Get Adobe Flash player

Tyto stránky provozuje občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu a jsou věnovány našemu kamarádovi Jiřímu Hertlovi (1960 - 2002), spoluzakladateli sdružení i jeho internetových stránek.

de

Jena

 

Úvod

Mnoho z nás si pod tímto názvem jistě představí především řetězec prodejen nábytku, to jsme ale trochu vedle. Někteří bystřejší mají toto jméno zase spojeno s optikou a tady už přihořívá, neboť toto durynské město především kvalitní optika proslavila. Dokonce i já mám po dědovi starou zrcadlovku zn. Werra, která zde byla vyrobena, a používal jsem jí ještě nedávno, než jsem přešel k digitalizaci. Dále toto město má přezdívku také Univerzitní město, neboť mladými studenty se to zde jen hemží. Mezi tramvajovými fandy je pak toto město známé jako vůbec poslední německé město, kde byly v provozu staré dvounápravové tramvaje Gotha v klasické městské dopravě (pokud pomineme provozy v Bad Schandau a Woltersdorfu nedaleko Berlína, či v sousedním Naumburku které jsou vnímány spíše jako turistická atrakce a s klasickou MHD nemají téměř nic společného). S těmi totiž Jena vstupovala také do nového tisíciletí a dodnes si je ponechala jako záložní pro případ výluk, kdy by bylo potřeba provozovat tramvajovou dopravu na oddělené části sítě, neboť převézt na trajleru lehký dvounápravový vůz je tak daleko snazší, než dlouhou tříčlánkovou nízkopodlažní tramvaj.
 090427 ml jena centrum
 
Tramvaje v tomto malebném durynském městečku prošly docela zajímavým vývojem a dnes patří k nejmodernějším tramvajovým systémům v Německu. Na snímku jeden z mnoha vozů typu GT6N stojí v zastávce v
centru města poblíž jedné z několika univerzit. 
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
 
O tomto provozu jsem se poprvé dozvěděl v roce 2003 v časopise „Městská Doprava“. O rok později jsem jej pak zcela náhodou díky mému kamarádovi a jeho bílé dodávce 1. října navštívil, ovšem neměl jsem tolik času jej dostatečně prozkoumat. 27. Dubna 2009 jsem jej pak navštívil znovu a tentokrát mi k dopravě plně posloužila železnice. Při této příležitosti jsem se pak také rozhodl pro sestavu tohoto článku, kde jsem kromě informací z výše zmíněného časopisu použil také některé informace z jistých propagačních materiálů, které jsem cestou nasbíral.
 

Město

 

 090427 ml jena dornburgerstrasse

Pohled do ulice Dornburger Strasse v centru města, kudy jezdí tramvaje na sever města do Zwatzenu.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
 
Počátky tohoto města sahají až do 9. Století, kdy zde byla osada, zvaná „Jani“. Roku 1236 je jena poprvé zmiňována jako obchodní město na řece Saale. Roku 1558 byla ve městě založena univerzita Friedricha Schillera, zvaná „Collegium Jenese“ . V letech 1672 až 1960 náleželo město k vévodství Sachsen-Jena, do roku 1971 pak vévodství Sachsen-Eisenach, nakonec pak Sachsen-Weimar.V roce 1794 se na zdejší univerzitě setkali básníci Goethe a Schiller a uzavřely zde dlouholeté přátelství. 14. Října 1806 pak císař Napoleon u Jeny porážel Pruskou armádu. Dále pak roku 1846 založil ve městě mechanik Carl Zeis továrnu na výrobu optických přístrojů, která město proslavila na celém světě. Zdejší průmysl se později rozšířil ještě o další odvětví (např. sklářství, farmacie, atd.)Roku 1945 bylo město těžce bombardováno spojeneckými vojsky a většina středověkého centra města tak byla zničena. Ve 2 polovině 20 století pak dochází k mohutné výstavbě panelových sídlišť na okrajích města, které jsou tak typická pro města bývalého východního bloku.
 
 
 
Pohled na městskou část Lobeda na jihu města. Díky tomu, že je všude dostatek zeleně, tak i bydlení ve zdejším panelovém sídlišti může být zcela příjemné.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
 
Dnes je Jena vyspělé průmyslové a univerzitní město ve spolkové zemi Durynsko se specializací na jemné optické přístroje, dále fotografické přístroje, optiku a farmacii. Počet obyvatel nyní dosahuje víc jak 100 000. Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti patří především botanická zahrada s asi 1200 exempláři, dále památník básníka Johana Wolfganga Goetheo, či různá muzea (např. muzeum , mapující výrobu optických přístrojů, muzeum skla, biologie atd.) Mezi významné obyvatele města patří např. filosof a univerzitní profesor Ernst Abbe, církevní reformátor Martin Luther, Karl Marx, či vynálezce žáruvzdorného skla Otto Schott.
 090427 ml jena ernst-abbe-platz
Přímo v centru města najdeme tuto poměrně rozlehlou budovu, patřící jedné z univerzit. Na její nádvoří, zvané "Ernst-Abbe-Platz" lze pohodlně dojet tramvají.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
 
Oblíbenou místní specialitou jsou dlouhé bílé klobásky, zvané Bratvurst, které se podávají opékané na grilu v krátké silné bagetě s hořčicí (oba konce klobásy tak z bagety výrazně přečnívají). Kostritzer je pak populární značka místního piva, velmi lahodný je tmavý Schwarzbier.
 

silniční doprava

 

Kolem jižní části města vede důležitá dálnice A4, která od východu na západ protíná celou spolkovou zemi Duryňsko. Na východ se lze po ní dostat kolem Gery a Chemnitzu do Drážďan a končí ve Zhořelci. Na druhou stranu pak vede přes Weimar, hlavní město spolkové země Durynsko Erfurt, Geru a Eisenach do Bad Hersfeldu, kde toto označení dálnice končí a navazuje dálnice A5, která odsud dále pokračuje do Frankfurtu nad Mohanem a švýcarské Basileje. Východně od Jeny pak dálnici A4 protíná dálnice A9 z Berlína a Dessau do Norimberka a Mnichova.
 

Železnice

090427 ml jena westbahnhof regioswinger 

Na první nástupiště západního nádraží přijel vlak kategorie Regionalexpres z Gery, který dál pokračuje do hlavního města spolkové republiky Durynsko, do Erfurtu. Souprava je tvořená dvěma motorovými jednotkami Regioswinger, které jsou u nás mj. známé díky jejich zajíždění z Drážďan přes Žitavu do Liberce a o víkendech až do Tanvaldu.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
 
Město Jena protínají dvě významné železniční tratě, z nichž každá měla ve městě své nádraží, ke kterým jezdily kdysi i tramvaje.
Významnější z nich má označení v knižním jízdním řádu č. 560 a jedná se o dvoukolejnou elektrifikovanou železniční trať spojující Jenu s Naumburkem severně a Saalfeldem na jihu od města, přičemž na obou koncích poté pokračují pod jinými čísly. Tato trať má své nádraží v severní části města a je nazváno podle místní řeky, tedy Jena Saalbahnhof. Na severu Jeny se nachází na této trati ještě jedna zastávka Jena Zwatzen, v centru města pak zastávka Jena Paradies, která byla výrazně upravena pro provoz vlaků ICE, čímž Saalské nádraží tak trochu pozbylo jeho významu.
 
Ačkoli klasické pokladí okénka se na německé železnici již téměř nevyskytují (nahrazeny zákaznickými centry ve významějších stanicích, či jízdenkovými automaty), tak na západním nádraží v Jeně se s nimi lze setkat dodnes.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)

 

 

V hodinovém taktu zde jezdí osobní vlaky Regionalbahn, přičemž každý druhý ze Saalfeldu pokračuje až do Lichtenfelsu (asi na půli cesty mezi Jenou a Norimberkem) Ty jsou pak doplněné též v hodinovém taktu motorovými vlaky z nádraží Jena Saalbahnhof. Na jih do asi 20 km vzdáleného Orlamunde, odkud pokračují po lokálce do Possnecku dolního nádraží. V dvouhodinovém taktu zde také jezdí z Berlína (některé až z Hamburku, či jen z Halle) dálkové vlaky kategorie ICE do Saalfeldu, či Norimberka, proložené navíc vlaky IC z Berlína, též do Norimberka, přičemž každý druhý v Jeně končí.
 090427 ml jena westbahnhof desiro
Na osobních vlacích tratě č. 565 jezdí motorové vlaky Desiro. Jedno z nich vyčkává odjezdu na 1. nástupišti před staniční budovou západního nádraží.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
 
Druhou tratí je dvoukolejná neelektrifikovaná trať č. 565 z Gery do Weimaru a Erfurtu (tam z Weimaru pokračuje souběžně s tratí č. 580). Své nádraží tato trať má na severozápadě města. Zde jezdí vlaky kategorie Regionalbahn, vedené motorovými vlaky Desiro v hodinovém taktu z Weimaru do Gery, přičemž každý druhý končí v Jeně na nádraží Goschwitz. Dále zde jezdí v hodinovém taktu vlaky Regionalexpres vedené většinou dvěmi motorovými jednotkami Regio Swinger (zajišťují též spojení Drážďan s Libercem), které jsou od západu vedeny z Gottingenu a z Gery pak pokračují střídavě do Altenburgu a nebo se dělí na směr Zwickau a Chemnitz.
 090427 ml jena goschwitzbahnhof
Nádraží Goschwitz na jižním okraji Jeny je poměrně rozlehlé.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
 
Přestoupit mezi vlaky obou tratí je možné ve stanici Goschwitz na jihu na samém okraji Jeny. Toto veliké nádraží slouží pouze regionální dopravě, a tudíž přímý přestup do vlaků ICE není možný. Navíc se nachází na poměrně odlehlém místě, které však bylo nedávno alespoň trochu přiblíženo především obyvatelům nedalekého sídliště Lobeda výstavbou a zprovozněním nové tramvajové trati, která je sem po estakádě přivedena z dosavadní konečné Lobeda West. Bohužel v Jeně zásadně chybí jedno centrální hlavní nádraží, jehož případný vznik by díky historickému vývoji železnic ani v tomto městě nebyl možný.
 

Tramvaje

 090427 ml jena west konecna

 

Moderní nízkopodlažní tramvaje GT6N jsou v současné době jediným typem tramvají v Jeně, ačkoli ještě nedávno zde byly v provozu též staré dvounápravové tramvaje Gotha. Na snímku dva vozy GT6N se setkaly na konečné Lobeda West. Linka č. 3 odsud nyní pokračuje až k nádraží Goschwitz.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)

 

