Get Adobe Flash player

Tyto stránky provozuje občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu a jsou věnovány našemu kamarádovi Jiřímu Hertlovi (1960 - 2002), spoluzakladateli sdružení i jeho internetových stránek.

Fotogalerie

!-- -->

Afghánistán

Trolejbusy v Kábulu

Hlavní město Afghánistánu Kábul mělo v roce 1976 pouhých 337.715 obyvatel. Město leží v hornaté oblasti na řece Kábul. První trolejbusovou trať v úseku Kino Pamir - Silo vystavěla Elektrizace železnic Praha spolu s vozovnou v letech 1976 - 1979 a první linka s 25 modrobílými trolejbusy vyjela v únoru 1979. V druhé etapě si už museli domorodci vystačit sami, a tak postavili novou trať, resp. prodloužení v úseku Silo Hotel - Spinzar, a nakonec ve třetí etapě taktéž Afghánci postavili úsek Kino Pamir - Textil Fabrik. Při stavbě tratí se stavitelé museli vypořádat s mnoha nezvyklými problémy. Například v Kábulu je strašné množství spodních vod, jejichž hladina není vůbec hluboko. Když kopali díry pro sloupy, museli je ještě speciálně armovat ocelovými pruty. Vozovna byla vyasfaltovaná, ale pod ní byl systém drenáží, které to obrovské množství vody odváděly do povrchové kanalizace (v Kábulu totiž nejsou stoky zakryté a vlastně u cest nahrazují škarpy).
Linkové vedení v Kábulu. Stav k roku 1979.
Linkové vedení Kábulu. Stav k roku 1979.
Do Kábulu bylo dodáno 86 trolejbusů 9TrH23, z nichž v březnu 1988 bylo v provozu již jen 80 vozidel. Ve špičkách bývalo tehdy vypravováno na všechny tři linky 55 až 60 trolejbusů. Podle očitých svědků bylo v roce 1988 trolejové vedení v dost špatném stavu, a přes některá křížení jezdily trolejbusy takovým způsobem, že zpomalily, na trolejbus naskočily malé děti, které za malý bakšiš obratně stáhly sběrače, vůz setrvačností přejel křižovatku a za ní děti opět obratně sběrače nasadily a vůz tak dále mohl pokračovat v jízdě.
Linkové vedení.
Linkové vedení.
Na jedné trase dlouhé cca 12,5 km byly záměrně zavedeny tři linky s nuceným přestupem, při kterém bylo nutno opět zaplatit jízdné. Důvodem takovéto organizace provozu byly vysoké sazby velkoodběratelům elektrického proudu. Kábulské trolejbusy tehdy byly nejlevnějším dopravním prostředkem. Z tohoto důvodu byly neustále přeplněny, a tak těsně za trolejbusem jel vždy ještě autobus nějaké soukromé společnosti, který cestující nenacpavší se do tykadláku rád svezl, ovšem za pětkrát vyšší cenu. Trolejbusové linky nebyly rozlišeny číselně, ale jen směrovými tabulkami.
Pohled na rozestavěnou vozovnu v roce 1977.
Pohled na rozestavěnou vozovnu.
Foto Jan Zrzavý (1977)
Kábulané okukují nově dodaný trolejbus 9Tr při zkušebním provozu v roce 1977.
Kábulané okukují nově dodaný trolejbus 9Tr při zkušebním provozu.
Foto Jan Zrzavý (1977)
Trolejbusy.
Trolejbusy.
Foto Jan Zrzavý (1977)
Kábulský trolejbus 9Tr spolu se dvěmi místními vozidly 9. 2. 1979.
Kábulský trolejbus 9Tr spolu se dvěmi místními vozidly.
Foto Jan Zrzavý (9. 2. 1979)
Kábulský trolejbusový provoz.
Kábulský trolejbusový provoz.
Foto Jan Zrzavý (1979)
Trolejbusový terminál Hotel Pamir.
Trolejbusový terminál Hotel Pamir.
Foto Jan Zrzavý (1979)
Český ředitel trolejbusu (dnes ředitel firmy Elektroline s.r.o.)Ing. Jan Zrzavý zahajuje trolejbusový provoz v Kábulu v únoru 1979.
Český "ředitel" trolejbusu (dnes ředitel firmy Elektroline s.r.o.) Ing. Jan Zrzavý zahajuje trolejbusový provoz v Kábulu v únoru 1979.
Foto Jan Zrzavý (9. 2. 1979)
Zvláštností trolejbusového provozu byla jízda přes městské tržiště. Zde byla trolej vedena přímo nad hlavami prodávajících a kupujících, avšak trolejbus jel po okraji trhu. Sběrače zde prodělávaly denní těžké zkoušky. Afghánská strana po poradě s českými odborníky usoudila, že bude lepší, když vedení nad tržištěm demontuje a posune nad vozovku. Zda-li k tomu došlo však už není známo.
Kábulská ulice s tržištěm v roce 1983.
Kábulská ulice s tržištěm.
Foto Jan Zrzavý (1983)
Za války s Rusy v některých vozech explodovaly bomby, ale i kdyby provoz nebyl postižen válkou, tak by ho tamní „odborníci“ stejně nebyli schopni udržet, neboť přechod z velbloudů na trolejbusy je přeci jen moc rychlý. Kábul je bohužel jedním z příkladů, kdy se kdysi velcí stavitelé trolejbusů po změně politického systému stávají jejich neúprosnými likvidátory. Obrázky trolejbusů po pouhých 8 až 9 letech provozu velmi názorně vypovídají o tamní situaci.
Vozovna v roce 1988.
Vozovna.
Foto Jan Zrzavý (1988)
Vozovna v roce 1988.
Vozovna.
Foto Jan Zrzavý (1988)
Vozovna v roce 1988.
Vozovna.
Foto Jan Zrzavý (1988)
“Trolejbusové děti“ překládají sběrače v roce 1988. Všimněte si úpravy zadního čela trolejbusů.
"Trolejbusové děti" překládají sběrače. Všimněte si úpravy zadního čela trolejbusů.
Foto Jan Zrzavý (1988)
“Špičkové“ trolejové vedení v roce 1988.
"Špičkové" trolejové vedení.
Foto Jan Zrzavý (1988)
Kábul v roce 1988.
Kábul.
Foto Jan Zrzavý (1988)
Ještě poklidná léta kábulská (začátek 80. let).
Ještě poklidná léta kábulská.
Foto Jan Zrzavý (začátek 80. let)
Na zastávce trolejbusu v 80. letech.
Na zastávce trolejbusu.
Foto Jan Zrzavý (80. léta)
Smutný konec trolejbusů v Kábulu.
Smutný konec trolejbusů v Kábulu.
Foto Jan Zrzavý
Vzhledem k tragické vnitropolitické situaci Afghánistánu, který je bohužel neustále zmítán v různých válečných konfliktech je velice obtížné získávat informace. Dle posledních zpráv zde již trolejbusy nejezdí, a provoz byl údajně ukončen v roce 1992, kdy bylo bombardováno Horní a Staré město Kábulu, a fronta několikrát přešla přes Horní město. Ještě dnes je však možné na několika místech spatřit typické české ocelové trolejové stožáry, včetně nosných lan s izolátory s kousky trolejí. Samotného trolejového vedení již však není. Podle zpráv z Kábulu však z něj byly vyráběny náboje do zbraní...
Kábulská ulice v roce 1995 ještě se zbytky trolejového vedení.
Kábulská ulice ještě se zbytky trolejového vedení.
Foto Jan Zrzavý (1995)
Afghánská tragedie...
Afghánská tragedie...
Foto Jan Zrzavý
Koncem roku 2002 proběhly odborným tiskem informace, že je připravováno obnovení provozu, vlastně nová výstavba trolejbusového provozu v Kábulu, protože trolejbusy zde byly velmi oblíbeným dopravním prostředkem. Uvidíme, necháme se překvapit, jak vše nakonec dopadne. Od roku 2002 zatím v Afghánistánu válka není ..

Škoda Ostrov jedná o dodávce trolejbusů do Afghánistánu

Skutečností ovšem zůstává článek, který byl zveřejněn 2.10.2003 v Mladé Frontě Dnes.
Mladá Fronta Dnes, 2. 10. 2003

Ostrov Škoda Ostrov usiluje o dodávku desítek trolejbusů do Afghánistánu. "Tamní vláda totiž počítá s obnovou trolejbusové dopravy v Kábulu a Škoda již má v zemi dobré jméno," řekl jednatel firmy Elektroline Jan Zrzavý, jehož podnik se má na obnově podílet. Zakázku na obnovu trolejbusové dopravy v dvoumilionovém Kábulu zprostředkovala afghánská firma FACT. Financovat ji má afghánská vláda z peněz na obnovu infrastruktury. Kábulský dopravní podnik počítá s tím, že dopravu postupně obnoví na úroveň roku 1993, kdy zanikla. Následně plánuje její rozšíření. "Škoda by měla do Afghánistánu dodat kompletní trolejbusy ze závodu v Ostrově, který vyrábí především typy určené pro východní trhy," řekl mluvčí mateřské Škody Holding Karel Samec.

Ostrovská firma se nyní uchází také o zakázku na vývoz 30 trolejbusů do litevského Kaunasu za 250 milionů korun. Nedávno vyhrála soutěž na dodávku trolejbusů do Bratislavy.
To samo o sobě ještě nic neznamená, v novinách se toho napíše..... Co však už do tisku neproniklo, to je zpráva o polooficiální návštěvě afgánského ministra dopravy v DP Pardubice v pátek 3. října. Cílem bylo seznámit se s městem, v němž zajišťují dopravu trolejbusy, a především poznat vozy 14 Tr, s nimiž se předběžně počítá pro provoz v Kábulu.
Jenže kdo je vyrobí? Škoda Ostrov k 30.6.2004 neočekávaně ukončila výrobu a tím i trolejbusy 14Tr nemá kdo vyrobit, krom toho ještě v červnu 2004 nebylo jasné finanční krytí zakázky. Tedy stále mnoho otazníků a žádná odpověď. Třeba v době, až budete tento článek číst, budou nějaké nové skutečnosti známy...

Odhalená záhada

V televizi NOVA byla v pořadu Na vlastní oči dne 25.9.2001 odvysílána reportáž z Kábulu. Na jednom záběru bylo vozidlo. Údajně trolejbus. Problém je ovšem v tom, že údajný trolejbus nebyl na záběrech televizní kamery z ulic Kábulu, ale pouze na fotkách, o nichž člověk vystupující v reportáži tvrdil, že jsou z Kábulu, protože tam byl.
A nyní začalo pátrání a dohadování. Co je to za trolejbus? A naskytly se otázky:
a) trolejbus v Kábulu skutečně jezdil a sovětští vojáci měli štěstí, že si ho při vystupování z tanku vyfotili.
b) uvedena fotka pochází úplně odjinud a bývalý voják si už nepamatuje, kde všude bránil socialismus, takže to může být klidně třeba ZIU z Lublinu.
c) reportáž je podvod a ten člověk je jenom nastrčený herec, který vytvořil zajímavou reportáž se sovětským válečným veteránem.
d) je záhadná fotka vůbec fotkou trolejbusu
Fotka televize s pořadu Na vlastní oči s údajnými kábulskými fotkami.
Fotka televize s pořadu Na vlastní oči s údajnými kábulskými fotkami.
Reportáž v televizi probíhala tak, že reportér stál s údajným veteránem afghánské války, který ukazuje fotky. Takže jednak nelze vůbec zaručit, že ty obrázky jsou z jednoho místa, za druhé jsou většinou nic neříkající - asi jako foto s trolejbusem - kus ulice bez jakéhokoli identifikačního znaku...
A nejlepší nakonec. Díky spolupráci mnoha návštěvníků těchto stránek z celého světa se nám takřka jednoznačně podařilo určit, co za vozidlo se nachází na fotografii. Tak tedy nejedná se o trolejbus ale autobus, pravděpodobně ruské výroby. Vozidlo je totožné s vozidlem zachyceném na fotografii s vozíčkářem. S největší pravděpodobnosti se dokonce jedná i o shodné místo pořízení fotografie. Fotografie "z televize" však pravděpodobně nebyla pořízena ve stejném časovém období jako fotografie barevná, neboť na vozidle jsou patrné stopy opotřebení. Dle všeho již chybí okna. A poslední odpověď pro zvídavé, proč nemohl být na fotce trolejbus. Do Kábulu prokazatelně nikdy nebyly dodány jiné trolejbusy než 9 Tr a skutečné pořízení v Kábulu ukazují právě dvě fotografie, které byly pořízeny patrně na stejném místě avšak také patrně v jiné době. Ovšem pokud vše náhodou nebylo jinak a fotky Kábulu se programově nepořizovaly někde jinde. Nic není nemožné. Pak už si je možno položit jedinou otázku, a to, že se opravdu může jednat o trolejbus úplně někde jinde. Jenže zvětšením fotek není ani na jediné patrné jakékoli zařízení dělající z autobusu trolejbus (sběrače, stahováky, a pod.). To by muselo být odretušováno. Ale proč, to se přeci jen provádí jen na pohledech a fotografiích z Mariánských Lázní. V Kábulu by bylo naopak dobré lidem ukázat, že země je ještě v normálu a trolejbusy jezdí ....

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader