Přestupný tarif

Prosazování přestupných jízdenek bylo prvním tématem, kterým jsme se v Plzni jako občanské sdružení zabývali. Na přelomu let 2001 a 2002 jsme navrhovali zavedení přestupných jednotlivých jízdenek a vybavení vozidel městské dopravy časovými označovači (tj. obdobu pražského systému). Tento způsob odbavování jsme prosazovali z důvodu jeho jednoduchosti (stačí zakoupit jízdenku v automatu nebo prodejně a označit ve vozidle) a nízké pořizovací ceny (v roce 2002 se odhadovala na 10 - 15 miliónů Kč). Neuspěli jsme, byl zaveden systém jiný, založený výlučně na čipových kartách. V jedné věci jsme však přece jen uspěli - po více jak roce našeho vyjednávání a psaní novinových článků bylo rozhodnuto zavést v Plzni celodenní jízdenku. Připomeňme, že až do roku 2003 se dalo cestovat (kromě předplatného) pouze na jednotlivé nepřestupní jízdenky.
Soužití MOC a Cardman
Soužití staré mechaniky a moderní elektronické odbavovací techniky. Nebo konkurence? I po zavedení přestupného jízdného na bázi čipových karet a vybavení vozidel Cardmany používá mnoho cestujících staré strojky. Nemají totiž často na výběr.
Foto Jiří Kohout (10. 3. 2006)

Co dál s odbavováním cestujících?

Když už jsme v Plzni zaplatili desítky miliónů za drahý odbavovací systém, měli bychom usilovat, aby bylo odbavování cestujících co nejpříjemnější. O to se dopravní podniky poměrně dobře starají, přesto SPVD trvá na původním požadavku: Každý cestující, pravidelný i nahodilý musí mít možnost rychle a bez komplikací získat jízdenku. Tedy i člověk, který nemá Plzeňskou kartu nebo "čipovou jízdenku", by měl mít možnost koupit si na každé frekventovanější zastávce jízdenku (jednorázovou nebo celodenní) a neměl by být obtěžován návštěvou nějaké pokladny nebo placením záloh za čipovou jízdenku. Proto požadujeme:
  • Zachovat v Plzni stávající množství a rozmístění výdejních automatů na jízdenky a obměňovat je modernějšími. Měly by být schopny vydat jízdenky po zaplacení penězi i čipovou kartou.
  • Umožnit nákup jízdenky přímo u řidiče, jako je to ve většině jiných měst. (Samozřejmě s patřičnou znevýhodňující přirážkou.)

Materiály ke stažení

Anabáze přestupného tarifu a odbavovacího systému

Jednotlivá nepřestupní jízdenka
Ještě v roce 2002 byla tato nepřestupní jízdenka jedinou volbou pro cestující, kteří neměli předplatné kupóny ("tramvajenku").
MF Dnes, Kraj Plzeňský, 27. června 2002
Jaroslav Nedvěd


Městské hromadné dopravě v Plzni časový tarif chybí

Představitelé Plzně, dopravních podniků a Plzeňského holdigu se zabývají otázkou, zda v městské hromadné dopravě zavést jednotlivé časové jízdenky, s nimiž by bylo možné přestupovat. Jak se na tento problém dívá předseda Společnosti pro vřejnou dopravu Jiří Kohout? Má jasno - je jednoznačně pro. „Časové přestupní jízdné, to znamená, že především hodinové nebo celodenní jízdenky by v Plzni měly být. Plzeň je v Česku posledním městem s počtem obyvatel nad sto tisíc a poslední krajskou metropolí, kde takové jízdenky chybí,“ tvrdí Jiří Kohout.

Představitelé radnice už dlouhou dobu spojují úvahy o zavedení přestupních jízdenek s možným zavedením systému čipových karet, s nimiž by lidé mohli cestovat. Jsou podle vás čipové karty řešením?

Systém čipových karet má své klady i zápory. Všechny problémy s přestupným jízdným čipovými kartami vyřešit nelze. V Plzni si systém čipových karet dovedu představit jedině v kombinaci s jiným odbavovacím systémem - s časovým jízdným.

V čem je nevýhoda čipových karet?

Pokud vím, tak představitelé Plzně nejvíc chtějí systém čipových karet, kdy by každý cestující při nástupu i výstupu musel před elektronickým zařízením mávnout kartou. To je absolutně neúnosné na tramvajových nebo trolejbusových linkách, kde jezdí přeplněné vozy. Takový systém by způsobil komplikace při nastupování i vystupování a snížil by komfort cestování. Navíc by čipové karty zřejmě způsobily problémy v rámci integrovaného dopravního systému, protože České dráhy na ně nejsou připraveny. Naproti tomu s jednotlivými jízdenkami označenými v časových strojcích takové komplikace nehrozí.

Je podle vás výhodnější, aby město dalo 35 milionů korun na nákup časových strojků nebo 80 milionů korun na zavedení čipových karet?

Stoprocentně bych si vybral nákup časových označovačů a zavedení jednotlivých časových jízdenek. Čipové karty totiž nejsou zaměřeny na cílovou skupinu, která by využívala časové jízdenky. Ty by totiž využívali předevší lidé, kteří městskou dopravou jezdí málo nebo jsou z jiných měst či obcí. Tihle lidé si nebudou kupovat čipové karty. Pokud se čipové karty v jiných městech používají, pak v podstatě jenom nahrazují předplatné kupony.

Proti možnosti zavést v Plzni celodenní jízdenky představitelé dopravních podniků a města namítají, že už kdysi existovaly a musely se zrušit pro naprostý nezájem. Ten ale možná vězel v tom, že veřejnost netušila, že celodenní jízdenky existují. Vy jste o nich věděl?

Nevěděl. Zmíněný argument jsem letos slyšel asi šestkrát. Přitom můžu říci, že přinejmenším devadesát procent dopravních fandů, kteří se o to zajímají a jízdenky sbírají, o celodenních jízdenkách v Plzni nemělo ponětí. Dodatečně jsem zjistil, že ony celodenní jízdenky byly k dostání ve dvou prodejnách dopravních podniků v Tylově a Pražské ulici. Prý se prodávaly i v nějaké trafice, ale o celodenních jízdenkách zcela chyběly informace a jejich propagace. Tvrzení, že celodenní jízdenky v Plzni byly a zkrachovaly, je tedy planý argument.

Neexistence přestupních jízdenek se v Plzni v minulosti ze strany zástupců radnice odbývala tvrzením, že zde jsou z celorepublikového hlediska jízdenky na městskou dopravu nejlacinější. Souhlasíte?

Ne. Ceny měsíčních nebo čtvrtletních jízdenek v Plzni jsou zcela srovnatelné s cenami v jiných městech. Jednotlivé jízdenky jsou však z mého pohledu velmi drahé. S výjimkou Liberce je jednotlivé jízdné v Plzni nejdražší. V Praze lze ve všední dny hodinu přestupovat na jízdenku za dvanáct korun. V Plzni cestujícího hodina s několika přestupy vyjde třeba na čtyřicet korun.
MF Dnes, Kraj Plzeňský, 1. 7. 2002
Miroslav Klas, Společnost pro veřejnou dopravu


Přestupný tarif v MHD - věc veřejná

V poslední době se na stránkách tisku objevilo několik příspěvků na téma tarifu v městské hromadné dopravě v Plzni. Dovoluji si k tomu několik postřehů.

Cestující lze rozdělit na dvě kategorie. Jedni cestují v plzeňských tramvajích a trolejbusech téměř denně a tak je pro ně výhodné mít předplatné jízdné v podobě známých "tramvajenek". Tento systém je až na fronty před kancelářemi Plzeňského městského dopravního podniku pohodlný. V budoucnu by ho šlo vylepšit převedením papírových tramvajenek do elektronické podoby čipové karty, kterou by bylo možné bezhotovostně dobíjet například přes internet.

V souvislosti s rozvojem Integrovaného dopravního systému na Plzeňsku uvažuje plzeňská radnice nad odlišnou podobou těchto elektronických tramvajenek, která by však přinesla odlišný způsob odbavování cestujících ve vozidlech MHD. Cestující by byl nucen při každém nástupu a výstupu z vozidla si čipovou kartu označit v detekčním zařízení. Pro provozovatele by to bylo výhodné z hlediska snadného rozdělování tržeb mezi jednotlivými dopravci sdruženými v IDS. Z pohledu cestujících je však tento způsob těžko přijatelný. Zejména v dopravních špičkách by došlo k podstatnému snížení komfortu a zdržování vozidel na zastávkách, což jsou důvody které vedly k mizivému rozšíření tohoto systému v evropských městech velikostí srovnatelných s Plzní. Je to také neslučitelné s cílem politiky města maximálního zvýhodnění cestujících v MHD.

Druhou kategorií jsou příležitostní cestující a cestující které by šlo pro cestu prostředkem MHD získat mimo jiné i zajímavou cenovou politikou. Těch je v celkovém objemu přepravy několik desítek procent. Příležitostní cestující jsou v Plzni odkázáni pouze na jednorázové jízdenky v ceně 8 Kč. Většinou však cestující přestupují a tak se pak celková částka za jízdné rovná i několika desítkám korun. Navíc jsou tu problémy s pořizováním jízdenek, přičemž automaty na ně odmítají vracet přeplatky. Díky této nemotivující tarifní politice se pak nelze se pak divit vysokému počtu černých pasažérů či nechuti některých lidí a návštěvníků města MHD používat. Plzeň je prakticky posledním větším městem v ČR, které nenabízí hodinové či celodenní jízdenky. Většina měst u nás a ve zbytku Evropy již zavedla pro příležitostné cestující výhodné časové jízdné.

Jednorázová jízdenka na 15 minut stojí v Praze 8 Kč, ale už přestupní časová jízdenka za 12 Kč umožňuje cestovat 60 minut a o víkendech dokonce 90 minut libovolně po celé síti. Celodenní jízdenka stojí již 70 Kč, ale v Ostravě jen 30Kč! Značně výhodně tuto jízdenku získají v ceně parkovného motoristé, pokud zanechají svůj vůz na okraji Prahy na parkovištích systému Park+Ride (zaparkuj a jeď).

Zajímavé srovnání tarifní politiky nabízí i pohled do zahraničí. Například v bývalém východoněmeckém městě Zwickau Vás svezení zdejší tramvají o tří zastávky přijde v přepočtu na 21 Kč, ale celodenní jízdenku si zde pořídíte již jen za 63 Kč. Rodinné a množstevní jízdné je samozřejmě ještě výhodnější. Automaty na jízdenky jsou na každé frekventované zastávce, tak i v samotných tramvajích a autobusech.

Snaha motivovat občany k přestupu ze svého automobilu do prostředků MHD je zde evidentní už z přístupu města a dopravního podniku. To že jsou všechny dopravní prostředky v bezvadném technickém a čistém stavu je samozřejmostí, stejně tak jako jejich maximální preference v silničním provozu na úkor individuální dopravy. Informační systémy pro cestující ve vozidlech, na zastávkách a na důležitých místech ve městě jsou na nejvyšší úrovni. Dopravní podnik se prezentuje mnoha mediálními aktivitami, které jsou v českých poměrech nevídané. Vydává a zdarma distribuuje vlastní propagační materiály, kde mimo jiné například informuje občany města o všech možných zvýhodněních v kulturních podnicích pokud použijí ten den a na té lince jejich dopravní prostředky. Dny otevřených dveří v dílnách dopravního podniku či různá výročí jsou hojně navštěvovanými kulturními akcemi.

