Get Adobe Flash player

Tyto stránky provozuje občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu a jsou věnovány našemu kamarádovi Jiřímu Hertlovi (1960 - 2002), spoluzakladateli sdružení i jeho internetových stránek.

Fotogalerie

Evropa

Parkové železnice v Chemnitz

V saském podhůří Krušných hor se nachází velké město Chemnitz, dříve známé jako Karl-Marx Stadt. Jména po bolševickém idolu se město zbavilo až v roce 1990. Kromě tramvajového provozu, příměstské tramvajové "kočkopsí" linky do Stollbergu a dopravního muzea v bývalé výtopně Chemnitz-Hilbersdorf lze navštívit také parkovou železnici v lesoparku Küchwald.
Nádraží Küchwaldweisse
Nádraží Küchwaldweisse
Martin Janda (2002)
Oblast Küchwaldu, který koncem 19. století ležel na kraji bouřlivě se rozvíjejícího průmyslového střediska, získalo město do svého vlastnictví v roce 1885. O tři roky později byly zahájeny práce na úpravě přírodního porostu v lesopark, který se po dostavbě výletního zázemí stal oblíbeným místem procházek a odpočinku chemnitzských občanů. Těžkou ránu lesoparku zasadilo bombardování na konci 2. světové války. Po válce bylo přikročeno nejen k přejmenování města po bolševickém mysliteli, ale také k úvahám na přestavbu Küchwaldu v lidový zábavní park. V prvotních plánech na přestavbu z roku 1952 byla již dle tehdejší módy importované od soudruhů ze Sovětského svazu navržena trasa pionýrské železnice. Měla mít rozchod 381 mm a dílny říšských drah v Chemnitz pro ni nabídly postavení vlakové jednotky proudnicového tvaru. Prvotní plány však brzy musely být změněny ve prospěch železnice o rozchodu 600 mm, pro kterou bylo mnohem snazší sehnat kolejový materiál i drážní vozidla.
Stavba 2,3 km dlouhé trati v podobě oválu byla zahájena 14. března 1953 s předpokladem, že 1. května pracující oslaví svůj svátek střiháním pásky před prvním vlakem. Stavba však z důvodu špatné připravenosti a nedostatku materiálu postupovala mnohem pomaleji, přesto 1. srpna 1953 po dokončení depa a prvního kilometru trati bylo možno svézt první cestující. Trať "pionýrky" stavebně dokončily skupiny brigádníků zejména od říšské dráhy, až v létě 1954. Dne 13. června byl oficiálně zahájen provoz za účasti ministra dopravy. Dlouhou dobu se také táhla jednání mezi městem, dopravním podnikem a říšskými dráhami nad budoucí správou provozu. Tento úkol si nakonec vzal na starost městský dopravní podnik.
První vlakovou soupravu pro dráhu složenou ze tří osobních vagónů a motorové lokomotivy připravily železniční dílny v Chemnitz. Lokomotiva řady ZL 105 od firmy Arnold Jung byla postavena v roce 1934 pro polní drážky. Měla výkon 22 koňských sil, váhu 5,5 tuny a maximální rychlost 8 km/h a byla vybavena mechanickou brzdou. Lokomotiva, která později dostala na Küchwaldeisenbahn číslo 6001, byla v dílnách oplechována do podoby parní lokomotivy.
Historický vlak chemnitzské parkové dráhy
Historický vlak chemnitzské parkové dráhy
Míra Klas (5. 6. 2005)
