Pardubice - trolejbusy v Lázních Bohdaneč

Místo trolejbusovými nadšenci běžně nenavštěvované - krásný lázeňský pavilon Gočár.
Foto Jiří Reitmayer (17. 8. 2003)

Město vždy nebylo zrovna nejkrásnější - v roce 1985 po rekonstrukci.
Foto Ladislav Podivín (1985)
Město ležící 8 km severozápadně
od Pardubic je po Mariánských Lázních a Teplicích třetím lázeňským městem
v České republice, po kterém jezdí trolejbusy. Lázně byly sice založeny
až v roce 1896, ale městem je Bohdaneč už od roku 1514. Město náleželo
královské komoře a těžilo ze své výhodné polohy na křižovatce cest
(nyní silnic I/36 a II/333). V 19. století však zůstalo mimo hlavní železniční
síť a plány na výstavbu místních tratí přes Bohdaneč do Chlumce nad
Cidlinou se neuskutečnily. Dopravu lázeňských hostů tedy zajišťovaly
dostavníky a už od roku 1908 autobusové spojení s Pardubicemi. Další
projekty místních drah či dokonce tramvají z dvacátých let 20. století
zůstaly také pouze na papíře. V roce 2000 bydlelo v Bohdanči 3053
obyvatel.

Zahájení trolejbusového provozu v Lázních Bohdaneč dne 20. 1. 1952.
Archiv DPmP

Současný konec trati se sice jmenuje točna, ale trolejbusy se prakticky otáčejí v křižovatce.
Foto Jiří Reitmayer (17. 8. 2003)
Lázně Bohdaneč (jak zní celé oficiální
jméno města od roku 1981) se dočkaly zahájení moderního kapacitního
spojení 20. 1. 1952, kdy pardubický DP zahájil provoz na trolejbusové lince Nádraží
– Semtín – Bohdaneč. Celé půlstoletí jezdí do Bohdanče linka 3.
Celkem jsou v katastru města tři stanice. Po příjezdu z ;Pardubic
zastaví trolejbus na stanici V Ráji, kterou používá hodně lidí ze sídliště
Na Lužci, rekonstruovaném na místě bývalé sovětské posádky (ta zde byla
v letech 1968-1990). Následuje stanice Náměstí, nejvíce používaná
cestujícími do lázní a nakonec stanice Točna. Prodloužení trolejbusu o
cca 800 m až na konec města brání špatné napájení trati. Přesto jsou v tomto
úseku částečně postaveny už od osmdesátých let sloupy a jsou tam i zastávkové
zálivy.

Vývoj trolejbusové sítě v Lázních Bohdaneč.
Autor Jiří Reitmayer

Trolejbusové sloupy s veřejným osvětlením na plánovaném prodloužení trati za točnou.
Foto Jiří Reitmayer (17. 8. 2003)

Provizorní točna v Ráji v roce 1985.
Foto Ladislav Podivín (1985)
Přesná trasa trolejbusu v Bohdanči
doznala několik změn. Nejprve byl v roce 1963 přeložen úsek V Ráji
– Náměstí. V letech 1984/5 potom trolejbusy končily na stanici V Ráji
a dále jezdil na konečnou autobus. Byl to jediný spoj MHD, který jezdil
opravdu jen po Bohdanči. Nakonec byl v roce 2002 postaven na náměstí
velký kruhový objezd s fontánou uprostřed. Tato stavba si vyžádala několik
několikadenních nahrazení trolejbusu autobusy. V roce 2008 byl tento kruhový objezd s úspěchem použit jako provizorní točna po dobu rekonstrukce kanalizace mezi náměstím a točnou.

Současná rekonstrukce náměstí dodává město vskutku lázeňský vzhled.
Foto Jiří Reitmayer (17. 8. 2003)
Ačkoliv pro dopravu pouze po městě
nejsou trolejbusy prakticky používány (což je dáno prostě malými vzdálenostmi),
dodávají Lázním Bohdanči zcela jiný, velkoměstský vzhled. Za více než
50 let se trolejbusy staly zcela samozřejmou součástí lázeňského města a
jsou velmi využívány, jak pro cesty do zaměstnání, škol, za zábavou, ale
výrazně také jako dopravní prostředek klientů bohdanečských lázní
(v propagačních materiálech se už půl století objevuje věta ve smyslu –
výhodné spojení: „vlakem do Pardubic a potom trolejbusem k nám“). Lázně
Bohdaneč jsou také častým výletním cílem pardubických seniorů.

Od roku 2003 jezdí do Bohdanče dvě linky - tou druhou je nostalgická linka 51. Trolejbus 9TrHT28 jede lesem směrem na Rybitví.
Foto Jiří Reitmayer (17. 8. 2003)
V letním jízdním řádu roku 2005 je linka 3 provozována celotýdenně s intervalem 20 minut.

Trolejbus 314 brzo ráno na stanici Náměstí.
Foto Jiří Reitmayer (4. 2. 2003)
Historie pravidelné MHD v Pardubicích a potažmo i v Lázních Bohdanči je notoricky známá. Málo se však ví o rekreačních linkách k místnímu koupališti, které bylo v 60. a 70.letech vyhlášeným výletním cílem pro mnoho lidí ze širokého okolí.
V sezóně 1960 (od 1. 6.) byl zahájen provoz autobusové linky označené písmenem A, která o nedělích jezdila z centra Pardubic přes nový labský most směr Semtín, UMA, Bohdaneč koupaliště. Linka takto jezdila i v letech 1961 a 1962, pak pravděpodobně i v období 1963 až 1966 a zcela určitě v letech 1967 až 1969. V posledním roce byl provoz rozšířen i na soboty.
Poté došlo ke zrušení dopravy na všech rekreačních letních i zimních linkách DPmP (do Bohdanče, do Slatiňan, do Pece pod Sněžkou a do Deštného).
Bohdanečské koupaliště bylo natolik oblíbené, že v letním období 1971 až 1974 byla ve volných dnech vypravována i trolejbusová linka číslo 7, pokud bylo příznivé počasí. V řidičském zápisníku, který mi zapůjčil jeden z bývalých zaměstnanců, jsem u jednoho nedělního kurzu 71 nalezl lakonickou letní poznámku : "Nejel jsem - pršelo."
Rozvoj automobilismu, zpřístupnění velkých písníků v Černé u Bohdanče a u Stéblové, jakož i upadající úroveň koupaliště za bohdanečskými sádkami způsobily, že zájem koupáníchtivých Pardubáků se postupně přesměroval jinam.
Ovšem v poslední době řada lidí z perníkové a Semtexové metropole znovu objevila krásy blízkého lázeňského města a dojíždí sem např. do krytého bazénu. V letošním velmi horkém létě jsme pak byli svědky koupání přímo na náměstí, kde zejména děti skotačily v proudech vody tryskající z nových fontán, zatímco rodiče trávili čas pod slunečníky nedalekých osvěžoven.
V sezóně 1960 (od 1. 6.) byl zahájen provoz autobusové linky označené písmenem A, která o nedělích jezdila z centra Pardubic přes nový labský most směr Semtín, UMA, Bohdaneč koupaliště. Linka takto jezdila i v letech 1961 a 1962, pak pravděpodobně i v období 1963 až 1966 a zcela určitě v letech 1967 až 1969. V posledním roce byl provoz rozšířen i na soboty.
Poté došlo ke zrušení dopravy na všech rekreačních letních i zimních linkách DPmP (do Bohdanče, do Slatiňan, do Pece pod Sněžkou a do Deštného).
Bohdanečské koupaliště bylo natolik oblíbené, že v letním období 1971 až 1974 byla ve volných dnech vypravována i trolejbusová linka číslo 7, pokud bylo příznivé počasí. V řidičském zápisníku, který mi zapůjčil jeden z bývalých zaměstnanců, jsem u jednoho nedělního kurzu 71 nalezl lakonickou letní poznámku : "Nejel jsem - pršelo."
Rozvoj automobilismu, zpřístupnění velkých písníků v Černé u Bohdanče a u Stéblové, jakož i upadající úroveň koupaliště za bohdanečskými sádkami způsobily, že zájem koupáníchtivých Pardubáků se postupně přesměroval jinam.
Ovšem v poslední době řada lidí z perníkové a Semtexové metropole znovu objevila krásy blízkého lázeňského města a dojíždí sem např. do krytého bazénu. V letošním velmi horkém létě jsme pak byli svědky koupání přímo na náměstí, kde zejména děti skotačily v proudech vody tryskající z nových fontán, zatímco rodiče trávili čas pod slunečníky nedalekých osvěžoven.