Get Adobe Flash player

MHD z pohledu turisty

Podívejme se na olomouckou MHD ze strany „přespolního“ cestujícího, který si sem zajel jen tak na výlet.
Pokud do Olomouce přijedu vlakem, tak určitě na zdejší hlavní nádraží, které se nachází ve východní části města. Vlak, který má větší či menší zpoždění způsobené především stavbou na koridoru, zastaví na jednom ze čtyř ostrovních nástupišť. Do nádražní budovy vedou dva podchody, z nichž jeden pokračuje do městské části Hodolany. Přístup na nástupiště je umožněn také bezbariérově. V nádražní hale to vypadá vcelku slušně, s několika podezřelými individui jsem se setkal jen před ní. Milým překvapením je předprodej jízdenek a informační centrum MHD přímo v nádražní hale (v Německu běžný standard, u nás bohužel nikoli), které ovšem funguje jen v pracovní dny. O volných dnech tedy nezbývá, než si jízdenku koupit někde v trafice nebo v automatu, těch je ale všude dostatek. S výběrem jízdenky si tady nemusím lámat hlavu, neboť automaty jsou popsané a jednodenní jízdenka se vyplatí.
Praví - li se o nádraží , že jde o bránu do města, tak o tom olomouckém to platí dvojnásob. Když vyjdu ven ze skvostně vypadající budovy, octnu se v moderní městské čtvrti s klidovou zónou a terminálem MHD, od kterého jezdí linky do všech směrů. Před nádražím pendlují vcelku slušně vypadající tramvaje a o kus dál na zastávce stojí nízkopodlažní autobus značky Solaris. Tramvajové zastávky se nacházejí vlevo od nádražní budovy. Už z dálky vidím na velkých panelech, se kterými jsem se setkal v Německu, kdy mi jede jaká tramvaj, což je další milé překvapení. Na zastávce pak podle plánku vím, že do centra to mám nejblíže „dvojkou“, „čtyřkou“ a „šestkou“ na zastávku „Náměstí Republiky“. A za chvíli už je tu tramvaj. Nastoupím a „cvaknu“ lístek. Opět překvapení – tón, oznamující zavírání dveří tu mají ve formě příjemné melodie, inu Morava je Morava. Milý ženský hlas oznamuje kromě po sobě jdoucích zastávek také, abychom si dávali pozor na kapsáře. Za okamžik ale vystupuji a podle mapy mířím úzkými uličkami historického centra, které připomíná Foglarova „Stínadla“, na Horní náměstí k orloji. Tady se několik hodin zdržím. V plánu mám ale ještě prohlídku Svatého Kopečku. Z centra jsem se „vymotal“ až u Okresního soudu. Na Svatý Kopeček jezdí autobus od nádraží, takže mne čeká cesta tramvají zpět, tentokrát však druhým směrem. Nyní jedu „jedničkou“ po moderní tramvajové trati přes Tržnici a Envelopu k nádraží a odtud autobusem číslo 11. Cesta na Svatý Kopeček je velice příjemná a vede typickou hanáckou krajinou. Tady se podívám do ZOO, na rozhlednu, ještě si stačím prohlédnout chrám Navštívení Panny Marie a mířím zpět do města. Celý den docela rychle utekl. Domů se budu vracet autobusem, avšak po příjezdu k nádraží se dozvídám, že autobusové nádraží se nachází kdesi v Hodolanech. Naštěstí do odjezdu mi zbývá půl hodiny, takže vše stíhám. Autobusové nádraží však na mě moc velký dojem neudělalo. Od tramvajové zastávky je přístupné nepříliš vábným podchodem, navíc působí značně odlehle a taky předimenzovaně. Nakonec nasedám do autobusu na jednom ze stanovišť, odjíždím a tím pro mě výlet končí.
Veřejnou dopravu v Olomouci hodnotím vcelku kladně. Kam jsem potřeboval, tam jsem se pohodlně dostal a nikde neměl problém. Je to nejlepší způsob dopravy po městě. Až sem zas přijedu, tentokrát třeba na nějakou výstavu, určitě zase využiji jejích služeb.

Kalendář akcí

loader