V pozdějších letech bylo plánů na modernizaci a rozšíření dráhy mnoho, většina však zůstala pouze na papíře. Od roku 1957 došlo k zavádění vzduchotlakových brzd, čerpací stanice s nádrží na 4 000 litrů byla zprovozněna v roce 1966. V roce 1973 se objevily na trati světelná návěstidla a nová dobře vybavená nádražní budova Küchwaldwiese byla dostavěna až v roce 1980. Nová hala pro údržbu vozového parku pak byla zprovozněna v roce 1997.
Trať o rozchodu 600 mm tvoří nerovnoměrný ovál o délce 2,3 km v jižní části lesoparku Küchwald. Na trati se nachází stanice Küchwaldwiese s veškerým zázemím pro zabezpečení provozu a služeb návštěvníků. Stanice má jednoduché kolejové rozvětvení s jednou vedlejší kolejí, uhelným bunkrem a vodním jeřábem. Dále jsou na trati dvě zastávky - Tennisplätze a Bahnbetriebswerk. V posledně jmenované zastávce je kolejové napojení depa. Svršek trati je v dobrém stavu, najdete zde překvapivě i nové betonové pražce s pružným upevněním kolejnic. Vlastní trať vede prakticky pořád hustým porostem který jen místy připomíná kultivovaný park. V jednom úseku je lesní romantika narušena souběžně jdoucím nadzemním horkovodem. Místa na fotografování jsou převážně pouze v blízkosti nádraží Küchwaldwiese. K vlastní parkové dráze se dostanete od vlakového nádraží následujícím způsobem. Některou z tramvajových linek, dojedete na Zentralhaltestelle, kde přestoupíte na autobusovou linku 21 směr Chemnitz Center a vystoupíte v zastávce Küchwaldring. Odtud je to již asi jen 200 metrů vpravo do parku.
Nová éra existence parkové železnice začala v roce 1991, kdy byl založen spolek pro provoz dráhy, který dnes nese název 1. Förderverein Parkeisenbahn Küchwald Chemnitz in Deutschland e.V. Za pomoci města, sponzorů a vlastních podnikatelských aktivit spolek s úspěchem dráhu spravuje do dnešních dnů. Mezi podnikatelské aktivity patří kromě provozu pravidelných víkendových vlaků také pronájem konferenčního zázemí v administrativní budově depa, provoz občerstvení v nádražní budově Küchwaldwiese, jízdy zvláštních vlaků a další. Díky těmto aktivitám a sponzorským příspěvkům si mohla dráha zakoupit v uplynulých letech nové čtyřosé osobní vagóny a především moderní, výkonnou lokomotivu Schöna. Tolik potřebná lokomotiva pro zajištění pravidelného provozu byla zakoupena díky sponzorským příspěvkům chemnitzských firem a prodeji sponzorských certifikátů občanům v nominální hodnotě 50, 200 nebo 1000 Euro. Po nákupu této lokomotivy jsou starší stroje odstaveny do zálohy a vyjíždějí jen při mimořádných událostech.
Lokomotiva s označením 6006
Lokomotiva s označením 6006
Míra Klas (5. 6. 2005)
Na zabezpečení provozu se dodnes také v duchu tradice podílejí mladí členové spolku, kteří zastávají funkce výpravčích, průvodčích, signalistů, závorářů a zajišťují prodej jízdenek a suvenýrů. Pro malé členy a členky spolku jsou na oplátku pořádány výlety po vlastech germánských. Aktivní je i modelářská část spolku se svou zahradní železnicí.
Zásluhou aktivnímu vedení spolku navštíví parkovou železnici na 100 000 návštěvníků ročně. Společenský význam parkové železnice pro Chemnitz vyzdvihl při svém projevu starosta města pan Seifert přirovnáním k významu Eiffelovy věže pro Paříž.

Lokomotivní park železnice

Lokomotiva 6001 (Pionierlok 1)

Prvním hnacím vozidlem dráhy byla upravená lokomotiva od firmy Arnold Jung, Jungenthal - typ ZL 105 z roku 1934 určená pro polní dráhy. Dvounápravový stroj má výkon 22 koní, maximální rychlost 8 km/h a váhu 5,5 tuny. Během opravy pro potřebu nově vzniklé železnice v roce 1953 byla lokomotiva okapotována do podoby parní lokomotivy. Původní mechanické brzda byla později nahrazena vzduchovou a pro zjednodušení údržby stroje bylo "parní" okapotování během velké opravy v roce 1964 odstraněno.

Lokomotiva 6002 (Pionierlok 2)

Moderní a výkonnou lokomotivu dráha obdržela až v roce 1957 od výrobce - lokomotivky K.Marx v Babelsbergu u Berlína. Třínápravová lokomotiva továrního typu Ns 3p se spojnicovým náhonem má dieselový motor o výkonu 60 koňských sil a maximální rychlost 15 km/h. Její dodávka přinesla konečně možnost pravidelného provozu na dráze.

Lokomotiva 6003

Další třínápravová lokomotiva na dráze od výrobce v Babelsbergu byla vyrobena v roce 1971. Jedná se o tovární typ V 10C.

Lokomotiva 6004

Dvounápravovou lokomotivu typu Ns 2F vyrobili v Babelsbergu v roce 1959. Má výkon 30 koňských sil, maximální rychlost 14 km/h a váhu 6,3 tuny. Stroje tohoto typu patřily k nejrozšířenějším úzkorozchodným lokomotivám stavěným v Německu pro drážky v cihelnách, lomech a průmyslových provozech. Naše lokomotiva pracovala původně v chemnitzské cihelně. V roce 1992 ji spolek jako již zdevastovanou odkoupil, opravil a využívá ji pro vedení pracovních vlaků.

Lokomotiva 6005 Akkulok

Akumulátorovou lokomotivu rozšířeného typu B360 určenou pro provoz v hlubinných dolech vyrobili ve specializovaném závodě VEB Bergbauausrüstung, Aue v roce 1985. Původně pracovala v nedalekých až 1500 metrů hlubokých dolech na vizmut a pak v roce 1994 ji vedení dolu věnovalo spolku v Chemnitz.

Lokomotiva 6006

Nejnovějším přírůstkem v Chemnitz je lokomotiva Schöma typu CFL-60 DCL výr. čísla 5716. Dvounápravová lokomotiva dodaná v roce 2002 s hydraulickým přenosem výkonu má maximální rychlost 27 km/h, váhu 12 tun a délku 5,44 metru. Výkon dieselu je 104kW. Lokomotiva po svém dodání záhy převzala většinu pravidelných traťových výkonů.

Parní lokomotiva Riesa

Největšímu zájmu se v Chemnitz těší parní lokomotiva Riesa. Vyrobila ji v roce 1948 lokomotivka Henschel v Kasselu pro stavební firmu Faber & Schnepp. Díky rozvoji nákladních aut však pro ni brzy nebyla práce a dlouhá léta pak chátrala po skladištích a na pomníku. Zde ji nalezl v roce 1977 současný majitel pan Bernd a o rok později se mu ji podařilo získat. Po dlouhé renovaci se rozjela vlastní silou v roce 1980. Její cesta pak vedla přes několik spolků a muzeálních provozů Německa až do Chemnitz, kam je od jara 1994 dlouhodobě zapůjčena. Lokomotiva Riesa je dvounápravová o výkonu 70 koňských sil. Tlak v tendru je 12 barů, maximální rychlost 25 km/h a váha 11,5 tuny. Parní lokomotiva vyjíždí pouze v předem ohlášených termínech, které je možno zjistit na internetových stránkách parkové železnice. Na vlaky jí vedené je prodáván k jízdence parní příplatek.

Pracovní vozidla

Kromě parku osobních vagónů nejrůznější stavby a původu nalezneme na parkové dráze v Chemnitz i několik pracovních a inspekčních vozidel. Mezi ně patří i drezína na ruční pohon z roku 1997 a služební Trabant 601 z roku 2004.
Nejnovější vozidlo chemnitzské dráhy - drezína Trabant 601 z roku 2004
Nejnovější vozidlo chemnitzské dráhy - drezína Trabant 601 z roku 2004
Míra Klas (5. 6. 2005)

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader