Dny mariánskolázeňských trolejbusů 2003
Společnost pro veřejnou dopravu se v roce 2001 začala angažovat v Mariánských
Lázních za záchranu zdejšího trolejbusového provozu. Jeden z nejmenších, ale
také nejkrásnějších trolejbusových provozů na světě v tichosti umíral za
nezájmu radnice, která si objednávala pouze přepravní výkony bez určení druhu
dopravy. Dopravní podnik, který je od roku 1994 v soukromých rukou, proto neměl
i přes kladný vztah jeho řadových zaměstnanců k trolejbusům, větší zájem a důvod
do provozu investovat. Došlo k odprodání několika trolejbusů a pod chátrajícím
trolejovým vedením se místo nich začaly objevovat nové autobusy. Bylo jasné že
se blíží den, kdy trolejbusy vyjedou do ulic naposledy.
Nové vedení radnice však v dalším období úspěšně pokračovalo svým nezájmem
v linii nepřímé podpory jejich likvidace. V roce 2004 skončila dosavadní smlouva
radnice s Dopravním podnikem o zajištění přepravních služeb na území města a
radnice se netajila tím, že ve vyhlášené veřejné soutěži o provozovatele MHD na
další léta ji především zajímala cena. (Poznámka redakce SPVD: Události v letech 2004 - 2005 se naštěstí
ubíraly jiným směrem a trolejbusy v Mariánských Lázních zůstaly. Tento článek však
naprosto věrně popisuje, v jakém stavu byla trolejbusová doprava v polovině
roku 2003. Šance na záchranu byly mizivé, ale nevzdali se ani občané lázní, ani my.)
Za této situace byla každá aktivita vedoucí k popularizaci trolejbusové dopravy
dobrá a tak díky vstřícnému přístupu dopravního podniku jsme se jako členové
Společnosti pro veřejnou dopravu rozhodli zorganizovat Dny mariánskolázeňských
trolejbusů o víkendu 5.- 6. července. Naštěstí byl stále v dopravním podniku
deponován soukromý trolejbus typu 9TrHT26 č.28, který se pro turistické vyjížďky
přímo nabízel. Bohužel, počasí našim plánům moc nepřálo, neboť po oba dny téměř
nepřetržitě pršelo. Zájem o svezení populární "devítkou" však předčil očekávání.
Devítka na vyhlídkových okruzích do Úšovic a Velké Hleďsebe svezla několik
tisíc spokojených cestujících, včetně mnoha českých a zahraničních turistů.
Ohlas byl velmi příznivý, na výstavě věnované podpoře MHD umístěné u centrální
zastávky City Service odpovídali členové Společnosti na mnoho dotazů,
týkajících se smyslu akce i problematiky zachování trolejbusů ve městě.
Obyvatelé města a turisté byly překvapeni, že trolejbusy mohou brzy z ulic
zmizet a jednoznačně požadovali jejich zachování jako tradičního a oblíbeného
dopravního prostředku. Škoda jen, že se na výstavu a životem pulsující
trolejbus nepřišel podívat někdo z radnice. Doufejme, že ohlas Dnů
mariánskolázeňských trolejbusů a nesouhlasné reakce občanů a turistů na jejich
pomalý útlum se donesou právě i k uším radních a zastupitelů. Poznání, že
turistický ruch v lázeňském městě dnes nezachrání jen kavárny, hrající fontána
či miniaturpark, kterých po Evropě vyrůstají stovky, by mohlo přijít až v době,
kdy opravdu nebude cesty zpět pro město, MHD a trolejbusy.

Mariánskolázeňský historický trolejbus č. 28 v centru města u City servisu.
Bez nadsázky lze říci, že to, co pro Londýn znamenají doubledeckery, pro
Mariánky mohou znamenat trolejbusy.
Foto Jan Šlehofer (5. 7. 2003)