Get Adobe Flash player

Obchodní centra a veřejná doprava

Borská pole, nákupní centrum
"Má se vůbec město starat o napojení hypermarketů na veřejnou dopravu?" ptají se představitelé Plzně v čele s primátorem Kalousem, ale také někteří úředníci zodpovědní za dopravní plánování a stavební řízení.
Takovou otázku naši členové slyšeli v uplynulých letech mnohokrát. Odpověď SPVD je jednoznačná: Ano, pokud město povolilo otevření hypermarketů, má se také postarat i o kvalitní napojení na veřejnou dopravu. Nemusí to znamenat, že město bude stavět a provozovat linky městské dopravy čistě z vlastních zdrojů, ale musí stavbu, rozšiřování a provoz hyprmarketů vázat přísnými požadavky už na úrovni stavební dokumentace. To se dosud nedělo, a proto Plzeň patří k nejhorším českým městům, co se veřejné dopravní obsluhy nákupních center týče. Velmi špatné podmínky mají také lidé přicházející pěšky nebo přijíždějící na kole.
Situace by určitě vypadala jinak, kdyby si všichni plzenští zastupitelé vyzkoušeli jet na nákup jinak než autem.
Tesco Rokycanská
Takto chodí nakupovat v Plzni uživatelé veřejné dopravy. K nákupnímu centru Plzeň je to pěkný kus cesty, přes parkoviště, průsekem mezi keři, po kruhovém objezdu mezi auty...přístup zcela bez chodníků!
Foto Jiří Kohout (2002)
Varyáda v Karlových Varech
...a takto se jezdí nakupovat v Karlových Varech. Autobus zastavuje přímo u hlavního vchodu hypermarketu Varyáda. Podobných příkladů v Čechách i v zahraničí najdeme obrovské množství. Proč to v Plzni NEJDE? Kde je v Plzni chyba? Jaké to může mít důsledky?
Foto Martin Janda (17. 2. 2006)
Uveďme hlavní důvody, proč je třeba kvalitního napojení nákupních center na veřejnou dopravu:
  • 1) Snížení počtu nehod aut s chodci - Cestující přijíždějící autobusem nebo trolejbusem musí překonávat nebezpečná místa, např. křižovatky a parkoviště, kde často chybí přechody pro chodce a chráněné koridory. Proto je třeba umisťovat zastávky veřejné dopravy co nejblíže ke vchodům hypermarketů a doplnit nebezpečné trasy chodníky, přechody pro chodce apod.
  • 2) Omezení nárůstu počtu aut - Špatné napojení na městskou dopravu znamená, že lidé dávají stále více přednost dopravě osobními automobily. To se negativně projevuje nejenom na silnicích v blízkosti nákupních center, ale nakonec v celé komunikační síti. Zkrácení docházkových vzdáleností a zrychlení veřejné dopravy může omezit množství aut v celém městě.
  • 3) Zlepšení životních podmínek obyvatel - Díky špatně řešeným nebo chybějícím chodníků, cyklostezkám a linkovému vedení veřejné dopravy jsou paradoxně nejvíce postiženi občané bydlící v těsné blízkosti nákupních center. I malé vzdálenosti jsou nuceni překonávat autem. Proto je třeba budovat nejen silnice, ale i široké a kvalitní chodníky, a napojit hypermarkety přímo na základní linkovou síť.
  • 4) Odstranění bariér - "Papírově" jsou dnes všechny nové stavby vybavené bezbariérovým přístupem, ale často to neplatí o trase mezi zastávkou veřejné dopravy a vchodem do hypermarketu. Méně pohybliví občané jsou donuceni k mnohdy ponižujícím oklikám. Proto musíme usilovat o odstraňování všech bariér bránících pohybu uživatelům veřejné dopravy.
  • 5) Podmínky pro zaměstnance - Často se zapomíná na to, že nákupní centra jsou též podnikem zaměstnávajícím i několik set pracovníků. Většina z nich přijíždí do práce veřejnou dopravou. Proto bychom jim měli zajistit kvalitní spojení veřejnou dopravou, jako to činíme u jiných podniků a továren.