 
Tramvaje na rozchodu 1000 mm jezdí v Jeně již od roku 1901. Jedná se přitom o jeden z pěti tramvajových provozů ve spolkové zemi Durynsko (další se nachází v hlavním městě této spolkové země, tedy v Erfurtu a je ze všech nejrozsáhlejší, a tramvajemi se pyšní i Gera, Gotha a Nordhausen - vše na rozchodu 1000 mm). Během jejich provozu prošly poměrně zajímavým vývojem, až do dnešních dnů, kdy se jedná o moderní tramvajový provoz se 100% nízkopodlažním vozovým parkem.
První projekt na zavedení elektrické dráhy se objevuje již roku 1895. Roku 1899 pak byla udělena koncese pro výstavbu elektrické dráhy. K zahájení provozu pak došlo 1. Dubna 1901. Tehdy se jednalo o tratě, které se z centra rozbíhaly do tří směrů – na sever do Tierklinik, kde se rovněž nacházela vozovna a byla zde rovněž vybudována odbočka k Saalskému nádraží, dále na západ do Muhltalu a na jih ke Kahlaischestrasse. V provozu byly celkem 4 linky označeny čísly. K provozu tehdy bylo dodáno vagonkou Breslau/Heilos Koln 17 motorových dvounápravových vozů č. 1 - 17, 4 vlečné č. 30 - 33, 2 pracovní vlečné vozy a 2 trolejové věže. K prvnímu prodloužení sítě došlo již během prvního roku provozu, kdy severní větev byla z Tierklinik protažena až do Zvatzenu. Další prodloužení byla realizována v letech 1908 z Kahlaischestrasse do dnešní městské části Burgau (tehdy se však jednalo o samostatnou obec) a 1914 na východ do Jeny – Ost, naopak roku 1909 došlo k prvním přeložkám tratí v historickém centru. Rovněž dochází k posílení vozového parku nejprve roku 1909dodávkou čtyř vlečných vozů č. 34 – 37 z vagonky Bremen, dále jsou roku 1914 dodány nové motorové vozy z vagonky Gorlitz v počtu 5. kusů č. 18 – 22, roku 1928 dalších pět z vagonky Gotha, o rok později dalších pět shodných, díky čemuž byly později některé první motorové vozy přestavěny na vlečné. Další 4 motorové vozy pak byly roku 1937 pořízeny jako ojeté z Weimaru. Roku 1934 dochází opět k prodloužení sítě – z Burgau až do Lobedy.
Po druhé světové válce, kdy je Německo rozděleno na východní a západní část, se Jena ocitá v tehdejší NDR. Vozový park je obnovován jak motorovými, tak i vlečnými vozy Lowa a Gotha (některé z nich byly jednosměrné a některé vlečné vozy pak byly vyrobeny v ČKD Tatra na Smíchově), přičemž zde bylo oproti jiným východoněmeckým městům použito tyčových sběračů (později nahrazeny pantografy), což byla tehdy docela rarita, dále, byly pořízeny ještě některé ojeté motorové a vlečné vozy z Weimaru, či jiných německých měst. V provozu byly většinou na lince č. 1 v třívozových soupravách, na zbývajících pak solo. Pro špatný stav mostu přes řeku Saalu je v roce 1949 zrušena trať z Burgau do Lobedy. V roce 1951 jsou v provozu celkem 3 linky: 1 – Lobeda – Zwatzen, 2 – Muhltal – Jena Ost a 3 – Saalbahnhof - Westbahnhof.
 
 
Moderní nízkopodlažní tramvaje GT6N jsou v současné době jediným typem tramvají v Jeně, ačkoli ještě nedávno zde byly v provozu též staré dvounápravové tramvaje Gotha. Na snímku dva vozy GT6N se setkaly na konečné Lobeda West. Linka č. 3 odsud nyní pokračuje až k nádraží Goschwitz.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
 
V 60. Letech také začíná postupné rušení některých tratí kvůli jejich zanedbané údržbě. Nejprve došlo ke zrušení tratí k oběma nádražím (1963) a dále roku 1967 do Burgau a nakonec o dva roky později dochází i ke zrušení tratě do Muhlthalu. Naproti tomu dochází i ke zprovoznění některých nových úseků – roku 1964 je zprovozněna krátká jednokolejná trať do dnešní smyčky ve Zwatzenu a roku 1969 rovněž na jihu města do smyčky Winzerla.
090427 ml jena winzerla smyčka  
Konečná Winzerla disponuje jednou ze dvou smyček v celé síti tramvají v Jeně. V současné době se zde setkávají dvě linky. Vůz vlevo patří páteřní lince č. 1 na sever města do Zwatzenu, zatímco tramvaj vpravo je nasazená na doplňkovou linku č. 3, obsluhující sídliště Lobeda. O víkendech jsou pak tyto linky spojené do jedné, označené č. 31.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
V 70 a 80 letech dochází ke zdvoukolejňování některých tratí, především trať do Winzerly a část tratě do Zwatzenu, závěrečný úsek však dodnes spolu s částí tratě do Jeny Ost zůstal jednokolejný. V roce 1977 jsou v provozu tyto linky: 1 – Holzmarkt – Nord II – Zwatzen, 1E – Holzmarkt – NordII, 2 – Jena Ost – Holzmarkt – Winzerla.
 090427 ml jena ost
Část trati do Jeny Ost. zůstala dodnes jednokolejná. Na konečné odpočívá jeden z vozů zde jezdící linky č. 4, v pozadí původní závěsy trolejového vedení.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
 
