Get Adobe Flash player

Tyto stránky provozuje občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu a jsou věnovány našemu kamarádovi Jiřímu Hertlovi (1960 - 2002), spoluzakladateli sdružení i jeho internetových stránek.

Fotogalerie

Evropa

Šibenik

Něco o městě

Pohled na město Šibenik.
Pohled na město Šibenik.
Foto Damir Holas (31. 7. 2006)
Město Šibenik najdeme na pobřeží Jaderského moře mezi Zadarem a Splitem. Toto významné turistické a regionální centrum je poprvé zmiňováno už v roce 1066 ve tvaru "Sibeniquo". Zhruba v téže době, někdy v 11. století, byla vystavěna i jedna z dnešních dominant - pevnost sv. Michala.
Pevnost sv. Michala.
Pevnost sv. Michala.
Foto Damir Holas (7. 8. 2006)
Jak se dočteme dále, Šibenik byl v minulosti často napadán. I z toho důvodu byla pevnost mnohokrát zničena, takže její dnešní podoba je až z 18. století. Pevností je ve městě několik, ale tato je nejnápadnější, protože je z ní krásný výhled na město a navíc se nachází přímo nad historickým jádrem Šibeniku, díky čemuž je na snad na všech myslitelných pohlednicích. Informace o těch ostatních tedy přenechám turistickým průvodcům.
Katedrála sv. Jakuba.
Katedrála sv. Jakuba.
Foto Damir Holas (7. 8. 2006)
Vraťme se ale zase k historii. Roku 1116 Šibenik dobyl benátský vévoda Faliero, rok 1298 je zase významný tím, že mu byla udělena městská práva. Roku 1431 započala výstavba katedrály svatého Jakuba, o které se zmíním trošku více. Tato památka, dokončená v roce 1546, mohla teoreticky stát už o pár set let dřív, protože první idea její výstavby se datuje už do konce 13. století. Definitivní rozhodnutí nakonec padlo až v roce 1402 a na pracích se podíleli i sami šibeničtí občané. Interiér má dvě základní části: přední, dále rozčleněná sloupy, je určena věřícím, v zadní se konají bohoslužby. Tato nádherná památka byla bohužel poškozena během balkánské války (Chorvaté ji nazývají "domovinski rat", což znamená něco jako "válka za vlast" ): v pátek 18. 9. 1992 dostala zásah bombou a v letech 1993 - 1997 musela být renovována.
Náměstí Poljana.
Náměstí Poljana.
Foto Damir Holas (7. 8. 2006)
Významně se Šibenik do dějin zapsal roku 1485, kdy začal jako vůbec první chorvatské město razit mince. A v roce 1647 přišlo opět jedno z mnoha násilných napadení: před Šibenikem se shromáždila asi dvacetitisícová turecká armáda, ale útok byl odražen a Turci ještě rádi "vzali nohy na ramena". O dva roky později byl Šibenik nejen největším chorvatským městem (12 000 obyvatel), ale posléze bohužel i místem, které tvrdě zasáhla morová epidemie.
Pomník krále Krešimira IV.
Pomník krále Krešimira IV.
Foto Damir Holas (4. 8. 2006)
Na samém konci 18. století, konkrétně v roce 1798, začali Šibeničtí využívat první poštu a o čtyřicet let později i pravidelnou paroplavební linku z Terstu do města Kotor, která měla Šibenik jako jednu z nácestných zastávek.
Knihovna.
Knihovna na náměstí Poljana.
Foto Damir Holas (21. 7. 2007)
Krátce po polovině 19. století (1855) vzniklo díky demolicím městských hradeb (částečně se dochovaly dodnes) dnešní centrum města - prostorné náměstí Poljana - a otevřením prvního hotelu byly položeny základy turismu, který dnes mnoha místním dává práci. Řada lidí žije přes rok z prostředků, které si vydělají právě díky turistům.
Divadlo.
Šibenické divadlo (v chorvatštině "kazaliště"). I to najdeme na Poljaně, právě vedle nové knihovny.
Foto Damir Holas (23. 7. 2007)
V roce 1895 mohli občané směle udělat "dlouhý nos" na obyvatele takových metropolí, jako je třeba Vídeň či Záhřeb, protože na blízkých vodopádech Krka byla zprovozněna elektrárna. Šibeničtí ji tak měli dříve než obyvatelé třeba právě těchto dvou měst.
Pevnost sv. Michala.
Pevnost sv. Michala se tyčí vysoko nad městem.
Foto Damir Holas (23. 7. 2007)
Běh dějin se nezastavil ani ve dvacátém století. Roku 1909 bylo otevřeno gymnázium, o šestnáct let později do města přijel první vlak. Po druhé světové válce, v padesátých až osmdesátých letech, probíhala intenzivně nová výstavba, takže na počátku 90. let se mohl počet obyvatel vyšplhat na zhruba 40 tisíc.
Pevnost sv. Michala zevnitř.
Pevnost sv. Michala zevnitř. Úzkým vchodem zhruba uprostřed snímku se vchází dovnitř. Protože stěny pevnosti již nahlodal zub času, v jednom místě nahrazuje chybějící kamenivo dřevěná konstrukce umožňující krásnou vyhlídku na město.
Foto Damir Holas (25. 7. 2007)
V roce 2000 město získalo další zajímavost. V parku mezi náměstím Poljana a nábřežím Franja Tudmana byl odhalen pomník krále Krešimira IV., který vládl v letech 1058 - 1074. Za jeho vlády zažilo Chorvatsko ohromný rozkvět, tomuto panovníkovi se totiž díky pomoci pobřežních měst a církve podařilo omezit vliv šlechty a různých místních vůdců.
Pevnost sv. Michala zevnitř.
I když zvenčí působí pevnost sv. Michala majestátně, kromě mohutných stěn z ní toho už moc nezbylo...
Foto Damir Holas (25. 7. 2007)
Jak vlastně vznikl název Šibenik? Na to existuje několik teorií. Jedna z nich, jejíž autorem je šibenický rodák Juraj Šižgorić, humanista a spisovatel žijící v letech 1420 až 1509, říká, že by to mohlo být odvozeno od jména starého významného rodu Šubićů. Faktem je, že i jedna z čtvrtí se dodnes jmenuje Šubićevac. Někomu by se možná nabízela blízkost pojmenování města se slovem šibenice, ale o takové souvislosti jsem nenašel ani zmínku... :-)
Výhled směrem ke Splitu.
Z pevnosti sv. Michala je výhled opravdu krásný - takhle vypadá Šibenik směrem na jihovýchod, ke Splitu.
Foto Damir Holas (25. 7. 2007)
Patronem Šibeniku je svatý Michal, který se objevuje i v městském znaku. Je zde znázorněn s černými vlasy, v bílé tunice, červené kápi a s bílými křídly. V levé ruce drží zlatou kouli s křížem, v pravé zase zlaté kopí, kterým bodá čerta - ten bezmocně leží na zemi pod tíhou jeho zlatých bot. Znak je i hlavním motivem městské vlajky, které dominuje tmavě modrá barva.
Výhled směrem k Zadaru.
Výhled na západní část Šibeniku. V pozadí je patrný kamenolom.
Foto Damir Holas (25. 7. 2007)
Jak jsem se už zmínil v úvodu, Šibenik je významným centrem celého okolí. Turisté budou možná znát jména jiných lokalit, které se v něm také nacházejí. Kromě přírodního parku Krka jmenujme za všechna města a městečka alespoň Primošten, který se nachází necelých 30 km jižně na pobřeží u silnice na Split. Jméno má kořen ve slovesu "premostiti" neboli "přemostit". Původní obyvatelé se živili hlavně rybolovem a vinařstvím. Ostatně, tato dvě odvětví se v regionu uplatňují dodnes a nutno říct, že dát si k jídlu rybu a zapít ji některým zdejším vínem je příjemný gurmánský zážitek. Obojí seženete třeba na tržišti, v nějakém menším krámku nebo, budete - li přímo v Šibeniku, i v obchodním centru Dalmare, které je na jižním okraji města a je to obdoba českých hypermarketových komplexů. Ale pozor, abyste víno nezaměnili třeba za travaricu, což je poměrně známá chorvatská pálenka. V ní je obsah alkoholu poněkud vyšší...
Katedrála sv. Jakuba.
Katedrála sv. Jakuba z ptačí perspektivy. Z tohoto snímku je dobře vidět, jak blízko je od moře. Nevyhledávají ji ale jen turisté, konají se tu i svatby.
Foto Damir Holas (25. 7. 2007)
Z jiných zajímavostí v okolí jmenujme třeba silniční most na trase z Šibeniku do Vodice, který je známou lokalitou pro bungee jumping nebo středisko pro trénink sokolů v Dubravě. Nejen že si v něm můžete tyto opeřence prohlédnout, ale je tu i možnost absolvovat školení, abyste je mohli sami cvičit.
Parkoviště.
Toto parkoviště, které si na nedostatek zákazníků díky své výhodné poloze rozhodně nemůže stěžovat, najdeme pod tržnicí vedle nádraží pro regionální a dálkové linky. Zelená na semaforu dává najevo, že jsou stále ještě volná místa.
Foto Damir Holas (21. 7. 2007)

MHD (2006 - 2009)

Autobusové nádraží pro dálkové linky. Na snímku je částečně patrná určitá specialita, která je vidět i v některých dalších městech. Jednotlivá nástupiště nejsou za sebou, ale vedle sebe, takže autobusy musí po odbavení cestujících vycouvat.
Autobusové nádraží pro dálkové linky. Na snímku je částečně patrná určitá specialita, která je vidět i v některých dalších městech. Jednotlivá nástupiště nejsou za sebou, ale vedle sebe, takže autobusy musí po odbavení cestujících vycouvat.
Foto Damir Holas (7. 8. 2006)
Šibenik má i svou městskou hromadnou dopravu zajišťovanou autobusy, kterou soustavně sleduji od roku 2006. Na jejích sedmi linkách potkávajících se u městské tržnice jezdí celkem 3 dopravci. Nejvýznamnějším je Autotransport Šibenik, který v oblasti zajišťuje rovněž regionální dopravu a s jeho vozy se setkáme i na řadě dálkových linek nejen v rámci Chorvatska, ale i v mezinárodním měřítku. Autobusy tohoto dopravce jezdí v rámci MHD na linkách č. 1 (jen část spojů), 2 - 4, 6 a 7. Zbylé spoje linky 1 zajišťuje společnost Krka Promet a konečně na poslední lince 5 slouží cestujícím autobusy firmy Kornatitours.
Autobus MHD s motivem katedrály sv. Jakuba projíždí od tržnice k náměstí Poljana.
Autobus MHD s motivem katedrály sv. Jakuba projíždí od tržnice k náměstí Poljana.
Foto Damir Holas (7. 8. 2006)

Linkové vedení, rozsah provozu a tarif

Terminál Tržnica, kde se sjíždí všechny linky městské dopravy.
Terminál Tržnica, kde se sjíždí všechny linky městské dopravy.
Foto Damir Holas (4. 8. 2006)
  • 1*: Njivice - Tržnica - Vidici
  • 2*: Tržnica - Mandalina - Bilice (o volných dnech jezdí v trase Mandalina - Tržnica)
  • 3*: Šubićevac - Tržnica
  • 4*: Ražine - Tržnica
  • 5: Meterize - Tržnica
  • 6**: Kolodvor - Tržnica - Solaris - Zablaće
  • 7: Brodarica - Tržnica
Poznámky: * - tyto linky patrně jezdily i před rokem 2006, prokazatelně byly v provozu v roce 2005 (podle informací z plánu města z tohoto roku, který mám k dispozici), byť nemohu doložit, nakolik se jejich trasy shodovaly se současným stavem. Rovněž je možné, že se nepoužívalo číselné značení, neboť v plánu, z něhož jsem čerpal, není uvedeno. O linkách 5 - 7 se plán nezmiňuje vůbec, je možné, že byly provozovány jako regionální mimo systém MHD.
** - v roce 2007 neobsluhovala úsek Kolodvor - Tržnica
Pro lepší představu o vedení linek přejděte na tento interaktivní plánek umístěný na webu ATP Šibenik.
Autobus MHD linky 7 v obci Brodarica.
Autobus MHD linky 7 v obci Brodarica.
Foto Damir Holas (1. 8. 2006)
Nejsilnější provoz je na linkách č. 1 a 3, nejméně spojů má naopak "šestka" (i přesto, že vzhledem ke svému trasování k hotelovému komplexu Solaris je v letní sezóně posílena). Pod pojmem nejsilnější provoz si ovšem nelze představovat, že jsou autobusy linek 1 a 3 ve městě k vidění každou chvíli. Nejkratší interval je totiž 30 minut (byť na lince 3 byl do roku 2008 po část dne poloviční). MHD ale neobsluhuje jen samotné město, lokality Bilice (linka 2), Brodarica (linka 7), Ražine (linka 4) a Zablaće (linka 6) jsou samostatné.
Autobus MHD u zahradnické školy u náměstí Poljana. Vpravo mimo záběr se nachází divadlo.
Autobus MHD u zahradnické školy u náměstí Poljana. Vpravo mimo záběr se nachází divadlo.
Foto Damir Holas (1. 8. 2006)
Zajímavostí je, že šibenická MHD v podstatě nezná přepravní špičky, počet spojů je až na výjimky víceméně stejný po celý den. A když už se na nějaké lince (např. č. 2 či 4) jakýsi náznak ranní či odpolední špičky objeví, trvá maximálně okolo hodiny. Zajímavý je i provoz o volných dnech. V sobotu dopoledne se jezdí stejně, jako od pondělí do pátku, omezení přichází až mezi 14. a 15. hodinou - od této doby se jezdí po šedesáti nebo sto dvaceti minutách. Jen linka 1 si i v této době ponechává stejnou hustotu spojů, jako v pracovní dny. A v neděli je to ještě slabší, to je hodinový, event. dvouhodinový takt zaveden celodenně na všech linkách a provoz taky začíná později. Zatímco od pondělí do soboty vyjíždějí první autobusy před šestou ráno, v neděli je to o hodinu déle. Ukončení se ale neliší, ať je pondělí nebo neděle, poslední spoje dojíždějí nejpozději před 23. hodinou.
Určitou anomálií byla do roku 2008 linka 3, která měla od pondělí do soboty v dopoledních hodinách vůbec nejkratší interval ze všech linek MHD - 15 minut. Zde se tedy dalo mluvit o významné, byť poněkud "prodloužené" ranní špičce, ale v roce 2009 došlo k omezení počtu spojů a prodloužení intervalu na půl hodiny.
Stejně tak se tu nesetkáme s tzv. "prázdninovým provozem", tzn. prodloužením intervalů v důsledku školních prázdnin a intenzivnějšího čerpání dovolených. Jedinou odlišností vůči zbytku roku je už výše zmíněné posílení linky 6 na pravidelný hodinový interval, a to od pondělí do neděle.
Jízdenka.
Jízdenka vydaná v létě 2006.
Sbírka Damir Holas
Tarif není příliš přátelský - je nepřestupný s tím, že jednotlivá jízdenka stojí už 9 kuna (dle kurzu z léta 2009 cca 27 Kč) - do roku 2007 byla o jednu kunu levnější. Jízdenky řidiči vydávávají z mechanických strojků ovládaných kličkou. Pokud nastupujete na terminálu Tržnica, můžete si jízdenku koupit v předprodeji Autotransportu, který je zde umístěn. Pro pravidelné cestující dopravce prodává dlouhodobé jízdenky, přímo ve vozech jsou propagovány měsíční, které se liší dle toho, jestli je jejich majitel student, pracující nebo důchodce. O možnosti zakoupit předplatní jízdenku na delší dobu než měsíc nebylo nikde ani slovo.
Autobus linky 7 pod náporem cestujících...
Autobus linky 7 pod náporem cestujících...
Foto Damir Holas (7. 8. 2006)
... a rušný automobilový provoz na náměstí Poljana. Chaos umocňují nefunkční semafory.
... a rušný automobilový provoz na náměstí Poljana. Chaos umocňují nefunkční semafory.
Foto Damir Holas (7. 8. 2006)
Co se týče počtu cestujících, podle mých pozorování spíše klesá. Zatímco v roce 2006 se ve vozech celkem běžně stálo, o dva roky později bývaly v těch nejplnějších autobusech maximálně obsazena všechna místa k sezení. Vzhledem k tomu, že počet spojů se za tu dobu nezměnil, je takřka jasné, že to způsobil odliv cestujících... V létě 2009 byla obsazenost autobusů podobná, jako v předešlém roce, snad i proto, že nedošlo ke zdražení jízdného. To ale neznamená, že by zdejší MHD přežila nový rok bez úhony - na oplátku byly totiž seškrtány některé spoje na linkách 3 (zmíněno výše) a 7 (prodloužení sobotního dopoledního intervalu z 30 na 60 minut), jeden spoj v brzkých ranních hodinách ubyl i na "šestce".
Autobus MHD u obchodního domu mezi tržnicí a nemocnicí.
Autobus MHD u obchodního domu mezi tržnicí a nemocnicí. Dům prošel rekonstrukcí a v roce 2008 se již honosil nejen novým barevným kabátem, ale i výrazným názvem Citylife.
Foto Damir Holas (4. 8. 2006)

Vozový park

Autobus MHD na lince č. 1 mezi tržnicí a náměstím Poljana.
Autobus MHD na lince č. 1 mezi tržnicí a náměstím Poljana.
Foto Damir Holas (7. 8. 2006)

Autotransport Šibenik

Ještě v roce 2006 jsem v provozu Autotransportu na linkách MHD neviděl žádné "staré" autobusy, ale pouze novější vozy a to dokonce částečně nízkopodlažní (viz foto pod tímto odstavcem). Nízká podlaha prvními a druhými dveřmi, do zbývající části vozu vedou dva schody. Autobusy mají troje dveře, první dvoje jsou dvoukřídlé (byť u prvních se otevírá pouze jedna polovina a to ta, která je blíž řidiči), poslední jen jednokřídlé. Další zajímavostí je jejich provedení - první dveře se otevírají dovnitř, zbylé jsou výklopné. Autobusy mají na oknech dokonce i závěsy a krom zářivkového osvětlení jsou nad sedačkami i malá bodová svítidla. Na autobusech nebylo žádné viditelné označení typu, ale na radu kolegy Tomáše Nálevky jsem se podíval na "Bus Explorer" a vypadá to, že v šibenických vozech "má prsty" firma Volvo. Web phototrans.eu uvádí celkem 9 vozů roku výroby 1997 s tím, že zde údajně od roku 2004. Kladně lze hodnotit částečnou nízkopodlažnost a dobré jízdní vlastnosti, výrazným záporem je ale velký podíl oken bez větracího otvoru a vskutku miniaturní střešní okna, což v parných letních dnech, o které v těchto zeměpisných šířkách opravdu není nouze, přináší značné problémy s větráním. Autobus se v létě často mění spíše v saunu... Část řidičů to řeší jízdou s otevřenými předními dveřmi.
Zatoulaná čtyřka.
Autobus Autotransportu Šibenik na náměstí Poljana. Má orientace linky 4, která tudy ale nejezdí. Možná se jednalo o manipulační přejezd na jinou linku a řidič jen neodstranil směrovou tabuli.
Foto Damir Holas (16. 7. 2007)
Od roku 2007 se v provozu MHD začaly objevovat i jiné vozy v městském i regionálním provedení nejrůznějších typů (TAM, Mercedes, Steyr...). V roce 2008 už jsem původně jen městské nízkopodlažní vozy pravidelně vídal i na regionálních linkách, takže se nedá přesně říci, že by některý vůz byl přidělen jen na MHD a jiný zase jen na regionální linky.
Ojetina na sedmičce.
Dopoledne v sobotu 21. 7. 2007 byl na jedno z tehdy ještě dvou pořadí linky 7 nasazen tento postarší vůz s automatickou převodovkou. Na snímku je zachycen již po příjezdu k tržnici. Jeho řidič měl své stanoviště zajímavě vyzdobené - obrázku Panny Marie sekundovala fotografie setkání Jana Pavla II. a již zesnulého chorvatského prezidenta Tudjmana (1922 - 1999).
Foto Damir Holas (21. 7. 2007)

Krka Promet

Krka Promet.
Částečně nízkopodlažní MAN firmy Krka Promet. Jedná se o jediný vůz vyskytující se v MHD Šibenik, který nepoužívá linkové "cedule", ale moderní transparenty.
Foto Damir Holas (16. 7. 2007)
O vozovém parku tohoto dopravce nemám úplné informace, takže mohu říci jen tolik, že na lince 1 se nejčastěji objevoval dvoudvéřový nízkopodlažní Man, jako jeden z mála autobusů v Šibeniku vybavený funkčními maticovými transparenty. O víkendech v roce 2009 byl k vidění i minibus (viz odkaz na fotogalerii z roku 2009 v dolní části této stránky) - nutno říci, že vzhledem k nízkému počtu cestujících bohatě stačil...

Kornatitours

Autobus Kornatitours.
Soukromý dopravce Kornatitours jezdil v létě 2007 na trase linky č. 5 Tržnica - Meterize nejčastěji s tímto postarším Mercedesem, který jsem zachytil 16. 7. 2007 v ulici Kralja Zvonimira cestou od konečné Tržnica.
Foto Damir Holas (16. 7. 2007)
I zde platí totéž, co u Krka Prometu. Na "pětce" byl v letech 2006 - 2007 nejčastěji k vidění starší linkový Mercedes v modrém nátěru. V letech 2008 - 2009 jej doplňoval žlutý městský nízkopodlažní Neoplan původem z Regensburgu.
Autobus Kornatitours.
V letech 2008 - 2009 byl na "pětce" k vidění i tento nízkopodlažní Neoplan. Na snímku je zachycen při jízdě z Meterize ve chvíli, kdy odbočuje do ulice Kralja Zvonimira, aby sjel směrem k náměstí Poljana a terminálu Tržnica. Jak je vidět, čelní digitální transparent využívaný k propagaci dopravce, příliš nefungoval, nicméně o pár dní později byl již v plné síle a ukazoval celý název svého majitele.
Foto Damir Holas (30. 7. 2008)

Zastávky

Typická zastávka šibenické MHD.
Typická zastávka šibenické MHD.
Foto Damir Holas (1. 8. 2006)
Označování zastávek je poněkud svérázné. Zastávkové označníky v podstatě neexistují, takže jediným vodítkem je dopravní značka "Zastávka autobusu", někde i čekárna. V roce 2008 se asi první (!) označník ve městě a okolí objevil na náměstí Poljana, ovšem i když je esteticky zdařilý, prakticky je v podstatě k ničemu, protože kromě názvu zastávky a piktogramu autobusu na něm nenajdeme žádné další informace. MHD u něj navíc, trochu paradoxně, nezastavuje... Slouží jen regionálním linkám, ale ty mají většinou náměstí Poljana jako předposlední zastávku před konečnou na autobusovém nádraží a tudíž se tu víc vystupuje než nastupuje. Praktický význam onoho označníku je tedy poněkud sporný.
Mercedes.
Autobus Mercedes v celovozové reklamě na regionální lince Šibenik - Skradin.
Foto Damir Holas (21. 7. 2007)
Jízdní řády rovněž nejsou samozřejmostí, na zastávkách je najdete jen naprosto výjimečně. Existuje ale jakýsi souhrnný jízdní řád, který obsahuje jen odjezdy z konečných a vejde se na jednu stránku A4, event. oboustranně potištěnou A5. Odjezdy jsou v něm řazeny v různobarevných sloupcích. Jízdní řád platný v létě 2006 si můžete prohlédnout zde. Žlutá barva patří pracovním dnům a sobotě (do roku 2007 musel cestující při vyhledávání sobotního spojení hlídat dvě barvy - dopolední odjezdy byly totiž shodné s pracovními dny a proto platil žlutý sloupec, odpoledne už se ale lišilo a proto bylo vytištěno zvlášť ve sloupci s modrým podbarvením), oranžová nedělím a svátkům. Některé autobusy ho mají vylepený na předních dveřích, zakoupit se dá i v předprodeji Autotransportu u zastávky Tržnica. Jízdní řád je ke stažení i na webu dopravce (viz odkazy dole), a to ve formátu XLS. Ale pozor na datum platnosti - na webu nemusí vždy být aktuální verze! Pokud se tedy dostanete do Šibeniku a budete chtít použít MHD, doporučuji návštěvu předprodeje firmy ATP u tržnice. Jinak riskujete ten nepříjemný fakt, že váš vyvolený spoj byl mezitím zrušen a vy budete muset čekat na další. Možná půl hodiny nebo hodinu, ale třeba taky ještě déle... Jak jsem zmínil už výše, v sobotu odpoledne a v neděli celodenně není ani dvouhodinový interval šibenickým městským autobusům cizí.
Škrábance.
I takto vypadají některé vozy...
Foto Damir Holas (21. 7. 2007)

Závěr

Mercedes na jedničce.
25. 7. 2007 jsem pod pevností sv. Michala zastihl na lince 1 tento Mercedes v celovozové reklamě Jadranské banky.
Foto Damir Holas (25. 7. 2007)
Jak zhodnotit městskou autobusovou dopravu v Šibeniku? Velmi rozpačitě. Výše jízdného, v řadě případů nepříliš atraktivní intervaly, až na výjimky zastaralý moderní vozový park a nízká úroveň informovanosti (s trochou nadsázky platí, že co si člověk o MHD nezjistí vlastní pílí, to se nedozví) způsobují značné využívání automobilové dopravy nejen místními, ale i rekreanty, což se pochopitelně negativně projevuje i na průjezdnosti Šibeniku a tedy i dochvilnosti autobusové dopravy. Dodnes si pamatuji na jeden letní den roku 2008, kdy jsem v obci Brodarica marně čekal na spoj linky 7, který by mě odvezl do města. Šňůry vozidel mířících do obchodního centra Dalmare či k blízké čerpací stanici způsobily, že vůz nakonec do Brodaricy přijel až v době, kdy už měl podle jízdního řádu dávno odjíždět z Šibeniku na své další "kolo"...
Problémem je i rozmístění autobusových zastávek, protože často jsou od sebe na naše poměry celkem daleko. Místní řidiči mají sice ve zvyku na požádání zastavit takřka kdekoli, jenže to "přespolní" nemohou vědět, nehledě na riziko jazykové bariéry v případě zahraničních turistů.
Sedmička v Brodarice.
Brodarica - samostatná obec v okolí Šibeniku, kam jezdí MHD. Vůz na obrázku jede ve směru od Šibeniku. Na bocích má reklamu mobilního operátora T - Mobile, modré zadní čelo propaguje obchodní centrum Dalmare s hypermarketem, které stojí na okraji Šibeniku právě u silnice vedoucí do Brodaricy a dále kolem moře do Splitu.
Foto Damir Holas (26. 7. 2007)
Důkazem určité "druhořadosti" veřejné dopravy je i to, jak byla vyřešena dopravní obsluha nákupního centra Dalmare, které se nachází jižně od města podél silnice ke Splitu. Podle schematu linek MHD na webu dopravce tu zastávka zřízena je. Realita? Autobus vám tu zastaví, ale nikoli u chodníku či v zastávkovém zálivu, ale ... v prostoru vjezdu či výjezdu z čerpací stanice (jak to zrovna vyjde), která je při silnici vedle centra. Pohledy do vyděšených tváří motorizovaných turistů, kterým cestu od čerpadel čas od času zničehonic zkříží zastavující autobus, z něhož začnou vystupovat lidé, stojí skutečně za to... Šibenik je zkrátka typickou ukázkou města, kde je MHD zřízena čistě jen pro ty, kdo nemají, nechtějí nebo nemohou řídit auto a není zde využívána jako nástroj pro regulaci individuální automobilové dopravy. Zda se tento přístup někdy změní, ukáže až čas.
Zastávka u Dalmare.
Ač to tak nevypadá, i tak může vypadat autobusová zastávka. Cestující toužící po nákupu v obchodním centru Dalmare vystupují na prostranství u reklamního sloupu s cenami pohonných hmot.
Foto Damir Holas (28. 7. 2009)
Vlakové nádraží.
Malebné vlakové nádraží v Šibeniku umístěné trochu stranou poblíž tržnice. Železnice má pro město dosti malý význam, v roce 2007 sem zajíždělo jen cca 9 vlaků denně a ani o rok později to nebylo o nic lepší...
Foto Damir Holas (16. 7. 2007)

Prameny

  • Průvodce městem Šibenik z roku 2004 (anglická verze)

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader