Get Adobe Flash player

Orlová

Město

Staré náměstí v původním centru Orlové
Staré náměstí v původním centru Orlové, dnes okrajové městské části s názvem Město.
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007
Město Orlová leží ve Slezsku v Ostravské pánvi v Moravskoslezském kraji a okrese Karviná. V současné době má přibližně 34 000 obyvatel.
Prudký rozvoj Orlové se datuje do druhé poloviny 19. století, kdy na území města a v jeho blízkém okolí vznikaly doly. Bylo zde postaveno nádraží na trati Bohumín - Košice. Orlová byla dále důležitým obchodním centrem i centrem středního školství v regionu. Centrum leželo poblíž nádraží.
Poválečná historie Orlové vyznačující se likvidací většiny staré zástavby z důvodu těžby uhlí a její náhradou novými sídlišti je srovnatelná se sousední Karvinou nebo severočeským Mostem.
Dnes je Orlová největším českým městem bez železniční dopravy, i když až do poloviny 60. let ležela na rychlíkové trati Bohumín - Košice a navíc byla protkána sítí úzkorozchodných tramvají. O tom však níže.

Historie městské dopravy

Vznik tramvajové sítě

Model Orlovské tramvaje
Model Orlovské tramvaje. Orlovské proto, že modelář Gabzdyla bydlel v Orlové a tento konkrétní vůz si vybral, protože jezdil nejčastěji na městské Orlovské trati. Nyní se nalézá v technickém muzeu v Petřvaldě. Na fotografii je ale vystaven v městském Ostravském muzeu. Jedná se o model vozu č. 4 v měřítku 1:9 (od roku 1954 č. 404) Kopřivnice/SSW r.v. 1912. Na Ostravsku jezdil až do ukončení provozu úzkorozchodek v roce 1973.
Archiv J. Hertla (SPVD)
Těsně před první světovou válkou byla Orlová napojena na tramvajovou síť - kromě dráhy Ostrava - Petřvald - Karviná (zprovozněna v r. 1909), která ležela jižně od hlavního náměstí, byly postupně budovány i tratě do Fryštátu přes Doubravu a do Bohumína přes Dolní Lutyni (obě předány v r. 1913). Tyto dvě trasy měly konečnou na náměstí v Orlové a poměrná blízkost ostravské trati a vlakového nádraží umožňovala přestup. Ve 30. letech existovaly plány na další rozvoj tramvajových tratí do přilehlých obcí (např. Rychvald), nicméně zabránila jim 2. světová válka.

Přestavba města v 60. letech

Úzkorozchodná

  tramvaj na lince 16 do Orlové, pánové v popředí se jmenují Ladislav Beneš

  a Miloš Olšovský
Úzkorozchodná tramvaj na lince 16 do Orlové, pánové v popředí se jmenují Ladislav Beneš a Miloš Olšovský.
Sbírka Martin Janda
Poúnorové události měly zásadní vliv na další vývoj města. Ve svém konečném důsledku zde zanikla nejen kolejová osobní doprava, ale i samotné město. Společným důvodem tohoto vývoje byla těžba uhlí v přilehlé Doubravě, Lazích i samotné Orlové. Počínaje rokem 1960 začalo vznikat v blízké Horní Lutyni nové sídliště a staré centrum se postupně vylidňovalo. Taktéž v souvislosti s ostravským dopravním generelem, celkovým honem na kolejovou dopravu v 60. letech a hlavně díky pokračující těžbě uhlí přišla Orlová v letech 1966–67 nejen kompletně o všechny tramvajové linky, ale i o osobní železniční dopravu, kdy nejprve v roce 1963 byla rychlíková doprava převedena na novou trať přes Dětmarovice a v roce 1967 přes bouřlivé protesty obyvatel byla zrušena i doprava osobní na zbylém provozovaném úseku Bohumín - Orlová, který ale nebyl těžbou podstatněji ovlivněn.
Veškerá kolejová doprava byla nahrazena dopravou autobusovou, a to městskou a meziměstskou. Poblíž náměstí ve staré Orlové vzniklo autobusové stanoviště Meteor a byly zavedeny nové autobusové linky Ostrava - Orlová - Karviná, Orlová - Dolní Lutyně - Bohumín, Bohumín - Rychvald - Orlová Město - Doubrava - Karviná jako páteřní linka okresu. Již dříve byla zavedena linka Orlová - Havířov. Taktéž vznikly 4 linky MHD, které hlavně spojovaly nové sídliště se starým městem a doly Doubrava a Antonín Zápotocký v Lazích.
Na novém sídlišti bylo vybudováno nové autobusové stanoviště.

70. a 80. léta

Náměstí ve staré Orlové v roce 1970
Náměstí ve staré Orlové v roce 1970.
Archiv J. Hertla (SPVD)
Život ve staré Orlové postupně odumíral a v na novém sídlišti naopak prudce rostl počet obyvatel. Zajímavosti ovšem bylo, že mnohé linky (Orlová - Rychvald - Ostrava, Orlová - Bohumín, Bohumín - Karviná) se novému sídlišti vyhýbaly a vedly na staré stanoviště Meteor, kde museli cestující přesedat na MHD. Tento nelogický stav byl postupně odstraňován v 70. letech, kdy byly linky postupně přesměrovány. Některé (Havířov - Orlová a Bohumín - Orlová - Karviná) spojovaly nové i staré autobusové nádraží. Koncem 70. let byly na meziměstské linky nasazeny kloubové autobusy Ikarus (na linku do Ostrava převážně městské, na ostatní linky kombinace meziměstských a městských), které ukončily svůj provoz v letech 1998 - 2000. V 80. letech vznikl plán na zavedení trolejbusů v Orlové, ale ten měl od počátku nepatrnou naději na realizaci.
V roce 1983 zaniklo nádraží Meteor v souvislosti s konečným zánikem staré Orlové a také radnice byla přemístěna do nového sídliště.

90. léta

Dnes již vyřazený autobus Karosa B 732 MHD Orlová
Dnes již vyřazený autobus Karosa B 732 MHD Orlová v zastávce Lutyně, nemocnice.
Foto Michal Skala, 11. srpna 2002
V roce 1991 se znovu objevily snahy na obnovení osobní železniční dopravy v úseku Bohumín - Rychvald - Orlová, případně na zavedení osobní dopravy v úseku Orlová - Rychvald - Ostrava (po nově dobudované spojce), dodnes se však nic takového nerealizovalo. Rovněž v roce 1991 vzniklo na severním okraji Orlové nové autobusové nádraží, které nahradilo provizorní a dávno již nevyhovující v centru města. V polovině 90. let byl učiněn pokus o integraci meziměstských linek jedoucích území města do Havířova, Orlové a Karviné do MHD a ačkoliv to občané přivítali, integrace byla v roce 1998 ukončena.
Další vývoj se vyznačoval odstraněním kloubových autobusů a omezováním spojů (hlavně na relacích do Ostravy a Bohumína, relace do Havířova a Karviné mají stále velice solidní intervaly). Velká část cestujících dala přednost individuální automobilové dopravě.

Silniční doprava

Autobusové nádraží v Orlové - Lutyni
Autobusové nádraží v Orlové - Lutyni.
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007
Nejdůležitější pozemní komunikací obsluhující Orlovou je silnice 1. třídy číslo I/59 Ostrava - Petřvald - Orlová-Město - Karviná, která prochází jižní částí Orlové přes zbytek historického centra, jež je dnes okrajovou městskou částí nazvanou Město. Po severním okraji orlovské zástavby (přes samostatné obce Dolní Lutyně a Dětmarovice zástavbou splývající s Orlovou - Lutyní) vede silnice I/67 Bohumín (státní hranice s Polskem) - Dolní Lutyně - Karviná - Český Těšín. Obě tyto komunikace spojuje silnice 2. třídy II/474 Dětmarovice - Orlová-Lutyně - Orlová-Město - Horní Suchá (u Havířova) - Hnojník procházející přímo Lutyní, tedy současným centrem města Orlové.
Odstavná plocha provozovny ČSAD Karviná na Okružní ulici v Orlové - Lutyni
Odstavná plocha provozovny ČSAD Karviná na Okružní ulici v Orlové - Lutyni (u autobusového nádraží).
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007
Většinu provozu regionální a dálkové autobusové dopravy zajišťuje dopravce ČSAD Karviná a.s., dalšími dopravci jsou ČSAD Havířov a.s., Connex Morava a.s. (Ostrava) a BUS Slezsko, a.s. (Třinec). Autobusové nádraží (Orlová, Lutyně, aut. nádr.) leží v severní části Orlové - Lutyně. Na území města mají autobusy regionálních a dálkových linek ještě několik významných zastávek, např. Orlová, Lutyně, nemocnice a Orlová, Lutyně, pošta.
MAN SL222 dopravce Connex Morava OVX 53-57
MAN SL222 dopravce Connex Morava OVX 53-57 na lince Ostrava - Orlová v zastávce Orlová, Lutyně, nemocnice.
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007

Železniční doprava

Výpravní budova železniční stanice Dětmarovice
Výpravní budova železniční stanice Dětmarovice, která leží v samostatné obci v blízkosti Orlové a je obsluhována autobusy orlovské MHD.
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007
Orlovou v současné době neprochází žádná železniční trať s osobní dopravou. Nejbližší železniční stanicí jsou Dětmarovice (cca 7 km od lutyňské pošty a 5 km od autobusového nádraží), které jsou zároveň jedinou železniční stanicí (i zastávkou) obsluhovanou orlovskou městskou hromadnou dopravou. Dětmarovicemi prochází železniční trať číslo 320 Bohumín - Dětmarovice - Petrovice u Karviné / - Karviná - Český Těšín - Třinec - Mosty u Jablunkova - Čadca (součást košicko-bohumínské dráhy). Tato trať je dvoukolejná a elektrifikovaná a v Dětmarovicích na ní zastavují pouze osobní (zastávkové) vlaky.
V blízkosti Orlové se nachází ještě železniční zastávka Dolní Lutyně (cca 9 km od pošty a 7 od AN), kterou však přímo autobusy MHD neobsluhují. Významnější stanice obsluhované i rychlíky a vlaky EuroCity a InterCity jsou až v Bohumíně (16 km od pošty a 18 z AN), Havířově (15 od pošty a 17 z AN) a Karviné (15 km z AN).

Městská hromadná doprava

Provoz v roce 2007

SOR BN 12 vyjíždí ze zastávky Město, náměstí.
SOR BN 12 (4T3 7567) vyjíždí na lince 2 ze zastávky Město, náměstí.
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007
V roce 2007 zajišťoval provoz MHD v Orlové dopravce ČSAD Karviná a.s. se sídlem Bohumínská 1876/2, Karviná - Nové Město. Tato společnost vznikla v roce 1992 privatizací státního podniku, který byl následníkem dopravního závodu 705 Karviná krajského státního (do roku 1988 národního) podniku ČSAD Ostrava. V roce 1997 byla ČSAD Karviná a.s. společně s ČSAD Havířov a.s. a ČSAD Frýdek Místek a.s. byla začleněna do skupiny obchodních, dopravních a výrobních firem sdružených kolem společnosti CIDEM Hranice, a.s. Od roku 2006 je při zachování začlenění do této skupiny jediným akcionářem ČSAD Karviná a.s. firma ČSAD Havířov a.s. ČSAD Karviná a.s. je zároveň od roku 2006 jediným akcionářem firmy ČSAD Frýdek-Místek a.s. a od roku 2007 i jediným akcionářem dopravce REGIOBUS , s.r.o. (Karviná).
Dle údajů ze svých internetových stránek měla ČSAD Karviná v roce 2007 celkem 314 zaměstnanců a provozovala 116 autobusů, z toho pět v zájezdovém provedení.
ČSAD Karviná má v Orlové provozovnu na adrese Okružní 989, Orlová - Lutyně (v sousedství autobusového nádraží).
Karosa B 952E 2T8 3217
Karosa B 952E 2T8 3217 přijíždí na lince 2 do zastávky Lutyně, střed.
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007
V roce 2007 bylo v provozu 7 městských autobusových linek, označených čísly 1 - 5, 7 a 8 (licenční čísla jsou 878 50x). Trasy linek jsou uvedeny v následující tabulce. Nejsou uvedeny všechny zastávky a varianty větvení jednotlivých spojů. Konečné (některých nebo všech spojů) jsou vyznačeny tučně.

1

Lazy, Důl Lazy - Lazy, škola - Město, náměstí - Poruba, samoobsluha - Lutyně, věžáky - Lutyně, pošta - Lutyně, nemocnice - Lutyně, aut. nádr. - Lutyně, Výhoda - Doubrava, Důl Doubrava - Doubrava, nám. (tam)

2

Lazy, u Kornase - Lazy, škola - Město, hřbitov - Město, náměstí - Poruba, rest. Horník - Poruba, samoobsluha - Lutyně, věžáky - Lutyně, pošta - Lutyně, nemocnice - Lutyně, aut. nádr. - Lutyně, Výhoda - Doubrava, Důl Doubrava - Doubrava, nám.

3

Lazy, u Kornase - Lazy, škola - Město, hřbitov - Lazy, Důl Lazy - Lazy, škola - Město, náměstí - Poruba, kult. dům - Lutyně, věžáky - Lutyně, pošta - Lutyně, nemocnice - Lutyně, aut. nádr. - Lutyně, Výhoda - Doubrava, Důl Doubrava

4

Poruba, samoobsluha (zpět) - Lutyně, věžáky - Lutyně, pošta - Lutyně, nemocnice - Dolní Lutyně, Výšina - Dětmarovice, obecní úřad - Dětmarovice, žel. st. - Dětmarovice, EDĚ aut. st. - Dětmarovice, Koukolná

5

Lutyně, pošta - Lutyně, aut. nádr. - Lutyně, Výhoda - Doubrava, Důl Doubrava - Město, Cingrův kopec - Město, nám. - Lazy, Důl Lazy - Město, hřbitov - Město, škola - Lazy, u Kornase

7

Lutyně, aut. nádr. - Lutyně, nemocnice - / Město, nám. - Lutyně, pošta - Lutyně, kravín - Zbytky, Větrná - Lutyně, rozhraní - Rychvald, rozc.

8

Město, nám. - Poruba, samoobsluha - Lutyně, pošta - Lutyně, kravín - Zbytky, Větrná - Lutyně, rozhraní - Rychvald, rozc. - Dolní Lutyně, střed - Dolní Lutyně, Veřňovice, rest.

Karosa B 932 v zastávce Lutyně, pošta.
Karosa B 932 (KIA 81-52) na lince 4 v zastávce Lutyně, pošta.
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007
Na rozdíl od Karviné, kde do dolů na území města byla MHD nahrazena meziměstskými linkami, jsou oba významné doly Lazy a Doubrava dostupné velmi hustými spoji MHD (Doubrava je od roku 1991 navíc samostatnou obcí). MHD dále zajíždí do centra Doubravy, na nádraží do sousedních Dětmarovic a na dvou linkách do Dolní Lutyně a Rychvaldu.
Linka 1 má v pracovní dny 8 spojů ve směru do Doubravy a 12 ve směru do Lazů, v sobotu 4 do Doubravy a 3 do Lazů a v neděli a svátek 2 do Doubravy a 3 opačně. Nejčastěji z linek MHD jezdí linka 2, na které jedou ve špičkách pracovních dnů jeden až dva spoje za hodinu a v sedle několik spojů a mimo pracovní dny jeden spoj za hodinu až za tři hodiny.
Linka 3 má v pracovní dny 9 spojů v každém směru, v sobotu 2 spoje směr Lutyně a v neděli a svátek dva spoje směr Lutyně a jeden směr Město. Linka 4 má celotýdně jeden spoj za hodinu až za dvě hodiny.
Karosa B 932E v zastávce Lutyně, střed.
Karosa B 932E (KIT 16-25) na lince 2 v zastávce Lutyně, střed.
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007
Na lince 5 jede v pracovní dny 9 spojů směr Lazy a 8 směr Lutyně, v sobotu jeden z Lazů do Doubravy a v neděli a svátek dva spoje v každém směru. Linka 7 má v pracovní dny 11 spojů a jindy 3 spoje v každém směru. Linka 8 je tvořena 11 spoji směr Věřňovice a 10 směr Město v pracovní dny a šesti spoji v každém směru v ostatních dnech.
Jednotlivé linky mají mnoho variant vedení spojů. Kromě projíždění pouze některých úseků se jednotlivé spoje odlišují i větvením.
Karosa B 932E na odstavné ploše u autobusového nádraží.
Karosa B 932 (KIA 77-13) na odstavné ploše u autobusového nádraží.
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007

Tarif a odbavování v roce 2007

Do autobusů MHD se nastupuje pouze předními dveřmi a vystupuje se dveřmi ostatními. Jízdné se platí buď čipovou kartou nebo v hotovosti do pokladny u řidiče. Jízdné v hotovosti stojí občanské 10,- Kč a zlevěné (děti od 6 do 15 let) a dovozné (větší zavazadla, pes) 5,-, při platbě čipovou kartou činí 7,- / 3,50 Kč. Při placení v hotovosti je tarif MHD nepřestupný, ale při placení čipovou kartou lze jednou přestoupit bez další platby. Je ale nutné, aby se přestup uskutečnil do 45 minut od vydání jízdenky v prvním voze. Přestup je možný i do autobusů regionálních linek ČSAD Karviná a ČSAD Havířov v obvodu MHD Orlová. Na těchto linkách se v obvodu MHD přepravují cestující za tarif MHD.
Mercedes-Benz Sprinter KIS 33-72
Mercedes-Benz Sprinter (KIS 33-72) na lince 7 v zastávce Lutyně, pošta.
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007
Časové jízdenky se vydávají jako nepřenosné čipové karty (na jméno držitele), a to jako občanská 30denní (220,- Kč) a 90denní (560,- Kč), 30denní žákovská a studentská (100,- Kč) a a 30denní pro důchodce do 70 let (160,- Kč).
Zdarma se přepravují děti do 6 let v doprovodu osoby starší 10 let, důchodci od 70 let, držitelé průkazů ZTP a ZTP/P, z toho ZTP/P včetně průvodce a psa, členové městské policie ve stejnokrojích, poslanci a senátoři Parlamentu ČR a ústavní soudci.

Vozový park

Mercedes-Benz Sprinter odjíždí ze zastávky Lutyně, pošta.
Mercedes-Benz Sprinter (KIS 33-72) odjíždí na lince 7 ze zastávky Lutyně, pošta.
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007
Provoz linek MHD je zajišťován autobusy městského provedení s podlahou v normální úrovni typů B 932, B 932E a B 952E a nízkopodlažními typu SOR BN 12. Linky 7 a 8 obsluhují dva minibusy Mercedes-Benz Sprinter.
Mercedes-Benz Sprinter na konečné linky č. 7 v Lutyni.
Mercedes-Benz Sprinter (4T3 7783) na konečné linky 7 Lutyně, pošta.
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007
Autobusy MHD jezdí v nátěru červeno-bílém, zeleno-bílém (s jedním zeleným pruhem ve spodní části vozu) nebo v městském nátěru tvořeném žlutými, oranžovými, červenými a hnědými proužky na bílém podkladě. Některé autobusy jsou na bocích označeny znakem města Orlové a červeným nápisem "MĚSTO ORLOVÁ". Jiné jsou opatřeny reklamními samolepkami.
Všechny autobusy jsou vybaveny digitálními orientacemi.
Mercedes-Benz Sprinter na konečné linky č. 7 v Lutyni.
Mercedes-Benz Sprinter (4T3 7783) na konečné linky 7 Lutyně, pošta.
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007

Zastávky a jízdní řády

Označníky zastávek MHD
Označníky zastávek MHD zleva Město, náměstí, Lutyně, nemocnice a Dětmarovice, žel. st.
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007
Zastávky MHD jsou obvykle osazeny označníky jednotyčové tmavě zeleně natřené konstrukce, u kterých se tyč rozdvojuje a vytváří ovál, do kterého je vložen terč s vyobrazením autobusu, desky s názvem zastávky a čísly zastavujících linek a deska s jízdními řády, které jsou kryty plastovou deskou. Běžné jsou také hranaté označníky tvořené odpadkovým košem, velkou prosvětlenou nástěnkou na jízdní řády a terčem s vyobrazením autobusu v horní části. Některé zastávky v okrajových úsecích jsou vybaveny dvoutyčovými označníky provedení běžného v regionální a dálkové dopravě, tj. s kulatým terčem s vyobrazením autobusu a nápisem "zastávka" a jízdními řády vylepenými na plechu.
Autobusy regionálních a dálkových linek využívají buď označníky MHD nebo mají v jejich blízkosti umístěny označníky samostatné.
Jízdní řády
Jízdní řády linek MHD číslo 4 a 5.
Foto Lukáš Vrobel, 28. srpna 2007
Jízdní řády linek MHD jsou městského provedení, tj. s uvedením odjezdů spojů pouze z aktuální zastávky v tabulce vedle seznamu zastávek. Případné odlišnosti trasy jednotlivých spojů jsou označeny písmeny za časy odjezdů. Spoje s garantovaným nasazením nízkopodlažního vozidla jsou označeny piktogramem invalidy na vozíku.

Nástin vývoje v příštích letech

V nejbližším období je v plánu obnovení osobní železniční dopravy do Orlové a v delším časovém horizontu se uvažuje o zavedení kombinované dopravy železnice - tramvaj do centra nové Orlové z orlovského nádraží. Oba tyto plány obsahuje studie regionální dopravy Ostravského kraje REDOSO. Tento systém by umožnil zavedení přímých spojů Orlová - Ostrava a případně Orlová - Bohumín. Problémem ale je, že trať do Orlové byla prodána OKD Dopravě, není elektrifikována a druhá kolej byla v 70. letech vytrhána. Trať dnes slouží pro přepravu uhlí z karvinských dolů do Ostravy.
Další, i když málo pravděpodobnou možností, by bylo zavedení přímých tramvajových spojů Orlová - Petřvald - Havířov po bývalých a dnes už z větší části vytrhaných důlních vleček OKD.

Kalendář akcí

loader