V 90 letech pak dochází k díky opětovnému sjednocení obou německých států a mohutným dotacím do nových spolkových zemí k naprosté modernizaci celého tramvajového systému. Od 1. července 1990 je dopravcem zdejších tramvají společnost Jenaer Nahverkehr GMbH, dále dochází k rekonstrukcím stávajících a výstavbě nových tratí, čímž celá sít dosáhne dvojnásobné délky. Nejprve je otevřena nová rychlodrážní trať z Winzerly do Burgau, Lobedy West a Lobedy Ost, kde se nachází veliké panelové sídliště a tramvaje tak nahradily dosavadní zcela nevyhovující autobusovou dopravu. Dále dochází k přeložce tratě v centru v úseku Paradiesbahnhof – Holzmarkt, je zprovozněna přímá trať z centra města do Burgau a krátká trať přímo na nádvoří univerzity na Ernst-Abbe-Platz, která je jednokolejná, neboť využívá úzkého průjezdu budovou.
090427 ml jena prujezd
Ačkoli to vypadá, že moderní tramvaj využívá nějakou původní trať, vedenou průjezdem budovou v centru města, obdobně jako třeba v Praze mezi Malostranskou a újezdem, tak zde se jedná o zcela novou trať na nádvoří univerzity, zvané "Ernst-Abbe-Platz".
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
Roku 2000 je pak v Burgau zprovozněna zcela nová moderní vozovna, určená jak pro tramvaje, tak i pro autobusy. Naposledy došlo k rozšíření sítě poměrně nedávno a to 20.5.2009 ze stávající úvraťové konečné Lobeda West o jednu zastávku k nádraží Goschwitz. Nová trať je dvoukolejná, z větší části vede po estakádě a překonává značné převýšení. Jedná se přitom o první etapu nového propojení Burgau a Lobedy – West s nádražím Goschwitz.
090427 ml jena estakada
Nová tramvajová trať z Lobedy West k nádraží Goschwitz vede převážně po estakádě, díky které překonává značné převýšení a také tok řeky Saaly. Na snímku těsně před dokončením.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
Radikální proměnou prošel i vozový park. Roku 1992 je nejprve dodáno 9 ojetých motorových a 8 shodných vlečných vozů Gotha z Gorlitzu, přičemž se jedná o poslední vozy tohoto typu. Roku 1993 se pak objevuje ve městě v rámci zkušebních jízd vůbec první nízkopodlažní tříčlánkový vůz moderní konstrukce a to jednosměrný vůz GT6-MR výrobce AEG Berlin původem z Helsinek, který byl později předán do Frankfurtu nad Odrou. O rok později zde byl zkoušen shodný vůz, tentokrát původem ze saského Zwickau. Shodné, leč obousměrné vozy typu GT6M-ZR nejprve od výrobce AEG Nurnberg, později Adtranz Nurnberg, či Bombardier Hennigsdorf pak byly dodávány od roku 1995 do roku 2003 a v současné době jsou jediným typem tramvají v pravidelném provozu v Jeně.
090427 ml jena interier
Interiér nízkopodlažní tramvaje GT6N.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
Staré dvounápravové tramvaje pak byly naposledy v pravidelném provozu v březnu 2003 a naposledy se s nimi město rozloučilo 12. Července během 75. Letého výročí autobusů, kdy byl tento den rovněž spojen s dnem otevřených dveří v obou vozovnách. Většina z nich poté byla vyřazena a odprodána soukromým osobám, či do sousedního muzejního provozu v Naumburku. Deset tramvají si pak dopravce ponechal, přičemž tři mají obohatit sbírku stávajících muzejních vozů a 7 má být pak zachováno jako záložní v případě nutnosti zajištění provozu při výlukách v oddělené části sítě, neboť tyto vozy jsou přeci jen méně náročné na údržbu, než tříčlánkové nízkopodlažní tramvaje, navíc je lze snadněji přepravit na trajleru (např. v roce 2004 došlo k rekonstrukci mostu přes řeku Saalu a tyto tramvaje tak zajišťovaly náhradní dopravu ve zbývajícím úseku do Jeny Ost). Dopravce dále vlastní 5 vozů upravených na pracovní, či služební a jeden vůz Duewag GT6 původem z Heidelbergu, který slouží jako pojízdná pivnice.
090427 ml jena pracovni vuz
Jeden z pracovních vozů Gotha, odstavený ve vozovně Burgau.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
Dnes má tramvajová síť v Jeně délku asi 25 km (podle atlasu německých tramvajových provozů z roku 2006 to bylo 23,7) a délka se má i v budoucnu zvyšovat. V provozu je celkem 7 linek, označených číselnou řadou 1 – 5, dále 31 a 32, přičemž zajímavostí je, že poslední 2 z nich projíždějí větší část sítě a jsou v provozu pouze o víkendech.
090427 ml jena burgau
Moderní vůz a moderní trať - současný obrázek z tramvajového provozu v Jeně. Vůz linky č. 4 směr Lobeda West projíždí po rychlodráze poblíž nové vozovny v Burgau.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
Linka č. 1 začíná na severu ve Zwatzenu (konečná má název Zwatzen Schleife – smyčka), která je zakončena smyčkou a pokračuje odsud kolej do prostoru bývalého odstavného kolejiště, které se dnes využívá pro odstavování kamionů. Linka dále vede po částečně jednokolejné trati přes Tierklinik, kolem staré vozovny a odstavného kolejiště na ulici Clara-Zetkin-Platz do centra města, kde se nejprve zleva přimkne trať od Jeny Ost, poté se trať stočí doprava na náměstí Holzmarkt (zastávka Stadtzentrum), kde se nachází centrální přestupní bod a v jedné z pasáží rovněž informační centrum dopravce. Linka se poté stáčí vlevoskrz centrum města k nádraží Paradiesbahnhof, zatímco rovně pokračuje krátká větev na nádvoří univerzity na náměstí Ernst-Abbe-Platz. U Paradiesbahnhofu se pak vlevo odděluje nová trať do Burgau, zatímco linka č. 1 se stáčí nejprve vpravo, poté vlevo a nakonec pokračuje jižním směrem do Winzerly, která je zakončena druhou smyčkou v celé síti (v ostatních případech jsou konečné zakončeny úvraťově), ještě předtím, než však dosáhne smyčky, se zleva přimkne trať Burgau.
090427 ml jena zwatzen
Linka č. 1 je na obou koncích zakončena smyčkami a lze ji tedy provozovat i s jednosměrnými vozy, které se však ve zdejším provozu nevyskytují. Na snímku vůz GT6N stojí ve výstupní zastávce smyčky Zwatzen. Vpravo pokračuje manipulační kolej do dnes již zrušeného odstavného dvora.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
Linka č. 2 je ze všech linek nejkratší. Začíná na náměstí Ernst-Abbe-platz, kde je zakončena dvěmi kusými kolejemi a pokračuje přes Holzmarkt souběžně s linkou č. 1 směrem na Zwatzen, avšak po chvíli se stočí na východ, překoná most přes řeku Saalu a pokračuje po částečně jednokolejné trati do Jeny Ost., přičemž v poslední době byl tento úsek zrekonstruován a délka jednokolejného úseku se tak výrazně zkrátila (původně vedla jednokolejka až k na most přes řeku Saalu). Samotná konečná má v současné době dvě kusé koleje, oproti původní klasické výhybně, která umožňovala objíždění vlečných vozů.

090427 ml jena univerzita

Opět nejfotogeničtější místo z celé sítě tramvají v Jeně - jednokolejný průjezd budovou od náměstí Ernst-Abbe-Platz s tramvají, jež má na sobě reklamu na místní pěnivý mok.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
Linka č. 3 je poměrně zajímavá. Jako jediná totiž nevede do centra města ale slouží pouze obsluze jižní části města s převážně panelovými sídlišti, navíc by se dala rozdělit do dvou částí. Začíná ve smyčce Winzerla, kde navazuje na linku č. 1, za ní se ihned stočí vpravo kolem plaveckého areálu a v Burgau se přimkne k trati do Lobedy, nejprve však zajede souběžně s linkou č. 4 po kratší větvi do Lobedy West, kde byla nedávno na zdejší úvraťové konečné zakončena její první část, avšak po zprovoznění nové trati k nádraží Goschwitz zajíždí až sem. Poté, co řidič přejde na druhé stanoviště, vůz se vrátí do Lobedy a dále souběžně s linkou č. 5 pokračuje po druhé větvi do Lobedy-Ost, přičemž zde se jedná o poměrně frekventovanou konečnou a tak jsou zde k dispozici 3 koleje (první slouží pro výstup, vůz dále zajede na odstavnou kolej, řidič přejde na druhé stanoviště a vrátí se na jednu ze dvou kolejí, určených pro nástup).
090427 ml lobeda kusa kolej
Momentka z konečné Lobeda Ost. Poté, co z vozu linky č. 3 vystoupili cestující, zajel na kusou kolej, aby řidič mohl přejít na druhé stanoviště a vjet do nástupní zastávky.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
Linka č. 4 začíná v Jeně Ost a přes centrum města pokračuje k nádraží Paradiesbahnhof, kde se odděluje od tratě linky č. 1 a pokračuje přes most přes řeku Saalu a kolem nové vozovny přímo do Burgau a dále do Lobedy West, kde má pro obracení určenou svou kolej.
090427 ml jena prijezd do lobedy west
Vůz linky č. 4 přijíždí na konečnou Lobeda West. V pozadí místní hory zvané "Kernberge".
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
Linka č. 5 začíná na náměstí Ernst-Abbe-Platz a spolu s linkou č. 4 vede z centra města do Lobedy, avšak na rozdíl od čtyřky končí v Lobedě Ost.
090427 ml lobeda ost
Na konečné Lobeda Ost se setkaly v nástupní zastávce vozy obou zde ukončených linek.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
Poslední linky jsou v provozu pouze o víkendech a jsou vedeny po větší části sítě. Linka č. 31 jsou vlastně spojené linky č. 3 a 1 a jedná se tak o vůbec nejdelší tramvajovou linku v Jeně. Linka 35 zas vede souběžně s linkou č. 5, avšak s tím rozdílem, že navíc zajíždí do Lobedy West.
090427 ml jena reklamni
V centru města nedaleko průjezdu na náměstí Ernst-Abbe_platz jsem zachytil tento vůz s poměrně zdařilou celovozovou reklamou.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
K deponování vozů od začátku sloužila vozovna na severu města poblíž Tierklinik, která dnes slouží k deponování historických vozů. Nedaleko ní se pak nachází odstavné kolejiště na ulici Clara-Zetkin-Strasse. Další se pak nachází na konečné Zwatzen, které se však již nepoužívá. V roce 2000 pak byla zprovozněna zcela nová moderní vozovna v městské části Burgau, sloužící jak tramvajím, tak i autobusům.
090427 ml jena staravozovna
Původní vozovna dnes slouží k deponování historických vozů,...
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)

090427 ml jena odstavnekolejiste

... zatímco nedaleké odstavné kolejiště slouží nadále běžnému provozu,...
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)

090427 ml jenanovavozovna

... avšak v roce 2000 zprovozněná nová vozovna v Burgau představuje opravdu moderní zázemí jak pro tramvaje, tak i pro autobusy.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)

Autobusy

090427 ml jena tramvajsautobusem

Na většinu autobusových linek v Jeně je možné přestoupit z tramvaje v zastávce Stadtzentrum.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
Autobusy se poprvé v Jeně objevují koncem července roku 1928, kdy došlo k zavedení dvou linek (Talschule – Holzmarkt – Sickingenstrasse a Talschule – Holzmarkt- Tatzendpromenade – Lichtenhainer Platz). K provozu sloužily nejprve tři vozy, dodané firmou Daimler – Benz, další dva přicházejí o rok později a jedná se tentokrát o autobusy Magirus-Deutz. Po 2. Světové válce byl vozový park obnovován autobusy IFA H3B a IFA H6B/S, později docházelo k výraznému rozšiřování provozu díky výstavbě nových sídlišť a ve zdejším provozu se na dlouhou dobu zabydlela značka IKARUS a to jak standartní, tak i kloubové, avšak objevily se zde též autobusy Jelcz 043, které byly licenčně vyráběné podle autobusů Škoda 706 RTO.V současné době jsou v provozu výhradně nízkopodlažní autobusy značky MAN a to jak standartní, tak i kloubové. Úplnou novinkou ve zdejším provozu jsou však nízkopodlažní autobusy polského výrobce Solaris.
090427 ml jena westbahnhof autobus
Jeden z nejnovějších autobusů Man na lince č. 15 u západního nádraží, která představuje náhradu za kdysi zrušenou tramvaj.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
V provozu je nyní 8 linek čísel 10, 13, 14, 16, 17, 18, 40, 41. S výjimkou linky č. 18 se všechny setkávají na zastávce Stadtzentrum, linky č. 10, 13, 17, 40 a 41 zde mají konečnou. Linka č. 18 navazuje v Muhlthalu na linku č. 16 a vede dál na západ do Remderody.Provozována je pouze v režimu Anruf-Samel-Taxi. Linka č. 15 pak spojuje nádraží Westbahnhof a Saalbahnhof (odtud pokračuje ještě dál na sever do Rautalu) a nahrazuje tak bývalou tramvajovou linku, která tyto nádraží spojovala.
090427 ml jena kloubovy man
Kloubový autobus Man poblíž zastávky Stadtzentrum.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
Kromě městských linek jsou zde v provozu také příměstské linky různých dopravců, které jsou většinou označeny číselnou řadou200 nebo 400.
090427 ml jena stadtzentrum autobus
Autobud MAN na lince č. 15 se chystá odjet ze zastávky Stadtzentrum k západnímu nádraží.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)

 

090427 ml jena primestske autobusy

Příměstské autobusy, odstavené poblíž západního nádraží.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)

