, ale pak si někdo z radnice nechal prověřit solventnost a solidnost této zmíněné firmy. A v této chvíli jistě tušíte, jak to dopadlo. Firma sice opravdu existovala, ale byla ve vlastnictví dvou nezaměstnaných dobrodruhů, kteří si z tehdy značně naivních Čechů udělali docela slušnou legraci. Nakonec to vlastně dobře dopadlo, o majetek nikdo nepřišel, tachovská radnice měla možná jeden z prvních faxů u nás, ale jízdárna chátrala do nedávna dál a tachovská tramvaj již zůstane asi navždy legendou.

Tachovské trolejbusy

Vyřazený trolejbus v Tachově
Jediným známým trolejbusem, který se vyskytoval v Tachově, byl tento trolejbus, coby zařízení staveniště na sídlišti Východ. Původní domněnka, že se jedná o vůz 7 Tr č. 3 z Mariánských Lázní, byla vyvrácena. Může se jednat i o nějaký z plzeňských trolejbusů.
Foto Michal Skala
Nejprve je je třeba uvést, že se v Tachově žádný provozní trolejbus nikdy neobjevil. Pouze v druhé polovině 80. let zde sloužil coby bouda stavebního zařízení jeden vyřazený trolejbus, pravděpodobně 7 Tr z Mariánských Lázní nebo Plzně. Od konce 70. let se vedly debaty o znovuzavedení městské dopravy v Tachově, které byly i spojené s debatami na výstavbu meziměstských trolejbusových tratí z Mariánských Lázní a to jednak ve směru přes Chodovou Planou a Planou, tak ve směru přes Chodský Újezd a Zadní Chodov. Dokonce v souvislosti s tím byly zpracovány studie vedení konkrétních trolejbusových tratí. Investorem této akce měly být jednak Uranové doly západní Čechy, a také Státní statky Tachov, které v té době byly mezi jinak skomírajícími zemědělskými podniky něco jako Slušovice v oblasti JZD. Jedním z duchovních otců této myšlenky byl Ing. Muchna, tehdejší místopředseda ONV Tachov, později generální ředitel Státních statků Tachov. Jakkoli se nám to dnes může zdát pošetilé, v okolí Tachova byly uranové doly, které zaměstnávaly značné množství pracovníků a zároveň, pokud si uvědomíme, že uran tehdy byl mimořádně strategickou surovinou, a když k tomu přičteme ještě v té době preferovanou oblast pohraničí, není se čemu divit.
Je sice pravdou, že se občas vyskytne názor, že by v kopcovitém Tachově měly trolejbusy své opodstatnění, ale s ohledem na ekonomiku provozu, vytíženost linek a zejména nutné technické zázemí je zřízení samostatného trolejbusového provozu více než utopií, a v oblasti meziměstské dopravy je dnes výhodnější integrace existující městské dopravy spolu se železnicí, nehledě na to, že uranové doly a s tím související značná přeprava pracovníků do práce, popřípadě za zábavou, již dávno patří minulosti.

Tachovské autobusy

SOR BN 10.5 (2P6 8261)
SOR BN 10.5 (2P6 8261) na konečné linky MHD Tachov Sídliště západ.
Foto Lukáš Vrobel, 21. srpna 2006
V Tachově byla provozována po druhé světové válce městská doprava autobusovou linkou z nádraží na náměstí, která byla později prodloužena do ulice Pohraniční stráže. Linka byla na začátku 70. let zrušena. Jezdil zde údajně jeden dvoudvéřový autobus Škoda 706 RTO.
Jízdní řád
Jízdní řád z období 1963/1964.
Po nerealizovaném projektu trolejbusových meziměstských tratí se se zavedením městské dopravy s jistotou počítalo v roce 1985, nakonec se však Tachov dočkal městské dopravy v roce 1988. Městská autobusová doprava v Tachově byla obnovena současně se změnou jízdních řádů v neděli 29. 5. 1988 na 4 linkách:
1 Hornická ul - Školní - Autobusové nádraží - Bělojarská - OD Centrum - Stadtrodská - Poliklinika (Václavská ul.) - U parku - Rybena - Chodská - Strojplast - Oldřichov - šachta Vítkov II a zpět (provoz denně 4:15 - 22:35)
1A Hornická ul - Školní - Autobusové nádraží - Bělojarská - OD Centrum - Stadtrodská - Poliklinika (Václavská ul.) - U parku - Rybena - Chodská - sídl. Rapotín - Hřbitov a zpět po trase Hřbitov - sídl. Rapotín - U kina - Poliklinika (Horní nám.) - Stadtrodská - OD Centrum - Bělojarská - Autobusové nádraží - Školní - Hornická ul. (provoz v pracovní dny 4:40 - 7:15 a 13:15 - 19:00, v sobotu a neděli 6:20 - 19:00)
2 (Hornická) - Autobusové nádraží - poliklinika - U parku - u Kina - Plzeňská - Strojplast - (Oldřichov) a zpět (provoz jen v pracovní dny 5:30 - 23:00)
3 Teroz - Autobusové nádraží - Poliklinika - U parku - Rybena a zpět po trase Rybena - U kina - Poliklinika - Autobusové nádraží - Teroz (provoz dvěmi páry spojů jen v pracovní dny 5:45 - 6:15 a 14:00 - 15:00)
Plánované linky do Světců, na Studánku a Dlouhý Újezd se neuskutečnily (linka č. 3 Teroz - Studánka a linka č. 4 Světce - Dlouhý Újezd).
První stálý řidič MHD v Tachově Leopold Nedbal
První stálý řidič MHD v Tachově Leopold Nedbal za volantem rekonstruovaného autobusu Karosa C 734 (TC 45-17).
Foto Michal Skala, 15. září 1989
Tarif městské dopravy byl stanoven jako tehdy obvyklý tarif městských doprav zajišťovaných ČSAD Plzeň s předem zakoupenou jízdenkou 1,- Kč, děti do 10 let zdarma. V rámci dohody mezi ČSAD a DP Plzeň byly jízdenky obou dopravců vzájemně uznávány. V Tachově byla též zavedena tehdy běžná integrace autobusů městské a linkové dopravy, a to tak, že meziměstské autobusy v obvodu města zajišťovaly přepravu cestujících za tarif městské dopravy a to i na trasách, kam městská doprava nejezdila (Světce, Studánka, Malý Rapotín, ale nikoli do Dlouhého Újezda a Vítkova, které tehdy patřily pod Tachov). Toto opatření se týkalo všech místních autobusových linek provozovaných ČSAD Tachov, Stříbro a Mariánské Lázně, netýkalo se tedy linek dálkových (Tachov - Praha a Mariánské Lázně - Domažlice). O integraci jízdného se již tehdy vedla neúspěšná jednání s ČSD, neboť pro vnitroměstskou dopravu byl vlak poměrně hojně využíván v úseku žel. zast. Malý Rapotín - žel. st. Tachov. Zde je také pro úplnost třeba poznamenat, že železniční zastávka Malý Rapotín se nachází ve městě Tachově (v jižní průmyslové zóně Oldřichov - Malý Rapotín), ačkoli název tohoto města nenese, na rozdíl od železniční zastávky Tachov - Biletín, která sice nese jméno okresního města, ale je umístěna téměř na samotě asi 2 km od jeho hranic.
Karosa B 732 (TC 61-53)
Karosa B 732 (TC 61-53) vyjíždí ze zastávky Autobusové nádraží směrem na Sídliště západ.
Foto Lukáš Vrobel, 21. srpna 2006
K zahájení provozu měly být do Tachova dodány 3 městské autobusy Karosa B 732. Díky tehdejším dodavatelsko-odběratelským vztahům k tomu nedošlo, a tak byly na městské linky nasazeny běžné linkové autobusy Karosa C 734. Teprve poslední předposlední týden v červnu 1988 byl konečně dodán alespoň 1 městský autobus, a to Karosa B 732 SPZ TC 61-53, který byl od posledního červnového týdne nasazován na linky 1, 1A a částečně i na linku 2. Na linku 1 byl také nasazován linkový autobus Karosa C 734 TC 45-17 upravený ovšem pro městský provoz uspořádáním sedadel v přední části vozu na 2+1 a opatřený červeno krémovým nátěrem, který byl posilován meziměstskými vozy přecházejícími z linek končícími U parku a začínajícími na zastávce U kina. Vlastně díky těmto posilám z meziměstských linek do provozu tachovské městské dopravy zasáhl i kloubový autobus Ikarus z linky Tachov - Mariánské Lázně. Linka 3 byla přičleněna k turnusu meziměstské linky na Lesnou. Pro linky 1 a 1A byl určen jako kmenový řidič Leopold Nedbal ze Studánky a pro linku 2 Miroslav Hronec z Tachova. Další podrobnosti k autobusům jsou uvedeny v následujících kapitolách popisující jednotlivá období provozu.

První rok provozu městských autobusů

Frekvence cestujících

Po zahájení provozu (asi týden) jezdí většinou zvědavci, v autobusu je 10 až 15 cestujících. V červnu 1988 nastal prudký pokles zájmu, mezi obyvateli města se šíří, že městská doprava je zbytečná, lidé se stydí jezdit, aby nebyli sousedy pomluveni. Obsazenost autobusů je 0 - 3 cestující, ve špičkách na vnitroměstské lince 3 až 4 lidé, na lince do Oldřichova až 10 cestujících. Večerní spoje jsou zcela bez frekvence. Od července se začíná zvedat zájem. Lidem to přeci jen nedá. Přes den jede v autobusu v průměru 8 cestujících, ve špičkách jejich počet stoupá na 10 až 15. Večer je obsazenost kolem 5 cestujících. Od září 1988 se zájem o městskou dopravu prudce zvýšil. Obsazenost autobusu je přes den na nejfrekventovanějším úseku U parku - OD Centrum kolem 20 cestujících, ve špičkách jsou autobusy přeplňovány. Díky tomu byly od listopadu posíleny špičkové spoje na linkách 1 a 2 v úseku Autobusové nádraží - Strojplast, interval je od té doby 5 - 15 minut ve špičkách, 30 minut v sedle a 60 minut večer. V této době je obsazenost autobusů ve špičkách kolem 50 cestujících. Od začátku roku 1989 začíná frekvence dále silně stoupat. Přes den není v autobusu sice více jak 20 cestujících, avšak linky jsou intenzivněji využívány i v jiných úsecích, velmi často i jen na jednu zastávku, tedy na vzdálenost okolo 300 m.