Trolejbusová trať k nákupnímu centru Plzeň (Tesco Rokycanská)

Tesco Rokycanská
Nástupní zastávka trolejbusu je sice v dohledu nákupního centra Plzeň (hypermarket Tesco Rokycanská), ale cesta od trolejbusu do obchodního domu je nebezpečná a potupná. Prodloužení trolejbusu blíže k nákupnímu centru je i přes sliby vrcholových plzeňských politiků stále v nedohlednu.
Foto Jiří Kohout (11. 8. 2004)
Tesco Rokycanská
Ještě jednou se podívejme, jak se v Plzni chováme k lidem, kteří přijedou do práce či na nákup v nákupním centru trolejbusem. Zřejmě dokud se nestane vážná dopravní nehoda, nikým z odpovědných to nepohne. Doufejme, že dřív než nehoda se stane nějaký zázrak...nebo se někdo chytne za nos. SPVD navrhuje urychlené prodloužení trolejbusu na konečnou Na Švábinách a zřízení přechodu pro chodce mezi záchytným parkovištěm u Ústředního hřbitova a nákupním centrem.
Foto Jiří Kohout (2002)
Součástí projektu výstavby nákupního centra Plzeň (Tesco) a Berounka park byla též realizace prodloužení trolejbusové linky 11 od Ústředního hřbitova o cca 500 metrů dále. Investoři dostáli svých slibů a novou komunikaci kolem Tesca vybavili trolejbusovými sloupy a vybudovali točnu Na Švábinách. Nicméně představitelé města a obchodních řetězců (resp. investorů) se nedokázali dohodnout na zatrolejování připraveného úseku. Podobný případ nenalezneme snad nikde v České republice. Proto už několik let jezdí na pětikilometrové lince do centra města autobusy pod trolejovým vedením. Zákazníci a zaměstnanci nákupního centra využívají jak autobusů, tak trolejbusů, které končí u hřbitova, protože ty jezdí častěji.
Slib města
Novinový papír snese všechno. A zejména sliby politiků, které nejsou schopni naplnit. Budoucí primátor Plzně Miroslav Kalous slibuje zahájení stavby prodloužení trolejbusu k Tescu, k tomu však nedošlo ani v následujících letech.
Repro Plzeňský deník (28. 2. 2001)
Odpověď Tesco
Odpověď na dotaz SPVD směřovaný na vedení společnosti Tesco. Zajímalo nás, proč nedošlo k plánovanému prodloužení trolejbusové linky.
Plzeňský deník, 20. 11. 2002
Vlastimil Leška


Společnost pro veřejnou dopravu kritizuje radnici

Autobusy přeplněné pasažéry, kteří míří do nákupních center na Borských polích nebo na Rokycanské třídě, či chybějící zastávky přímo před vchody jsou už delší dobou trnem v oku členů Společnosti pro veřejnou dopravu.

"Po dlouhé jízdě přeplněným autobusem čeká lidi potupná, daleká a často nebezpečná cesta napříč parkovištěm, příjezdovými silnicemi nebo podzemím hypermarketů, kde navíc nejsou chodníky. Nazpět totéž, navíc zpestřeno často objemnou a těžkou nákupní taškou. To není dobrá vizitka města," míní Miroslav Klas ze zmíněné společnosti. Podotýká, že prodloužit trolejbusy číslo 11 k Tescu není problém. Podle něj přípravy na projekt pokročily tak daleko, že už loni radnice ohlásila plánované otevření trati, a to na podzim 2001.

"V poslední chvíli však město peníze na stavbu neuvolnilo. Podle dobře informovaných zdrojů nebudou ani příští rok," doplňuje Klas. To si nemyslí primátor Jiří Šneberger. "Právě prodloužení jedenáctky je v návrhu rozpočtu na příští rok. O tom se ale teprve bude jednat. Budeme hovořit také se zástupci hypermarketu, protože by se podle mého názoru měl na zajištění dopravy svých zákazníků spolupodílet. Zabývat se budeme rovněž otázkou, jak zlepšit dostupnost Borských polí," říká primátor.
Plzeňský deník, 14. ledna 2003
(čtk)


Trolejbus k Tescu asi nepojede

Plzeňská radnice zatím odmítá prodloužit na své náklady trolejbusovou linku k hypermarketu Tesco zhruba o 200 metrů. Jedenapůlmilionová spoluúčast, kterou Tesco nabídlo, je pro město nepřijatelná, neboť celá akce by přišla na desetinásobek. Řekl to náměstek primátora Miroslav Kalous. Projekt nakonec radnice do letošního rozpočtu nezahrnula.

Současná trolejbusová točna je přitom od vchodu do hypermarketu zhruba 200 metrů, autobus staví o sto metrů blíže. Projekt delší trasy trolejbusu číslo 11 už má podle Jiřího Kohouta ze Společnosti pro veřejnou dopravu v Plzni od loňska povolení Drážního úřadu.

"Mám telefonické potvrzení od vedení obchodního centra, že by bylo ochotno jít na pětapůlmilionovou spoluúčast," řekl Kohout.
MF Dnes, 23. ledna 2003
Jaroslav Nedvěd


Trolejbusy možná pojedou k Tescu

Po letech od vyřčení slibu, že budou Plzeňany vozit trolejbusy na lince číslo 11 nejen k Ústřednímu hřbitovu ale až před hypermarket Tesco na Rokycanské třídě, se představitelé radnice odhodlali k prvním krokům, aby záměr uskutečnili a začali o této možnosti jednat s partnery. Společnost Tesco nabízí přes pět milionů korun a zástupci obchodního centra Berounka park, které má stát poblíž, jsou ochotni přidat další peníze. Požadují však také, aby trolejbusy na lince jezdily častěji. Primátor Jiří Šneberger po jednání se zástupci hypermarketu prohlásil, že se jedná především o záležitost Tesca, protože by mu trolejbusy dovážely zákazníky ke vchodu. Předseda Společnosti pro veřejnou dopravu Jiří Kohout však takový názor odmítá a tvrdí, že se jedná také o příležitost jak zlepšit dopravní obslužnost města.

„Problém je, že by si delší trasa a častější provoz na lince vyžádaly zvýšené provozní náklady. O financování akce budeme tedy dál jednat,“ řekl Jiří Šneberger. „Argument, že se jedná hlavně o komerční záležitost Tesca je zcestný. S takovou logikou by radnice mohla třeba zrušit linky do průmyslové zóny Borská pole. Častější provoz na lince 11 by navíc pomohl odlehčit dopravu v centru Plzně,“ sdělil Jiří Kohout. Tesco si už dnes platí hromadnou dopravu do hypermarketu, protože financuje autobusovou linku T, která jezdí dvakrát za hodinu. Šéf hypermarketu Jiří Toužimský upozornil, že firma se vždy chtěla na prodloužení trasy trolejbusů podílet. „To jsme prohlásili už když se hypermarket začal stavět. Celou dobu, co tu hypermarket je, jsme měli zájem věc dořešit, protože provozování autobusů nás tak jako tak stojí peníze,“ připomněl Jiří Toužimský.

Nákupní centrum Borská pole a veřejná doprava

Nákupní centrum na Borských polích je prvním hypermarketem, který byl v Plzni otevřen. I proto je zde mnoho chyb, které by mělo město řešit ve spolupráci s provozovateli centra. Zlepšení podmínek pro veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu je totiž v zájmu ani ne tak centra samotného, jako zejména občanů města.
Borská pole, cesta ze zastávky
Přístupová cesta k Nákupnímu centru Borská pole ze zastávky autobusových linek (č. 30). Příkop a násep je možné obejít, ale cestu to nijak výrazně nezpříjemní. Uživatelé veřejné dopravy nemají rovné podmínky s lidmi, kteří přijedou auty. Přitom veřejnou dopravou přijíždí průměrně třetina zákazníků a většina z několika set zaměstnanců centra. Neměli by být za to trestáni nezájmem zaměstnavatele a úřadů.
Foto Jiří Kohout (9. 3. 2006)
Borská pole, nevyužitý záliv
Investor v plánech na výstavbu obchodního centra počítal s autobusovým zálivem, jako je to běžné jinde v Evropě. Ten plzeňský záliv však zůstal bez využití autobusovou nebo trolejbusovou linkou, která sem měla zajíždět.
Foto Jiří Kohout (10. 3. 2006)
Inspirace ze Žiliny
Inspirujme se opět jinde, tentokrát na Slovensku. Tamější nákupní centrum Dubeň (s hypermarketem Carrefour) nabízí uživatelům veřejné dopravy maximální komfort, jaký si lze představit. Bylo to možné zcela jistě díky dobré koordinaci města, jeho úřadů a investora. Plzeň i v tomto srovnání vychází se značnou ostudou. Přesto se domníváme, že náprava je možná - rozšířením pěších koridorů a zavedením alespoň některých autobusových linek ke vstupům do nákupního centra.
Foto Jiří Kohout (2004)

Kalendář akcí

loader