Tarifní podmínky

Město Jena je součástí integrovaného dopravního systému Verkehrsverbund Mittelthuringen, který zahrnuje hlavně hlavní město této spolkové země Erfurt a jeho okolí, dále město Weimar, město Apolda a okolí a Jenu, která se nachází na jeho samém okraji. Uspořádání tarifních zón je obdobné, jako např. u IDS v moravskoslezském kraji. Město Jena patří do Tarifní zóny 30, zatímco Weimar má č. 20 a Erfurt 10. Vnější tarifní zóny (u Jeny pouze na severozápadním okraji) jsou označovány číselnou řadou 500 – 800.
090427 ml jena tarifnizony
Schéma tarifních zón integrovaného dopravního systému Mittelthuringen z roku 2009. Zóna vpravo dole patří městu Jena.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)
V roce 2009 jízdné v Jeně stálo:
Jednotlivá – Einzelfahrt – jedná se o základní jízdenku přestupní s platností 60 minut od označení. Pro dospělé stojí 1,70 Euro a pro děti od 6 do 15 let (Kinder-Einzelfahrt) 1,30 Euro.
4.Fahrtenkarte – jedná se o výhodnou jízdenku pro 4 libovolné jízdy pro dospělé za 6,20 Euro a pro děti od 6 do 15 let za 4,50 Euro.
Tageskarte – jednodenní jízdenka, která platí do 3 hodin následujícího dne od označení za 4,20 Euro.
Gruppentageskarte – skupinová jednodenní jízdenka max. pro pět osob, zpravidla rodiny s dětmi. Na tuto jízdenku je též možnost přepravit dvě jízdní kola – ta stojí 8,80 Euro.
Wochenkarte – týdenní – platí jeden týden od pondělí 00 00 do 12 00 hodin následujícího pondělí. Pro dospělé stojí 15,60 Euro a pro žáky či studenty (Schuller-Wochenkarte) 11,70 Euro.
Monatskarte – měsíční – platí od 00 00 hodin prvního dne kalendářního měsíce do 12 00 hodin prvního dne následujícího měsíce. Pro dospělé stojí 47,60 Euro a pro žáky a studenty (Schuller-Monatskarte) 35,70 Euro, avšak k tomu je zapotřebí vyplnit určitý formulář, který je možné též stáhnout z internetových stránek provozovatele MHD.
ABO-Monatskarte je měsíční jízdenka, kterou je možné používat pouze se speciální průkazkou a koupit ji lze jen jako součást sady měsíčních jízdenek na jeden rok – na jeden měsíc stojí 39,70 Euro a obdobná 9 Uhr ABO-Monatskarte s časovým omezením (v pracovní dny platí pouze od 9 00 do 3 00 hodin) 36,30 Euro.
Fahrradkarte – jízdenka pro přepravu jízdních kol za 1,30 Euro – platí pouze s jízdenkou pro jednu osobu, mimo jednotlivé jízdenky pro děti.
Schuller-Ferien-Ticket – jedná se o speciální jízdenku za 19,00 Euro pro žáky a studenty, která jim umožňuje cestovat o letních prázdninách po celém Durynsku.
Informace o jízdenkách do ostatních tarifních pásem zde vzhledem k jejich poměrně mnoho druhům neuvádím a raději odkážu na příslušné webové stránky, viz zde: http://www.jenah.de/fileadmin/user_upload/Befoerderungsbedingungen/Tariftabelle_mit_Erlaeuterungen_11.2008.pdf
Jízdenky je možné zakoupit jednak u smluvních prodejců, dále v informačním centru dopravce poblíž zastávky Stadtzentrum a v automatech, umístěných přímo ve vozidlech. Během mé první návštěvy v roce 2004 byly k dispozici úzké jízdenky s podélným označováním. Během mé druhé návštěvy již byly nahrazeny širšími s příčným označováním, jak jsme zvyklí u nás. Během mé druhé návštěvy se mi také poštěstilo potkat v tramvaji revizory – ti byli celkem tři a celou tramvaj kompletně stihli zkontrolovat během během jednoho mezistaničního úseku.
090427 ml jena jizdenky uzke
Zatímco ještě nedávno se používaly tyto úzké jízdenky...
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)

 

090427 ml jena jizdenky siroke

 

...tak v současné době se používají již jen tyto široké - zleva jednotlivá z automatu ve vozidle, dále jednotlivá z předprodeje a jednodenní z automatu ve vozidle.
Foto Michal Lošťák (27. 4. 2009)

Závěr

Zde je opět dobrý příklad jakým směrem by se měla ubírat MHD v elektrické trakci. Velmi dobré je, že během sedmi let došlo ke kompletní výměně vozového parku tramvají za plně nízkopodlažní vozy, dále došlo též ke zdvojnásobení kolejové sítě a k výstavbě nové vozovny. Ačkoli se starými dvounápravovými tramvajemi se v Jeně již běžně nesetkáme, přeci jen mohu návštěvu tohoto univerzitního města, k jehož výrazné čistotě právě tramvaje nemalou měrou přispívají, doporučit.
 

Prameny

Časopisy Městská doprava, propagační materiály provozovatele MHD v Jeně, webové stránky dopravce, encyklopedie Navajo.

 

 
odkazy:
http://jenah.de/ - stránky provozovatele MHD v Jeně
http://www.ringbahn-naumburg.de/ - stránky muzejního tramvajového provozu v Naumburku a tramvajového provozu v Jeně.
 
  • Společnost pro veřejnou dopravu
    autor: Michal Lošťák
    vytvořeno: leden 2008 - aktualizace:
    webmaster(a)spvd.cz

Augustusburg

 

V září 2011 jsem podniknul výlet do saského příhraničí a jednou ze zastávek byl i Augustusburg, ležící přibližně 15 km severovýchodně od Chemnitzu na úpatí saských Krušných hor v kraji Střední Sasko (Landkreis Mittelsachsen). Jedná se o dvouměstí obdobně jako například Brandýs nad Labem/Stará Boleslav. Zatímco Erdmannsdorf leží v údolí řeky Zschopau, Augustusburg se naopak rozprostírá na kopci pod stejnojmenným loveckým zámkem. K tomuto městu patří ještě vzdálenější části Grunberg, Hennersdorf a Kunnersdorf.