Tramvaje v městském nátěru lze vidět na každém propagačním materiálu města hned vedle nejvýznamnějších památek. Jsou také nejčastěji nositelem vtipných reklam upozorňujících na výhody používání MHD na úkor automobilismu, se kterým si města v západní Evropě neumí jinak dlouhodobě poradit. Popularizace dopravních prostředků a zaměstnanců dopravních podniků má pozitivní vliv na přehlíživý názor většiny veřejnosti na hromadnou dopravu a vylepšuje tím její pozici na dopravním trhu. Tento světový trend popularizace a upřednostňování městské hromadné a pěší dopravy je v posledních letech znát také v USA či v ostatních městech bývalého východního bloku.

Plzeň bude mít i v budoucnu velké problémy s individuální dopravou. Musí tedy v maximální míře zohlednit městskou hromadnou dopravu, která na dnešním trhu přepravních výkonů potřebuje materiální a reklamní podporu. Zejména toho posledního se jí zoufale nedostává. Zavedením časového jízdného a řádná marketingová činnost jistě výhody této progresivní systému pro cestující znásobí. Bohužel je zatím pohled na některých představitelů města Plzně a jeho dopravního podniku na tuto problematiku značně odměřený. Proto bude jedním z hlavních témat na konferenci o dopravě v Plzni, která proběhne 2. července pod záštitou primátora Šnebergera za účasti neziskových organizací a představitelů městských organizací zabývajících se dopravou.
MF Dnes, Kraj Plzeňský, 26. listopadu 2002
Jaroslav Nedvěd


K časovým strojkům se už město nehlásí

Ačkoli se na začátku července zdálo jisté, že v příštím roce už bude možné v hromadné dopravě v Plzni na jednu jízdenku přestupovat, jako ve všech jiných velkých městech, dnes se k tomu představitelé města nehlásí. Vedení města znovu spekuluje o tom, že se v Plzni bude jezdit na čipové karty. Radní už dokonce schválili, že má Plzeňský holding připravit projekt čipových karet pro odbavovací systém mimo jiné i v hromadné dopravě. „Je to krok směrem od zavedení časových označovačů,“ připustil před časem ředitel holdingu Zdeněk Grundman. Podle jeho představ by se první strojky na čipové karty mohly v hromadné dopravě objevit už v září 2003. Zastánci přestupních jízdenek jsou postupem města zklamáni a zdůrazňují, že čipové karty problém neexistence jednotlivých přestupních jízdenek vůbec nevyřeší. „Systém časových strojků by měly řešit dopravní podniky,“ řekl včera primátor Jiří Šneberger. Jenomže pro dopravní podniky je klíčové, zda jim město dá v rozpočtu na příští rok peníze na nákup časových strojků. „Když ty peníze nebudou v rozpočtu, mohou na tom dopravní podniky pracovat ještě deset let a nic se nestane,“ prohlásil šéf plzeňské pobočky sdružení Děti Země Vít Roušal. Předseda Společnosti pro veřejnou dopravu Jiří Kohout má pocit, pokud primátor říká, že příprava časových strojků záleží na dopravních podnicích, jedná se o politickou výmluvu. A jak vidí investici do nákupu časových označovačů nový ekonomický náměstek primátora Vladimír Duchek? „Návrh na zakoupení časových strojků existuje. Ale jestli to radní schválí, v tuto chvíli říct nemohu. Z mého pohledu nákup časových strojků není prioritní investice,“ řekl Duchek. Výroky radnice:

• ČERVEN - PRIMÁTOR JIŘÍ ŠNEBERGER: Musíme napřed dostat zprávu, zda je výhodnější zavádět časové označovače jízdenek nebo systém čipových karet. O problému se bude jednat příští týden na konferenci o dopravě.

• ČERVENEC - PO KONFERENCI O DOPRAVĚ - PRIMÁTOR: Do rozpočtu na příští rok dáme zhruba čtyřicet milionů na nákup časových označovačů.

• 25. LISTOPADU, PRIMÁTOR: Musím zjistit na dopravních podnicích, jestli pracují na systému odbavení pomocí časových strojků.

• 25. LISTOPADU EKONOMICKÝ NÁMĚSTEK PRIMÁTORA VLADIMÍR DUCHEK: Pro mě není nákup časových strojků prioritní investice.
Plzeňský deník, 9. ledna 2003


Nové jízdenky stále nejsou

Lístky, na které by mohli jezdit cestující v plzeňské městské dopravě po celý den, začnou platit později, než se plánovalo.

Jen pomalu postupují jednání o zavedení jednodenních jízdenek v městské dopravě. Ačkoli někteří představitelé města v létě tvrdili, že jízdenky, které by cestujícím umožnily kombinovat různé prostředky MHD, by mohly v Plzni fungovat od začátku letošního roku, začne jejich prodej nejdříve v únoru či březnu.

"Na loňském semináři o dopravě jsem slyšel, že by se do rozpočtu města na rok 2003 měly dát peníze na instalování datovacích strojků do tramvají, trolejbusů a autobusů MHD. Pokud vím, tak se ale nic takového nestalo," komentoval situaci představitel plzeňské pobočky sdružení Dětí Země Vít Roušal. Podle něj by se alespoň zpočátku mohlo zavést lacinější řešení - prodávat jízdenky, kam by si lidé sami vyplnili datum příslušného dne.

Náměstek primátora a předseda představenstva Plzeňských městských dopravních podniků Miroslav Kalous potvrdil, že přesně s takovým řešením se počítá.

"Nákup datovacích strojků by byl pro nás drahým luxusem. Ale jednání o zavedení jízdenek, kde by lidé sami vypsali datum, se už chýlí ke konci," uvedl Kalous. Soudí, že někdy v únoru až březnu by mohl být zahájen prodej.

"Je ale otázka, kolik lidí bude mít o to zájem. Musíme to zkrátka vyzkoušet," míní Kalous. V roce 1997, kdy se ve městě jednodenní i týdenní jízdenky prodávaly, o ně byl totiž podle něj minimální zájem.

"Tehdy o této možnosti ale skoro nikdo nevěděl, prodávaly se jen málokde," reagoval další zastánce systému Jiří Kohout ze Společnosti pro veřejnou dopravu. Ta prosazuje celodenní jízdenky zejména s ohledem na návštěvníky města, které by jednodušší cestování po Plzni mohlo motivovat k tomu, aby nezajížděli do centra autem. Náklady na tisk lístků bude zřejmě pokrývat dopravní podnik. Cena zatím není stanovena.

"Měla by být taková, aby dopravnímu podniku nevznikla finanční ztráta. Myslím, že minimálně tak 32 korun," uvedl Kalous.
MF Dnes, Kraj Plzeňský, 10. ledna 2003
dopisy čtenářů


Přestupné jízdné v Plzni chybí

Zůstalo jen u předvolebních slibů

Před volbami (což odpovídá zhruba době, kdy bylo přestupné jízdné přislíbeno), se politici předháněli, kdo více bude v novém volebním období podporovat hromadnou dopravu. Ale jak vidíme, skutek utek. Stačí se podívat na slibované prodloužení trolejbusu až za TESCO (už nejméně před dvěmi lety naplánované a v rozpočtu), otázku přestupného jízdného, zklidnění náměstí či Americké třídy atd. Jak třeba dopadlo přesunutí zástávek MHD blíže Hlavnímu nádraží ČD? Dle náměstka primátora pana Kalouse to není problém, zastávka linky č. 12 směrem do města prý během několika dnů! Ale v Plzni to asi bohužel je problém.

Zbyněk Hupák, Plzeň - Bolevec

Cesta autem je levnější než autobusem

Velice rád bych do centra města i jinde po Plzni jezdil MHD - jenže pokud mne přijde jedna krátká (hodinová) zpáteční jízda z Chodského náměstí k Hlavnímu nádraží na 32 Kč (4 x 8 korun), tak raději jedu autem. Je neuvěřitelné, že Plzeň snad jako jediné město v zemi ještě nemá přestupní tarif a že na každou, byť sebemenší jízdu, si musím koupit samostatný lístek! Kromě denních jízdenek proto musí dopravní podnik konečně připravit i možnost přestupní jízdenky pro krátké, zhruba hodinové cestování po Plzni, maximálně za 15 nebo 20 Kč. Jinak budu nadále do centra jezdit autem, protože - ač je to neuvěřitelné - je to výrazně levnější!

Jiří Kovanský, Plzeň

Problém se neřeší koupí nových vozů

Stejně jako pan Kohout si myslím, že přístup plzeňské radnice k problematice MHD je až neuvěřitelně laxní. Politici v parlamentu by prohlásili, že ke změnám v MHD není politická vůle. Důvody tohoto přístupu mi jasné nejsou, vždyť před komunálními volbami měli kandidáti plná ústa řečí, jak chtějí zlepšovat MHD. Překvapuje mě třeba, že ani pan Náhlík a vůbec celá KDU-ČSL, ještě nezahájila debatu na téma MHD zdarma, jakkoli si myslím, že je otázka bezplatné MHD z hlediska finančních nákladů a konečného efektu zcestná. Podíváte-li se na problematiku plzeňské městské dopravy obecně, zjistíte, že radnice nám zatím naslibovala hory doly, ale skutek jaksi utek - viz například tramvaj na Borská pole, trolejbus za Tesco nebo přes náměstí na Košutku, systém integrované dopravy atd. Zavedení přestupného tarifu nebo denních jízdenek je jedním z dalších evergreenů. Kolikrát už jsme slyšeli úvahy o zavedení nevyzkoušených a nákladných čipových karet! Před volbami tato alternativa padla, aby byla nedlouho po volbách opět vzkříšena. Řečeno lidově, kdyby se v Plzni pořád jen nekecalo, ale aspoň občas něco konkrétního taky udělalo, nemuseli bychom dnes mít (nejen) historické centrum města přecpané auty. Pan Kalous by si měl především zamést před vlastním prahem, přestat vydělávat ve své tiskárně a soustředit se na potřeby města a jeho občanů, nikoli vlastní. Asi zapomíná, proč byl zvolen a jaký dal svým voličům závazek. Radnice si asi myslí, že své občany opije rohlíkem, když každoročně nakoupí několik moderních nízkopodlažních vozidel. Ale MHD nejsou jen vozidla, jde o ucelený systém. V souvislosti s dopravními prostředky nelze nevzpomenout neustále chátrající objekty vozoven. Radnice by si měla uvědomit, že i pro zaměstnance Dopravních podniků je třeba vytvořit prostředí odpovídající začátku jedenadvacátého století, nehledě na to, že není kde odstavovat vozidla, a ta nová společně se staršími parkují pod širým nebem... Bavíme-li se o ceně celodenní jízdenky, 30 korun se mi zdá málo, například v Brně stojí celodenní jízdenka tuším 50 korun. Prostou matematikou zjistíme, že třicetikorunové jízdné se nám vrátí už po čtyřech přestupech, čehož je v Plzni velice snadné dosáhnout. Dle mého názoru rozumná cena denní jízdenky by se v Plzni měla pohybovat mezi 40 a 50 korunami. Co se integrované dopravy týče, pro její výrazné zprůhlednění, a tím i zatraktivnění pro pasažéry, by bylo vhodné zavést označení linek třímístným číslem, jako je tomu například v Praze. Z mého pohledu Plzňana, který se po okolních obcích pohybuje jen výjimečně, představuje současný systém IDP pouze nepřehledný chaos...

Pavel Ernst, Plzeň
MF Dnes, Kraj Plzeňský, 10. ledna 2003
Jaroslav Nedvěd


V Plzni budou platit celodenní jízdenky

Lidi, kteří cestují hromadnou dopravou v Plzni a přitom nevyužívají předplacené jízdné, čeká zklamání: ani letos se totiž nedočkají možnosti přestupovat na jednotlivé jízdenky. Tuto skutečnost má od března pouze částečně kompenzovat zavedení celodenních jízdenek.

Zastupitelé města včera, stejně jako loni, odmítli vyhradit v rozpočtu peníze na nákup časových označovačů pro vozy hromadné dopravy. Finance se nenašly, přestože primátor Jiří Šneberger už loni v červenci prohlásil, že v letošním rozpočtu 40 milionů korun na jejich nákup bude. Zcela marně nákup časových označovačů při včerejším schvalování rozpočtu prosazovali zástupci Společnosti pro veřejnou dopravu a sdružení Děti Země. „Plzeň je jediným velkým českým městem, kde pro jednotlivé jízdenky neplatí časový tarif a nelze na ně přestupovat,“ zdůrazňoval předseda Společnosti pro veřejnou dopravu Jiří Kohout. „Je to otázka finanční, jde o to, co si město může dovolit,“ reagoval náměstek primátora Miroslav Kalous. Pro nákup časových strojků nezvedl ruku ani jeden zastupitel. Šéf plzeňské pobočky sdružení Děti země netajil zklamání. „Veřejná doprava v Plzni bude pro lidi čím dál méně atraktivní. Tady bude podpora hromadné dopravy a cyklistiky vždy až daleko za podporou silnic, na které se vždycky peníze najdou,“ reagoval Vít Roušal. „Očekával jsem to. Radnice ani dopravní podniky o zavedení časového tarifu nemají zájem,“ konstatoval Jiří Kohout. „Představitelé dopravních podniků si nemyslí, že by čtyřicet milonů na časové strojky byla efektivní investice. Možná efektivnější bude zavést jednodenní jízdenky, které lidem pomohou víc, než časové strojky,“ řekl primátor Jiří Šneberger. Ten uznal, že nesplnil slib o penězích z rozpočtu. „My těch čtyřicet milionů korun teď nemáme. V červenci jsem nevěděl, že budou v srpnu povodně a že město bude muset zaplatit nejméně padesát milionů za nápravu povodňových škod,“ konstatoval primátor.

Slavíme malý úspěch, prosadili jsme celodenní jízdenku

Celodenní jízdenka, líc Celodenní jízdenka, rub
Papírová celodenní jízdenka (zavedená v roce 2003) se vypisuje ručně. Záhy ji doplnily celodenní jízdenky vydávané automaty na zastávkách (s vytištěným datumem).
MF Dnes, Kraj Plzeňský, 17. ledna 2003
Jaroslav Nedvěd


Denní jízdenka je za 40 korun

Čtyřicet korun bude stát jednodenní jízdenka na městskou hromadnou dopravu v Plzni. Denní jízdenky budou mít Plzeňané a návštěvníci města k dispozici od 1. března. Definitivně o tom včera rozhodli plzeňští radní. Ti tak po více než roce reagovali na požadavek občanských sdružení, která jednodenní jízdenky prosazovala. Jízdenka bude o deset korun dražší než ještě nedávno prosazoval primátor Jiří Šneberger. Ten se domníval, že cena by neměla překročit čtyřnásobek ceny osmikorunové jízdenky pro jednu cestu. Návrh na cenu čtyřicet korun u radních zvítězil zejména proto, že město nebude muset v tomto případě nic doplácet. „Názory se různily. Myslím, že cena je srovnatelná s jinými městy," řekl náměstek primátora Miroslav Kalous. Cestující si na jednodenní jízdenky vypíší datum, které budou revizoři kontrolovat. Jízdenka bude přenosná, což znamená, že ji bude v daný den moci využít postupně více lidí. Jiří Kohout ze Společnosti pro veřejnou dopravu se domnívá, že denní jízdenka měla být levnější. „Čtyřicet korun je hodně zejména proto, že v Plzni nelze na osmikorunové jízdenky přestupovat. V jiných velkých městech jsou sice celodenní jízdenky i dražší, ale tam je rozsah městské dopravy větší nebo jsou navíc k dispozici například víkendové jízdenky pro rodiny s dětmi,“ uvedl Kohout.

Město zavrhuje časové označovače, dává přednost čipovým kartám

MF Dnes, Kraj Plzeňský, 27. června 2003
Jaroslav Nedvěd


Radní: Karty nahradí jízdenky

Čipové karty místo předplatných jízdenek by už na začátku příštího roku měli využívat cestující městskou hromadnou dopravou v Plzni. Včera o tom rozhodli radní, když schválili takzvanou nultou fázi projektu Městská čipová karta. Projekt má uskutečnit Plzeňský holding. Nultá fáze bude spočívat prakticky jen v náhradě jízdenek kartami a má stát zhruba 30 milionů korun.

"Je to v podstatě start projektu Elektronické město. Lidé si karty budou moci nabíjet a ve vozech hromadné dopravy je budou kontrolovat revizoři. V další etapě se z čipové karty stane jakási elektronická peněženka, kterou bude moci majitel platit například vstup do muzea či bazénu," uvedl primátor.

Ne všichni radní ale projekt podpořili. "Nevíme přesně, kolik budou stát další etapy. Také se mi nelíbí, že nemáme vyřešeno, co nabídneme cestujícím, kteří čipové karty nebudou používat," sdělil radní Miroslav Zábranský.

Ani ekonomický náměstek primátora Vladimír Duchek není projektem nadšen. "Je finančně náročný a nevidím ho jako prioritu města," konstatoval Duchek.

Předseda Společnosti pro veřejnou dopravu Jiří Kohout řekl, že dopravní komise rady projekt nedoporučila. "Nikdo nám nedokázal vysvětlit, co nultá etapa za třicet milionů lidem přinese a jaké budou mít karty výhody. Chtěli jsme další informace a podklady. Že byl teď projekt schválen, to mě šokuje. Předpokládal jsem, že projde odbornou diskusí," prohlásil zklamaně Jiří Kohout.
MF Dnes, Kraj Plzeňský, 27. února 2004
Petr Panský, Společnost pro veřejnou dopravu


Čipové karty pomohou jen výrobci

V posledních dnech se opět začínají na veřejnosti objevovat zprávy o systému městských čipových karet, který má být zaveden nejprve v MHD. O takzvané nulté etapě, kterou je prostá výměna současných kupónů za drahé karty, již bylo rozhodnuto. Stalo se tak, aniž by byla nejprve upřesněna konečná podoba projektu City card a otestována funkčnost jeho složek. Již to samo je nehorázné plýtvání, protože tato schválená etapa nepřinese užitek nikomu kromě výrobce karet a s ním spřízněných osob. Ještě horší však je, že podle všech signálů nepřináší tento projekt nic nového ani v etapách dalších.

V minulých měsících uváděli zástupci radnice a Plzeňského holdingu "fantastické možnosti", které projekt nabízí. V uvozovkách proto, že tento projekt nenabízí ve skutečnosti nic, co by nebylo možné sehnat za zlomek ceny. Snad nejlépe to nazval Jiří Kohout ze Společnosti pro veřejnou dopravu, když použil slova "objevování Ameriky". Časové označovače v kombinaci s klasickými tramvajenkami jsou totiž schopny nabídnout nejen předplatní kupóny umožňující zvolit libovolně začátek a konec platnosti, ale i propojení parkovného na záchytných parkovištích s jízdenkou (tzv. P+R), či celodenní jízdenky pro rodiny. Všechny zmiňované nabídky již dnes existují v Praze či Brně. Tento systém je navíc schopen při správně postaveném tarifu vyhovět požadavkům všech cestujících. Oproti tomu po plném zavedení čipových karet bude velmi obtížné nabídnout vhodné jízdné i pro náhodné návštěvníky Plzně. Ti přitom tvoří podle průzkumů dopravního podniku deset procent jeho klientely.

Na rozdíl od čipových karet jsou časové označovače dlouhodobě prověřené v mnoha městech u nás i v zahraničí, a to i v podmínkách integrované dopravy ve spolupráci s ČD a ČSAD. Čipové karty u nás pro integrovanou dopravu použity zatím nebyly a ani samotní autoři projektu nemají zatím o provázání s ostatními dopravci jasnou představu. Plzeňská vozidla jsou navíc již připravena na montáž označovačů a zavádění jiného systému znamená další zbytečné náklady. Není snad již třeba připomínat že projekt čipových karet je mnohonásobně dražší než zavedení časových označovačů.

Tento případ také jasně ukázal neochotu či neschopnost zainteresovaných úředníků podávat pravdivé informace. Kromě mlžení se zastánci karet dopustili i účelového převracení skutečnosti. Nejprve pan radní Paleček výrazně podcenil náklady na zavedení systému, pak argumentoval snadným paděláním časových jízdenek. Ty jsou přitom proti opakovanému použití zabezpečeny velmi dobře a jejich padělání je bráněno pomocí mechanických i chemických znaků. Chtěl bych proto zástupce rady a Plzeňského holdingu touto formou požádat o uvedení skutečných důvodů pro zavedení tohoto drahého experimentu. Podle dosavadních informací totiž přinese užitek jen osobám v něm finančně zainteresovaným, ne však dopravnímu podniku, o to méně potom občanům.
MF Dnes, Kraj Plzeňský, 30. března 2004
Damir Holas, Společnost pro veřejnou dopravu


Čipové karty nejsou šité na míru větších měst

Jak vyřešit otázku tarifu v plzeňské MHD

Nedílnou součástí městské hromadné dopravy je i tarif - ten zahrnuje nejen škálu jízdních dokladů, ale i samotné odbavení cestujících. Kdysi byli ve vozech (stejně jako ve vlacích) průvodčí, ale dnes už jsou formy odbavení cestujících dost různé - ve většině krajských měst je přestupné jízdné umožněno elektronickými označovači, v některých menších městech a na vesnicích se stále platí u řidiče. Jinde doposud přežil nepřestupný tarif s mechanickými děrovacími strojky. Právě to je případ Plzně. Kdysi se zaváděl hlavně pro svou jednoduchost a rychlé odbavování cestujících. Tyto výhody jsou ale draze vykoupeny nemožností zavést přestupný tarif, takže při přestupu je nutné použít novou jízdenku, což značně snižuje atraktivitu městské hromadné dopravy.

Komfort elektronických označovačů

Nyní se Plzeň zabývá možností zavedení čipových karet jako formy placení jízdného. Je ovšem otázkou, zdali je tato cesta správná. Například v Praze je už řadu let ke všeobecné spokojenosti využíván přestupný tarif s elektronickými označovači a tento systém se vyznačuje vysokým komfortem z hlediska cestujícího, který není omezen počtem přestupů, ale jen dobou platnosti, takže si může volit jakékoliv spojení bez ohledu na přestupy. A tento systém mají i jiná města - Brno, Ostrava, Ústí nad Labem...

Čipové karty v dopravě: pro větší města věc neznámá

Čipové karty se u nás sice také vyskytují, ale je otázkou, jestli jsou vhodné pro město velikosti Plzně. Jejich zavedení je velmi drahé a navíc u nás jsou využity pouze v daleko menších městech, kde navíc vyžadují nástup jedině předními dveřmi. Je proto otázkou, zda by se v Plzni systém čipových karet osvědčil, zvlášť když nikde v Čechách ani v blízkém zahraničí s čipovým odbavováním cestujících ve srovnatelně velkých městech není zkušenost. Nebylo by lepší nastoupit na mnohonásobně levnější cestu přestupného tarifu s papírovými jízdenkami, které se všude jinde tolik osvědčily?

Proč nepoužít osvědčený pražský model?

Městská doprava je velmi citlivý organismus a je pod stálým tlakem konkurence - hlavně automobilismu. Proto musí jít zákazníkům vstříc - oni sami většinou nepůjdou, protože řada lidí volí druh dopravy podle toho, který jim více vyhovuje. Tarif užitý např. v Praze ukázal, že cestující oslovit umí. A když to dokázal v Praze, proč by to nedokázal v Plzni?

Článek v Radničních listech 2/2004
Repro Radniční listy (duben 2004)

Máme čipovou kartu - co dál?

MF Dnes, Kraj Plzeňský, 19. července 2004
Jiří Kohout, Společnost pro veřejnou dopravu


Čipová karta: ať se dílo podaří, když je platíme

Začátkem měsíce července jsem se i já, věčný kritik projektu Plzeňské karty, postavil do fronty pro svou žlutozelenou čipovou kartu. To je chvíle k malému zamyšlení. Nultá etapa je v plném proudu a jako příznivec veřejné dopravy si mohu jen přát, aby výměna papírových předplatných kuponů za čipové karty neskončila fiaskem. Neúspěchem by byl jakýkoli pokles předplatitelů, věrných zákazníků dopravních podniků. Každý odrazený zákazník se jen těžko láká nazpět.

Pořízení strojků platí hlavně věrní předplatitelé

Jako jeden z desítek tisíc věrných abonentů městské veřejné dopravy však zdaleka nejsem smířen s připravovanou první etapou, která by měla odstartovat od ledna 2005. Ještě během druhé poloviny tohoto roku budou vybaveny všechny dopravní prostředky PmDP stovkami čteček čipových karet s tiskárnami přestupních jednotlivých jízdenek. Odhady na jejich pořízení a uvedení do provozu již měsíce rostou a přesahují padesát milionů korun. Pořízení dosud v republice neodzkoušených strojků platí dopravní podnik z vlastních zdrojů, de facto z peněz, které vydělá na zdraženém jízdném.

A kteří cestující přispívají do kasy dopravního podniku nejvíce? Na tržbách PmDP se až devadesáti procenty podílejí právě držitelé měsíčních a ročních kuponů, tedy věrní předplatitelé, kteří uvedené strojky vlastně ani užívat nebudou. Strojky na výdej jednotlivých jízdenek ve vozidlech budou přece sloužit nahodilým cestujícím, nikoli držitelům předplatného.

Staré argumenty už neplatí

Mimochodem to byl právě argument, se kterým naši kocourkovští radní smetli před lety námi podávaný návrh pořídit časové označovače, kterou jsou standardem odbavování v městské dopravě v celé vyspělé Evropě. Radní se tehdy oháněli tvrzením, že pro tak málo početnou skupinu cestujících přece nebudou nakupovat tak drahé strojky. A vida, najednou pro tu samou cílovou skupinu cestujících nakupujeme zařízení za pětinásobek a ještě z peněz, které zaplatili věrní předplatitelé.

Pro představu: suma na zavedení čteček čipových karet by stačila na stavbu trolejbusové tratě na Borská pole, nebo - ještě lépe - na rozestavění tramvajové trati na Borská pole Kaplířovou ulicí. To by jistě držitelům předplatných kupónů cestování ulehčilo více než automaty na jízdenky ve vozidlech, o které nestojí. Od začátku celého projektu si myslím, že nic nebrání tomu, aby Plzeňskou kartu coby médium pro služby města a předplatné na tramvaj doplnily levné a spolehlivé časové označovače. Jinak se může stát, a zřejmě i stane, že se v přeplněné třicítce držitel karty k automatu ve vozidle ani nedostane, zůstane totiž nalepený tváří na dveřní sklo.
Právo, 5. srpna 2004
Václav Kozák


Plzeňská radnice chystá přestupní jízdné

Do systému hromadné přepravy od ledna naplno vstoupí moderní technologie, dobíjecí elektronické karty Velké změny čekají od ledna cestující v plzeňské hromadné dopravě, systém předplaceného jízdného už má svá pravidla, radnice a dopravní podniky ale musí ještě dořešit, jak naloží s jednorázovým jízdným a přestupními tarify.

"Kromě předplatného zavedeme od 1. ledna i jednorázovou přestupní jízdenku. Do poloviny srpna, kdy se bude o její podobě rozhodovat na představenstvu dopravních podniků, chceme mít jasnou představu," říká předseda představenstva městských dopravních podniků a náměstek plzeňského primátora Miroslav Kalous (ODS).

Do systému hromadné přepravy v Plzni od ledna naplno vstoupí moderní technologie - dosavadní papírové legitimace definitivně nahradí dobíjecí elektronické karty. Předplatné budou moci využít jen jejich držitelé. Také jednorázové přestupní jízdné však bude fungovat jen s kartou. " Zvolili jsme cestu čipových karet, takže se jí budeme držet , " potvrzuje náměstek.

Karta nabízí širokou škálu možností na přestupní časové pásmo - od třicetiminutového až po několikahodinové. Radnice zvažuje 45, 60, 90 i 120 minut. "Na začátku chceme, aby nebyly varianty pro cestující moc složité, doba platnosti přestupní jízdenky musí být účelná a pro cestující zajímavá," doplňuje Kalous. Na tom, jakou délku platnosti přestupní jízdenky nakonec dopravní podniky zvolí, závisí i její cena.

Podle jednoho z kritiků nového systému odbavování cestujících Jiřího Kohouta ze Společnosti pro veřejnou dopravu by se podniky měly držet při zemi.

"Cena přestupného tarifu by neměla příliš přesáhnout cenu jednotlivého jízdného, to je 12 korun. A zároveň musí dát cestujícím dostatek času dostat se z práce domů s jedním nebo se dvěma přestupy," upozorňuje Kohout, který o budoucí formě přepravy s Kalousem v úterý jednal.

Bez karty do strojku Dosavadní systém předplatného v MHD využívalo 80 tisíc lidí. O Plzeňskou kartu už u dopravních podniků nebo obvodních úřadů zažádalo přes 33 tisíc občanů. Někteří z nich ji už při jízdách dokonce využívají, zatím jim ale nedovoluje kratší než jednodenní tarif.

Možné je zatím pouze takzvané volné předplatné - roční, pololetní a jízdenky od 24hodin po 123 dnů. Do října se budou karty rozdávat zdarma, poté už budou podniky za jejich vystavení vybírat poplatek 170 korun.

Omezené možnosti budou mít cestující, kteří si kartu do ledna nepořídí, včetně turistů. "Kdo nebude mít kartu, bude si moci koupit jen jednodenní jízdenku za 40 korun nebo jednorázový lístek za dvanáct, jako dosud," popisuje Kalous. Současně s moderními čtečkami tak budou ve vozech stále sloužit i staré štípací strojky.

"Dokud si lidé nezvyknou a využití čipových karet nebude stoprocentní," upozorňuje náměstek.

Kohout to ale zavrhuje, štípací strojky považuje za přežitek a místo nové elektroniky stále obhajuje časové označovače. "Jejich pořízení by bylo rozhodně levnější a lepší řešení i vzhledem k využití pro přestupní tarify," míní. O pořízení časových označovačů už ale město neuvažuje.

Kohout kritizuje i omezené možnosti cestujících ze vzdálenějších míst v rámci Integrovaného dopravního systému (IDS) na Plzeňsku. "Například při jízdě z Rokycan do centra Plzně by měl mít cestující s čipovou kartou nárok na jednorázový přestupný tarif, aby mohl využít autobus, vlak i tramvaj," říká Kohout. Ve vnějším okruhu IDS ale karta jednorázové jízdné nenabídne, bude platit jen s předplatným. "Ještě se tím budeme zabývat, ale IDS je hlavně o předplatném," míní Kalous.

První fáze zavedení čipových karet přišla městskou kasu na zhruba 35 miliónů korun, odbavovací systém ve vozech bude stát kolem 60 miliónů.
Plzeňský deník, 15. září 2004
Tereza Maixnerová


Přestupní jízdné bude dražší než v Praze

V městské hromadné dopravě budou od příštího roku zavedeny přestupní jízdenky. Výše jízdného a předplatného se nezmění. Plzeňané se konečně dočkají přestupní jízdenky, která ale cenou předčí Prahu. Půlhodinová bude stát stejně jako v hlavním městě hodinová, to znamená dvanáct korun. Za stejnou cenu Plzeňák například pojede z Černic do středu města s jedním přestupem a víc nestihne. Pražák je na tom podstatně lépe.

Plzeňany čeká přestupní jízdenka rozdělená do čtyř časových pásem. Půlhodinová bude stát stejně jako pro jednotlivé plné jízdné, to znamená dvanáct korun, hodinová 16 korun. Spor bude ale o cenu tříhodinové a 24hodinové jízdenky. Představenstvo Plzeňských městských dopravních podniků totiž navrhuje dvě varianty. Zda zvítězí ta levnější, o tom nakonec rozhodnou městští radní.

Dražší počítá s třiceti korunami a padesáti korunami na tři a čtyřiadvacet hodin, dražší varianta nabízí 26 a 40 korun. Generální ředitel dopravních podniků Michal Kraus nechtěl návrhy cen na přestupní jízdenky komentovat. Potvrdil jen, že návrhy jsou dva.

"Bude to politické rozhodnutí a mně nepřísluší je komentovat, dokud je rada neprojedná," řekl Kraus.

Jiří Kohout ze Společnosti pro veřejnou dopravu pokládá navrhovaný tarif za přijatelný a přiklání se k levnější verzi tří a 24 hodinových jízdenek. Zásadní nedostatek vidí v tom, že přestupní jízdenky nebudou pro všechny cestující MHD, ale pouze pro ty, kteří mají čipovou kartu a přestupní jízdenku si zakoupí ve voze pomocí čipové čtečky.

"Kdo kartu nemá, bude mít stejné možnosti jako dnes, to znamená, že si koupí jízdenku za 12 korun a nebo jednodenní za 40 korun," uvedl Kohout. Podle něj se to týká 15 až 20 procent lidí, kteří jezdí městskou hromadnou dopravou.

Řešení vidí Kohout v tom, že vedle čipových čteček ve vozech by se mohly namontovat i časové označovače a přestupní jízdenky kupovat jak v prodejnách, tak automatech.

"To by nemělo být finančně náročné, stačilo by přeprogramovat automaty, ale o tom se zatím neuvažuje," říká Kohout.

"Zavádíme drahé systémy techniky, ale mnoha tisícům lidí to nic nepřinese," dodává Kohout.

Nový tarif upravuje také další platby. Od nového roku už se například nebude platit za dětský kočárek s dítětem, jeden pár lyží, rozměrnější zavazadla a za psy.

Radní města se zítra s návrhem tarifu seznámí a pak jej projedná dopravní komise. Až potom bude schválen.
MF Dnes, Kraj Plzeňský, 4. října 2004
Jaroslav Nedvěd


Nové jízdenky? Bez karty ne

Od začátku příštího roku budou moci někteří cestující ve veřejné dopravě v Plzni jezdit na přestupní časové jízdenky. Ta nejlevnější - s platností na 30 minut - bude stát 12 korun. Hodinová přestupní jízdenka přijde na 16 korun a tříhodinová bude stát 26 korun. "Po projednání v dopravní komisi ceny definitivně schválili radní," informoval plzeňský primátor Jiří Šneberger.

Jednorázová jízdenka stojí dnes v Plzni 12 korun. Dosud chybějící přestupní jízdenky zhruba rok nahrazuje pouze jednodenní jízdenka za čtyřicet korun.

Kritici dopravní politiky plzeňské radnice zdůrazňují především skutečnost, že nové přestupní jízdenky nebudou pro všechny. Budou si je totiž moci ve vozech hromadné dopravy pořídit v elektronických přístrojích pouze majitelé takzvané Plzeňské karty. "Vadí mi, že se tím dostává část cestujících mimo hru. Pokud někdo nebydlí v Plzni, nemusí mít důvod pořizovat si kartu, ovšem při návštěvě města bude odkázán stále jen na jednodenní jízdenku," prohlásil předseda Společnosti pro veřejnou dopravu Jiří Kohout. Ten je přesvědčen, že nový odbavovací systém, využívající elektronickou kartu, měla radnice doplnit časovými označovači papírových jízdenek.
Článek v Plzeňském rozhledu 1/2005
Repro Plzeňský Rozhled 1/2005

Vyhledávání