Get Adobe Flash player

 

Historie autobusové dopravy v Plzni, 1. díl

Doubravka, 1929
První autobusy na lince do Doubravky. Jednalo se o vozy značky Škoda 506, které Elektrické podniky města Plzně nakoupily v letech 1929 - 1932 v celkovém počtu 10 kusů. Jezdily v zelenobílém nátěru se žlutým pruhem, v němž byl nápis AUTOBUSY MĚSTA PLZNĚ.
Repro publikace 50 let DP statutárního města Plzně - Sbírka Jiří Kohout

Počátky pravidelné autobusové dopravy

První skutečné autobusy se objevily v Plzni v roce 1922, jejich provozovatelem však byl stát a také místní podnikatelé. Autobusy ministerstva pošt a telegrafů však nepředstavovaly žadný velký komfort, jezdily s plnými koly a byly příliš malé a špatně odpružené. Největší nespokojenost projevovali obyvatelé Doubravky. Když se nedočkali vlastní tramvaje, chtěli alespoň lepší autobusovou dopravu. Rozhodnutím dozorčí komise Elektrických podniků města Plzně bylo zakoupeno šest autobusů značky Škoda a 21. března 1929 byla zahájena skutečná městská autobusová doprava v Plzni. Autobusy vyjely na linky:
  • Hlavní nádraží - Zastávka Jižní Předměstí
  • Plovárna - Doudlevce - Homolka - Nepomucká třída
  • Lochotín - Bolevec
  • Roudná - Bílá Hora (až 16. května 1929)
I přes zamítnutí žádosti o koncesi na autobusové linky do Doubravky a na Ústřední hřbitov vyjely autobusy tímto směrem již 1. dubna 1929 na základě autodrožkářského oprávnění. O rok později prohrály poštovní autobusy konkurenční souboj a městské červené autobusy vyjely i na frekventovanou trať k Ústřednímu hřbitovu. Velmi zajímavou, byť krátkou etapou historie plzeňských autobusů je i provoz linky Plzeň - Praha v režii Elektrických podniků města Plzně a Prahy v letech 1931-32. Plzeňský dopravní podnik pro ten účel dokonce koupil tříosý autobus Tatra vybavený záchodem a umyvadlem na konci vozu. Na nátlak ČSD a jejích zájmů o autobusovou dopravu však musela být meziměstská linka zrušena. Autobusy zpočátku garážovaly s tramvajemi ve vozovně Cukrovarská, v roce 1931 pak dostaly vlastní objekt.
Po celá třicátá léta se autobusový provoz potýkal se zdražováním paliva. Zkoušelo se míchání benzínu s lihem, jízda na dřevoplyn a nakonec došlo v roce 1939 k přestavbám na provoz na svítiplyn. Městskou dopravu při nedostatku paliva zachránily trolejbusy zavedené v roce 1941. Novým teritoriem autobusů se po roce 1944 stala linka Slovany - Černice.
Slovany, 1974
Autobus Škoda 706 RTO č. 52 na konečné stanici na náměstí Otto Synka (dnes Milady Horákové). Vůz na fotografii (rok výroby 1961) má za oknem ceduli meziměstské linky 51, která od roku 1949 spojuje Starý Plzenec s Plzní.
Foto Josef Kvasil (1974)

Poválečné autobusy

Po osvobození Plzně městskou dopravu rychle ovládly trolejbusy. Mnohé čerstvě zavedené autobusové linky (např. do Božkova) byly vzápětí nahrazeny trolejbusy, a tak mohly uvolněné vozy vyrazit do nových lokalit. Městské autobusové dopravy se tak v roce 1949 dočkaly Koterov, Starý Plzenec, Nová Hospoda a Chrást u Plzně. Významnou zátěží pro autobusy byl návoz dělníků na směny do Škodovky v Karlově. V roce 1953 spojily autobusy Plzeň s Liticemi a Radobyčicemi, o rok později též s Valchou a v roce 1956 s Červeným Hrádkem a Dýšinou. Autobusy též pomohly překrývat nedostatky tramvajové a trolejbusové sítě, jezdily rychlé spoje ze sídlišť ke Škodovce na Skvrňanech. Zajímavostí je uvedení tangenciální linky č. 30 do provozu již v roce 1967. "Třicítka" tehdy spojovala Doubravku a Lobzy s Doudlevcemi a tamějším elektrotechnickým závodem Škody Plzeň.
Doubravka na mapě, 1966
Vedení autobusových linek 25, 27 a 28 ve čtvrti Doubravka zachycuje mapa z roku 1966. Na původní trolejbusové smyčce z roku 1941 vedené po stranách nám. Č. Ullricha (dnes Habrmannovo náměstí) vznikl přestupní uzel na autobusové linky do Újezda, Červeného Hrádku, Dýšiny a Chrástu.
Repro mapa Plzně (red. uzávěrka 30. 9. 1966) - Sbírka Jiří Kohout
Vozovému parku autobusů dominovaly v padesátých letech dvoudveřové vozy Škoda 706 RO, na něž navázaly dodávky typu Škoda 706 RTO v letech šedesátých. Kapacitního městského autobusu se však Plzeň dočkala až v roce 1965 v podobě třídveřových Karos ŠM 11.
Vrakoviště Cukrovarská, 1974
Neslavný konec autobusů Škoda 706 RTO (na snímku č. 48 z roku 1960) zachycuje snímek z vrakoviště u vozovny v Cukrovarské ulici. Na vrakovišti se ocitaly i teprve šest let staré městské autobusy Karosa ŠM 11.
Foto Josef Kvasil (1974)
Mapa Karlova, 1966
Výřez mapy Plzně zachycuje oblast průmyslového Karlova, tj. okolí V. a VIII. brány Škody Plzeň a později zlikvidovanou obytnou zástavbu Karlova mezi ulicemi Na pomezí a Emilova. V této oblasti celou druhou polovinu 20. století autobusy nahrazují elektrickou trakci, nejdříve plánovanou ve formě tramvajové trati, později v trati trolejbusové.
Repro mapa Plzně (red. uzávěrka 30. 9. 1966) - Sbírka Jiří Kohout
Borská ulice na Karlov, 1993
Podoba Borské ulice ve směru od V. k VIII. bráně před její rekonstrukcí na začátku 21. století.
Foto Jiří Kohout (1993)
Bílá Hora na mapě, 1966
Čtvrť Bílá Hora na výřezu mapy z roku 1966 měla být podle poválečných plánů obsluhována trolejbusy. Tento záměr se bohužel nepodařil, a tak je dodnes Bílá Hora napojena s městem dvěma autobusovými linkami (přes Roudnou a Doubravku).
Repro mapa Plzně (red. uzávěrka 30. 9. 1966) - Sbírka Jiří Kohout
Pracovní vůz Škoda 706 RT0, 1990
Autobus Škoda 706 RT0 č. 109 měl delší život než jeho kolegové z poslední série městských "erťáků" z roku 1970. Jako pracovní vůz Dopravních podniků města Plzně, s. p. se dočkal roku 1990.
Foto Jiří Hertl (19. 5. 1990) - Archiv Jiřího Hertla

Kalendář akcí

loader