 

augustusburg město

Vítejte v Augustusburgu, jež leží v prudkém kopci na úpatí německé části Krušných hor!
Foto Michal Lošťák, září 2011

 

 

 

První zmínka pochází z roku 1206, kdy byl na kopci nad řekou Zschopau postaven hrad Schellenberg. V letech 1528 až 1547 vlastnil hrad Opfer von Brannen, po jeho opuštění se z hradu postupně stala ruina. Roku 1548 na místě hradu započal významný renesanční architekt Hieronymus Lotter se stavbou dnešního loveckého zámku, jež vlastnil Kurfiřt August. Ten je v současné době největší dominantou města a kandiduje na zapsání do seznamu světového dědictví UNESCO. Najdeme zde například muzeum motocyklů, kočárů, lovecké muzeum, nebo muzeum sokolnictví. Funguje zde též zámecká restaurace, nebo jedna z mnoha, po celém německu proslulých mládežnických ubytoven "Jugendherberge".

 

augustusburg zámek

 
Renesanční zámek je v současné době největší dominantou města.
Michal Lošťák, září 2011 

 

Historie sousedního města Erdmannsdorf sahá do roku 1206, kdy je zde poprvé doloženo osídlení. Původně se jednalo spíš o rytířský statek, kterému náležely pastviny s ovcemi, pivovar a několik mlýnů, později byla založena manufaktura na zpracování bavlny. Větší rozmach zažila obec až v 19. století, kdy zde byla postupně manufaktura rozšířena a poskytla tak lidem práci, čímž stoupnul počet obyvatel. Roku 1953 byla továrna znárodněna. Ke spojení s Augustusburgem a dalšími již zmíněnými obcemi došlo roku 1995. V současné době má tato aglomerace přes 5 tisíc obyvatel a je zde mj. středisko zimních sportů, či letní bobová dráha.

 

augustusburg výhled

Od zámku Augustusburg je nádherný výhled na okolní krajinu. 
Michal Lošťák, září 2011

 

Spojení veřejnou dopravou s okolním světem zajišťuje od 2. února 1866 trať, zvaná Zschopautalbahn, která odbočuje z hlavní tratě, zvané "Sachsenmagistrale" (Saská magistrála) ve stanici Floha přibližně 13 km od Chemnitzu a ze zastávky Erdmannsdorf-Augustusburg pokračuje dále na jih do horských středisek v německých Krušných horách a původně byla ukončena v přibližně 40 km vzdálené stanici Annaberg-Buchholz unterer Bahnhof. Na ni pak od 1872 navázala 18 km dlouhá spojnice do Vejprt, kde se napojila na Buštěhradskou dráhu do Chomutova a Prahy. Kdysi se jednalo o významnou spojnici se silnou nákladní přeshraniční dopravou (především se vozilo severočeské uhlí do Německa), na kterou navazovalo několik úzkokolejek ve stanicích Wilischtal, Wolkenstein (koncový úsek tratě ze Steinbachu do Johstadtu byl před několika lety obnoven jako muzejní), Schonfeld a Cranzahl (v provozu dodnes). Její význam však začal po druhé světové válce upadat a dnes se jedná spíš o lokálku) Od 1. ledna 2002 zde provozuje dopravu společnost DB Regionetz Erzgebirgsbahn, která provozuje několik dalších tratí v této oblasti a platí zde tarif integrovaného dopravního systému Střední Sasko (Verkehrsverbund Mittelsachsen) - zastávka s názvem Erdmannsdorf-Augustusburg se nachází v tarifní zóně 8, což je sousední zóna hned vedle Chemnitzu. V roce 2007 pak byla trať rekonstruována  a nyní je provoz řízen dálkově. Na této 75 km dlouhé trati, v knižním jízdním řádu německých drah, označené č. 517 v současné době jezdí v hodinovém intervalu v pracovní dny a v dvouhodinovém o víkendech a svátcích osobní vlaky, provozované motorovými jednotkami Desiro, označené jako linka RB 80 a to přímo z Chemnitzu. Některé vlaky jsou ukončeny ve stanici Annaberg Buchholz Sud, další v Cranzahlu, pouze o víkendu 1 pár zajíždí do Vejprt a jeden pár spěšného vlaku z Lipska (označený jako linka RE28) až do Chomutova (doprava na české straně byla silně redukována pouze na dva víkendové páry)

 

augustusburg vlak

Spojení aglomerace Erdmannsdorf-Augustusburg veřejnou dopravou je zajištěno především osobními vlaky společnosti Erzgebirgsbahn, jimiž lze dojet především do metropole kraje Střední Sasko (Mittelsachsen) - do Chemnitzu.

 

Michal Lošťák, září 2011 

 

Kromě vlaků do Erdmannsdorfu i Augustusburgu jezdí také autobusy několika příměstských linek. Linky č. 704 a 705 sem zajíždějí přímo z Chemnitzu (linka č. 704 pokračuje do Lengenfeldu, zatímco linka č. 705 do Eppendorfu. Dále linka 703 sem zajíždí od nádraží ve Frankenbergu a linka 234 od nádraží v Zschopau a funguje jako návazná doprava k vlakům. Linka 725 je spíše místní a obsluhuje obce v nejbližším okolí.

 

V Erdmannsdorfu-Augustusburgu také funguje "městská kolejová doprava" a to v podobě pozemní lanové dráhy, která byla mým hlavním cílem. Jedná se o klasickou jednokolejnou pozemní lanovku s kyvadlovým provozem dvou proti sobě jedoucích vozů a abtovou výhybnou uprostřed trati, jakou známe z pražského Petřína, či Karlových Varů.

 

augustusburg výhybna lanovky 

 
Spojení Augustusburgu se železniční zastávkou zajišťuje od roku 1911 tato pozemní lanovka. Zde cestou do Augustusburgu míjení s protijedoucím vozem ve výhybně.
Michal Lošťák, září 2011

 

Historie lanovky se začala psát roku 1897, kdy vznikly první úvahy o spojení města Augustusburg kolejovou dopravou. Roku 1910 pak saská zemská vláda udělila koncesi ke stavbě a provozování pozemní lanovky, která měla umožnit co nejkratší spojení Erdmannsdorfu s Augustusburgem, společnosti Drahtseilbahn A.G. (Lanová dráha a.s.). Slavnostní zahájení provozu se pak uskutečnilo 24. června v 1911 ve 13 hodin. Její výstavba přitom trvala pouhých 10 měsíců.

 

augustusburg dolní stanice lanovky

 

Dolní stanice lanovky se nachází naproti železniční zastávky.
Michal Lošťák, září 2011

 

Roku 1923 provoz lanovky ovlivnila hospodářská krize - provoz byl nejprve silně redukován a poté zcela zastaven. Roku 1924 pak Spolková země Sasko koupila akcie lanovky a díky tomu byla lanovka opětovně zprovozněna a postupně se stala velmi oblíbenou jak místními, tak i výletníky.Roku 1928 započala první kompletní rekonstrukce lanovky, během které byly rovněž dodány nové vozy, které vyrobila firma WUMAG Gorlitz - ty měly hmotnost 9500 kg, kapacitu 74 osob a v provozu byly až do roku 1971.

 

augustusburg stanoviště průvodčího lanovky

Stanoviště průvodčího lanovky, jež se po automatizaci provozu nevyužívá.
Michal Lošťák, září 2011

 

augustusburg interiér lanovky

Pohled do interiéru jednoho z vozů lanovky, jež je stupňovitý, obdobně jako v případě pražské lanovky na Petřín.
Michal Lošťák, září 2011

 

Roku 1936 byla společnost "Drahtseilbahn A.G." rozpuštěna a provozovatelem lanovky se stala "Státní městská dráha Augustusburg" (Stadtische Drahtseilbahn Augustusburg). Další zlom nastal roku 1952, kdy byla lanovka kompletně znárodněna a převedena pod správu Národního městského dopravního podniku Floha. V letech 1971 až 1973 byla lanovka opět rozsáhle rekonstruována podle mezinárodních technických standardů. Ke zprovoznění došlo 1.9.1973.

 

augustusburg příjezd do výhybny lanovky

Příjezd do výhybny lanovky, v pozadí protijedoucí vůz.
Michal Lošťák, září 2011
 

augustusburg horní stanice lanovky 

Zde jeden z vozů odpočívá v horní stanici.
Michal Lošťák, září 2011

 

Roku 1986 lanovka oslavila výročí 75 let provozu - lanovka je v té době velmi oblíbená a ročně přepraví cca 500 000 osob. Po opětovném sjednocení německa začátkem devadesátých let se provozovatel lanovky mění na společnost s ručením omezeným. Zatím poslední velkou změnou pro lanovku byl rok 2005, kdy provoz převzala společnost DB Regionetz Erzgebirgsbahn a pod vedením dopravního svazu Střední Sasko (Verkehrsverbund Mitelsachsen) byla počínaje 31. června tohoto roku opět rozsáhle rekonstruována, aby o rok později, 24.6.2006 byla tato "Stará Lady", jak jí nazvali její příznivci, při příležitosti 95. výročí znovu v plné kráse zprovozněna.

 

augustusburg jízdní neřád lanovky

Původní stále sloužící jízdní řád v horní stanici lanovky. 
Michal Lošťák, září 2011

 

augustusburg model lanovky

V horní stanici se též nachází i funkční model lanovky.
Michal Lošťák, Září 2011
 

Lanovka je dlouhá 1237 metrů a překonává výškový rozdíl 168,06 metrů. Průměrné stoupání činí 13,5 procent, maximální 20,4 procent. Vozy jezdí konstantní rychlostí 3 metry za sekundu a jízda trvá 8 minut. Lanovka je v provozu denně cca od 9 do 18 hodin (v pondělí od 13. hodin). Jízdné stojí jedním směrem 3,50 Euro, oběma směry 4,50 Euro. Cestující, využívající železniční, nebo autobusovou dopravu mají slevu 50 Centů.

 augustusburg schéma ručně kreslené

Vlastnoručně nakreslené schéma lanovky.
Michal Lošťák, září 2011

Návštěvu Augustusburgu rozhodně lze doporučit. Využít se k tomu dá zmíněné víkendové železniční spojení z Chomutova na jízdenku SONE+DB s návštěvou dalších pamětihodností v německé části Krušných hor a návrat pak třeba uskutečnit oklikou přes Flohu, Drážďany a Bad Schandau.

 

K sestavení tohoto článku byly využity informace z článků "Augustusburg", "Erdmannsdorf (Augustusburg)", "Jagdschloss Augustusburg", "Drahtseilbahn Erdmannsdorf - Augustusburg" a "Bahnstrecke Annaberg-Buchholz unt. Bf. - Floha" na německé Wikipedii, dále informace z různých propagačních materiálů.

 

Odkazy:

 

Oficiální stránky lanovky: www.drahtseilbahn-augustusburg.de

Erzgebirgsbahn - soukromý web: www.rni-egb.de/egb.php

 

 

 

Německo

Tramvaj ČKD/Tatra v Halle, 1995
Halle, Puppenweg. Tramvaj Tatra/ČKD T4D (rok výroby 1982, modernizace 1992).
Foto Jiří Hertl (1995) - Archiv Jiřího Hertla
Trolejbus v Esslingenu, 2002
Trolejbus u nádraží v Esslingenu. Esslingen je jedním ze tří německých trolejbusových provozů.
Foto Jiří Kohout (20. 4. 2002)

Podkategorie

  • strausberg
    Kategorie strausberg automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • wurzburg
    Kategorie wurzburg automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • plauen
    Kategorie plauen automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    5
  • zittau
    Kategorie zittau automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • badschandau
    Kategorie badschandau automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • nuernberg
    Kategorie nuernberg automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • halberstadt
    Kategorie halberstadt automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • gorlitz
    Kategorie gorlitz automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • cottbus
    Kategorie cottbus automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • gera
    Kategorie gera automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    2
  • sachsen
    Kategorie sachsen automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • frankfurt
    Kategorie frankfurt automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • esslingen
    Kategorie esslingen automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    2
  • chemnitz
    Kategorie chemnitz automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • oberwiesenthal
    Kategorie oberwiesenthal automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • zwickau
    Kategorie zwickau automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    2
  • stuttgart
    Kategorie stuttgart automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • klingenthal
    Kategorie klingenthal automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1

Kalendář akcí

loader