Get Adobe Flash player

 

Historie trolejbusové dopravy v Plzni, 1. část

Trolejbusy 3Tr1 u Městskách Lázní, 40. léta
Atmosféru čtyřicátých let v Plzni vystihuje snímek pořízený na trolejbusové točně u Městských Lázní. Dvoudveřové trolejbusy 3 Tr jen s obtížemi zdolávaly nápory cestujících, kteří se vraceli ze směn ve Škodovce domů na Doubravku. V prvních dvou letch provozu byla situace trolejbusů komplikovanější o fakt, že neměly vlastní vozovnu, a tak všechny opravy probíhaly právě na této točně. V roce 1945 se tatáž točna stala trolejbusovým hřbitovem, když na ni dopadly americké bomby. Trolejbusový provoz nemohl vzniknout v obtížnějších podmínkách...
Repro publikace 50 let DP statutárního města Plzně - Sbírka Jiří Kohout

Válečný start trolejbusů

První trolejbusy se v Plzni objevily vlastně již v roce 1936. Tehdy však jen v podobě nových výrobků Škodových závodů, které byly v Doudlevcích navagónovány a odeslány do Prahy. 29. srpna 1936 tak plzeňský trolejbus Škoda 1 Tr zahájil trolejbusovou dopravu v hlavním městě Československa. Koncem třicátých let však ještě nebyla důvěra v nový dopravní prostředek - trolejbus - příliš velká. V Plzni se testovaly autobusy na různá "alternativní" paliva, avšak neúspěšně. Během druhé světové války musela být řada autobusů dopravního podniku přestavěna na svítiplyn, nedostatek ropy v Hitlerově říši byl kritický. A právě nedostatku kapalných fosilních paliv vděčí plzeňské trolejbusy za svůj vznik.
Točna Ústřední hřbitov, 1987
Tento snímek byl pořízen o necelé půlstoletí později, ale jsou na něm zachyceny poslední okamžiky původní trolejbusové točny před Ústředním hřbitovem. Největší plzeňský hřbitov leží při výpadovce na Prahu nad čtvrtí Doubravka. Sem vyjely trolejbusy na svou druhou linku označenou písmenem "H" 1. května 1941.
Foto Jiří Hertl (28. 2. 1987) - Archiv Jiřího Hertla
Trolejbusy se rozjely 9. dubna 1941 na lince "A" od Městských Lázní (prostor dnešní křižovatky U Jána před pivovarem Prazdroj) na Doubravku na Habrmannovo náměstí a Plzeň se tak stala druhým československým městem s trolejbusy novodobé koncepce. Ještě tentýž rok dosáhla trolejbusová síť linkové délky 7 km díky nově otevřené trati od Pietasu na Doubravce k Ústřednímu hřbitovu. Provoz zahájily třínápravové velkokapacitní trolejbusy typu Škoda 3 Tr. Byly již samozřejmě upraveny pro pravostranný provoz na komunikacích a jejich první válečná série měla pouze dvoje dveře. První dva roky trolejbusy provizorně "garážovaly" na smyčce před Městskými lázněmi. Neuspokojivý stav byl napraven v roce 1943, kdy byl natažen jeden mínusový drát mezi kladnými póly tramvajového vedení z Nádražní ulice až na Slovany. O tamější novou vozovnu se všech 10 nových trolejbusů 3 Tr dělilo s tramvajemi. Toto z technického hlediska unikátní provizorium vydrželo až do roku 1949, kdy trolejbusy vozovnu na Slovanech zcela opustily.
Nový trolejbus 3 Tr3, 1948
Novotou zářící tříosý třídveřový trolejbus 3 Tr3 předznamenává lepší časy pro rozvoj trolejbusové dopravy. Píše se rok 1948 a trolejbusy expandují po celé Plzni.
Repro publikace 50 let DP statutárního města Plzně - Sbírka Jiří Kohout

Trolejbusový boom v Plzni

Dobré zkušenosti s výkonnými, tichými a pohodlnými trolejbusy umožnily jejich rozvoj po druhé světové válce. Rozmachu trolejbusů napomohl také špatný stav tramvajových tratí a vozového parku opotřebovaného a poničeného světovou válkou. Záhy po osvobození Plzně se na stole objevil projekt výstavby tří zcela nových trolejbusových linek:
  • Božkov - hlavní nádraží - Skvrňany
  • Doudlevce - náměstí Republiky - Lochotín
  • Městské lázně - Bílá Hora
Vozovna Cukrovarská, 1949
"S Gottwaldem vpřed k socialismu!" ...adaptací rakouskouherské tramvajové vozovny v Cukrovarské ulici pro potřeby trolejbusů.
Repro publikace 50 let DP statutárního města Plzně - Sbírka Jiří Kohout
Vozovna Cukrovarská, 1949
"Procházkův" most spojuje západní a východní část Americké třídy. Slavnostní otevření poslední novostavby kamenného mostu v Rakousku-Uhersku císař František Josef I. ke své jistě velké lítosti propásl, ale most po něm alespoň dostal své jméno. Tuto unikátní dvouobloukovou stavbu realizovala plzeňská firma Müller a Kapsa v letech 1912-13. Na mostě byly zabudovány do dlažby kolejnice pro dvoukolejnou tramvajovou trať, ty však nebyly nikdy používány a v roce 1934 došlo k jejich vytrhání. První elektrickou trakcí na mostě přes Radbuzu se tak staly až v roce 1948 trolejbusy. V roce 1988 byl most zapsán do seznamu kulturních památek.
Repro pohlednice (odeslána 1950) - Archiv Jiřího Hertla
U Práce, 1948
Nové trolejbusové stopy kříží tramvajovou trať v prostoru křižovatky ulic (podle dnešních názvů) Klatovská-Tylova-Americká. V roce 1948 po nich vyjela trolejbusová linka č. 12 Božkov - Skvrňany.
Repro publikace 50 let DP statutárního města Plzně - Sbírka Jiří Kohout
K realizaci trati na Bílou Horu nakonec nikdy nedošlo (údajně jen díky neschopnosti švýcarské firmy Kumler & Matter dodat včas materiál pro stavbu trakčního vedení a nedostatku nových vozů, které byly ve Škodovce objednány ještě v roce 1945). Přes neúspěch tohoto projektu můžeme mluvit o zlatém věku trolejbusů v Plzni. Během pěti let se trolejbusová síť roztáhla po celé Plzni. Prvním počinem byla trolejbusová trať z Božkova na Skvrňany, otevřená v roce 1948. Po deseti letech tak konečně zastala tolik potřebnou tramvaj na Americké třídě (v těch dobách Stalinovy a posléze Moskevské). Trolejbusy pro novou linku již deponovaly v čerstvě adaptovaných prostorách dřívější tramvajové vozovny v Cukrovarské ulici. Je zajímavé, že vlastně jeden rok existovaly v Plzni dva nezávislé trolejbusové provozy, každý s vlastní vozovnou. K propojení nového systému se starou točnou Městské lázně došlo až v roce 1949 realizací manipulační tratě po Anglickém nábřeží.
Točna Skvrňany, 1948
Takovou elegancí provedení trolejového vedení se dnes už asi žádná trolejbusová točna pochlubit nemůže. Tato je na skvrňanském konci čerstvě dokončené trolejbusové linky č. 12, která 28. října 1948 vytvořila západovýchodní část kříže plzeňských trolejbusových linek.
Repro publikace 50 let DP statutárního města Plzně - Sbírka Jiří Kohout
V roce 1949 byla zároveň otevřena nová linka Doudlevce - náměstí Republiky - Lochotín - Bolevec. V úseku z Doudlevec na Lochotín tak trolejbusy plně nahradily dřívější tramvajovou trať. I v následujícím roce vyjely trolejbusy na další novou trať, tentokrát na Košutku po Karlovarské ulici.
Mrakodrap, 50. léta
Koňský povoz, trolejbus 7 Tr, pozdně funkcionalistická stavba jako ústředí plzeňské KSČ a revoluční hesla - i to bylo možné zachytit v jednom záběru fotoaparátu v 50. letech 20. století v Plzni. Křižovatka u Mrakodrapu je od roku 1949 hlavní křižovatkou trolejbusových linek.
Archiv Jiřího Hertla
Severní Předměstí na mapě, 1966
Trolejbusy vykonaly to, co již tramvaje za první republiky nestihly - obsloužily všechny části Severního Předměstí, tj. Lochotín, Košutku, Zavadilku a Bolevec. Trolejbusy na Bolevec vyjely 29. června a již 15. února 1950 je následovalo zahájení provozu na košutecké větvi. Točna trolejbusové linky 13 byla umístěna jen sto metrů pod starou Boleveckou návsí.
Repro mapa Plzně (red. uzávěrka 30. 9. 1966) - Sbírka Jiří Kohout
Točna Košutka, 1992
Na snímku z roku 1992 je zachycena již nepoužívaná točna na Košutce, kterou v letech 1950-76 využívaly trolejbusy linky 14, později autobusy pod stejným číselným označením a nakonec toto zákoutí beze stopy zmizelo při stavbě benzínky v devadesátých letech.
Foto Jiří Kohout (1992)
Další významná prodloužení trolejbusové sítě na sebe nenechala čekat. V roce 1953 byla otevřena trolejbusová trať z Doudlevec od lékárny přes Slovany (kde vznikl přestupní uzel s tramvají) a čtvrť Bručnou až do Černic. Bouřlivý rozvoj trolejbusové dopravy završilo otevření prodloužení ze Skvrňan přes Zátiší do Nové Hospody v roce 1955.
Doudlevce, 1994
Čtyři roky před otevřením trolejbusové trati do Černic (tj. do roku 1953) sloužila tato miniaturní točna v Doudlevcích pro otáčení všech trolejbusů na lince 13 Doudlevce - Bolevec. V letech 1953 - 1998 ji v pracovních dnech užívaly spoje linky 13, resp. 14 posilového charakteru. Dnes je v prostoru bývalé trolejbusové smyčky obyčejná křižovatka ulic Révová - Zborovská ve tvaru T a trolejbusy tudy jen projíždějí směrem k Tyršovu mostu.
Foto Jiří Kohout (1994)
Černice, 1988
K nejfotogeničtějším trolejbusovým tratím v Plzni od roku 1953 patří trať ze Slovan do Černic, jejíž koncový úsek připomínal spíše vesnici než městskou čtvrť. Na snímku z roku 1988 stoupá trolejbus 9 TrHT č. 324 (rok výroby 1979) ke své konečné stanici. V korunách stromů se objevuje panoráma borského sídliště a doudlevecké Škodovky.
Foto Jiří Hertl (21. 2. 1988) - Archiv Jiřího Hertla
Rychlý růst trolejbusové dopravy byl doprovázen i problémy - Škodovka nestíhala dodávat nové trolejbusy, a tak Plzeň odkoupila v roce 1953 pět vyřazených prvorepublikových trolejbusů 2 Tr z Prahy (pozn.: byly nasazovány jako dělnické posilové spoje a vyřazeny z provozu v letech 1956 - 1960, poslední dva s č. 99 a 100 byly též využívány ke cvičným jízdám). Válečné vozy série 3 Tr1 a 3 Tr2 byly zrekonstruovány na třídvéřové provedení. Novými trolejbusy byly nejdříve třínápravové 3 Tr3 (o výkonu 2 x 45 kW), v roce 1950 přišel prototyp prvního dvounápravového vozu 6 Tr (90 kW, dnes historický vůz Technického muzea v Brně) a od roku 1952 dostávala Plzeň dvounápravové 7 Tr.
Americká v 50. letech
Pohled na "třídu politických omylů", významnou městskou třídu v Plzni, která od doby vydání této pohlednice vystřídala názvy Stalinova, Moskevská a Americká.
Repro pohlednice (50. léta 20. století) - Archiv Jiřího Hertla
Divadlo J. K. Tyla v letech 1957-59
V letech 1957-59 při rekonstrukci Tylovy ulice jezdily trolejbusy po provizorní trati souběžnou ulicí Husovou a Smetanovými sady. Před Divadlem J. K. Tyla tak křížily tramvajovou trať po třídě 1. máje (Klatovské) na Bory.
Repro pohlednice (50. léta 20. století) - Archiv Jiřího Hertla

Kalendář akcí

loader