Get Adobe Flash player
!-- -->

Historie trolejbusové dopravy v Plzni, 2. díl

Točna Městské lázně, 70. léta
Takto vypadal přestupní uzel mezi doubraveckými trolejbusy a tramvajemi na počátku 70. let 20. století. Trolejbusy se na snímku již otáčí po směru hodinových ručiček, což usnadnilo řešení křižovatky a přestup na tramvaje. Patrná je ulice U Prazdroje s obytnými domy po pravé straně, které byly v osmdesátých letech zbořeny.
Archiv Jiřího Hertla

Období stabilizace

Od otevření tratě na Novou Hospodu v roce 1955 nevznikla v Plzni po následující dvě desetiletí žádná úplně nová trať. Musíme však připomenout přeložení tratě do Božkova z Jiráskova náměstí a Koterovské ulice do dnešní trasy ulicí Lobezskou a Sladkovského v roce 1958. Do provozu také významně zasáhla rekonstrukce Americké (dříve Stalinovy, resp. Moskevské) ulice v letech 1957 - 1959. V té tobě byly trolejbusy přeloženy o blok blíže centru, do Smetanových sadů a Husovy ulice. Organizaci trolejbusového provozu na Doubravce též pomohlo zřízení vratné smyčky u Pietasu v roce 1966.
Americká, 1976
Moskevská (dnes Americká) třída v pohledu od Mrakodrapu směrem ke kinu Moskva (dnes Elektra). V dlažbě na snímku jsou obě koleje bývalé výhybny tramvajové tratě do Doudlevec, nad kolejí blíže k trolejbusu je natažena tramvajová trolej pro možnost manipulačního zátahu tramvají do dílen v Cukrovarské ulici. Za pozornost stojí také prosklené vyvýšené stanoviště pro řízení provozu na křižovatce.
Foto Petr Blatný (1976)
Ulice U Prazdroje, 1976
Předposlední rok provozu staré trolejbosvé točny u Městských lázní zachycuje tento snímek pořízený z ulice U Prazdroje. Od roku 1977 se trolejbusy otáčely kolem Planetária, kam najížděly zprvu Klicperovou ulicí, po roce 1983 Šumavskou. Prostor trolejbusové točny ustoupil zaústění nové čtyřproudé komunikace Jízdecké (dnes Tyršovy) ulice, která v těsné blízkosti původní smyčky překonává Radbuzu po novém mostě.
Foto Petr Blatný (1976)
V období vlády trolejbusů nad městskou dopravou v Plzni v roce 1974 bylo v provozu 123 trolejbusů, a sice 69 vozů 9 Tr, 50 vozů 8 Tr a také 4 vozy řady T11. Až do roku 1971 pomáhaly nápor cestujících zvládat vlečné vozy.
Americká ulice u Prioru, 1976
Trolejbus 8 Tr6 č. 170 vyjel ze zastávky v Moskevské ulici u obchodního domu Prior (dnes Americká ulice, hlavní nádraží ČD) a pokračuje v jízdě směrem k Mrakodrapu.
Foto Petr Hoffman (1976)
Černická ulice, 1976
Trolejbusová "vozovna" byla velkým problémem plzeňského trolejbusového provozu již od padesátých let. Kapacita původní tramvajové vozovny nemohla vyhovět rychle rostoucímu množství trolejbusů DPMP. Proto bylo zcela obvyklé odstavování vozů v přilehlých ulicích, zde na snímku v Černické ulici.
Foto Petr Blatný (1976)
Točna Bolevec, 1976
Zbývá už jenom rok a osud trolejbusů na severu Plzně bude zpečetěn. Snímek zobrazuje točnu Bolevec, která se nalézala v ose dnešní Plaské třídy v úrovni Bolevecké návsi. Zrušení trolejbusů na Košutku a Bolevec však byl promyšlený tah odůvodněný zavedením dvou nových linek kapacitnější tramvaje. Trolejbusy však opustily Bolevec předčasně, protože ještě třináct let v jejich trase jezdily autobusy označené jako linka 13A. Část čtvrti Bolevec na fotografii se změnila zcela k nepoznání, domy byly zbořeny a vznikla zde čytřproudá výpadovka na Žatec.
Foto Petr Blatný (1976)
Náměstí Republiky v 70. letech
Až do sedmdesátých let patřilo k náměstí Republiky i trolejové vedení trati z Kopeckého Sadů na Lochotín, Košutku a Bolevec.
Repro pohlednice (70. léta 20. století) - Archiv Jiřího Hertla

Trolejbusy vyklízejí pole tramvajím

Druhá polovina sedmdesátých let 20. století v Plzni se nese ve znamení rušení trolejbusové dopravy na Severním Předměstí. V roce 1976 dojezdily trolejbusy na Košutce a o rok později byl zrušen provoz na celé trati z Bolevce až do Kopeckého sadů. Trolejbusy byly sice nahrazeny autobusy, ale v případě Plzně to byla náhrada pouze dočasná a v osmdesátých letech postupně převzaly obsluhu sídlišť na Severním Předměstí kapacitnější tramvaje. Svéráz plzeňského přístupu k řešení dopravy umožnil přečkat elektrické veřejné dopravě éru likvidace, která jinak nemilosrdně řádila ve většině ostatních měst. Je pozoruhodné, že v době, kdy visely zbytky potrhaného trolejového vedení v nedaleké Praze a Českých Budějovicích, se v Plzni naopak plánovala stavba nových tratí. V roce 1974 byla otevřena nová trolejbusová trať v Doubravce v Těšínské ulici, která umožnila přestavbu Rokycanské třídy bez omezení trolejbusové dopravy. Je jisté, že u jiného města než Plzeň by se rekonstrukce významné silnice stala záminkou pro úplné zrušení trolejbusů v dané čtvrti. V Plzni se tak naštěstí skutečně nestalo, ba naopak, o rok později vyjely trolejbusy hned po dvou nových doubraveckých tratích - od Pietasu na Letnou (bloková smyčka nazývaná Lobzy) a na prodloužený úsek z Habrmannova náměstí do nové točny v Zábělské ulici.
Náměstí Republiky, 1976
Předposlední rok provozu trolejbusů na Severní Předměstí zachycuje i snímek z náměstí Republiky. Je na něm prototyp trolejbusu T11 vyrobený v roce 1966, který dokladuje (nevydařené) pokusy o unifikaci ve výrobě karosérií trolejbusů a autobusů.
Foto Petr Hoffman (červen 1976)
Kopeckého sady
Po zrušení trolejbusové trati na Košutku a Bolevec bylo změněno trolejové vedení v Kopeckého sadech. Před rokem 1976 se zde otáčely trolejbusy na lince 14 z centra na Košutku, po úpravách se zde otáčely trolejbusy ve směru do Doudlevec (dělnické spoje linky 13).
Foto Petr Blatný (1980)
S obnovou vozového parku byly v sedmdesátých letech potíže. Škoda Ostrov produkovala již v té době zastaralý typ 9 Tr, jiní výrobci neexistovali, a tak dopravní podnik musel vystačit s trolejbusy 7 Tr (rekonstruovanými na typ 8 Tr dosazením nové výzbroje) a 8 Tr z padesátých let. Na nových tratích na Letnou a do Zábělské vypomohly i dva ojeté trolejbusy 8 Tr z Mariánských Lázní. V ulicích města se bylo též možné setkat se zajímavými vozy, jako byl lázeňský dvoudveřový prototyp 9 Tr, prototypem T11 a třemi vozy nulté série typu T11.
Doubravka, Zábělská, 1978
V sedmdesátých letech nedocházelo pouze k omezování trolejbusového provozu. Nová trolejbusová točna na prodloužené trati v Doubravce je důkazem snahy rozšířit trolejbusovou síť v částech města se stabilizovanou obytnou zástavbou.
Foto Petr Blatný (1980)
Doubravka, Rokycanská, 1987
Od roku 1980 obohacuje vozový park trolejbusů také typ 14 Tr. Trolejbus řady 14 Tr svou skříňovou konstrukcí "krabicovitého" designu odpovídá trendům z přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století, začal se však vyrábět až o deset let později, po překonání váhání ve výrobě a vývoji trolejbusů při trolejbusové krizi sedmdesátých let. Vůz typu 14 Tr stoupá po rekonstruované a rozšířené Rokycanské třídě, která byla pro trolejbusový provoz opět otevřena v roce 1980. (Po dobu rekonstrukce jezdily trolejbusy novou paralelní trasou po Těšínské ulici.)
Foto Jiří Hertl (28. 2. 1987) - Archiv Jiřího Hertla
Doubravka, Dlouhá, 1987
V roce 1975 vyjely trolejbusy na další nový úsek trolejbusové tratě, na linku č. 15 vedoucí od Pietasu přes Letnou do ulice Pod Vrchem, kde se otáčí na blokové smyčce nazývané Lobzy. Trolejbus 14 Tr na snímku je zachycen při cestě z Lobez k Pietasu.
Foto Jiří Hertl (28. 2. 1987) - Archiv Jiřího Hertla
Linka č. 15 do Lobez na mapě z roku 1975
Do výřezu mapy z roku 1975 se vešla celá nová trolejbusová linka č. 15 vedená v trase Městské lázně - Rokycanská - Letná - Lobzy. Za pozornost stojí poloha tehdejší točny u Městských Lázní nad řekou Radbuzou (vlevo na výřezu) a také nová trolejbusová trať Těšínskou ulicí na Doubravce, kudy od roku 1974 jezdí linka 10 a kudy byly vedeny i výlukové trasy linek 11 a 15.
Repro mapa Plzně (red. uzávěrka 14. 5. 1975) - Sbírka Jiří Kohout
Prokopova ulice, 1989
Trolejbus 14 Tr zachycený objektivem fotoaparátu na trase z centra do Doudlevec v prostoru dnešní křižovatky U Trati - Doudlevecká. V dlažbě jsou v době pořízení snímku stále používané koleje manipulační trati do Cukrovarské.
Foto Jiří Hertl (6. 9. 1989) - Archiv Jiřího Hertla

Autobusy konkurují trolejbusům

Konec sedmdesátých let a léta osmdesátá nebyl pro plzeňské trolejbusy zrovna jednoduchý. Je sice pravda, že trolejbusy zbytečně nepřepustily jediné teritorium autobusové dopravě (snad s výjimkou Bolevce, kde přece jen mohly vydržet ještě o pár let déle), ale v autobusech měly vážného konkurenta. Zatímco se trolejbusový park obnovoval jen s obtížemi, z Vysokého Mýta přicházely v pravidelných dodávkách desítky nových a modernějších autobusů ŠM11 po celá 70. léta.
Mikulášská ulice, 1987
Až do velkých dodávek sérií trolejbusů 14 Tr po roce 1986 dominovaly vozovému parku trolejbusy typu 9 Tr. Jeden ze zástupců této řady projíždí Mikulášskou ulicí směrem od nádraží.
Foto Jiří Hertl (28. 2. 1987) - Archiv Jiřího Hertla
Označník, 1976
Společný zastávkový označník trolejbusových a autobusových linek.
Foto Petr Blatný (1976)
Božkov, 1987
Jedna z menších úprav trolejbusové sítě se konala v Božkově a souvisela se stržením starého a vybudováním nového mostu přes řeku Úslavu. Proto musela být zrušena původní smyčka Božkov (viz pilíře starého mostu a tmavé trolejbusové sloupy vpravo na snímku) a vystavěna nová o několik desítek metrů dál od božkovské likérky (na snímku bílé sloupy vlevo).
Foto Jiří Hertl (28. 2. 1987) - Archiv Jiřího Hertla
Hlavní konkurencí a výzvou pro trolejbusovou dopravu se stala autobusová linka č. 29 z Doubravky na Bory. Teprve až 30. ledna 1988 se po třináctileté přestávce dočkala trolejbusová síť rozšíření, a to právě linkou 16, která "devětadvacítku" nahradila v celé trase. Byla tedy postavena bloková smyčka na Doubravce v ulici Na Dlouhých a novým byl celý úsek z Tylovy ulice ulicí Koperníkovou až na sídliště Bory. Vznikl tak zajímavý doplněk přetížené tramvajové linky č. 4 a zejména obyvatelům Jižního Předměstí (v okolí stejnojmenné zastávky) přinesly trolejbusy po téměř století kýžené zkrácení docházkových vzdáleností.
Sídliště Bory, 1988
První měsíc provozu na nové trolejbusové lince č. 16 Bory - Doubravka zachycuje tato fotografie. Na sídlišti Bory po nové trati v té době jezdily trolejbusy typů 9 Tr, 14 Tr i 3. prototyp kloubového vozu 15 Tr. Na snímku odbočuje ze Skupovy ulice do ulice U Borského parku trolejbus 9 Tr č. 329 vyrobený v roce 1980.
Foto Jiří Hertl (15. 2. 1988) - Archiv Jiřího Hertla
Zcela tristní byl stav vozového parku. Zatímco trolejové vedení vždy řadilo Plzeň k těm lepším provozům, údržba trolejbusů byla pro plzeňský dopravní podnik ostudou. Trolejbusy jezdily značně otlučené, často bez nárazníků a špinavé. Vedle lidského faktoru a nezájmu o kvalitu byl na vině též kritický nedostatek místa a technického vybavení ve vozovně Cukrovarská. Trolejbusy se kontrolovaly a opravovaly ve velmi stísněných prostorách bývalé tramvajové vozovny, "garážovaly" volně na ulicích před vozovnou, a tak jejich stav spíše připomínal provizoria z doby světové války. Od roku 1980 se v plzeňských ulicích začínaly objevovat trolejbusy 14 Tr a ve zkušebním provozu též jeho kloubová verze 15 Tr (první a třetí prototyp) a v červenci 1985 též kloubový vůz Škoda-Sanos.
Stavební stroje, 1987
V roce 1987 byly zahájeny přípravné práce pro vybudování nového silničního podjezdu pod východním zhlavím hlavního nádraží v Plzni a tratí na Prahu. Na snímku se potkávají nové trolejbusy 14 Tr07 č. 387 a 392 a míří k původnímu úzkému podjezdu směrem k zastávce Gambrinus v ulici U Prazdroje.
Foto Jiří Hertl (28. 2. 1987) - Archiv Jiřího Hertla
Rokycanská U Pietasu, 1987
29. listopadu 1986 byl ukončen trolejbusový provoz na lince 11 k Ústřednímu hřbitovu. Proto je na snímku z roku 1987 již strženo trolejové vedení v přímém směru po Rokycanské třídě a na lince 11 jede autobus náhradní dopravy Karosa řady B730. Budova v pozadí na fotografii je původní měnírna napájející trolejbusovou síť na Doubravce od druhé poloviny čtyřicátých let. Vedle ní vznikla měnírna nová a stará budova ustoupila čtyřproudé silnici na Prahu.
Foto Jiří Hertl (28. 2. 1987) - Archiv Jiřího Hertla

Kalendář akcí

loader