Get Adobe Flash player

Tyto stránky provozuje občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu a jsou věnovány našemu kamarádovi Jiřímu Hertlovi (1960 - 2002), spoluzakladateli sdružení i jeho internetových stránek.

Články

Jezdíme vpravo

No jasně, jak jinak. Ale tak to nebylo pořád. U každé, dnes již samozřejmé věci nebo záležitosti chvíli trvalo, než se stala samozřejmostí. Často to stálo velmi mnoho úsilí i obětí.
Tramvaj na Václavském náměstí, s letákem, kde se zapomětliví občané upozorňují, že se již jezdí vpravo
Tramvaj na Václavském náměstí, s letákem, kde se zapomětliví občané upozorňují, že se již jezdí vpravo
Archiv Jiřího Hertla
Válka začala pro pražské tramvaje 26.března 1939. Ten den okupanti zavedli jízdu vpravo. Československo se sice již dříve přihlásilo k tzv. Pařížské konvenci, a plánovalo přechod od 1. května, ale okupací ČSR hitlerovským Německem byla změna uspíšena. Předčasná změna přinesla spoustu obtíží. Bylo třeba přestavět kolejové spojky na opačné – aby byly pojížděny po hrotech, vzájemně přeměnit mechanismy výhybek rozjezdových a sjezdových, 3 postavit nové a několik zrušit. Muselo být přesunuto skoro 100 nástupišť a na některých místech přeložit nebo posunout koleje. Některé stavební úpravy trvaly ještě 3 roky. Samotné tramvaje nebyly postiženy tolik, na dvousměrných vozech se přemontovaly orientace. Další úpravy byly malého rozsahu, ovšem jednosměrné vozy - ponorky 3005-3018, dodané před touto změnou, musely být rekonstruovány ve větším rozsahu. Zde musely být dveře přesunuty na druhou stranu a přestavěny bočnice. Autobusy a trolejbusy byly postiženy mnohem více a podle vzpomínek pamětníků, než na ně přišla řada, často jezdily vpravo s dveřmi na levé straně a cestující je museli obcházet. Stanoviště řidiče ovšem zůstala na původním místě. V Brně jsou známy případy, že se původní dveře nechaly a autobus je měl na obou stranách, jen ty na levé straně se zašroubovaly a daly se zády k nim podélné lavice. Když Švédsko, jako poslední stát v Evropě měnil v roce 1966 směr jízdy, tak to znamenalo naprostou zkázu tramvají. Přežily jen provozy v Göteborgu, Norrköpingu a Stockholmu. V posledně jmenovaném přežily jen tři (dodnes jen dvě) předměstské linky na vlastním tělese, které mohly jezdit vlevo i nějaký čas potom, a linka 120 v Nockeby jezdí na krátkém úseku vlevo dodnes (je to kvůli přestupu na metro, jehož směr jízdy měněn nebyl). Městská síť s desítkami linek byla zrušena. Tramvajové provozy v Göteborgu a Norrköpingu přežily jen za cenu obrovských nákladů na rekonstrukci jednosměrných vozidel. Problémy se změnami odradily poslední evropský levostranný stát – Velkou Británii od změny směru jízdy, na kterou se již připravovala. Přestože tam všechny silniční stavby musí dodržet normu, podle které je možno na nich bez úprav změnit směr jízdy, tak se o tom už v brzké budoucnosti neuvažuje.
Snímek, který byl pořízen v první den tramvajového provozu v Myslíkově ulici, ukazuje, že linkové orientace,
tzv. budníky, jsou na tomto voze ještě v levostranném provedení, a že tedy ty rekonstrukce trvaly delší dobu.
Snímek, který byl pořízen v první den tramvajového provozu v Myslíkově ulici, ukazuje, že linkové orientace, tzv. budníky, jsou na tomto voze ještě v levostranném provedení, a že tedy ty rekonstrukce trvaly delší dobu.
Archiv Jiřího Hertla (foto pochází z 1.8.1939)

Kalendář akcí

loader