Organizace dopravy

Od znovuzavedení městské dopravy je vyčleněn jeden linkový autobus, který byl od posledního týdne v červnu nahrazen prvním městským autobusem Karosa B 732, TC 61-53, řidič Leopold Nedbal ze Studánky. Autobus jezdil v tzv. dlouhé denní směně na lince č. 1, jeden ranní spoj na lince č. 2 do Oldřichova, a na lince č. 1A. Tato směna začínala ve 4:15 v garážích ČSAD a končila ve 14:20 u Strojplastu, zatažení autobusu bylo již bez frekvence cestujících, neboť se jednalo pouze o jednu zastávku. Odpolední směna byla zajišťována autobusy staženými z meziměstských linek v prodloužených směnách. Linky 1 a 1A od 14:40 od Strojplastu do 20:45 v Oldřichově. Linky 2 a 3 byly zpočátku zásadně zajišťovány meziměstskými autobusy, neboť turnus městské dopravy byl přímo začleněn do meziměstského turnusu. Tento způsob kombinace městských a meziměstských linek značně zvyšoval chaos v organizaci dopravy, řidiči často nevědí, kudy mají jet. Vzhledem k nedisciplinovanosti řidičů projíždí většina spojů linky 2 zastávku Poliklinika ve Václavské ulici směrem ke Strojplastu.
Od září 1988 jezdí městský autobus TC 61-53 jak ranní, tak odpolední směnu, pouze se střídají řidiči. Dopoledne stále jezdí L. Nedbal, odpoledne různí řidiči. Ostatní spoje posilují opět linky z meziměstských turnusů. Situace u polikliniky se nepatrně zlepšila.
Od dubna 1989 došlo k zásadnější změně v organizaci dopravy, a na linku 1, 1A a částečně i 3 byl vyčleněn další linkový autobus výhradně pro městskou dopravu. Nyní jezdí s městským autobusem Leopold Nedbal a s linkovým autobusem Karosa C 734 TC 46-30 Zdeněk Mašát z Tachova. Nyní jezdí jeden autobus tzv. malou ranní směnu na lince 1A a 3 (ČSAD 4:15 - Hornická 7:45), druhý autobus jezdí na lince 1 dopolední směnu (aut.nádraží 5:25 - Strojplast 14:20). V provozu se vozy střídají ob týden. Na ostatní spoje jsou nasazovány meziměstské autobusy, v květnu 1989 dokonce i zájezdové.
Upravený linkový autobus TC 45-17
Upravený linkový autobus TC 45-17 se sedadly v přední části 2+1 a v nátěru tmavočervené a krémové vyčkává na autobusovém nádraží na nasazení na linku 2.
Foto Michal Skala, zima 1989 - 1990

Druhý rok provozu (1989 - 1990)

Ve druhém roce provozu dochází k dalšímu, byť již nepodstatnému rozšíření provozu. Jednak došlo k rozšíření počtu zastávek - legalizování zastávky na letišti "Oldřichov, rozc. Klíčov" ovšem paradoxně Klíčov se v názvu objevit nesmí, neboť již nebyl na katastru správního obvodu Tachova. Také byl rozšířen provoz linky č.1 a 1A do prostoru Kasáren. Některé spoje linky č. 2 přešly do linky 1 a na lince 1A byly přidány další spoje. Frekvence cestujících je již stabilizovaná.
Od 10. 7. 1989 do 18. 7. 1989 se začínají používat nové směrové tabulky na autobusech formátu A4 růžové barvy, kde vlevo je černé číslo linky a vpravo nejen výchozí a konečná zastávka, ale i trasa autobusu (původní tabulky byly bílé, formátu A5, a byl zde tmavočervený nápis MHD s číslem linky).
19. 7. 1989 byla pro tachovskou městskou dopravu velká událost. Konečně byl dodán druhý městský autobus Karosa B 731 s automatickou převodovkou. Po dodání vozu následuje velmi ostrý spor mezi řidiči L. Nedbalem a Z. Mašátem o přidělení nového vozu, který je od 27. 7. 1989 přidělen Zdeňkovi Mašátovi. Autobus obdržel SPZ TC 64-79. Od září 1989 dochází ke změně pohybu cestujících ve vozidle, a to, že stejně jako v Praze či Plzni se nastupuje pouze zadními dveřmi, přední slouží k výstupu, od října je opět povolen nástup předními dveřmi u dvoudveřových autobusů.

Třetí rok provozu (1990 - 1991)

Ve třetím roce je rozsah provozu již stabilizován, ale některé spoje linky číslo 1 jezdí v ranní a odpolední špičce přes sídliště rodinných domků Tachov - východ okolo Penzionu. Vytíženost spojů je prakticky stabilizována, avšak s postupným dokončováním bytů na sídlišti Rapotín opět narůstá frekvence.
Od 13. 8. 1990 dochází k další změně nástupu do vozů. Nástup je povolen pouze předními dveřmi, a cestující si musí označit jízdenku před řidičem, nebo se prokázat průkazkou. I přes zvyšování jízdného ve všech ostatních městech zůstává cena jízdenky v Tachově na 1,- Kčs. 1. 4. 1991 bylo zvýšeno jízdné o 100%, včetně předplatného. Obyčejné jízdné nyní stojí 2,- Kčs, byl ukončen též předprodej jízdenek, ale cestující platí hotově řidiči jako v meziměstské dopravě. Již zakoupené jízdenky však zůstávají v platnosti zprvu do konce dubna 1991, později byla platnost prodloužena do vyčerpání zásob.
27. 5. 1991 se autobus Karosa B 732 TC 61-53 vrátil po GO na linku s novým nátěrem, měl tak celé čelo bílé. Kabina tohoto i druhého vozu byla odstraněna poslední březnový týden v souvislosti se změnou odbavování.
Autobus TC 61-53 na lince 1 zastavuje na zastávce U parku vedle městských hradeb.
Karosa B 732 (TC 61-53) na lince 1 zastavuje na zastávce U parku vedle městských hradeb.
Foto Michal Skala, 1992

Čtvrtý rok provozu (1991 - 1992)

Rozsah spojů je naprosto beze změny, i když některé spoje jsou prakticky zbytečné z důvodů zastavení těžby v uranovém dole Vítkov II nebo zrušení kasáren. Se zvýšením jízdného počet cestujících nepoklesl. Přes prodloužení jízdní doby vzhledem k novému odbavování cestujících se jízdní řád nezměnil. Více jak rok po zrušení předprodeje jízdenek, přesně 5. 6. 1992 byly odstraněny již nefunkční automaty na předprodej jízdenek.

Pátý rok provozu (1992 - 1993)

Karosa C 734 na posilovém spoji linky MHD
Karosa C 734 na posilovém spoji linky MHD odjíždí ze zastávky Bělojarská.
Foto Michal Skala, 30. května 2001
Pátý rok provozu začal poklidně, bez jakýchkoli změn v organizaci dopravy, či změny tarifních podmínek, přesto se stal v tachovské městské dopravě významným mezníkem. V srpnu 1992 došlo bez jakéhokoli avíza k zastavení provozu celé městské dopravy Tachov. Předplatné se cestujícím nevrátilo, neboť prý jej stejně nikdo neměl (převzato z oficiálního prohlášení). Po velmi razantních vystoupeních mnoha desítek obyvatel Tachova se přistoupilo od září k zavedení jednoho páru spojů ráno a jednoho odpoledne v trase linky 1. Předplatní jízdenky byly opět zavedeny, avšak jen měsíční, u bývalých čtvrtletních a ročních ročních jízdenek byla vrácena poměrná část, jízdné bylo stanoveno na 10,- Kč. Takto organizovaná doprava cestujícím nevyhovovala, následovaly další protesty a články v tisku. Došlo tedy k tomu, že od podzimu 1992 byla městská doprava v Tachově obnovena v téměř stejném rozsahu jako před redukcí, jízdné bylo stanoveno na 2,- Kč, měsíční jízdenky na září platily až do konce roku. Oproti původnímu stavu však již nebyla obnovena linka č. 3 a úsek z Oldřichova na šachtu Vítkov II, provoz večer a o víkendech byl redukován na několik spojů. Všechny spoje městské dopravy Tachov od té doby jezdí dle oficiálního jízdního řádu pod jedinou linkou, avšak na označnících zastávek (a do nedávné doby i na autobusech) se tyto linky uvádějí i nadále. To bohužel rozhodně nepřispívá ke snadné orientaci cestujících a do provozu vnáší chaos.

Další léta provozu (od roku 1993 do roku 2000)

Minibus Mercedes
Za doby vlády ministra dopravy Římana jezdil v tachovské městské dopravě i tento autobus... Minibus Mercedes projiždí prázdný z vozovny celým městem na linku, aby poté měl odvézt 50 cestujících. I tak se daly dle tehdy odpovědných prý ušetřit ujeté kilometry a náklady.
Foto Michal Skala, 1996
Po likvidačním pokusu v roce 1992 je již městská doprava v Tachově zcela stabilizovaná, dokonce přibylo i několik školních spojů ze sídliště Rapotín přes Hornickou a Školní ulici na sídliště Východ. V provozu zůstávají původní autobusy, avšak první autobus TC 61-53 občas zajíždí i do Plané. Na začátku provozu byly některé spoje začleněny do turnusu meziměstských autobusů, nyní je tomu opačně, a příměstská linka do Lomu u Tachova k závodu ADEX je naopak začleněna do provozu městské dopravy. V provozu ze zde též zkoušely malokapacitní autobusy (zde značky Mercedes), které byly v polovině 90. let tehdejší vládní garniturou silně, a bez rozmyslu všude prosazovány. Avšak tak jako na většině linek v jiných regionech se neosvědčily ani zde.

Začátek třetího tisíciletí

SOR C 9.5 (1P1 7388)
SOR C 9.5 (1P1 7388) na lince MHD Tachov v zastávce U parku.
Foto Lukáš Vrobel, 21. srpna 2006

Provoz

Provozovatel MHD v Tachově nese po privatizaci od roku 1993 název ČSAD autobusy Plzeň a.s. Tachovská provozovna se nachází v Oldřichovské ulici.
Trasa jediné současné linky MHD je uvedena v následující tabulce. Vypsány jsou pouze vybrané zastávky a varianty trasy jednotlivých spojů nejsou vyznačeny.
Č.
Trasa
495 001

Sídliště západ - Kasárna - Novasport - Aut. nádr. - Bělojarská - Obch. dům centrum - U penzionu - Stadtrodská Kovo - Poliklinika - Školní - U Parku - B. Němcové (zpět) - U Rybeny - Chodská Agroservis - Hřbitov - Rotarex - ČSAD - Strojplast - Oldřichov

Linka je v provozu v pracovní dny zhruba od 5.30 do 23.00 hodin, v sobotu jede jediný spoj ze Sídliště západ ke hřbitovu před jednou hodinou a v neděli a svátek jeden spoj od hřbitova k Novasportu a zpět od Novasportu ke Strojplastu kolem půl desáté večer. V ranní špičce pracovních dnů jede mezi pátou a šestou hodinou směrem ke Strojplastu a do Oldřichova šest spojů, které se ale všechny stýkají pouze na zastávce U parku, kde jsou mezi nimi intervaly 2, 9, 2, 5 a 11 minut. V ostatních částech trasy se různě větví. Z autobusového nádraží do Oldřichova například odjíždějí v 5.20 dva spoje, z nichž jeden na konečnou dorazí v 5.35 a druhý v 5.37. Další spoj v uvedeném směru po 6. hodině jede až po hodinové mezeře, následován dalším spojem cca po 20 minutách. V opačném směru (k Novasportu a na sídliště) je vedeno v ranní špičce devět spojů, které se na žádné zastávce všechny nesetkají. Osm z těchto spojů se setká v zastávce Poliklinika, z toho sedm odtud jede na autobusové nádraží v intervalech 26, 2, 7, 3, 44 a 25 minut. V dopoledním sedle a večer jedou dva spoje za hodinu až jeden spoj za dvě hodiny, v odpolední špičce dva až pět spojů za hodinu (vzhledem ke větvení však nelze v žádné relaci pětkrát za hodinu cestovat).
Karosa B 732 (TC 61-53)
Karosa B 732 (TC 61-53) v zastávce Poliklinika.
Foto Lukáš Vrobel, 21. srpna 2006
Na jedné straně města jsou spoje ukončeny většinou na Sídlišti západ (nejčastější konečná), u Novasportu nebo na autobusovém nádraží, na druhé pak u hřbitova (téměř polovina všech spojů), u Strojplastu nebo v Oldřichově, existují však i další konečné.
Na městské lince je provozován v pracovní dny jediný kmenový autobus, který je městského trojdvéřového provedení a zabezpečuje většinu spojů. Tento vůz vykoná ráno před šestou hodinou před výjezdem na linku MHD licenčního čísla 495 001 dva spoje na lince 490 910 v úseku Tachov, Rapotínská - Lom u Tachova, ADEX a Lom u Tachova, ADEX - Tachov, aut. nádr. a kolem třetí hodiny odpolední jeden spoj na lince 490 770 z Dlouhého Újezda na Sídliště západ. Tyto spoje jsou určeny pro návoz a odjezd zaměstnanců, odpolední spoj linky 490 770 (v turnusovém příkazu označený číslem 152) dokonce není uveden v (zastávkovém) jízdním řádu, je na něm zavedena přeprava zdarma a nastupuje se všemi dveřmi.
Další spoje v pracovní dny a všechny spoje v sobotu a neděli jsou zajišťovány autobusy přejíždějícími z regionálních linek.
Karosa LC 735 (TC 62-48)
Karosa LC 735 (TC 62-48) na lince MHD Tachov vyjíždí ze zastávky Autobusové nádraží směr Hřbitov.
Foto Lukáš Vrobel, 21. srpna 2006
Ještě je zajímavé, že v poslední době ve špičkách pracovních dnů jezdí na jednom spoji i několik autobusů zpravidla opět zapůjčených z regionálních linek, čili na vývěsních jízdních řádech jsou nyní pouze garantované příjezdy autobusu, ale ve skutečnosti spojů jezdí více. Dokonce v poslední době období let 2002/2003 byl provoz rozšířen do dříve neobsluhovaných oblastí Malého Rapotína a Vítkova (ranní, odpolední a večerní špička), čímž vlastně vznikly další linky, avšak jak je uvedeno výše, navenek v jízdních řádech se toto nějak neodlišuje. Taktéž byl rozšířen provoz (závlek) přes Penzion, tedy novou obytnou čtvrť rodinných domků východně od sídliště Východ.
Karosa B 731 (TC 64-79)
Karosa B 731 (TC 64-79) na točce v Hornické ulici. Tento autobus byl vyřazen na začátku roku 2003.
Foto Michal Skala, 9. července 2001

Vozový park

Začátkem roku 2003 dochází ke změně ve vozovém parku nasazovaném na MHD Tachov. Autobus Karosa B 732 TC 64-79 byl vyřazen a některé jeho náhradní díly byly použity pro rekonstrukci Karosy B731 KTA 08-19 s kulatou zádí, která původně jezdila v Klatovech. Na jaře 2003 obdržela nový bílý nátěr, nápis na boku ČSAD Autobusy Plzeň (nápis "Spojení všem" je reklamním sloganem) a byla nasazena do provozu. První tachovský městský autobus Karosa B 732 TC 61-53 je ve stavu stále, avšak je nasazován již jen jako záložní, takže do provozu příliš nezasahuje.
V prosinci 2005 byl do provozu MHD Tachov předán nízkopodlažní autobus SOR BN 10.5 RZ 2P6 8261, po jehož zařazení byla Karosa B 731 KTA 08-19 přeřazena do Stříbra, kde slouží dosud.
Autobusové nádraží v Tachově
Nástup cestujících do MHD spoje na autobusovém nádraží. Spoj zajišťuje nízkopodlažní vůz SOR BN 10,5.
Foto M. Klas, 19. listopadu 2008
Autobus SOR BN 10.5 umožňuje bezbariérový nástup předními a středními dveřmi. Střední dveře jsou vybaveny ručně sklápěcí plošinou pro nájezd invalidů na vozíku. Za středními dveřmi se podlaha zvedá dvěma schody do normální úrovně, dva schody se proto nacházejí i u zadních dveří. Vůz je vybaven mechanickou převodovkou a jezdí v zeleno-bílém firemním nátěru. Na čele a boku vozu jsou umístěny digitální orientace, na kterých svítí v prvním řádku nápis tučným písmem "MHD Tachov" a ve druhém přebíhají jednotlivé významné zastávky, přes které daný spoj jede. Uváděny jsou jejich celé názvy, u delších názvů je "Tachov" nahrazen písmeny "TC". Na zádi vozu není digitální displej osazen a zadní sklo je přelepeno bílou samolepkou s nápisem "ČSAD autobusy Plzeň a.s. - Váš dopravce". Použita není ani orientace uvnitř vozu.
Nízkopodlažní SOR je v pracovní dny nasazen na linku MHD a zmíněné spoje zajišťované přejezdem, mimo pracovní dny vyjíždí na linku 490 820 Tachov - Bor - Kladruby - Stod - Plzeň nebo na zájezdy s účastí vozíčkářů.
Cestující si na nový autobus rychle zvykli a někteří se v případě nasazení jiného vozu dožadují vypravení toho "svého".
Karosa C 734 (TC 59-43)
Karosa C 734 (TC 59-43) na lince MHD v zastávce U parku.
Foto Lukáš Vrobel, 21. srpna 2006
Spoje přejíždějící z regionálních autobusových linek jsou zajišťovány vozy dvoudvéřového provedení nejčastěji linkové verze typů Karosa C 734 a SOR C 9.5 nebo dokonce zcela nevhodné zájezdové verze Karosa LC 735. Tyto autobusy jsou opatřeny několika variantami firemního zeleno-bílého nátěru (nejnovější a nejčastější je ta, která je použita i na voze SOR BN 10.5).
Pokud jsou autobusy vybaveny digitálními orientacemi, fungují tyto stejně jako u městského SORu, v opačném případě jsou vozy označeny pouze cedulkami za čelním sklem. Většinou se jedná o jedinou cedulku "MHD" nebo "Tachov", osazování cedulek s názvy aktuálních konečných je výjimečné.
Tab. 1. Vozový park MHD Tachov (2008)
Typ SPZ Rok
výroby
Vypravován
na MHD od
Konec
vypravování
Poznámka
SOR BN 9,5 3P5 1664 2007 2.ledna 2008
SOR BN 10,5 2P6 8261 2005 12/2005 městský znak na boku
Karosa B 731.40 TC 61-53 1988 1988 2007 šrotován podzim 2007
Karosa B 731.40 TC 64-79 1989 1989 2003 šrotován jaro 2003
Karosa B 731.40 KTA 08-19 1995 ??? 12/2005 ex. MHD Klatovy, dnes MHD Stříbro

Tarif a odbavování

Plnocenná jízdenka MHD Tachov
Plnocenná jízdenka MHD Tachov v hodnotě 5,- Kč vydaná v srpnu 2006.
Archiv Lukáše Vrobela
Ceny jízdného MHD Tachov v současnosti patří mezi našimi provozy k těm nejnižším. Jedna jízda bez přestupu libovolně dlouhá stojí i v roce 2008 5,- Kč, v případě nároku na zlevněné jízdné (děti 6 - 15 let) 3,- Kč. Jednotlivé jízdné lze hradit také čipovou kartou, cena je však v tomto případě shodná s platbou v hotovosti. Čipová karta může také sloužit jako předplatní legitimace, umožňující vykonat v daném měsíci libovolný počet jízd bez dalšího placení. Měsíční časová jízdenka stojí 110,- Kč, zlevněná 60,- Kč. Bezplatně se přepravují děti do 6 let, držitelé průkazů ZTP a ZTP/P včetně průvodce a psa, občané starší 80 let a držitelé zlaté Jánského plakety. Na regionálních autobusových linkách se už cestující za tarif MHD v obvodu města nepřepravují.
Za pozornost stojí, že v roce 1992 bylo v MHD po obnově jejího provozu krátce zavedeno jízdné 10,- Kčs - například v Praze se v té době platily 4 koruny.

Zastávky a jízdní řády

Označníky zastávek MHD
Klasický městský označník v zastávce Poliklinika s čísly všech někdejších linek 1, 2 a 3 je otočen čelní stranou proti směru jízdy autobusu. Vpravo označník "ČSAD zastávka" v zastávce Boženy Němcové.
Foto Lukáš Vrobel, 21. srpna 2006
Většina zastávek městské hromadné dopravy je vybavena původními označníky městského provedení z doby zahájení provozu v roce 1988. Ty jsou dvoutyčové konstrukce, která byla původně červeně natřena. Na horním bílém hranatém terči bez obvyklého modrého orámování je vyobrazen městský autobus Karosa ŠM 11. Pod tímto terčem jsou dodnes umístěny plechové bílé štítky modrými čísly zastavujících linek (1, 2 a 3), bez ohledu na to, že v provozu je už od roku 1992 (!) jediná linka, která žádné zkrácené číselné označení nepoužívá. Pod čísly je umístěna bílá tabulka s černě uvedeným názvem zastávky. Následuje bílá tabule pro výlep jízdního řádu a žlutý odpadkový koš.
Označníky zastávek MHD
Silně zkorodovaný označník zastávky nesoucí jméno "ČSAD" s čísly linek 1 a 2 a již chybějící tabulkou s názvem, vpravo obvyklý stav jízdních řádů.
Foto Lukáš Vrobel, 21. srpna 2006
Stav zastávek odpovídá tomu, že se o ně od zřízení v roce 1988 nikdo nestará. Z červené barvy konstrukce označníků zbyla v lepším případě růžová, v horším už lze přes vrstvu rzi na nějaký nátěr těžko usuzovat. Horní terč s autobusem, názvy zastávek i štítky s čísly linek jsou často vybledlé k nepřečtení (resp. v případě obrázku autobusu k nepoznání), občas některé z nich chybí. V pokročilém stavu koroze jsou i desky pro výlep jízdních řádů, samotné jízdní řády jsou rovněž neuvěřitelně sedrané, otrhané a vybledlé, ačkoli většinou jsou ještě platné. Najde se ale i vyvěšený jízdní řád pro rok 2003 (novější byly patrně vandalsky strhány). Protože výlepová deska je dosti velká (určená pro jízdní řády tří linek), nejsou jízdní řády vylepovány výhradně přes sebe, ale i vedle sebe, takže pod sebou visí například cáry jízdních řádů z let 1988 - 2003 a pod nimi o něco méně poškozené novější.
Označníky zastávek MHD
Zleva jiný typ městského označníku použitý na zastávce Školní ve směru Sídliště západ a označník "ČSAD zastávka" na autobusovém nádraží.
Foto Lukáš Vrobel, 21. srpna 2006
Některé zastávky jsou doplněny čekárnami, které jsou obvykle v přece jen lepším stavu, než označníky a jízdní řády.
Zastávkové označníky jsou umístěny nejen kolmo k vozovce, ale také rovnoběžně s ní. V zastávce Poliklinika směr Hřbitov resp. Oldřichov je označník umístěn kolmo k vozovce obráceně, tj. čelní stranou proti směru jízdy autobusu. V zastávce Školní směr Sídliště západ se nachází jiný typ městského označníku, který je jednotyčové žlutě natřené konstrukce zakončené hranatým terčem s nakreslenou Karosou ŠM 11 a uvedeným názvem. Několik zastávek je vybaveno klasickým označníkem shodným s ostatními linkami, tj. s kulatým terčem "ČSAD zastávka" buď s původním logem nebo pouze zeleným nápisem nebo s nápisem "zastávka" bez horního loga.
Zastávka Obchodní dům Centrum
Zastávka Obchodní dům Centrum.
Foto Michal Skala, březen 1999
Jízdní řády jsou shodného provedení s regionálními a dálkovými linkami, tj. s vypsáním odjezdů spojů ze všech zastávek. Mezi licenčním číslem linky a trasou je připsáno "MHD Tachov" a v poznámkách ve spodní části papíru je uvedeno, ža na lince "platí tarif a smluvní přepravní podmínky vyhlášené městem Tachov". V některých zastávkách je jízdní řád MHD oproti ostatním linkám pro snazší vyhledání odjezdu zvětšen. Aktuální zastávka bohužel není podtržena (a pokud ano, ne od dopravce). Pro mimotachovského je také problémem se vyznat ve směrovém uspořádání linky, z univerzálného jízdného řádu se cestující na zastávce nedozví, pro který směr je zastávka určena.
Jízdní řád linky MHD
Jízdní řád linky MHD je na některých zastávkách oproti ostatním zvětšen - na snímku zastávka U parku.
Foto Lukáš Vrobel, 21. srpna 2006
Poměrně velkým problémem, kterým městská doprava Tachov trpí je to, že současný jízdní řád je pro běžného cestujícího velmi nepřehledný. Stálo by za úvahu se trochu zamyslet nad linkovým vedením, protože na kmenové trase autobus ze sídliště Západ jede do centra přes sídliště Východ a někdy ještě se závlekem přes průmyslovou zónu na severu, díky čemuž se i pomalou chůzí o francouzských holích obyvatel západního sídliště dostane na náměstí rychleji. Stačilo by málo - kmenová polookružní linka, která by díky novému trasování obsloužila stejné území, avšak mohla by za stejný počet ujetých km obsloužit kvalitně území v polovičním intervalu.
SOR BN 10.5 (2P6 8261)
Nízkopodlažní SOR BN 10.5 (2P6 8261) tachovské městské dopravy na centrálním autobusovém nádraží v Plzni na lince 490 820, na které zajišťuje o nedělích dopravní obslužnost nemocnice ve Stodě. Na provoz finančně přispívá Plzeňský kraj a město Tachov.
Foto Martin Janda, 1. ledna 2006
Přes pozdní zavedení městské dopravy a její poměrně obtížné uvádění do provozu je dnes tachovská městská doprava funkční a na rozdíl od ostatních měst podobné velikosti, kde byla po roce 1989 téměř nebo zcela zlikvidována, nadále plní a věřme, že stále plnit bude své poslání, tedy sloužit lidem.
SOR BN 10.5 (2P6 8261) MHD Tachov v garážích ČSAD autobusy Plzeň v Oldřichovské ulici. L. Vrobel, 21. 8. 2006 SOR BN 10.5 (2P6 8261) na konečné Hřbitov. L. Vrobel, 21. 8. 2006 Interiér autobusu SOR BN 10.5 (2P6 8261) provozovaného v MHD Tachov. L. Vrobel, 21. 8. 2006 Karosa B 732 (TC 61-53) na konečné Hřbitov. L. Vrobel, 24. 7. 2007

Integrovaná doprava

Jak již bylo uvedeno v předchozím textu, ve zdejším regionu byly dlouho snahy o jistou integraci dopravy, zejména v prostoru Tachov - Planá - Mariánské Lázně - Kynžvart. A to jak projekty na výstavbu rozsáhlých meziměstských trolejbusových linek, tak snahou začlenit železnici do systému městské dopravy v Tachově. Poslední pokus o integraci byl v období po znovuvzkříšení tachovských autobusů, ale ještě před pádem mariánskolázeňských trolejbusů, a to již v roce 1992. Paradoxem tehdejší doby bylo, že k prvnímu kroku zamýšlené integrace došlo přesně v době, kdy byla tachovská autobusová doprava v největší krizi. Od 1. 9. 1992 byly zavedeny tak zvané regionální vlaky č. 37561, 37562 a 37563 mezi Tachovem a Mariánskými Lázněmi. Byly to vlaky se zvláštním číslem, a nebyly uvedeny v jízdním řádu ČSD. Oznámení o budoucí smlouvě s dalšími třinácti páry vlaků na této trati se objevilo v Tachovské Jiskře a v týdeníku Chebsko 1. října 1992. Tyto vlaky měly být zavedeny společně s integrací provozovatelů městské dopravy v obou městech, tedy v Mariánských Lázních a Tachově společně s tehdejšími ČSD. Bohužel k tomuto dalšímu kroku již nikdy nedošlo, stejně tak bylo zrušeno do té doby integrované jízdné městských a meziměstských autobusů, avšak některé vlaky ve směru od Plané končily místo na nádraží v Tachově až na zastávce v Malém Rapotíně.

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader