Get Adobe Flash player

Tramvajová rychlodráha Most - Litvínov

Ačkoli úzkorozchodné tramvaje splnily očekávání svých tvůrců a projektantů a nabídly občanům Mostecka kvalitní dopravní spojení, postupem let se začalo ukazovat, že již nedostačují. Zejména po 2. světové válce, kdy se bouřlivě rozvíjely chemické závody v Záluží, byly přepravní nároky neúměrné. Je třeba si uvědomit,že celá úzkorozchodná trať byla stále jen jednokolejná, což významným způsobem ovlivňovalo i její propustnost. Začínalo být jasné, že doprava do Chemických závodů musí být vyřešena tak, aby vyhovovala novým nárokům. V roce 1950 byla zpracována dopravní studie pro celou oblast Mostecka, která mimo jiné počítala s výstavbou tramvajové rychlodráhy o rozchodu 1435 milimetrů. Takto se i nakonec začalo dne 1.4.1952 stavět a to u nádraží v Horním Litvínově (dnešní zastávka MHD Litvínov, nádraží).Stavba ale nebyla vůbec jednoduchá, také proto, že vedla na dolovém území, takže průběh budoucí tratě museli schválit i zástupci uhelných dolů. Vzhledem k tomu, že stavba byla pojata jako rychlodráha, bylo nutné od ní oddělit ostatní komunikace, což si vynutilo stavbu čtyř nadjezdů pro železniční tratě, pěti dalších jiných mostů a bylo rovněž nutno vybudovat přeložku silnice z Litvínova do Mostu a upravit tok dvou potoků. Zároveň se kousek nad nádražím v Litvínově stavěla i vozovna, která měla poskytnout technické zázemí pro nový provoz.
Vývoj mostecké tramvajové dopravy - slabě vyznačeny úzkorozchodné, silněji dnešní tramvaje.
Vývoj mostecké tramvajové dopravy - slabě vyznačeny úzkorozchodné, silněji dnešní tramvaje.
Na podzim 1956 dodala ČKD historicky první normálněrozchodné tramvaje, které kdy na Mostecku vyjely s cestujícími. Jednalo se o vozy T1, které byly dodány v počtu 11 kusů. Dodávky těchto vozů pokračovaly ještě v roce 1957 a po dodání posledních vozů jich bylo celkem 34.
Tramvaj T1 na křížení s trolejbusovou tratí.
Tramvaj T1 na křížení s trolejbusovou tratí.
Sbírka Jiřího Mráze
Slavnostní zahájení provozu se uskutečnilo 1.4.1957, prakticky na den po pěti letech od zahájení stavby. Nový úsek měřil 4,2 km a nabídl cestujícím prvky jako otevřený kolejový svršek, nástupiště na všech zastávkách či krytá nástupiště a podchody u Chemických závodů.
Zajímavý snímek zachycuje nejen zbytky starého Mostu a vůz T2 evid.č. 237, ale také prototyp T5A5 evid.č. 8000 (v popředí).
Zajímavý snímek zachycuje nejen zbytky starého Mostu a vůz T2 evid.č. 237, ale také prototyp T5A5 evid.č. 8000 (v popředí).
Archiv Jiřího Hertla
Zahájení provozu rychlodráhy bylo významným počinem, ale stále ještě nebyly práce skončeny. Bylo ještě nutno tramvaje nového systému přivést i do Mostu, což se stalo 30.12.1957, kdy tramvaje vyjely na další úsek od Chemických závodů do Mostu, Kopistské ulice, kde byl pro obracení vozů postaven trojúhelník. Rovněž byl z Plzně pořízen starší dvounápravový vůz z roku 1926 (v Plzni pod číslem 35, v Mostě vyřazen roku 1962).
Tramvaj T2 linky 4 právě přijela z Litvínova a blíží se do dnešní zastávky Most, zimní stadion, která je umístěna v zářezu. Za silničním najdezdem jednak vidíme přesunutý chrám, jednak je za ním od roku 1978 napojena odbočka tramvajové trati k mosteckému nádraží.
Tramvaj T2 linky 4 právě přijela z Litvínova a blíží se do dnešní zastávky Most, zimní stadion, která je umístěna v zářezu. Za silničním najdezdem jednak vidíme přesunutý chrám, jednak je za ním od roku 1978 napojena odbočka tramvajové trati k mosteckému nádraží.
Foto Petr Blatný (1980) - archiv Jiřího Hertla
Další nový úsek byl pro změnu postaven v Litvínově, vedl od nádraží (resp.od vozovny) na konečnou Litvínov,Východ (dnes Litvínov, Poliklinika - konečná linky 7). Zde byl provoz tramvají zahájen 25.5.1958. Ještě téhož roku, konkrétně 30.12., byla trať rychlodráhy prodloužena i na mostecké straně, a to z provizorní konečné Kopistská k divadlu.
Tramvaj T1 evid.č. 228 v částečně ještě rozestavěném centru nového Mostu. Na konečnou už ji zbývá jen pár minut jízdy.
Tramvaj T1 evid.č. 228 v částečně ještě rozestavěném centru nového Mostu. Na konečnou už ji zbývá jen pár minut jízdy.
Foto Petr Blatný (1980) - archiv Jiřího Hertla
Dnem 30. ledna 1959 byl až do současnosti ukončen stavební rozvoj rychlodráhy v Litvínově - tramvaje vyjely na smyčku Litvínov VI., Osada (dnes Litvínov,Citadela - konečná linek 1, 3 a 4). Jako určitý paradox můžeme uvést, že jen o den později skončil na poslední lince provoz tramvají v Teplicích...
Na tomto snímku z centra Mostu můžeme vidět nejen raritní vůz T5B6 evid.č. 273 (dnes je zachován jako muzejní), ale pozornější čtenáři si jistě všimnou i původního kolejového svršku na mosteckém městském úseku ohraničeném dnešními zastávkami Most, DP a Most, zimní stadion. Dnes jsou zde použity velkoplošné panely BKV.
Na tomto snímku z centra Mostu můžeme vidět nejen raritní vůz T5B6 evid.č. 273 (dnes je zachován jako muzejní), ale pozornější čtenáři si jistě všimnou i původního kolejového svršku na mosteckém městském úseku ohraničeném dnešními zastávkami Most, DP a Most, zimní stadion. Dnes jsou zde použity velkoplošné panely BKV.
Foto Petr Blatný (1980) - archiv Jiřího Hertla
Na další rozšíření si rychlodráha musela počkat až do roku 1961, kdy byl zahájen provoz na úseku od mosteckého divadla na provizorní konečnou k obchodnímu domu Rozkvět. Rok 1961 byl ale významný i jinak, protože dne 24.3.1961 měli cestující poslední možnost svézt se úzkorozchodnými tramvajemi. Ty v roce 1901 začaly psát historii MHD na Mostecku, ale zejména po 2.světové válce se jejich osud začal postupně naplňovat, protože již nestačily novým přepravním nárokům. Ačkoli po nich po mnoha letech zbylo jen velice málo, navždy zůstanou nesmazatelně zapsány v dějinách MHD na Mostecku.
Pracovní vůz T2 u smyčky před vozovnou Most, kde je zároveň sídlo místního DP.
Pracovní vůz T2 u smyčky před vozovnou Most, kde je zároveň sídlo místního DP.
Foto Josef Kvasil (1983) - archiv Jiřího Hertla
Ještě roku 1961 byla tramvajová rychlodráha prodloužena až do Velebudic (dnešní konečná Most, DP). Zde později vznikla i nová vozovna a autobusové garáže, tento areál je označován jako Ústřední dopravní závod, je zde i sídlo Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova a také například i moderní mycí linka, která umožňuje mytí jak kolejových, tak nekolejových vozidel.
Vůz T5B6 evid.č. 272 na konečné u mostecké vozovny. Tato tramvaj již patří minulosti, protože byla rozebrána na náhradní díly pro druhý vůz stejného typu, dnes sloužící jako muzejní.
Vůz T5B6 evid.č. 272 na konečné u mostecké vozovny. Tato tramvaj již patří minulosti, protože byla rozebrána na náhradní díly pro druhý vůz stejného typu, dnes sloužící jako muzejní.
Foto Josef Kvasil (1983) - archiv Jiřího Hertla
Nový dopravní závod poskytl tramvajovému provozu i kvalitní technické zázemí a proto bylo v letech 1968 - 1976 modernizováno celkem 25 starších vozů T1 a T2. Podle informací od pana Jiřího Langa, kterému tímto velmi děkujeme, zůstaly z původních vozů jen podvozky, na které byly dosazeny nové skříně T3. Tyto rekonstrukce probíhaly údajně z důvodu nedostatku kompletních vozů z důvodu masových vývozů do tramvajových provozů v bývalém SSSR.
Pohled na polorozebranou tramvaj T1 evid.č. 205 evokuje heslo na zadní straně obálek některých školních sešitů - Až dosloužím, chci do sběru! Inu, všechno jednou končí...
Pohled na polorozebranou tramvaj T1 evid.č. 205 evokuje heslo na zadní straně obálek některých školních sešitů - Až dosloužím, chci do sběru! Inu, všechno jednou končí...
Foto Jaroslav Veselý (12. 4. 1983) - archiv Jiřího Hertla
V 70. letech se vlastně poprvé výrazněji projevily na rychlodráze poklesy tramvajového tělesa způsobené důlní činností. Proto byly jednotlivé úseky rychlodráhy postupně renovovány. Sedmdesátá léta byla rovněž ve znamení zkušebního provozu prototypů rychlodrážních tramvají z ČKD. Nezvyklých vozů zde jezdila celá řada (i v pravidelném provozu), ale nakonec se Most stal domovem pouze pro dva prototypy T5B6, které byly po krátkém provozu v SSSR vráceny ČKD a pak se dostaly zpět do Mostu - zde jezdily zde po celá 80. léta. Počátkem 90. let byly odstaveny, jeden z nich byl rozebrán, druhý zůstal jako muzejní a je tak nejen jediným zástupcem svého typu na světě, ale i nejmladším muzejním vozem v ČR.
Setkání na smyčce u mosteckého nádraží. Vozy T5 bývaly nasazovány na linku 2 obsluhující město Most, tramvaj T2 se naopak podívá k chemickým závodům v Záluží a do sousedního Litvínova.
Setkání na smyčce u mosteckého nádraží. Vozy T5 bývaly nasazovány na linku 2 obsluhující město Most, tramvaj T2 se naopak podívá k chemickým závodům v Záluží a do sousedního Litvínova.
Foto Jaroslav Veselý (21. 4. 1984) - archiv Jiřího Hertla
Další významnou stavební akcí byla výstavba tzv.koridoru, který zahrnuje tramvajovou a železniční trať, silnici a koryto řeky Bíliny. Vede po úpatí vrchu Hněvína, na kterém stojí i mostecká dominanta, stejnojmenný hrad, který je spolu s legendárním přesunutým kostelem prakticky jedinou stavbou v "panelákovém" Mostě, která má "historický" vzhled. Do provozu byl uveden 5.5.1978.
Na litvínovskou konečnou Citadela jezdí tramvaje od roku 1959. O čtvrtstoletí později tam fotograf zachytil tramvaje T3SUCS a T2. Obě dvě čeká cesta do Mostu - prvně jmenovanou na smyčku u mostecké vozovny, vůz T2 zamíří k tamnímu vlakovému nádraží.
Na litvínovskou konečnou Citadela jezdí tramvaje od roku 1959. O čtvrtstoletí později tam fotograf zachytil tramvaje T3SUCS a T2. Obě dvě čeká cesta do Mostu - prvně jmenovanou na smyčku u mostecké vozovny, vůz T2 zamíří k tamnímu vlakovému nádraží.
Foto Jaroslav Veselý (21. 4. 1984) - archiv Jiřího Hertla
Zatím naposledy otevřel místní DP novou tramvajovou trať dne 20.1.1981. Úsek je veden od dnešní smyčky Most, DP (konečná linek 4 a 7) západně kolem ústředního dopravního závodu, pak se obloukem stáčí na jih a vede kolem průmyslové zóny Velebudice. Je ukončen smyčkou. Dnes zde končí linky 1 a 2 a na trati je jediná nácestná zastávka Most, Severografia. Je umístěna u křížení tramvajové tratě s Vtelenskou ulicí. V roce 1984 byl rekonstruován městský úsek rychlodráhy v Mostě od zastávky Most, DP po zastávku Most, Sportovní hala s použitím panelů BKV, které se uplatnily i v jiných českých městech (např. Plzeň, Praha). Vyvíjel se i vozový park. V roce 1986 byly do Mostu dodány první dva tříčlánkové vozy KT8D5, další následovaly v roce 1989. Následkem útlumu průmyslu na Mostecku a snižování výkonů MHD (viz níže) se ale staly nadbytečné a tak byly v letech 1996 - 1997 odprodány do maďarského Miškolce. V ČR je Most jediným městem, které se vozů KT8D5 takto "zbavilo", i když v zahraničí to není zas tak neobvyklé (viz východoslovenské Košice).
Pod Krušnými horami se pár let proháněly i tříčlánkové velkokapacitní obousměrné tramvaje KT8D5. Bohužel přišly do Mostu relativně pozdě - koncem 80. let. Po roce 1989 došlo v regionu k jisté stagnaci a poklesu přepravních výkonů, takže vozy byly nakonec jako nadbytečné prodány do maďarského Miškolce.
Pod Krušnými horami se pár let proháněly i tříčlánkové velkokapacitní obousměrné tramvaje KT8D5. Bohužel přišly do Mostu relativně pozdě - koncem 80. let. Po roce 1989 došlo v regionu k jisté stagnaci a poklesu přepravních výkonů, takže vozy byly nakonec jako nadbytečné prodány do maďarského Miškolce.
Foto Petr Blatný (1987) - archiv Jiřího Hertla
Po roce 1989, kdy došlo k politickému převratu a změně společenských poměrů, došlo na Mostecku k velkým změnám, které však bohužel vedly spíše ke zhoršení stavu tohoto regionu. V důsledku útlumu průmyslu a těžby hnědého uhlí, což byly dlouho nosné pilíře hospodářství Mostecka, se zvýšila nezaměstnanost a klesla poptávka po hromadné dopravě, což si vynutilo změny v provozu MHD. Období přepravních špiček a sedla je prakticky výhradně "načasováno" podle pracovních dob v "chemičce" v Záluží, což má za následek i velkou nerovnoměrnost ve vypravování vozidel na linky v jednotlivých obdobích dne.
Trochu nehostinně vyhlížející smyčka ve Velebudicích. S výjimkou špiček pracovních dnů sem zajíždí jen sólo vozy.
Trochu nehostinně vyhlížející smyčka ve Velebudicích. S výjimkou špiček pracovních dnů sem zajíždí jen sólo vozy.
Foto Petr Blatný (1987) - archiv Jiřího Hertla
I přes všechny problémy se Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova snaží o racionalizaci tramvajového provozu. Nadbytečné tramvaje byly odprodány do jiných měst (Miškolc odebral vozy KT8D5, několik mosteckých vozů T3 se přestěhovalo z města pod Hněvínem do Liberce a Plzně) a z peněz, které byly takto získány, bylo postupně až do roku 2001 vybaveno 35 vozů T3SUCS novou elektrickou výzbrojí TV14, která šetří elektrickou energii. Vozy jsou rovněž mají statické měniče, což snižuje jejich hlučnost. Řada tramvají dostala nový nátěr v kombinaci barev šedé, červené a žluté. Přelom ve vozovém parku znamenala dodávka první nízkopodlažní tramvaje LTM 10.08 od Škody Plzeň, která se uskutečnila koncem roku 2001. Vůz byl opatřen velmi výraznou celovozovou reklamou (kterou dnes už nemá) a obdržel evidenční číslo 201. Koncem roku 2002 byl dodán další vůz téhož typu, tentokrát ve žlutočerveném městském nátěru. Označen byl číslem 202 a do ulic vyjel poprvé v prosinci. Obě nízkopodlažní tramvaje jsou nasazovány téměř výhradně na meziměstské linky 1 a 4 spojující Most s Litvínovem (i když je znám případ, kdy byl vůz č. 201 kvůli výluce na litvínovské trati nasazen na linku č. 2 z Velebudic k mosteckému nádraží) a jimi zajišťované spoje jsou vyznačeny v jízdních řádech jako bezbariérové. Jestli ale Astra opravdu jezdí je nutno ověřit telefonicky na dispečinku DP.
Společenské uvolnění po roce 1989 znamenalo i větší rozmach reklamy, nejen na vozidlech MHD. Na našem snímku je zachycena souprava T3SUCS s propagací svého majitele - DP měst Mostu a Litvínova.
Společenské uvolnění po roce 1989 znamenalo i větší rozmach reklamy, nejen na vozidlech MHD. Na našem snímku je zachycena souprava T3SUCS s propagací svého majitele - DP měst Mostu a Litvínova.
Foto Jiří Hertl (31. 7. 1991)
Budoucnost tohoto tramvajového provozu tkví asi hlavně v záměru výstavby jakéhosi "kočkopsa" (tedy regionální kolejové dráhy kombinující tramvaj a železnici) z Žatce. Plány na rozšíření tramvajové sítě na území měst Mostu či Litvínova již nejsou na pořadu dne, i když se zvažovaly různé varianty (např. z Litvínova na sídliště Janov, k mostecké nemocnici nebo spojovací trať od mosteckého nádraží do Velebudic).
Krom zhruba 70 vozů T3 a dvou nízkopodlažních "Aster" používaných v osobní dopravě vlastní DP měst Mostu a Litvínova ještě dva pracovní vozy T3 evidenčních čísel 206 a 263 a 4 vlečné nákladní vozíky.
Aktuálnější fotografie mostecko - litvínovských tramvají najdete zde.

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader