Get Adobe Flash player

Tyto stránky provozuje občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu a jsou věnovány našemu kamarádovi Jiřímu Hertlovi (1960 - 2002), spoluzakladateli sdružení i jeho internetových stránek.

Fotogalerie

Evropa

Elbląg

Dnešní pohled na město.
Dnešní pohled na město.
Elbląg je město se 127 000 obyvateli a v letech 1976 - 1998 bylo sídlem kraje. Najdeme ho necelých 60 kilometrů jihovýchodně od Gdańska. V polovině 17. století byl okupován Švédy. Po dělení Polska v roce 1772 připadl Prusku a nazýval se Elbing, Polsku byl navrácen až roku 1945. Do tohoto roku měl také statut baltského přístavu - městská rada nyní chce svému městu tento titul navrátit. Město (kde se nyní obnovuje čtvrť Staré Město) i jeho okolí je velmi zajímavé - poblíž Elblągu najdeme nejnižší bod Polska (-2,1 m). A severně od Elblągu najdeme městečko Frombork, v němž je křižácký zámek. A právě tam vytvořil Mikuláš Koperník své dílo "O obězích sfér nebeských". Od Prahy je Elbląg vzdálen asi 750 kilometrů a kromě výše uvedených pamětihodností tam můžete vidět i mou rodinu. :-).
Dějiny MHD v tomto městě začínají rokem 1891, kdy městská rada vyhlásila výběrové řízení na výstavbu a provozování tramvajové sítě. Vítězem se stala berlínská společnost Union Elektrizitats Gesselschäft, která v rekordním čase 9 měsíců vybudovala dvě tratě s rozchodem 1000 milimetrů. Slavnostní zahájení provozu proběhlo 22. listopadu 1897 a Elbląg se tak stal druhým polským městem (po Wroclavi) s tramvajovou dopravou. V provozu byly 2 linky v souhrnné délce 3,9 kilometru - linka 1 vedla od vlakového nádraží přes Staroměstské náměstí do přístavu, linka 2 od vozovny (dnešní Slovanské náměstí) přes Staroměstské náměstí do Divadelní ulice. Tratě byly jednokolejné s výhybnami, jejichž rozmístění umožňovalo provoz v intervalu 7,5 minuty. Vozový park čítal 8 motorových vozů a 4 vleky. V roce 1899 tramvaje dorazily k městským sadům a k dnešní restauraci Myslivecká. Dopravu provozoval podnik Elbinger Strassenbahn GmbH, který se kolem roku 1907 potýkal s finančními problémy a hrozilo zastavení tramvajového provozu. Krize byla nakonec překonána, ale i v dalších letech byly zisky společnosti jen minimální a to i přesto, že v roce 1916 se tramvají k přístavu svezl i německý císař Vilém II. V roce 1922 převzalo provoz město, což přineslo nejen zvýšení počtu přepravených osob až na 1,5 milionu (1925), ale také prodloužení tratě linky č. 1 do ulice Saperów (1927). Také byla na ulici Browarnej dokončena nová vozovna. V roce 1929 podnik přepravil 4 miliony osob.
Staré město (30. léta 20. století).
Staré město (30. léta 20. století).
Velmi těžké období nastalo v závěru 2. světové války v roce 1945. Těžký boj o město způsobil jeho naprostou devastaci (70% Elblągu bylo zničeno, okolí čtvrtě Staré Město dokonce z 90%). Němci se ve městě vzdali 10. února 1945. To, co z dopravního podniku zbylo použitelného (např. trolejové vedení a vozy) odvezli Rusové do Kaliningradu, budovy dopravce byly podpáleny.
V červnu 1945 bylo město předáno polské vládě. V rámci jeho obnovy se začalo pracovat i na opětovném zprovoznění tramvajové dopravy - za tímto účelem dorazila skupina bývalých pracovníků tramvajové dopravy ve Varšavě. I přes velké poškození toho, co z tramvajového systému zbylo, byl provoz na lince 1 v úseku Nádraží - Obróńców Pokoju zahájen již 1.6.1946. V listopadu téhož roku se tramvaje vrátily i na úseky na Saperów a Marymoncka (linka 2). No a v dubnu 1947 byla otevřena trať Slovanské náměstí - Agrikola, kde zahájila provoz linka 3.
Ačkoli se tramvajový provoz musel potýkat s velkým nedostatkem náhradních dílů, byla síť v roce 1951 dále rozšířena o 1,5 kilometru - tramvaje vyjely na novou trať zakončenou smyčkou Druska. Zároveň byl ale zrušen krátký úsek tratě u nádraží.
Období 50. a 60. let nebylo jednoduché, protože polské ministerstvo dopravy v té době požadovalo likvidaci tramvají v menších městech a její náhradu autobusy. Městská rada v Elblągu se ale nedala a i když byly zrušeny tratě na Agrikolu (1965) a ve Starém Městě (1968), tramvajový provoz jako takový přežil. Nenásledoval tak osudy tramvají ve městech Jelení Hora, Legnica, Wałbrzych, Olsztyn, Słupsk a Inowrocław, které byly do konce 60. let zrušeny.
V roce 1970 byla otevřena nová trať na sídliště Zawada na severu města (linky 1 a 3) - toto prodloužení mělo délku 1,3 kilometru. Do začátku 80. let zajišťovaly provoz výhradně vozy 5N, později byly dodány dvě nové tramvaje 805Na. Problémy vozového parku se ale přesto dále prohlubovaly, takže ještě v roce 1995 byly nedílnou součástí provozu zastaralé "enky" z 50. let. Řešením se v roce 1996 stala dodávka ojetých tramvají GT6 a GT6ZR z německého Mainzu. To umožnilo definitivně ukončit provoz vozů řady N - stalo se to 12.12.1996. Současný vozový park tvoří 23 vozů 805Na z vagónky Konstal Chorzów a 19 obousměrných tramvají GT6. Kromě toho jsou k dispozici 2 pohotovostní vozy 5N a historická souprava 5N+5ND. Provoz tramvajové dopravy zajišťuje celkem 150 pracovníků.
Zatím poslední nový úsek o délce 1,5 kilometru vedený podél ulice plk. Dąbka. V souvislosti s tím bylo upraveno i linkové vedení:
1 Druska - Zawady
2 Druska - Marymoncka
3 Saperów - Zawady
4* Druska - Zawady
5* Saperów - Zawady
* linky jezdí po nové trati ul. plk. Dąbka
Tramvaj u gymnázia (kolem roku 1925).
Tramvaj u gymnázia (kolem roku1925).
Náměstí a radnice.
Náměstí a radnice.
Pohlednice.
Pohlednice.
Výhybna na Starém městě.
Výhybna na Starém městě.
Náměstí s pohledem na radnici.
Náměstí s pohledem na radnici.
Stará tramvaj na lince 1.
Stará tramvaj na lince 1.
Provoz za války...
Provoz za války...
Trosky Starého Města.
Trosky Starého Města.
Tramvaj u Malého náměstí.
Tramvaj u Malého náměstí.
Původně německá tramvaj GT6.
Původně německá tramvaj GT6.
Vozovna a tramvaje 805Na.
Vozovna a tramvaje 805Na.
Služební vozy vzniklé z vozů 5N.
Služební vozy vzniklé z vozů 5N.
Souprava 5N+5ND.
Souprava 5N+5ND.
Tramvaj GT6 na smyčce Druska.
Tramvaj GT6 na smyčce Druska.
Plán sítě.
Vývoj tramvajové sítě v Elblagu.
Autor Marek Kasprowicz (2002)

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader