Get Adobe Flash player

Autobusy na Mostecku

Autobus RTO projíždí kolem chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který našel po likvidaci starého Mostu nové místo pro svou další existenci a je tak jednou z památek nového města.
Autobus RTO projíždí kolem chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který našel po likvidaci starého Mostu nové místo pro svou další existenci a je tak jednou z památek nového města.
Sbírka Jan Setvák
Ačkoli tramvajová doprava byla spolehlivou a výkonnou formou městské dopravy na Mostecku, bylo nutné později přistoupit i k zavedení dopravy autobusové. Ta byla vhodným dopravním prostředkem do lokalit, kam se z různých důvodů nepočítalo se zavedením tramvajové dopravy (např. méně lidnaté obce apod.). K tlakům na zavedení tohoto druhu dopravy přispěla i nízká nabídka poštovních autobusových linek, které jezdily málo a navíc měly směšně nízkou kapacitu.
Ještě jednou autobus RTO - tentokrát již v novém Mostě u kavárny Luna.
Ještě jednou autobus RTO - tentokrát již v novém Mostě u kavárny Luna.
Sbírka Jan Setvák
Autobusová doprava byla nakonec zahájena s 5 autobusy Praga v roce 1930 a jezdilo se celkem na třech linkách (č. 1: Most - Čepirožská výšina - Havraň, č. 2: Nádražní - Okružní třída - Nemocnice - Rudolice a č. 3: Most - Souš - kolonie Centrum - Hamr - Janov - Křižatky - Mníšek). Vozový park byl celkem záhy doplněn pěti dalšími autobusy. Později přibyly i další linky - č. 4 v trase Most - Dolní Jiřetín - Horní Jiřetín, č. 5 v trase Horní Jiřetín - Záluží - Horní Litvínov a č. 6 v trase Nádraží Horní Jiřetín - Hora sv. Kateřiny - Brandov - Zelený důl - Olbernhau (Sasko). Tento rozsah autobusové dopravy, která ovšem neměla vyloženě městský charakter, se udržel až do roku 1939. Díky válečným událostem došlo k jeho výrazné redukci téměř výhradně jen na dálkové spoje.
Dílenský autobus RTO v oranžovém laku ve vozovně Most spolu s tramvajemi T3.
Dílenský autobus RTO v oranžovém laku ve vozovně Most spolu s tramvajemi T3.
Archiv Jiřího Hertla
Po válce došlo k předání dálkových spojů do rukou ČSAD, ale i tak se autobusová doprava nadále vyvíjela a vznikaly nové linky (např. do Meziboří). Navíc se začaly v jízdních řádech objevovat i účelové spoje např. k Chemickým závodům. Linkové vedení se měnilo nejen v závislosti na rušení úzkorozchodné tramvaje (což se projevilo zavedením linky do Janova), ale také díky postupnému zprovozňování tramvajové rychlodráhy s rozchodem 1435 milimetrů - až do dnešních dnů je většina autobusových linek koncipována jako napaječ tramvajové dopravy. Od 30. prosince 1958 pronikly autobusy do nového Mostu na nové lince, která vedla v trase Divadlo - Podžatecká. V roce 1962 došlo k reorganizaci autobusového provozu. Změny přinesl i rok 1965, kdy bylo třeba posílit dopravu v novém Mostě. V roce 1968 (kdy nás mimochodem "navštívila" spřátelená vojska) začaly autobusy využívat nový dopravní závod v Mostě, který představuje technické zázemí i pro tramvaje.
Autobus RTO na 1. náměstí ve starém Mostě. Historický autobus RTO dnes v Mostě najdeme, původní město už bohužel ne...
Autobus RTO na 1. náměstí ve starém Mostě. Historický autobus RTO dnes v Mostě najdeme, původní město už bohužel ne...
Sbírka Jan Setvák
V sedmdesátých a osmdesátých letech se podnik zaměřil spíše na fungování tramvajové rychlodráhy (v letech 1972 - 1986 byly zrekonstruovány jednotlivé úseky rychlodráhy, v roce 1978 byly zprovozněny nové tratě v tzv. mosteckém koridoru a k nádraží), takže autobusy začaly být na pořadu dne až koncem 80. let. V roce 1989 byly zprovozněny nové garáže a dílny v Litvínově, ale hlavní změna měla teprve přijít.
Opět vůz RTO, tentokrát už v novém Mostě, na třídě Budovatelů.
Opět vůz RTO, tentokrát už v novém Mostě, na třídě Budovatelů.
Sbírka Jan Setvák
Průmyslových oblastí je u nás několik a to v různých lokalitách, jedno mají ale společné - poškozené životní prostředí. Na Mostecku byl tento problém o to palčivější, že se zde povrchově těžilo hnědé uhlí, na což doplatilo nejen životní prostředí, ale i řada obcí, jako např. Konobrže, Dolní Jiřetín nebo ostatně i samotný Most. Mediálně sledované byly před nějakou dobou i Libkovice ležící východně od Litvínova. A proto se samozřejmě hledaly cesty, jak ekologickou zátěž "problémových" oblastí snížit. Cestou k tomuto cíli se kromě odsiřování elektráren stala i plynofikace mostecko - litvínovských městských autobusů a tedy odklon od tradiční nafty.
Od roku 2006 provozuje DP měst Mostu a Litvínova i dva ojeté Sory B7,5. Na snímku je jeden z nich ve vjezdu do litvínovského areálu DP. Za pozornost stojí obnažená konstrukce koleje vjezdu do tramvajové vozovny. V době pořízení snímku probíhala jeho rekonstrukce.
Od roku 2006 provozuje DP měst Mostu a Litvínova i dva ojeté Sory B7,5. Na snímku je jeden z nich ve vjezdu do litvínovského areálu DP. Za pozornost stojí obnažená konstrukce koleje vjezdu do tramvajové vozovny. V době pořízení snímku probíhala jeho rekonstrukce.
Foto Damir Holas (17. 8. 2006)
Nebylo to ale nikterak jednoduché. Pro úspěšné zavedení nového pohonu byla vytvořena zvláštní skupina, v níž byli kromě zástupců dopravce angažováni zaměstnanci Vysoké školy strojní Liberec, Libereckých automobilových závodů a firem Eko - GAS - Auto Praha a Deltec. První autobus poháněný zemním plynem vyjel v roce 1991. Proces plynofikace byl nejprve zahájen v oblasti Litvínova, kde byla koncem července 1993 zprovozněna plnící stanice. Akce byla dokončena v létě 1996, ale to už probíhaly změny související se změnou pohonu i v Mostě (od dubna 1994). Tady bylo výrazně upraveno i dílenské zázemí, vznikly i haly pro těžkou údržbu. Stoprocentně "plynový" autobusový park měla mostecká provozovna v roce 1999. Byl to konec nelehkého a dlouhodobého procesu, na jehož konci byl podnik se stoprocentně plynofikovaným autobusovým provozem. Ačkoli je plynofikace tímto dopravcem celkem propagována, jako každá jiná věc má své klady a zápory. Nesporně přispěla ke snížení ekologické zátěže regionu, na druhou stranu je třeba říci, že to byla velmi nákladná akce a je možná trochu škoda, že v zápalu "plynofikace" se trochu zapomnělo na rozvinutí tramvajové dopravy, která je oproti autobusové o úroveň výš - ať už ekologicky šetrným provozem či přepravní kapacitou.
Panorama Mostu s vozem B931 evid.č. 98.
Panorama Mostu s vozem B931 evid.č. 98.
Foto Martin Reiser (2004)
Vozový park autobusové dopravy se s postupujícími léty vyvíjel podobně, jako v jiných městech - jezdily tu známé modely 706 RO a RTO a také legendární "čabajky" neboli maďarské kloubové autobusy Ikarus 280. Dnes slouží autobusovému provozu dva areály - v Mostě a Litvínově, kde jsou autobusy deponovány společně s tramvajemi. Základem vozového parku jsou "krátké" Karosy různých řad a kloubové Karosy B741. Zajímavým přírůstkem vozového parku jsou nízkopodlažní vozy MAN NL 243 F/LPG. První tyto vozy přišly na sever Čech v březnu 2003. Na první pohled může překvapit, že si podnik zakoupil zahraniční vozy, které ani nebyly smontovány v České republice, ale zas tak nelogické to není - drtivá většina dopravců u nás provozuje naftové autobusy, čemuž odpovídá i nabídka na našem trhu, kde modelů s pohonem na LPG není zas tak moc. Za zmínku stojí, že první 3 autobusy byly smontovány ve Španělsku. V listopadu dorazily další 3 vozy, ovšem ty již byly vyrobeny v Německu a od "španělských" vozů se liší např. odchylkami v uspořádání interiéru či použitou karoserií. Vozy jsou rozdělené do obou provozoven a zajišťují vybrané spoje na několika linkách. Stejně jako u nízkopodlažních tramvají Astra je ale třeba nasazení autobusů telefonicky ověřit na dispečinku DP. Jejich počet se zvyšoval i v dalších letech. Od roku 2006 na Mostecku jezdí i nízkokopacitní Sory B7,5, které byly ale zakoupeny jako ojeté z DP města Hradce Králové. Zatím posledním přírůstkem vozového parku se v roce 2008 stalo několik Citelisů výrobce Iveco ČR. Tyto vozy jsou spolu se Sory provozovány na naftu a narušují tím plynofikovaný park DP pro linky MHD.
Nízkopodlažní plynový MAN na lince 30.
Nízkopodlažní plynový MAN na lince 30.
Foto Ondřej Fábera
K zajímavé provozní události došlo na Mostecku v září 2003, kdy zde byl testován patnáctimetrový nízkopodlažní MAN s dieselovým pohonem. Vůz jezdil na linkách č. 13 a 30 a jízda pro cestující byla zdarma. Důvodem této prezentace bylo mj. i to, že DP výhledově uvažuje o nákupu takových vozů, které by měly nahradit stávající kloubové Karosy.
Historický vůz RTO evid.č. 150 po skončení oslav 100 let MHD na Mostecku při návratu do mostecké garáže.
Historický vůz RTO evid.č. 150 po skončení oslav 100 let MHD na Mostecku při návratu do mostecké garáže.
Foto Damir Holas (22.9.2001)
Řada DP má dnes krom provozních i historická vozidla a DP měst Mostu a Litvínova není výjimkou - v tomto článku se budeme věnovat autobusům. Už teď se místní mohou pochlubit vzorně renovovaným vozem Škoda 706 RTO evid.č. 150 (který se prezentoval mj. na oslavách 100 let MHD na Mostecku v září 2001). Nyní se údajně počítá s renovací dalšího vozu na historické vozidlo - tentokrát to má být Karosa ŠM11.
Vůz B931 u mosteckého nádraží.
Vůz B931 u mosteckého nádraží.
Foto Ondřej Fábera
Není bez zajímavosti, že mostecký dopravní podnik měl zájem provozovat i linkovou dopravu. Ústecký kraj vyhlásil během roku 2005 výběrové řízení na zajištění základní dopravní obslužnosti. Dopravnímu podniku se podařilo uspět u většiny linek provozovaných na Mostecku. Z tohoto důvodu byly zakoupeny čtyři linkové autobusy Karosa, které prošly v dílnách střední opravou a obdržely městský nátěr. Bohužel výběrové řízení bylo nakonec anulováno a dopravci tak zůstala vozidla v městském provozu téměr nepoužitelná. Proto byly autobusy k vidění na zájezdech, školních výletech nebo vozily mladé hokejisty na jejich utkání. Po rozvázání smlouvy s Dopravním podnikem Ústeckého kraje ze strany Krajského úřadu se ale podnik nakonec provozování linkové dopravy dočkal.
Dvoudvéřový autobus Karosa zachytil fotograf v Chomutově.
Dvoudvéřový autobus Karosa zachytil fotograf v Chomutově.
Foto Tomáš Zavadil (20. 11. 2005)
Ačkoli je jako páteř MHD na Mostecku chápána tramvajová rychlodráha, dominantní část přepravních výkonů dnes zajišťují autobusy - hlavně díky tomu, že tramvaje zajišťují prakticky výhradně meziměstskou dopravu mezi Mostem a Litvínovem, ale k místní obsluze obou měst už tak využitelné nejsou. A aniž bychom o autobusech chtěli říci něco špatného, věřme, že podíl tramvajové dopravy se v budoucnu zvýší...
Autobus Karosa B931 linky 5 v centru Mostu u obchodního domu Prior.
Autobus Karosa B931 linky 5 v centru Mostu u obchodního domu Prior.
Foto Damir Holas (17. 8. 2006)
Kloubová Karosa B741 projíždí typickou zástavbou litvínovské čtvrti Osada.
Kloubová Karosa B741 projíždí typickou zástavbou litvínovské čtvrti Osada.
Foto Jan Setvák

Literatura

Kniha "100 let MHD na Mostecku"

Kalendář akcí

loader