Okresní město Beroun leží ve středních Čechách na soutoku řek Berounky a Litavky a je obklopeno přírodními oblastmi Českého krasu a Křivoklátska. Osada v místě brodu přes Berounku na významné obchodní stezce z Prahy přes Plzeň do Bavorska vznikla ve 13. století. První písemná zmínka o městě je z roku 1265.
V současné době má Beroun přibližně 17 500 obyvatel a funguje zde průmysl strojírenský a potravinářský. V historickém centru města se nachází několik zajímavých historických památek, za pozornost stojí zejména zachovaná velká část opevnění ze 14. století se dvěma branami. Okolo centra města se rozkládá rozsáhlá novější zástavba, tvořená jednak činžovními a rodinnými domy a jednak domy panelovými.

Králův Dvůr je poprvé zmiňován roku 1394. Velký stavební rozvoj nastal v druhé polovině 19. století během rozšiřování železáren v Králově Huti a dále pak ve 20. letech minulého století v souvislosti s rozvojem cementárny. Nové domy a byty vznikaly též po 2. světové válce. V letech 1980 - 1990 byl Králův Dvůr součástí města Berouna. Dnes je samostatným městem s 5 800 obyvateli. Paradoxně právě v současné době dochází k situaci, že se zástavba Berouna a Králova Dvora propojuje do jednoho souvislého celku.

Beroun je významnou silniční i železniční křižovatkou. Města Beroun i Králův Dvůr protíná dálnice D5 Praha - Plzeň - Rozvadov, v úseku Vráž - Bavoryně zprovozněná v roce 1989. Z velké části je vedena po mostech nebo na náspu, čímž vytváří bariéru mezi historickou částí Králova Dvora a jeho sídlišti a mezi jádry obou měst a železničními stanicemi Beroun a Králův Dvůr. Podjezdů dálnice navíc existuje jen několik. Mezi centrem Berouna a nádražím je například pod dálnicí jen průchod pro pěší, takže autobusové spojení v této relaci je dnes možné jen zajížďkou po Koněpruské ulici.
V Králově Dvoře dokonce dálnice prochází přímo zámeckou zahradou. Zpustošená část zámecké zahrady s pozůstatkem aleje je vklíněna mezi starou plzeňskou silnici (dnes II/605) a dálnici D5. Příjezdová cesta od brány zahrady k zámku končí v dálničním příkopu a "odříznutý" a teprve nyní pozvolna opravovaný zámek je přístupný pouze oklikou podchodem nebo z histor.
Na silnici II/605, bývalé I/5, panuje navzdory souběhu dálnice mimořádně silný dopravní ruch. Přechodů pro chodce přes tuto silnici je málo a chodci ji proto často přebíhají mezi rychle jedoucími auty.

Velký význam pro Beroun a Králův Dvůr má regionální a dálková autobusová doprava, která zajišťuje velkou část spojení ve dvou nejvýznamnějších relacích - do Prahy a do Zdic. Naprostou většinu provozu regionálních a dálkových linek zajišťuje dopravce Probo Trans Beroun, spol. s r.o., dalšími významnými dopravci jsou ČSAD MHD Kladno a.s. a Spojbus s.r.o. 10. prosince 2006 ukončil provoz dopravce Zdeněk Fedorka - FEDOS, který zajišťoval spojení v relaci Praha - Beroun - Zdice ( - Cerhovice).
Velká část regionálních linek Probo Transu a ČSAD MHD Kladno je součástí systému Středočeské integrované dopravy (SID), který má v Berouně, Králově Dvoře a okolí zónu 18. Integrované linky jsou v jízdních řádech i na vozech opatřeny zjednodušeným označením složeným z písmene podle oblasti a dvoučíslí - v případě Berounska Axx (spojení s Kladenskem), Bxx (spojení s Rakovnickem) a Cxx (linky na Berounsku). Probo Trans označuje svou část provozu Středočeské integrované dopravy také jako Integrovanou dopravu Berounska (IDB) a ČSAD MHD Kladno jako Kladenskou integrovanou dopravu (KLID), od těchto názvů se však ustupuje.

Kromě Středočeské integrované dopravy zasahuje do Berouna (do Králova Dvora nikoli) také Pražská integrovaná doprava (PID), a to denními linkami číslo 380 a 425 a noční linkou 601, ukončenými na autobusovém nádraží, a do Hostimi ještě linkou 384. Linka 384 pokračuje z Hostimi na autobusové nádraží jako linka MHD písmeno H a vybrané spoje linky 425 jedou z autobusového nádraží přes Beroun do Králova Dvora (nebo jen na berounské sídliště) jako linka SID C18 (licenční číslo 210 018). Beroun leží v Pražské integrované dopravě v pásmech 3 a 4.
Provoz na linkách 384 a 425 zajišťuje Probo Trans Beroun a na linkách 380 a 601 Spojbus. Linky 380 a 384 končí v Praze na Zličíně nebo na Sídlišti Řepy a linka 425 jezdí do Mořiny.
Autobusové nádraží v Berouně se nachází v těsné blízkosti centra města, ale od železniční stanice je vzdáleno zhruba 15 minut chůze, takže přestup mezi vlakem a autobusem je obtížný. Ani přímé spojení autobusového a vlakového nádraží autobusem MHD neexistuje, ale připravuje se přesun autobusového nádraží k železničnímu. Dalšími významnými zastávkami jsou v Berouně např. U černého koně, Plzeňka a Sídliště a v Králově Dvoře Na Knížecí I a U tří zvonků. Pouze několik linek je vedeno k berounské železniční stanici, spoje těchto linek přitom obvykle nezajíždějí na autobusové nádraží. Za úvahu by přitom stálo alespoň provizorní prodloužení linky PID 380 od Prahy k železniční stanici, zvláště proto, že autobusy z této linky zde často parkují.

Hlavní železniční trať, která prochází Berounem, vede z Prahy přes Plzeň do Chebu. V úseku Praha - Beroun je označena číslem 171, z Berouna do Chebu 170. Tato trať je dvoukolejná a elektrizovaná a jsou po ní vedeny kromě osobních (zastávkových) vlaků i vlaky spěšné rychlíky. Z této tratě se z Berouna odpojují tratě číslo 173 přes Rudnou do Prahy a 174 do Rakovníka. Obě jsou jednokolejné a neelektrizované a jsou po nich vedeny pouze zastávkové vlaky. Ve Zdicích odbočuje také jednokolejná a neelektrizovaná trať 200 do Příbrami, Písku a Protivína, po které z Berouna jezdí rychlíky do Českých Budějovic a vybrané zastávkové vlaky.
V berounské aglomeraci leží železniční stanice Beroun, Beroun-Závodí, Králův Dvůr a Králův Dvůr-Popovice. Mezi Berounem a Královým Dvorem se nachází rozsáhlé kolejiště, ze kterého se odpojují vlečky do četných okolních průmyslových areálů. Vlečky ani továrny už dnes ale nemají zdaleka takový význam jako v minulosti. K jejich provozu patřil i rozsáhlý systém úzkorozchodných průmyslových drah (například až do Koněprus), který dnes už nefunguje.

Systém městské hromadné dopravy mají města Beroun a Králův Dvůr společný a jedna linka obsluhuje také blízké obce Hýskov a Nižbor. Provoz je zajišťován autobusy dopravce Probo Trans Beroun, spol. s r.o., které jsou vypravovány z garáží v ulici Pod Hájem 97 v Králově Dvoře. Současný dopravce vznikl v roce 1999 z podniku ČSAD Ingo-Trans Beroun, spol. s r.o., který se stal při privatizaci v roce 1992 následníkem státního podniku ČSAD Beroun, bývalého dopravního závodu 116 krajského státního (do roku 1988 národního) podniku ČSAD KNV Praha.

Ve 2. polovině 80. let a na začátku 90. let bylo v provozu šest městských linek označených čísly 1 - 6. V 90. letech byl místo podniku ČSAD pověřen provozem MHD soukromý dopravce Zdeněk Fedorka - FEDOS. Ten zavedl nové linkové vedení a zároveň raritní označení linek písmeny. Linky A, B a C spojovaly různé oblasti obou měst a linka H dostala označení podle ukončení ve městské části Hostim. Za časů FEDOOSu bylo možné jízdní doklady MHD používat i na vybraných regionálních linkách tohoto dopravce, vedených vesměs po trase Zdice - Praha a označených pro zjednodušení také písmeny. V této době městská doprava (linka B) obsluhovala vůbec poprvé také Hýskov a Nižbor a dočasně i město Zdice. Existoval ještě (stejně jako předtím za ČSAD) předprodej jízdenek, které se ve voze pouze označovaly. Dnes se jízdenky už prodávají pouze v autobusech.

Výběrové řízení na provoz MHD v roce 2001 vyhrál dopravce Probo Trans Beroun, tedy původní ČSAD již s novým majitelem a názvem. Dnešní dopravce Probo Trans Beroun sestává ze tří dopravních závodů - Hořovice (zakoupen 1995), Králův Dvůr (zakoupen 1999) a Praha (dříve ČSAD Praha - Západ, zakoupen 2004 - po opuštění původního areálu jej nahradila odstavná plocha).

Zajímavé je, že na počátku 90. let dopravce FEDOS nepřevzal městské autobusy od závodu ČSAD a provoz začal zajišťovat vlastními vozy. Stejně tak v roce 2001 nebyly městské autobusy FEDOSu odkoupeny společností Probo Trans, a vozový park se tak s nástupem jiného dopravce dvakrát zcela obměnil.
Se změnami linkového vedení se měnila i obsluha území aglomerace městskou dopravou - ve směru Jarov - Zdejcina bylo dříve spojení lepší, protože jej zajišťovaly dvě linky s hustějším provozem, naopak dnes jsou oproti dřívějšku obsluhovány obce Nižbor a Žloukovice. Celkově zdejší městská doprava neprodělala takový kvalitativní propad jako v mnoha obdobných malých provozech (například v nedalekých Hořovicích z původních šesti linek zbyla jen jedna a to ještě se slabým provozem a využitím).

V současné době jsou v provozu čtyři linky MHD označené písmeny A, B, C a H. Navzdory tomu, že na regionálních linkách už nebylo možné cestovat po městě za tarif MHD nebo na její čipové karty, byly až do 9. října resp. 10. prosince 2006 označeny písmeny i tři regionální linky. Probo Trans Beroun provozoval linku K Zdice - Praha, Nové Butovice (K jako "Knížecí" podle původního ukončení v Praze), FEDOS souběžnou linku P Zdice - Praha, Nové Butovice (P jako "Praha", vybrané spoje pokračovaly ze Zdic po jiné lince do Cerhovic) a linku Z Zdice - Praha, Zličín (Z jako "Zličín"). Na linkách dopravce FEDOS byla zakázána přeprava cestujících jedoucích pouze mezi zastávkami v obvodu MHD Beroun - Králův Dvůr, aby se zamezilo konkurenci. Zličínskou linku FEDOS zrušil 9. října a butovickou 10. prosince 2006, linka Probo Transu byla 10. prosince začleněna do Středočeské integrované dopravy a nadále používá označení tohoto systému C19.
Označení linek MHD písmeny už v ČR kromě Berouna používá pouze pražské metro, trolejbusy v Jihlavě a autobusy v Litoměřicích.

V následující tabulce je uvedeno současné linkové vedení městské hromadné dopravy Beroun - Králův Dvůr. Uvedeny jsou pouze vybrané zastávky a nejsou vyznačeny varianty trasy jednotlivých spojů. Jednotlivé spoje linek se často odlišují nejen zkrácením o koncové úseky, ale i větvením na trase.

Provoz na jednotlivých linkách je zajišťován v nepravidelných intervalech, na trasách A a B je rozmezí mezi spoji ve špičce kolem půl hodiny a mimo špičku kolem hodiny, mimo pracovní dny kolem dvou hodin. Výjimečně jsou ve špičce mezi některými spoji intervaly i kratší. Na lince C je provoz ještě o něco slabší a linka H má pouze několik spojů za den (v každém směru sedm spojů v pracovní dny a tři mimo pracovní dny). Autobusy v rámci několika spojů přejíždějí na trase s cestujícími z jedné městské linky na druhou.

Na lince H ve skutečnosti v Hostimi žádný spoj nekončí, ale všechny spoje pokračují jako linka Pražské integrované dopravy číslo 384 buď do Loděnic, nebo až do Prahy (do zastávek Zličín nebo Sídliště Řepy). S označením linky písmenem H je možno se setkat pouze na označnících. V jízdním řádu je uvedeno jen licenční šestimístné číslo linky a autobusy mají na digitálních orientacích číslo pokračující linky PID 384 a její konečnou. Umístit za sklo i tabulku s písmenem H by nebylo na škodu.

Do vozů se nastupuje předními dveřmi a vystupuje se ostatními. Jednotlivé jízdné je možno platit v hotovosti nebo čipovou kartou. Jízdenky lze zakoupit pro jednu nebo dvě zóny SID, ve kterých je MHD provozována. Území Berouna a Králova Dvora tvoří zónu "18" a území Hýskova a Nižbora zónu "75".

Existují také časové jízdenky, a to buď žákovské nebo občanské. I ty jsou řešeny formou čipových karet a také jejich ceny se liší podle počtu zón. Na žákovské jízdenky je možno jezdit měsíc nebo čtvrtletí neomezeně, občanské jízdenky jsou omezeny kromě časové platnosti také počtem jízd - u měsíční 60 a u čtvrtletní 180. Do 30 minut od prvního odbavení je přestup v rámci MHD zdarma.
Podrobnější informace o tarifu MHD jsou na stránkách dopravce.

Vozový park městské dopravy je poměrně rozmanitý. Provoz na linkách A, B a C je zajišťován autobusy městského trojdvéřového provedení, kterých je přibližně deset. Autobusy s podlahou v normální úrovni jsou zastoupeny typy vozů Karosa B 932, B 932E a B 952E. Raritou je vůz Karosa B 932E v exportním provedení pro Rusko s kulatým čelem a hranatou zádí.
V nedávné minulosti sloužil v MHD i autobus B 931E s automatickou převodovkou původem z ČSAD Praha - západ, který byl v lednu 2006 zapůjčen a následně v březnu odprodán dopravci ČSAD MHD Kladno.
Provoz doplňují kratší autobusy SOR B 9.5 a SOR B 10.5 se sníženou podlahou (u předních a středních dveří jeden schod a u zadních dva) a jeden nízkopodlažní autobus s automatickou převodovkou Karosa - Renault CityBus 12M. Vzhledem k tomu, že tento vůz je jen jeden, spoje zajišťované nízkopodlažním vozidlem v jízdních řádech vyznačeny nejsou.

Linku H obsluhují autobusy dvoudvéřového linkového provedení typů Karosa C 934E a C 954E.
V březnu 2007 ukončily v systému MHD provoz autobusy Karosa B 832 vzhledově velmi podobné starším vozům B 732, ale vyrobené až v letech 1998 a 1999 a původně určené na export do zemí bývalého SSSR (výroba původních B 732 byla ukončena v roce 1996). Pro platební neschopnost zahraničního zákazníka skončily tyto autobusy v podniku ČSAD Praha - západ, který je vypravoval na linky MHD Praha. Do provozu v Berouně - Králově Dvoře byly přemístěny v roce 2004. Pravděpodobně v tomto roce byl v MHD Beroun - Králův Dvůr ukončen také provoz autobusů Karosa B 732.

Provoz městské dopravy v Berouně a Králově Dvoře je nepřehlédnutelný. Městské autobusy jsou vybaveny klasickým nátěrem v kombinaci červené a bílé barvy a vkusně doplněny o výrazné nápisy "Městská doprava Beroun - Králův Dvůr", znaky obou měst a výrazná loga dopravce. Dvoudvéřové autobusy na lince H jsou natřeny modro-bíle v provedení "ČSAD".

Díky výrazným označníkům neobvyklého provedení, které vypadají jako ukazatele, lze zastávky městské dopravy snadno nalézt. Na označnících je kromě symbolu autobusu a loga dopravce uveden název zastávky a písmena zastavujících linek. Pokud zastávku využívají zároveň regionální a dálkové autobusy, mají osazeny samostatné označníky, které se odlišují od městských jen tím, že na nich nejsou uvedena písmena linek. V některých případech jsou obě cedule (terče) umístěny nad sebou na jedné tyči. Významné zastávky jsou vybaveny čekárnami, na kterých je umístěna cedule se znakem města a názvem zastávky.
Jízdní řády městských linek jsou vzhledem k odlišnosti tras jednotlivých spojů podobného provedení jako u meziměstských linek, tzn. s uvedením odjezdů ze všech zastávek, z nichž aktuální je podtržena. Pro větší přehlednost jsou u linek A, B a C spoje jedoucí pouze v pracovní dny uvedeny na jednom papíře a spoje jezdící mimo pracovní dny na druhém. V minulosti bývaly jízdní řády vylepeny na holém podkladě a nekryla je žádná folie ani plastová deska, takže byly většinou ve velmi špatném stavu. Dnes už jsou na většině zastávek kryty plastovou deskou.